Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

Mrtn Možíš Ondruš

dž se domov promění vsldště

Že ulízení vlízení příbtů m své temněší zoutí, dobře ví Mrtn Možíš

Ondruš Téměř dennodenně se dobrovolně noří doprostor zneřděnch hrburdím

Pomh t osmělm ldem, uterch se duševní problém promítí dofunovní

domcnost

„N

še prce zčín tm, de ončí pr-

ce ulízeč,“ popsue svou čnnost

Ondruš, občn Dvo stěhov, ehož

společnost Stěhovní odMrtn stle

nbízí své služb „Př stěhovní sem vděl,

 ld dožou žít, dž sou sm Nbízel

sme vlízecí služb ednoho dne se

nm ozvl soclní prcovní zPrh2,

že b potřebovl uldt vednom btě

Převplo mě,  člově může dopdnout,

dž zestrne nem noho, do b se

oně postrl“

Mld stěhov Ondruš obevl fenomén

chorobného hromdění, ter posthue

především senor Ovnocích 2024 se t

rozhodl nbízet zdrm své služb všem,

term se,  ří, duševní zdrví promítlo

doprostoru „Dl sme nnš fceboo

vnoční vzvu ozvlo se nm s sto

ldí Neen senoř, le třeb mldí ldé

sdepresí nebo obsedntně ompulzvní

poruchou,“ popsue zčte své cest „Po-

chopl sem, že tém chorobného hrom-

dění e utní plčvé Rozhodl sem se

zložt nezsovu Břečťn, ter to bude

řešt omplexně Nbízíme pscholocé

první pordenství,“ ří To vše zdrm

pomhí veřené sbír společnost,

teré oslovue espoluprc srz svů

nstrmov profl „Nd vodou ns drží

stěhovní,“ doplňue

Je to prce, ter sutečně není pro

ždého Vždue trpělvost, odvhu

přeonní sm sebe vmnoh věcech

„Nšl sme třeb mrtvého ps vmrzu,

vřezvn sloní el nebo mlon půl vho-

tovost, ter sme vrtl, spoustu dlších

věcí Ldé vefnlní fz chorobného hrom-

dění sbírí všechno, co ndou,“ popsue

Ondruš „Žen hromdí čsto oblečení

ppír, muž eletronu Měl sme pn,

ter hromdl neční stříč Může to

bt rece nneléčené trum, člově s

oolo sebe ství mterlní hrdb,“ ří

Nede podle ně ooedněl problém „Jen

vulc, de bdlím, sem tové bt vlí-

zel dv Čsto de bez ndsz odesít

tun nhromděného mterlu Nevíc, co

sme d vlízel, blo 34 tun vpržsém

btě“ Tov úld může podle ně trvt

ro, zvlšť dž e nemocn stle vbtě

přítomen „dž tm ndo není, e to třeb

čtrnct dní ntenzvní prce,“ doplňue

Instagram: martin_z_břečťanu, brectan.org

Stranu připravil: Jan Martinek

Jn Prchl (omw)

Ldé dnes umí nš prc ocent

Muže vornžovém oblečení možn nulcích mííte bez povšmnutí Ale prvě

on se odrn dovečer strí oto, b nše chodní bl den co den čsté Pro

Prhu 2 zšťue vešerou údržbu společnost omw, ter letos slví třcet let

odsvého vznu Ztoho 26 let pro n prcue Jn Prchl (52), eden znenpdnch

hrdnů ždodenního úldu

pořd mlo“ Vním le, že ldé sou dnes

uzněněší „Umí nš prc ocent Víc s

uvědomuí, že se ch veřen prostor t

t, nechtěí žít vnepořdu Ipesř

se zlepšl, víc sbírí, co poech psech

zůstne nchodníu Je to tím, že sč

sou dostupněší,“ míní Jn Prchl eho

ornžov vůz budeme vulcích Prh 2



dž pn Prchl nstupovl dospo-

lečnost omw, blo mu 26 frm

měl přblžně dvcet prcovníů, dnes

ch změstnv něol stove „Měl

sme pět multr, dvě Ave pr pope-

lřů Zzemí, teré mme teď, sme roz-

hodně neměl,“ vzpomín muž, ter ezdí

svelm smosběrnm vozem Osvé

prc mluví srozzřenm očm ří,

že  mlue „Ornžov ut mě bví už

oddětství, zůstlo m to,“ podot se

smíchem Dnes místo plstové ornžové

ttr řídí nemoderněší smosběrn vůz,

ter s společnost pořídl teprve ne-

dvno „Je to různorod prce žd den

ste vné ulc, ste mez ldm To není

potvt eště dlouho, změnt působště

se nechst „Měl sem vomwu štěstí

nld, odmnementu přes dspečer

ž pometře Je uns spoust vbor-

nch ldí, sme eden tm prcueme

perfetně Beru e o svou rodnu,“

blncue

www.komwag.cz

o sedět vtrfce,“ ří Něteré úse m

rdě než né „Všehrds ulce se ulízí

šptně, sou tm velé dlžební ost,

mez term zůství nedopl Tov

Nusels most se ulízí rsně,“ ří

Údržbě chodníů omuncí se pn

Prchl věnue téměř tř desít let m

t ztu dobu chovní ldí ech přístup

veřenému pořdu vpozorovné „Ldí

vulcích e dnes víc, větší flutuce, to

znmen víc nepořdu Vezměte s n-

městí I P Pvlov, tm nš chlp vvezou

oše, dopůl hodn sou zse plné Je to

neonečn prce dž oš přeteče, ldé

s hned mslí, že se nestrme Přtom

oše vlízíme něolrt denně, le e to

Huo Ččo

Úld e terpeutc zležtost

„Úld mě vžd fscnovl přthovl,“ ří bvl dvdelní Huo Ččo, terého

mohou čtenř Novn Prh 2 znt už zdubnového čísl, de sme nformovl otom,

 pomohl zdrm uldt bt pní Lence, ter že v domě s pečovtelsou službou

„N

Prze 2 e spoust senorů, co ží

sm, proto sem oslovl rdnc Pr-

h 2 stím, že bch rd nbídl pomoc Tém

osmocení vestrším věu mě zím, e

m blízé,“ ří muž, ter že vPrze 2 už

sedmnct let, přstěhovl se sem cob v-

soošols student Poté, co ho dlouholet

prce vdvdle přestl bvt nplňovt,

se vrhl núld Čsto nede olscé

vcídění místností – Huo Ččo se svou

frmou Prue Bordel odzčtu letošního

rou nbízí tzv úldovou terp

Mluví vté souvslost především ol-

dech, teří mí dom mnoho zbtečnch

věcí nedožou se ch zbvt „Čsto s

neví rd, co vhodt, mí strch Je to po-

choptelné, t předmět pro ně něco zn-

mení, mí nm určt vzth e m těž-

o e opustt Vtu chvíl přchzím  vše

proberu uldím Pomhm m t zíst

opět ontrolu nd prostorem veterém ží,

zbvt se věcí, teré e dusí,“ popsue svů

terpeutc přístup „Zzní buď nech

rozhodnutí, teré věc vhodt, zcel nmě,

nebo e prochzí se mnou,“ doplňue

Terpe úldem le podle ně znmen

to, že člově se vuspořdném prostředí

cítí lépe „Prostor vs ovlvňue dž ho

ldem pomůžu vldt, nbízím m zroveň

řešení Mnohem sndně se p rozhoduí

Je to o vprc, dž prcuete vnepo-

řdu, tol toho nevproduuete,“ ří

zroveň přpouští, že pro ně znmen

úld pschohenu Aže e to občs

dlouh nmhv prce „Čsto ulízím

třeb dvnct hodn Nedvno sem pr-

covl vbtě, veterém se devět let vůbec

neulízelo uchň sem děll ntřrt osm

hodn, eště není hotov Čstím oprvdu

tlíř potlíř, chlí pochlíu,“ vprví

Instagram: praguebordel

Hrdnové úldu n Dvoce

5

  2

|

 2026

|

 5

  