Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 12

SONČIT NAZDERAZE

Dnes se ž nesetme sds velm zžtm

úslovím „sončt nZderze“ To oznčovlo

pobt vevězení, protože vletech 1809–89

bvl lšter nZderze sloužl o

trestnce

BÝT JAO PARAŠUTISTÉ VRYPTĚ

dž nědo tto mluví obezvchodné

zouflé stuc, nrží tím nhrdnné

obrnce rpt pod ostelem vResslově ulc,

de boovlo doposledního nboe sedm p

-

ršutstů prot stonsobné němecé přesle

JÍT NANUSELÁ

Mez nemoderněší neponuřeší úslo

-

ví ptří od90 let 20 století užívné „ít

nNusel“, což znčí úmsl spcht sebe

-

vrždu Nusels most nechvlně proslul

o most sebevrhů, tto pověst se sním

thl ž dorou 2007, de zde bl nnst

-

lovn zbrn zhldého plechu

Jan Gross, Foto: Jaroslav Kocourek

Jule Špnrov pomhl

pršutstům

Nvnohrdsém domě vPolsé 7 bude 22 řín v17 hodn odhlen pmětní des

MUDrJul Špnrové, terou ncsté poprvl zúčst vodbo Bl ednou ztěch,

teří nezštně pomhl pršutstům během Operce Anthropod spoené sútoem

nHedrch Dodnes se oeí sttečnost moc neví „MUDrŠpnrov ptří mez

nezpomenutěší odboře Odhlením eí pmětní des porčueme vespolu

-

prc směstsou čstí Prh 2, ter zčl ž vroce 2017 Odté dob sme společně

sPrhou 2 ztvní spoluprce tehdeší strost Jn Černochové odhll šest

pmětních dese,“ ří rel Polt zInctv A, ter sdružue něol hstorů

bdtelů scílem přpomínt neznmé hrdn 2 odboe

J

ule Špnrov se nrodl doždov-

sé rodn 18 větn 1900 vTně nd

Vltvou, le brz se rodn přestěhovl

nrlovsé Vnohrd doNerudov ulce

č 7, nní Polsé 1560

Jule Špnrov bl nsvou dobu velm

svérzn žen Nfotorfích e zchcen

vrtém mužsém sestřhu, bílé blůzce

tmvé vestě Vmldí chodl dosu

-

tu Vlstnl řdčs průz pro osobní

voz Řdčou bl stě odvžnou, což

dosvědčue něol zznmů opřestupcích

vNrodním rchvu vefondu polceního

ředtelství vPrze

Odrou 1920 zčl studovt stomto

-

lo nléřsé fultě Unverzt rlov

Během stud poznl svého pozděšího

mnžel Vldmír Špnr, posňtu se

m nrodl sn Jří Rodn Špnrovch

vtěchto letech žl veSlezsé ulc č 5

nrlovsch Vnohrdech

oncem července 1939 se Jule Špnrov

o rozveden nstěhovl zpět dobtu,

ter obvl se svm rodč vPolsé ulc

Rozvod pomohl eímu bvlému mnželov

snov vít zrozeté mšnére smrt bě

-

hem oupce téměř bez úhon NJul vté

době dolehlo protždovsé nřízení, ež

zzovlo Ždům vlstnt motorov voz

-

dl řdčsé oprvnění Bl to en mírn

předzvěst šptnch čsů, ter  čel

Popříchodu pršutstů ze supn

ANTHROPOID doPrh vlednu 1942 se

olem nch rozvnul rozshl síť Pržnů,

teří m pomhl, doteré se zpol

Jn Jří Jesenští, znmí stomtoloové

Jří Jesens se seznml sJosefem Gbčí

-

em Josefem Vlčíem prostřednctvím

dobrovolné sestr Česoslovensého

červeného říže Anež Zíčové vdubnu

1942 Dopodpor pršutstů se zpol

Jnov mnžel Alžbět, rovněž zubní

léř dlouholet znm Jule Špnrové

Aprotože péče ochrup pršutstů bl s

rozshl, zpol  té dopodpůrné sítě

Jule Špnrov zsobovl pršutst

žvotním potřebm, le té e vesvé

ordnc ošetřovl Je prvděpodobné,

že nevíc vhledvl pomoc zubní léř

Jroslv Švrc Ten měl potíže se zub ž

veVelé Brtn,  uvdí vesvém deníu

„19 3 41 Dopoledne cvč, odpoledne sem

s šel necht vtrhnout ořen zubu Vtrpěl

sem s př tom velce, přestože sem dostl

4 nece 24 3 41 Dopoledne sem bl se

zub zplombovl mně 4 zub Neden

s budu muset dt orunu, le nemm

peníze“

Podpůrn síť pršutstů vtvořen eště

před útoem nHedrch dlouho vzdoro

-

vl odhlení estpem To se změnlo ž

povsleších rl Čurd, ter se přhlsl

nřídící úřdovně estp vBredovsé ulc

16 červn 1942 Poeho vpovědích nstlo

rozshlé ztní To se nedříve dotlo J

-

řího Jesensého, ter bl ztčen 23 červn

1942 společně se svoí ženou Žofí Druh

den s estpo přšlo pro eho brtr Jn

pro Jul Špnrovou Jnov mnžel

Alžbět bl ztčen ž 1července 1942

Bt Jule Špnrové bl zpečetěn v

-

bvení btu blo pozdě němecou ou-

pční sprvou onfsovno Povsleších

vPetschově plc bl trnsportovn

doMlé pevnost Terezín Během věznění

bl 29 zří 1942 vnepřítomnost odsouze

-

n stnnm soudem vPrze trestu smrt

Jeí smutn osud se nplnl 24 řín 1942

ve1220, d bl vodstřelovcím outě

TMuthusen zstřelen rnou dotl

Stl se t ednou z262 česoslovensch

občnů, podporovtelů vsdů zVelé

Brtne doprotetortu vletech 1941–1942

Bohužel němecému trznění neušel

n eí sn Jří Ten bl vlstopdu 1942

o ž 4 tříd Třetí obecné šol Rsov

vPrze XII odveden dvěm ent estp

přímo ze šol Nsledně bl odvezen

donternce nzmeče nJenerlce Zde

pobvl ž do15 řín 1943, d nsledem

podvžv onemocněl specfcm zně

-

tem rčních uzln Nemoc bl velm těž,

proto bl sdnózou tuberulóz rčních

uzln předn otc, ter nebl vdobě he

-

drchd n perzeuovn Zbte ou-

pce t dožl Jří vdomcím léčení usvého

otce ob se dožl osvobození

Vlastislav Janík

Mí ptent nVltvu

neb Prh 2 vúslovích

Osvícen průopní

Rudolf Jedlč mlovl žvot

Letos s 26 řín přpomeneme 100 let odúmrtí vznmného

česého léře, průopní mecenše Rudolf Jedlč Jeho

méno e veřenost znmé dí Jedlčově ústvu šolm pro

dět mldež stělesnm nebo ombnovnm postžením, ter

zložl 1 dubn 1913 odpočtu funue nVšehrdě, ted

núzemí městsé čst Prh 2

P

rofesor MUDrRudolf Jedlč s

vš zslouží pozornost dí řdě

dlších tvt Bl přední čes chrur,

zldtel tuzemsé rentenoloe (svů

první sníme pořídl už vroce 1897)

proptor novch léčebnch postupů

Vbudovl té tehd špčově vbvené

Pržsé sntorum, vehož prostorch

dnes působí Ústv pro péč omtu

dítě (podols porodnce) Vletech 1912

ž 1913 se tvně účstnl Iblnsé

vl, de působl ožto vlečn chrur

vevoensé nemocnc vBělehrdě

Zobírl se rovněž soclním léřstvím,

protetou plstcou chrurí

Trpěl vš nsled nemoc zozření

Běžně totž nstvovl ntenztu zření

podle obrzu vlstní ru Přšel po

-

stupně otř prst levé ru, teré s sm

mputovl Sm s uprvl nstroe, b

mohl porčovt vprc Zemřel vevěu

57 let Pro eho žvot pltí mírou vrchov

-

tou slov, mž odpověděl npřní dětí

Jedlčov ústvu, b žl dlouho „Není

důležté člověu, b žl dlouho, le b

člově bl uspooen svm způsobem

žvot šťsten svm onním Je-l

vtomto štěstí člově obsžen ouse

štěstí nch, p e žvot rsn“

Radek Musílek, Jedličkův ústav aškoly

Idleo zhrncem nší městsé čst se lze sett sustlenm slovním spoení-

m, ter více č méně zřetelně odzuí nVnohrd, Nové Město, Nusle Všehrd

ol znch znte

JÍT DOATEŘINE

Jo oteřnch se mluvlo oZemsém

ústvu pro choromslné, ter přvítl první

pcent vroce 1826 vnědeším lšteře

uustnne př novoměstsém ostele sv

teřn (nrlově) Tže říc oněom, že

e „zrl nteřn“, znmenlo usuzovt

neho šptné duševní zdrví Dnes se ří

spíše „doBohnc“, le teřn o blz

-

nec něol zmínm veŠveov zvěčnl

spsovtel Jroslv Hše, ter se tu vroce

1911 léčl posvém pousu osebevrždu

soem zrlov mostu

ŘI JAO UAPOLINÁŘE

Vdubnu rou 1875 poblíž ostel sv Apo

-

lnře nNovém Městě zhl provoz

tehd nevětší nemoderněší porodnce

vcelé Evropě, rozshl pseudootc

omplex, nvržen zsdním způsobem

podporovn rchtetem Josefem Hlv

-

ou Tehdeší pct 376 lůže ssebou

nesl smozřemě určt hluov dopd

noolí, to neen plčem novorozenců,

le zvuovm proev rodče

BÝT ZRALÝ NAAPOLINÁŘE

Jestlže se oněom řene, že e „zrl

nApolnře“, míní se tím zvslost nl

-

oholu Prvě vpřímém sousedství ostel

svApolnře dne 7 zří 1948 otevřel ps

-

chtr MUDrJroslv Sl první specl-

zovné protloholní oddělení vČesoslo-

vensu vvětnu 1951 zde zhl čnnost

té první protloholní zchtn stnce

nsvětě (dnes ž sídlí NBulovce) Přísn

Slův režm vůč pcentům (mmo né

tzv černé bod zpoení fzc nročné

prce) nsprovl svého čsu odborní

pocelém světě

LIBUŠINO PROROCTVÍ

oštost česch pověstí leend nemohl

vnecht n Všehrd Spíše ž en vlte

-

rtuře lze nrzt n„Lbušno proroctví“,

čímž bv míněno (ž přehnně) optms

-

tcé očevní, to vsouvslost se slov

bné něžn otom, že „vdí město velé,

ehož slv se hvězd dot“ Př pohledu

nvšehrdsou slu s stě mnoh vzpo

-

mene npověst osttečném vldov

Hormírov, ter nsvém on Šemíov

přeonl hrdb unl poprvě Slvn

příběh, mmochodem dost možn nspro

-

vn čstí vprvění oTrstnov Isoldě

č slvnou němecou pověstí oloupežvém

rtíř Epplenu von Glnen, s přpomín

-

me úslovím „Hormírův so“ „věrn o

Šemí“ Jméno Všehrdu se obevue té

vds honě užívném přrovnní „ou

o všehrds novní“, teré se vzt

-

hovlo nld chovící se povšeně

MAJÍ PATENT NAVLTAVU

Drsněší ntur ldí žvících se nřece těž

-

ou prcí bl dourčté mír osttní Prž-

n doočí, t se vsouvslost sPodslím

užívlo hned něol nrže nsvérz

-

nost stou obhroublost eho obvtel

Npříld mlo srozumteln č sprost

mluv se nzvl „poclčnou“, le té

velm hlst proev bvl omentovn o

„podsls mluv“ Věhlsnou se té stl

vso odbornost podslsch předů,

teří se vmnoh přípdech chovl povše

-

ně Proto se v19 století oldech dvících

své vědomost ž přílš nodv řílo, že

„mí ptent nVltvu“

12

  2

|

 2026

|

 10

  