Jak se Lichtenštejni prosadili v Čechách a na Moravě
Otisk, který nelze zapřít. S takovou vizí byla koncipována putovní panelová výstava Lichtenštejni a Česká republika, která minulý měsíc oživila náplavku Rašínova nábřeží. Připomněla tak výraznou stopu, kterou tento šlechtický rod zanechal v Čechách a na Moravě během 800 let.
Nebyly to jen známé zámky Lednice a Valtice, ale také polnosti, lesy, statky, kterými Lichtenštejni změnili ráz české krajiny a architektury. „Lichtenštejni jsou velmi podnikaví lidé,“ řekl při vernisáži výstavy Simon Arthur Biedermann, zplnomocněný velvyslanec Lichtenštejnského knížectví pro Českou republiku. Turisticky atraktivního knížectví, kde žije pouhých 40 tisíc lidí a dalších 20 tisíc tam dojíždí za prací, parlament má 25 členů a vláda pouhých pět a kde není ani porodnice (jezdí se rodit do Švýcarska). Pražská náplavka byla od června dvanáctou zastávkou v České republice, nyní výstava zamíří do Krnova. Letošní novinkou byly unikátní QR kódy, které otevírají svět rodu Lichtenštejnů v úplně jiné dimenzi, přenesly například diváky do rakouského Štýrska. Jeden z panelů se dotkl i citlivé otázky možného navrácení zabaveného majetku Lichtenštejnů v naší zemi.
kla
(zleva) Michal Růžička, zvláštní zmocněnec Nadace knížete z Lichtenštejna v ČR, a Simon Biedermann