Fidlovačka: Nusle, nebo Vinohrady?
Ševcovská slavnost Fidlovačka se vždy konala na jaře v Nuselském údolí. Není ale zcela pravda, že místem jejího konání byly Nusle. Velká část probíhala také na Vinohradech. Jak je to možné?
Fidlovačka, Jan Minařík
Podle Archivu hlavního města Prahy zavedl císař Josef II. v roce 1785 pro daňové účely tzv. katastrální obce. Ty pak od roku 1850 tvořily územní základ tzv. místních (nebo také „politických“) obcí. Až do správní reformy 31. března 1949 určoval hranici mezi obcemi v této oblasti potok Botič.
„To znamená, že celé území Folimanky – od ulice Na Slupi až k železniční trati směrem k tunelům – patřilo tehdy k Vinohradům,“ vysvětluje bývalý ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka. „Stejně tak k Vinohradům náležela i oblast mezi Folimankou a Grébovkou, severně od Botiče, tedy dnešní ulice Závišova a Na ostrůvku. Na trati vedoucí z Vršovic k dnešním Peruckým tunelům bývala železniční zastávka Praha–Vinohrady. Od této trati až k ulici U vršovického nádraží tvořil potok Botič hranici mezi Vinohrady a Vršovicemi. Dále pak hranice vedla ulicemi U vršovického nádraží a Rybalkovou na severozápad, až k ulici Voroněžské. Odtud pokračovala přes Francouzskou a Ruskou až k Vinohradskému hřbitovu a Strašnickému krematoriu. Vinohrady tedy původně sahaly až k dnešním ulicím Irkutská a Za strašnickou vozovnou,“ doplnil.
Od 1. ledna 1928 se místo označení „katastrální obec“ začal používat termín „katastrální území“. Tento krok zjednodušil změny hranic: nově už nemusely odpovídat hranicím obcí. Díky tomu mohlo jedno město zahrnovat více katastrálních území a v případě statutárních měst i několik městských obvodů.
Po roce 1949 došlo kvůli změnám ve výstavbě, dopravě nebo tzv. spádovosti k úpravám katastrálních hranic. „Při správní reformě v roce 1949 byly hranice nových pražských obvodů (1–16) stanoveny spíše na základě teoretických nebo ideologických úvah, než podle skutečných historických nebo katastrálních hranic,“ upozorňuje Ledvinka. „Tato změna se nejvíce dotkla právě Královských Vinohrad, tedy území dnešní Prahy 2, 3, 4 a 10. Stačí porovnat mapy z 20. a 50. let 20. století a rozdíly jsou zřetelné.“
red