Úplně vidím studenty z Albertova, jak se tam učí

Několikahodinovým happeningem, spojeným s koncertem a noční světelnou show, otevřela městská část Praha 2 minulý měsíc nový park Horská v místech, v jejichž spodní části dlouho nic nebylo. Při otevření byl i autor projektu, architekt Jakub Cajthaml, který se svým týmem sídlí na Vinohradech. 

Byla lokalita ve stráni mezi Karlovem a Albertovem něčím specifická?

Jakýkoliv projekt musí vycházet z daného místa. To většinou mívá nějaká omezení, ať už je to územní plán, velikost zastavěné plochy, vzrostlá zeleň a spousta jiných. A tady těch omezení bylo víc.

Jaké bylo zásadní?

Prvním omezením bylo, že v dané lokalitě územní plán nedovoloval cokoliv nového postavit. Z toho důvodu jsme museli zachovat půdorys původní stavby.

Čili původní kuželny…

Ano, abychom nezvětšovali zastavěnou plochu. Druhým, naprosto logickým omezením bylo zachovat co nejvíc vzrostlých stromů, což se nám podařilo, zachovali jsme je všechny. Pak je vždy na stole zadání investora, který má své požadavky.

Jaké požadavky měla městská část Praha 2?

Za prvé: že to musí být pro veřejnost. Za druhé: že tam bude sousedská zahrada se samostatným vstupem zvenku a kůlnou na nářadí. A tím hlavním požadavkem bylo mít tam novou funkční kuželnu i se zázemím. Městská část tam také chtěla mít prostor pro setkávání, což jsou pobytové schody, kde se dá dělat cokoliv – od rozdávání vysvědčení dětem po filmové projekce nebo hraní na kytaru, protože poblíž je ohniště, kde se dají opékat buřty. A dole je hřiště na pétanque a další hřiště na nohejbal a volejbal a k tomu vzniklo nové zázemí pod kuželnou se šatnami. Celkový záměr byl, že by ten areál měl sloužit všem jako taková protiváha noblesnímu bastionu, který je nad ním, a žít různými aktivitami.

Využili jste nějak ty nádherné výhledy na Vyšehrad a pražské panorama, které se odtud nabízejí?

K tomu slouží střecha kuželny, kam se dá dostat dvěma cestami – jak zespodu od hřiště po schodišti, nebo zvenku přirozenou cestou. Na střeše kuželny tak vzniklo další odpočinkové místo a já tam úplně vidím studenty z nedalekého Albertova, jak se tam chodí učit. Horská není klasický park, spíš pobytová zahrada, multifunkční prostor pro kulturní, společenské a volnočasové využití.

Jak vám v těchto plánech vyšla vstříc městská část Praha 2?

Spolupráce s městskou částí byla naprosto úžasná. S kolegou architektem Janem Benešem jsme od začátku, kdy jsme vyhráli výběrové řízení, měli jasnou vizi stejně jako úřad Prahy 2, že to má být místo absolutně otevřené veřejnosti, a také pan starosta Korseska byl tou koncepcí nadšený. A myslím si, že se nám podařilo tu vizi naplnit a jsem vděčný za oboustrannou důvěru, která v celém procesu panovala. Tohle je přesně ten typ stavby, která by měla vznikat z popudu města nebo městské části, protože to slouží občanům. Dneska už moc nových parků nevzniká, není to ekonomicky rentabilní. Jediné, co nás mrzí je, že ten areál není bezbariérový. Nešlo to, vedle jsou schody na Albertov, v současnosti už opravené.

Takže to proběhlo bez problémů?

Nejhorší byl povolovací proces. To nás zbrzdilo. Ale velkým štěstím bylo, že stavební firma, která vyhrála realizaci, reagovala pružně na všechny nečekané technické problémy, například s podložím, kdy jsme několikrát předělávali projekt základů. Přesto se to podařilo zrealizovat v rekordním čase, přibližně za rok a půl.

Až tam půjdete s přáteli, co bude první místo, kam je zavedete?

Už jsem domluvený s kamarády, že si tam půjdeme zahrát pétanque. Já pétanque hraju a tam je kvalitní hřiště. Ale nejdřív bych s nimi zašel do tamního bistra, tam bych si koupil pivo nebo kafe a pak bych šel dolů na hřiště. Možná bych si mezitím opekl na ohni buřta. A jestli ještě bude teplo, tak bych si sedl na střechu kuželny do trávy a koukal na Prahu. To místo je magické.

Ptala se: kla