Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Vzpomínka na Pražské povstání: S holýma rukama vyběhl proti nacistům

Tato vzpomínka má připomenout dramatické první chvíle při dobývání sokolovny v Riegrových sadech a statečnost našeho tatínka, který již nežije. Žijících pamětníků je již jen hrstka.

Ostřelovač pálil na dva opovážlivce z okna ve druhém patře vinohradské sokolovny v Riegrových sadech. Byl 5. květen 1945 a jedním z těch opovážlivců byl náš tatínek Jan Komár. Vyslyšel rozhlasovou výzvu a jako věrný Sokol vyrazil spolu s dr. Schmidem k sokolovně, kde během okupace sídlil německý vojenský lazaret s ozbrojenou ostrahou. Teď tam pálil ostřelovač po každém, kdo se odvážil k budově přiblížit, a náš tatínek měl jedinou zbraň, kterou našel doma – kladivo. Přesto se rozhodl k riskantnímu útoku. 

Když střelba utichla, vyběhl po schodišti, kladivem rozbil sklo ve vstupních dveřích. Stráž ve vestibulu se překvapením nezmohla na odpor. Tatínek se tedy rozběhl po hlavním schodišti do druhého patra, po cestě se k němu připojil další sokolský bojovník, mladičký Vohrna, který vnikl dovnitř rozbitými dveřmi. Oba se dostali až na podestu bezprostředně pod druhým patrem, kde se snažili krýt zalehnutím na schodišti. Pro Vohrnu se tento okamžik po ostřelovačově střelbě stal osudným. Tatínek ustoupil a rozhodl se zaútočit z opačné strany. Cestou sebral ochromené stráži ruční granát a přes tehdejší šatny a po zadním schodišti se dostal k severovýchodnímu vstupu do sálu. To už ho doprovázel další odvážlivec, I. Podhorský, který se stal svědkem neuvěřitelné události. Ostřelovač si všiml nebezpečí, začal střílet, ale tatínek bleskurychle proběhl dveřmi a úhlopříčně přes celý sál vrhl granát. Trefil se. Tatínek byl totiž nedostižný ve vrhu granátem. Ve 30. letech vyhrál vojenský divizní závod ve vrhu granátem na hranici 80 metrů. Teď jeho hod rozhodl o následné kapitulaci německého osazenstva v sokolovně.

Myslím, že rozběhnout se sám s holýma rukama proti ozbrojené stráži je činem, kdy se již odvaha neřídí rozumem. Kdo ale zažil 5. květen 1945, pochopí, že po dlouhých letech útrap a ponížení přinesl toužebně očekávaný záblesk svobody výbuch euforie a chování lidí se vymklo běžným normám. Nezapomněli na válečné hrůzy a zločiny proti lidskosti, které byly spáchány na milionech nevinných obětí, mezi nimiž bylo mnoho Sokolů.

Hana Němcová, dcera, Jan Komár, syn




Noviny Prahy 2