Vlastimil Fišar se zasloužil o pomník bratří Čapků
V tomto měsíci uplyne 100 let od narození Vlastimila Fišara, herce Divadla na Vinohradech, vinohradského občana, osobnosti tiché noblesy a nesobecké lidskosti. Jeho jméno už dnes asi mladší generaci moc neřekne, ale mnoho vinohradských usedlíků určitě v posledních třiceti letech na náměstí Míru zaregistrovalo vysoký, hrubě tesaný kvádr z dioritu – originální pomník bratří Čapků. S jeho vznikem je Fišarovo jméno spojeno.
Vlastimil Fišar se narodil na Slovensku, v obci Predmier českému otci a slovenské matce, kde jeho tatínek sloužil jako četník. Po vzniku Slovenského štátu se rodina musela přestěhovat zpátky do Čech. Po nástupu do angažmá v Divadle na Vinohradech od roku 1953 žil v Ibsenově ulici, v secesním domě naproti vinohradskému divadlu, na jehož scéně ztvárnil na 270 charakterních rolí. Začátkem 50. let spolu s ním ve velkém, rozděleném bytě v prvním patře žili se svou rodinou i Radovan Lukavský a Gustav Oplustil.
Jméno Fišar se vyskytuje v titulcích mnoha filmů, televizních inscenací a rozhlasových pořadů. Poté, co nesouhlasil s okupací vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, se jeho jméno se na dlouhá léta v masmédiích nesmělo objevit. Zloba normalizačního režimu šla tak daleko, že mu znemožnili vykonávat funkci předsedy mezinárodní herecké federace FIA. Na protest proti této perzekuci ho kongres FIA v Amsterdamu roku 1970 zvolil čestným prezidentem.
Nemalou vášní Vlastimila Fišara byla literatura, poezie, kultivovaný přednes prózy a recitace. Byl u založení Lyry Pragensis a fungoval i v umělecké radě vyhlášené Poetické vinárny Viola. Trvalým objektem jeho zájmu bylo dílo bratří Čapků, zejména humanistické a demokratické poselství Karla Čapka. To se projevilo v řadě hojně navštěvovaných literárních večerů pro Společnost bratří Čapků, kde v roce 1987 převzal i předsednictví. Současně organizačně navázal na mnohaleté úsilí spolku o postavení pomníku bratří Čapků. V roce 1990 byl u položení jeho základního kamene. Vlastimila Fišara celý život obletovaly různé Múzy, ve vší počestnosti, a jedna taková ho stále provází i na jeho vyšehradském hrobu. Socha Múza od jeho dlouholetého příznivce, sochaře Olbrama Zoubka.
Miloš Vorel