Vyšehradské vinice znovu rodí
Pěstování vinné révy na jižních a západních svazích Vyšehradu má dlouhou tradici.
Pěstování vinné révy na jižních a západních svazích Vyšehradu má dlouhou tradici, sahající patrně až do doby vlády prvního českého krále Vratislava v 11. století.
Významná vinice se rozkládala na svahu k Podolí, ve středověku zde vznikaly i další vinice, například děkanská či proboštská. Po třicetileté válce však vinohradnictví upadlo a výstavba barokního opevnění v 17. století většinu vinic zničila. Definitivní zánik podolské vinice přinesla výstavba Podolského sanatoria v letech 1910–1914. Obnova přišla až koncem 20. století.
V roce 1993 byla založena vinice u Nového děkanství s odrůdami Müller Thurgau a Modrý Portugal. Další malé vinice vznikly roku 2006 u Purkrabství, kde se pěstují odrůdy Bianca, Marlen a Festival. Tyto vinice mají i památkovou funkci a produkují omezené množství vína pro reprezentaci Vyšehradu. Na svahu k Podolí byla vinice částečně obnovena po roce 2012 výsadbou nových hlav podél hradeb. Dnešní vyšehradské vinice tak navazují na dlouhou tradici a připomínají historický význam vinohradnictví v této lokalitě.
V rámci akce Pražské vinice můžete nahlédnout do jindy nepřístupné vinice Vyšehradské kapituly nebo se v neděli od 14 hodin zúčastnit přednášky Radany Vítkové, autorky knihy Prahou za vínem.
Petr Kučera, ředitel NKP Vyšehrad