Praha 2 inspirovala řadu spisovatelů. Stala se kulisou pro příběhy mnoha slavných knih

Vyšehrad, Vinohrady, Nové Město… Praha 2 je plná míst, která mají své kouzlo, tajemství i příběhy. Není proto divu, že její uličky, zákoutí, náměstí i starobylé domy už po staletí inspirují spisovatele. Některá jména, která s Prahou 2 spojil jejich život či tvorba, dnes známe už především z učebnic, jiní autoři jsou naopak zcela současní.

Přehled všech literárních děl, v nichž se objevují kulisy dnešní Prahy 2, by vydal snad na celou knihu. Vybrali jsme proto alespoň několik zajímavých titulů, které stojí za připomenutí – a možná i za to, abyste po nich znovu sáhli ve své knihovně. Protože Praha 2 není jen místem, kde žijeme, ale také místem, které už po generace žije v české literatuře.

František Langer: 

Bratrstvo bílého klíče (1. vydání 1934)

Kniha určená převážně dětským čtenářům se celá odehrává na Vinohradech a v jejich okolí. Vypráví o partě kluků, kteří v odlehlé a tajemné zahradě zažívají různá dobrodružství. Knížka se dočkala deseti vydání a naposledy vyšla v roce 2016. Autor, dramatik a spisovatel František Langer (1988-1965) se narodil na Královských Vinohradech, dětství prožil v dnešní Jugoslávské ulici (tehdy se jmenovala Karlova) a později žil s rodinou v Bělehradské ulici. Nikdo dnes nedokáže přesně určit, v jakých místech měla stát ona opuštěná zahrada, středobod celé knížky, cesta k ní však vedla ze Slezské ulice až na okraj tehdejší zástavby. Na Vinohradech se odehrává i děj Langerovy divadelní hry Periferie, kterou napsal pro Vinohradské divadlo. Františkovi Langerovi bylo v roce 2004 posmrtně uděleno čestné občanství Prahy 2.

Petra Vančurová: 

Bez vlaštovek (2025)

Historický detektivní román současné autorky se odehrává v roce 1881 na Vinohradech, které tehdy ještě nebyly součástí Prahy. Vinohradský komisař Alois Albrecht zde vyšetřuje vraždu studenta právnické fakulty. Hostinec U Seidlů, v němž komisař rád tráví čas, je s největší pravděpodobností autorskou licencí.

Karel Hynek Mácha: Marinka

Karel Hynek Mácha byl vášnivý poutník. Legendární jsou jeho noční výstupy na romantické hradní zříceniny, krkonošská pouť, výlety na Hruboskalsko a túra přes Rakousko a Alpy do severní Itálie. Chodil zásadně pěšky, někdy údajně ušel 60 kilometrů za den. Méně známé je to, že bydlel na území dnešní Prahy 2. Konkrétně v bytě na Karlově náměstí, kde bydlel se svými rodiči, a právě zde napsal svůj Máj. Proto ani moc nepřekvapí, že jeho útlá próza Marinka vychází ze znalostí této lokality. Zanechal v ní popis zahrady Kanálka, která byla nedaleko, a vypadala takto: „Jaké to hemžení lidstva rozličného? Strakatý ženský šat míhá se temným oblekem mužským. Vpravo vlevo pozdravování a poklony. Kanálská zahrado! Tvá sláva znovu se zdvíhá obživlými stromy; krasotinky pražské znovu k obvyklým se do tebe hrnou schůzkám!“

Kanálka byla překrásná zahrada, veřejně přístupná, dnes zaniklá. Spojením někdejší Kanálky a dalších zahrad a viničních usedlostí (Saracenka, Švihanka, Pštroska, Kuchyňka) vznikly v roce 1902 Riegrovy sady zaujímající plochu 11 hektarů.

Dan Brown: Tajemství všech tajemství

„Langdon ani v nejmenším netoužil nechat Katherine s kapitánem a jeho bez rozmyslu pálícím podřízeným o samotě… hlavou mu blesklo, kolikrát v dějinách byla tahle středověká pevnost dobyta.“ Tolik úryvek z knihy Dana Browna, nejpopulárnějšího autora současnosti. Ve svém posledním románu Tajemství všech tajemství, jímž zpopularizoval Prahu, zmiňuje mnohá místa v metropoli, tajná laboratoř je ale na území dnešní Prahy 2. Právě pod Folimankou má být tajný vládní projekt ukrytý všem na očích. Kniha je opět plná šifer a symbolů, což k Praze odpradávna patří.

Děj mysteriózního románu vede od bastionu na pražských hradbách až k tajné laboratoři pod Folimankou. Rozlehlý podzemní kryt Folimanka opravdu připomíná to, co Brown v knize popisuje, má zvláštní ponurou atmosféru. Podle knihy právě vzniká v Praze seriálová adaptace pro Netflix. Lze očekávat, že po svém uvedení oživí turistický zájem o všechna popisovaná místa. „Praha mou pomoc zajisté pro turismus nepotřebuje, jezdí do ní spousta lidí. Doufám ale, že jsem byl nápomocný v tom, že Robert Langdon každému řekl, aby přijel do Prahy v zimě, ne v létě. A tak možná pomohu rozprostřít turismus do celého roku,“ řekl v rozhovoru v České televizi Brown.

Karolina Světlá: Zvonečková královna

Dům U pěti zvonečků, kde žila krásná Xavera se svou babičkou, byste dnes na Karlově náměstí marně hledali. Podle tohoto domu, známého i jako Dům u Šálků, pojmenovala Karolina Světlá svůj historický protikatolický román s podtitulem zapomenutý příběh pražský. Píše: „Tak nazývali Pražané onen dům podle pěti zvonečků, kteréž obklopovaly hlavu svatého Jana Nepomuckého, jehož obraz byl v nadživotní velikosti v průčelí zdi vymalován.“

Je to doba náboženské nesvobody, ovšem bohaté měšťanské rody žijí v takto krásných honosných domech. 

Gotická kaple Božího Těla na Karlově náměstí už nestojí, její zbořeniště Pražany v noci děsí, Praha té doby je krutá i magická – plná tajemných podzemních chodeb, jezuitů i zednářů, a tajných tiskáren i sklepení.

Zvonečková královna je knihou našich maminek a babiček, ale právě historické vykreslení dnes už zmizelé Prahy z ní dělá dílo, které milovníka historie vybízí k přečtení. Karolina Světlá žila také na Karlově náměstí v domě U Kamenného stolu.

Miloš Urban: Sedmikostelí

Spisovatel Miloš Urban sice nikdy v Praze 2 nebydlel, přesto o ní napsal jeden z nejmystičtějších románů, jaký kdy vyšel. Jeho Sedmikostelí se odehrává v tajuplných uličkách Nového Města, zejména kolem kostela sv. Apolináře a sv. Kateřiny a karlovského chrámu, kde někdo zanechává mrtvoly. Sedmikostelí je vymezeno sedmi kostely, které na Novém Městě založil Karel IV., a spojnicemi mezi nimi (dochovalo se jich šest, kaple Božího Těla na Karlově náměstí byla zbořena).

„Pro mě je Praha 2 především sedmikostelí a jeho okolí. Na svých procházkách jsem cítil zdejší jakoby civilní půvab a určitý řád. Pokud na nás nějaké místo působí takhle, potřebujeme se k němu dostat co nejblíž, osvojit si ho, aspoň já takové sklony mám – nechat se ovlivnit, očarovat, přesně jako ten můj hrdina. Nemohl jsem pochopit, jak to, že to kouzlo vnímám jen já nebo hrstka lidí, potřeboval jsem ho zpřístupnit dalším. No, a jednou z cest je pokus o příběh., který svážete právě s tím konkrétním místem. Prahu 2 mám dodneška velmi rád, vnímám ji jako takovou lepší čtvrť,“ vyznal se před deseti lety Miloš Urban v rozhovoru pro Noviny Prahy 2.

Knihou prostupuje zvláštní stesk po dobách dávno minulých, zejména středověku s jeho štíhlými gotickými katedrálami, a neochota přijmout moderní dobu a její urbanismus. Píše se v ní i toto: „Mým zamilovaným koutem však zůstávalo okolí Větrovského vrchu, snad proto, že ve mně tato místa budila záhadný, rozumem nevysvětlitelný strach. A znovu mi jasně vyvstala před očima veškerá ubohost moderny, její němost, neschopnost komunikace, tak silně kontrastující s hrstkou starých kostelů, skromných, a přece nedostižných uměleckých děl. Tudy do mě vstupoval nový smutek. Utíkal jsem před ním na stráně nad Albertovem, nikdy nezastavěné, zachované v původní, neposkvrněné podobě. Hledal jsem výhonky zplanělé révy u středověkých hradeb, scházel jsem po liduprázdných schodech ke slupskému kostelíku a obdivoval panorama Větrova a Karlova odspoda z údolí.“

Tak třeba se jednou dočkáme zfilmované verze, takový Jiří Strach by to určitě uměl. A pokud ještě Prahu 2 nemáte rádi, po přečtení této knihy si ji určitě zamilujete.

TOP 10 knih vztahujících se k Praze 2

VÝBĚR BĚLY UHLÍŘOVÉ, ŘEDITELKY KNIHOVNY NA VINOHRADECH

Erika Härtl Coccolini: Praha-Vinohrady Čáslavská 15

Autobiografie pražské Němky, která byla v roce 1945 jako malá holčička vyhnána z bytu na Vinohradech, oddělena od matky, internována ve sběrném táboře na Hagiboru a nakonec s maminkou odsunuta do západní německé zóny.

Hana Lamková: O Vinohradech, kdysi královských

Osobní vzpomínky „první dámy černého divadla“ na jeden dům na rohu Mánesovy a Třebízského ulice, jeho obyvatele i celé Vinohrady.

Zdeněk Ležák: Anthropoid

Komiksový román, který přístupnou formou vypráví o hrdinství československých parašutistů, přípravách atentátu na Heydricha a bojích v kryptě kostela Resslově ulici.

Vojtěch Matocha: Prašina

Dobrodružný román pro děti o tajemné pražské čtvrti na pomezí Nového Města a Vinohrad, kde není elektřina ani signál a skupina přátel tu pátrá po zapomenutém vynálezu.

David Jan Novotný: Sidra Noach

Románová kronika protkaná židovskou tradicí a symbolikou začíná o povodních roku 2002 evakuací starých pánů, kteří se vrátili dožít do Prahy.

Petr Ryska: Praha neznámá. Díl IV.

Čtvrtý díl (ne)známého průvodce odhalující netradiční místa a zákoutí Prahy. 

Iveta Svobodová: Konec hry

Napínavý detektivní román, v němž protagonisté pátrají po pokladu ukrytém na Vyšehradě.

Marek Toman: Neptunova jeskyně

Atmosférický román, který pojednává o osudu svérázné­ho hrdiny, sochy Neptuna z Grébovky, na pozadí spole­čenských, politických a architektonických proměn pražských Vinohrad od konce 19. století až po současnost.

Miloš Urban: Sedmikostelí

Temný román z moderní Prahy, který sleduje sérii záhadných vražd spojených s gotickými kostely na Novém Městě pražském.

Pavel Vrána: Strašidlování na Vinohradech a okolí

Dětská povídková kniha o svérázných strašidlech hlavně z Vinohrad.

Poznámka: Výběr obsahuje beletrii i pragensie.

kla, tin