Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Rozhovor s Kristýnou Frejovou

Nová patronka fondu Dvojka srdcem

Hereč rstn Freov vúnoru převzl žezlo pozesnulé Smoně
Postlerové stl se novou ptronou ndčního fondu Dvo srd-
cem Oblíben hereč scénrst, terou mohou dvc dnes vídt
vOrdnc vrůžové zhrdě, le vrmserlech Přípd tnečnce č
Zon vl, vrozhovoru mluvl neen osobě, le otom,  vním
stv dnešní společnost
Jste novou ptronou Ndčního fondu
Dvo srdcem Co tov prce přesně
obnší
Nto sem sm zvědv těším se, co
to bude obnšet Ztím ondčním fondu
mluvím dvm hodně rozhovorů serlům,
teré teď točím, t ho zmňu Spoust ldí
oeho exstenc doposud vůbec nevěděl
Mm úolem e ndční fond zpopulrzo
-
vt, b ldé věděl, že exstue, že e mož-
nost obrtt se nně vrzové stuc
Je pomoc druhm Čechům vlstní
Nednu strnu sme schopn vbrt
obrovsé sum nnemocné dítě,
ndruhou strnu se nsoclních sítích
vsmívme dětsm obětem retové
-
ho útou nhřště
Nesem vůbec septc vůč společnost
o tové, sem nstven spíš optm
-
stc Moe mm vžd říl, že mme
vchzet ztoho, že ldé sou vzsdě dobří
Chc věřt, že to t e J pomhm ldem
odnepmět toto není moe první chr
-
ttvní spoluprce Mslím, že žd člově
m lepší poct, dž něomu pomůže než
nop Ale musím říct, že občs propdm
úzostem depresím, dž rno otevřu
zprv nebo Fceboo uvědomím s, že
nemůžu pomoc všem, omu bch chtěl
J se stovm úzostm vrovnv
-
te, mte něou pschohenu
Musím říct, že e to těžé Cel žvot sleduu
poltu, česou celosvětovou Mm poct,
že mnoho ldí vdí stuc zúženou nČR
Poud budeme chtít vnímt sstém
pomoc en vrmc ČR, t e to bohužel
hodně omezen pohled Globlní stuce,
veteré se nchzíme, e velm vpt
Co stím můžeme dělt
Chodt volbm J sleduu zhrnční
méd, brts, merc, dnes nd
-
s Mm obrze otom, co se dnes děe
vAmerce nebo vRusu Nechpu, dž
ldé říí, že herc b se neměl vdřo
-
vt součsnému dění, což e oblíben
bonmot J mm úplně stené prvo se
vdřovt, o doolv n Soclní sítě
sou dnes zhlcené zcel neompetentním
vro, proto se snžím udělt s ovšem
ucelen obrze poud se něčemu v
-
dřím, t to mm nformčně podložené
Nc nepíšu spontnně nebo ntutvně
Avdřuete se thle nsítích čsto
dž e to potřeb stuce s to vždue,
t svů nzor nsdílím Vposlední době le
nemm pctu n čs něco vsvětlovt
ldem, co nformcí nemí tol, nebo přebí
-
rí nformce en zedné strn To už sem
vzdl J sem vrostl vespolečnost, d
m eště dom říl rstno, e to thle
thle, le rdš s to nech pro sebe, bs
neměl problém J sem s to bohudí
většnou pro sebe nenechl, zčehož pr
-
menl něé represe, le sem vděčn, že
mě rodče thle vchovl Dí tomu sem
vnzorech, teré zstvm, onzstentní
pevn Ať už se to t polt, nebo
třeb soclních služeb Dotéto oblst sem
td nPrze 2 pronl, t mm velou
rdost ztoho, že speclně uns nDvoce
e sstém soclní pomoc velm sln Je tu
spoust ldí, teří se pomoc druhm tvně
neustle věnuí Chrt není vdělečn
čnnost, nd nebude Ale třeb prvě
vrmc ndčního fondu se ldé snží dělt
mxmum, včetně drobnch přspěvovtelů
D se ted říct, že vs funce ptron
ndčního fondu něco učí
dbch řel, že mě to učí něco omně,
blo b to lšé J sem se už osobě nu
-
čl dost Poud le de ošíření osvět n-
formcí omožnostech, teré ld mí, t
mě to učí, že to vůbec není zbtečn prce
Oprvdu s mslím, že pomoc druhm
mme vsobě hluboo zódovnou Je
potřeb nebt sobečtí, včetně stucí, teré
můžeme olem sebe vdět denně Npříld
dž vdíme, že eden útočí ndruhého
vMHD, ť už en verblně, nebo fzc
Ldé b se měl těmto stucím nučt
stvět čelem, nebt se pomoc
dž ste zmínl méd eště před r
-
érou hereč ste chtěl bt novnřou
Proč ste se rozhodl n
Vlstopdu 1989 sem bl večtvrtém
ročníu nmnzu Tehd sem s poctvě
prostl všechn demonstrce, všchn
blízcí, včetně profesorů, m říl, ť s to roz
-
mslím, protože dž to „nedopdne, t se
nedostnu naždnou vsoou šolu Podt
s přhlšu nžurnlstu vté době blo
prtc nemožné vůl mému „drovému
proflu“ Rodče nd nebl vestrně, pode
-
psl všemožné petce, moe mm vždc
říl, co chtěl, bez ohledu nnsled
Přesně s pmtuu,  sem to nedné
zdemonstrcí přl o ft Prostě to
Mte poct, že enerce vší dcer m
obv zbudoucnost
Doonce sem se setl stím, že mí stu
-
dent m říí, že dotohoto svět nechtěí
přvést dět Smozřemě, že zpr let to
může bt n Vždc m to rozmlou
-
vm řím, že vchovt dotohoto svět
ednoho vltního člově e dleo lepší
než neudělt nc Mldí ldé s vtomto věu
prochzeí emoconlní bouří, le cením
s toho, že se chtěí zorentovt vesvětě
chtěí stt nté sprvné strně Idž
žd tu „sprvnou strnu“ může vnímt
n, to  vůbec nerozporuu
Žurnlst ted nevšl It mě
převpue, že ste se o dcer dvou
herců, Ldslv Free Věr Gltíové,
vůbec pustl doech šlépěí Vtomhle
věu ldé se většnou vůč rodčům
vmezuí
Žurnlst bl nemslteln, le o stu
-
dent sem nvštívl edno předstvení
vŘezncé Hodn mez psem vlem D
-
nel Fscherové Bl to nscence nmot-
v frncouzsého bsní Frncose Vllon,
zszen dodob omunsmu Atehd m
došlo, že režmu lze šodt prostřednc
-
tvím umění Nzldě tohoto předstvení
sem s podl přhlšu nDAMU Ale co
se tče revolt vůč rodčům, vdím to teď
nmoí dceř Nesmím  oznčovt nsoc
-
lních sítích, nechodí se mnou doždnch
pořdů, protože odmít nzn éol
protece Hlsí se nFAMU, chce studovt
rež, chce s to prošlpt úplně sm J
to bsolutně ctím respetuu dž sem
studovl nDAMU, odmítl sem se fott
se svm rodč dočsopsů Vždc se mě
ptl, estl se zně stdím
J to nesl
Mm se mě ptl, proč J sem říl, že
nechpu, proč bch měl bt včsopse
en proto, že sem ech dcer, že tm
chc bt, ž přde nědo dělt rozhovor se
mnou, ne snm Moe dcer to prvděpo
-
dobně zdědl Jsou věc, doterch bch í
nd nemluvl, protože e to ntol sln
osobnost, že b to steně nemělo smsl
Oto víc budu pšn, dž p něco dože
V ste vnohrds rodč Žete tu
cel žvot
J sem se nrodl uApolnře, le tehd
sme bdlel nNrodní třídě, p sme se
přestěhovl dorsné prvorepublové
vl vMotole NVnohrdech le bdlím
už stršnou spoustu let Nedřív vorunní
ulc, p uFlor, p sme se stěhovl
doLondnsé, de žeme dodnes Dob,
terou sem strvl nDvoce, e romě
dětství vMotole, nedelší dobou, terou
sem strvl nednom místě Povžuu se
zvnohrdsého ptrot, to přes to, že
sem tu nevrůstl Mm to td stršně
rd povžuu to zsvů domov
Co tu mte nerdš
Úplně všechno Bví mě, že to není to
-
vé centrum, o Prh 1 Je tu Grébov,
Rerov sd, dž bl moe dcer ml,
blo tu spoust míst, m sme mohl ít
ol e td heren, hřšť, prů teď,
vzhledem mému prcovnímu vtížení,
s neumím předstvt, že bch bdlel en
ouse zPrhou o mů tt, ter že
vHostvcích Je tu neuvěřteln souseds
omunt, Vnohrd sou vlstně tov
vel vesnce
J se to vevšem přípdě proevue
dž třeb přdu sem, dovnoté UEv
(vtomto místě rozhovor vznl, pozn red),
nebo dohospod Bernrd, řenu, že něco
potřebuu – ť už řemeslní, léře, prv
-
ní – vždc dostnu tř telefonní čísl
Sounležtost místních ldí td funue b
-
solutně perfetně As nedoemněší přípd
pro mě bl, dž se nm zběhl očč,
ter vsočl zon zmzel, t všchn
mí zdeší mrd štmst chodl
ponocích poVnohrdech hledl oču
Anšl 
oč se nštěstí vrtl sm Půl Vno
-
hrd bl vůl tomu vzhůru nohm Vůbec
netušíme, de těch čtrnct dní bl, le
ednoho dne zse mňoul přede dveřm
Meztím sme s vzl zútulu nou, ter
í bl podobn Tže teď mme dom tř
oč, ednu sme s přvezl zUrn přes
nezsovou ornzc, ter odchtvl
zvířt vrozbombrdovnch oblstech Ří
-
me í Mtld von Irpň Spoluprcuu se
spoustou útulů, neen psích oččích, le
oňsch Přece en udt očču nebo ště
-
ňto e sndné oprot tomu, dž potřebu-
ete udt trného oně nebo hospodřs
zvířt vůbec Otom se uns mlo mluví
Pro mě e něco ednoznčně nepřtelného,
dž dostne podmínu nědo, do tr
nebo doonce trznvm způsobem zbíí
zvířt Zszuu se oto, b nše zon
bl vtomto ohledu přísněší
Ptl s Jn Mrtn
buď dopdne,  s budu moc dělt, co
budu chtít, nebo ne,  s steně budu dě
-
lt co chc, le bohužel pod hrozbou nvštěv
sttní bezpečnost vBrtoloměsé ulc
Bl sem stím nprosto smířen vůbec
mě to neodrdlo Zímvé e, dž se otom
bvím smou osmnctletou dcerou, ter už
e zenerce nrozené vmíru, on eí
vrstevníc vnímí svět o bezpečnou zónu
Jsou oblopen demorcí, svobodou úplně
všeho Ateď sou velm vpozoru Ne že b
se bl, le ztoho, co se děe oolo ns
rstn Freov
Pomoc druhm mme
vsobě zódovnou
  
5

  2
|
 2025
|
 5
Noviny Prahy 2