Starosta odpovídá: kdo může za chodníky?
Za zledovatělé či rozkopané chodníky by občané neměli spílat radnici, uvádí na pravou míru v rozhovoru starosta Jan Korseska.
V lednu byla v Praze sněhová kalamita, po ní následovaly zledovatělé chodníky. Když někdo uklouzne na ledu, stěžuje si především na práci radnice. Oprávněně?
Odpovídal jsem už na stížnost jedné občanky, odpovím i zde. Chodníky a vozovky jsou u nás rozdělené do kategorie 1 a 2. V první kategorii jsou ulice, kudy projíždí MHD, a když napadne sníh, zametači a uklízeči nastoupí prioritně sem. Ze čtvrtka na pátek napadl sníh, takže začali odklízet „jedničky“ a „dvojky“ měly přijít na řadu až v sobotu. Jenže příroda je taková, jaká je a z pátku na sobotu se udělala ledovka, takže se museli opět vrhnout na jedničky a udělat je schůdné a sjízdné. A teprve potom se dostali na dvojky. Tento harmonogram úklidu centrálně stanovuje Technická správa komunikací (TSK), pravidla k nasazení kapacit jsou celopražská se souhlasem magistrátu. Na Praze 2 uklízí všechny chodníky a ulice společnost Komwag. Kdekoliv je nepořádek, měli by se občané obracet především na ně nebo na linku čistoty, která je na webových stránkách Prahy 2.
Kdo může za rozkopané chodníky?
Když je chodník rozkopaný, tak je to z důvodu stavby. Ty povoluje koordinační oddělení TSK. O záborech na chodnících druhé třídy rozhoduje silniční úřad u nás, o chodnících první třídy (například v Korunní, Vinohradské, Francouzské) rozhoduje magistrátní silniční úřad. My k tomu maximálně dáváme připomínky, například k rozetapizování stavby, ale většinou taháme za kratší konec. Vše záleží na stavu určitých sítí a prioritě opravy. Jestliže magistrát uzná, že stav chodníku nebo sítí je havarijní, tak je zábor nutný. Pro nás to znamená, že kdyby se havárie opravdu stala, bez skrupulí všichni řeknou, že „městská část si to nepřála“. A to si dovolit nemůžeme.
Lidé si stěžovali na dlouhou rekonstrukci kanalizace v Rumunské ulici, která měla víc etap, ale předpokládám, že rychleji to udělat nešlo.
To by jinak nešlo, výstavba má určité technologické postupy. Někdy se oprava kanalizace dělá tzv. hornickým způsobem, tedy dole v podzemí. Lidi vidí, že je tam díra, ale nic se tam neděje. Snažíme se, aby dodavatelé dávali cedule, že v podzemí se pracuje. Sice není „šum“ nahoře, ale dole se jede na plné pecky. Když se opravuje vodovod, je to na dlouhé lokte: musí se vykopat, vyměnit potrubí, provede se tlaková zkouška, nové potrubí se musí vychlorovat, propláchnout, poté se odeberou vzorky, a čekání na výsledek rozboru trvá většinou týden, následně lze nový vodovod pustit do provozu a následují zásypy a povrchy
Jak velké množství chodníků Praha 2 v uplynulém roce zrekonstruovala?
Za rok 2025 jsme na Praze 2 zrekonstruovali více než 10 tisíc čtverečních metrů chodníků.
TSK má na starosti i stromořadí v ulicích Prahy 2. Jak se městská část zapojuje do jejich rekonstrukce?
Všechna stromořadí jsou opravdu v majetku TSK. Každoročně přispíváme 1 300 000 korun, ale tato částka není určená vyloženě na rekonstrukci, to je věc magistrátu, ale na dosadbu rabátek, aby nezůstala prázdná například z důvodu dožití nebo spadnutí stromu.
Občasné kácení stromů je velké téma. Kdo o něm rozhoduje?
O kácení na území Prahy 2 rozhoduje odbor životního prostředí výkonem přenesené státní správy. Ke kácení musí být důvody: například se stane, že strom vysadí v ochranném pásmu podzemních sítí. Když pak nastane havárie, strom se musí pokácet, jinak by se ta síť nemohla opravit. Může se tak stát i na základě tahových zkoušek, nebo když se zjistí, že je strom dutý a vevnitř plesnivý. Pak jde o bezpečnost lidí. Jen tak samoúčelně žádné stromy na Dvojce nekácíme.
red