Strana 12
SONČIT NAZDERAZE
Dnes se ž nesetme sds velm zžtm
úslovím „sončt nZderze“ To oznčovlo
pobt vevězení, protože vletech 1809–89
bvl lšter nZderze sloužl o
trestnce
BÝT JAO PARAŠUTISTÉ VRYPTĚ
dž nědo tto mluví obezvchodné
zouflé stuc, nrží tím nhrdnné
obrnce rpt pod ostelem vResslově ulc,
de boovlo doposledního nboe sedm p
-
ršutstů prot stonsobné němecé přesle
JÍT NANUSELÁ
Mez nemoderněší neponuřeší úslo
-
ví ptří od90 let 20 století užívné „ít
nNusel“, což znčí úmsl spcht sebe
-
vrždu Nusels most nechvlně proslul
o most sebevrhů, tto pověst se sním
thl ž dorou 2007, de zde bl nnst
-
lovn zbrn zhldého plechu
Jan Gross, Foto: Jaroslav Kocourek
Jule Špnrov pomhl
pršutstům
Nvnohrdsém domě vPolsé 7 bude 22 řín v17 hodn odhlen pmětní des
MUDrJul Špnrové, terou ncsté poprvl zúčst vodbo Bl ednou ztěch,
teří nezštně pomhl pršutstům během Operce Anthropod spoené sútoem
nHedrch Dodnes se oeí sttečnost moc neví „MUDrŠpnrov ptří mez
nezpomenutěší odboře Odhlením eí pmětní des porčueme vespolu
-
prc směstsou čstí Prh 2, ter zčl ž vroce 2017 Odté dob sme společně
sPrhou 2 ztvní spoluprce tehdeší strost Jn Černochové odhll šest
pmětních dese,“ ří rel Polt zInctv A, ter sdružue něol hstorů
bdtelů scílem přpomínt neznmé hrdn 2 odboe
J
ule Špnrov se nrodl doždov-
sé rodn 18 větn 1900 vTně nd
Vltvou, le brz se rodn přestěhovl
nrlovsé Vnohrd doNerudov ulce
č 7, nní Polsé 1560
Jule Špnrov bl nsvou dobu velm
svérzn žen Nfotorfích e zchcen
vrtém mužsém sestřhu, bílé blůzce
tmvé vestě Vmldí chodl dosu
-
tu Vlstnl řdčs průz pro osobní
voz Řdčou bl stě odvžnou, což
dosvědčue něol zznmů opřestupcích
vNrodním rchvu vefondu polceního
ředtelství vPrze
Odrou 1920 zčl studovt stomto
-
lo nléřsé fultě Unverzt rlov
Během stud poznl svého pozděšího
mnžel Vldmír Špnr, posňtu se
m nrodl sn Jří Rodn Špnrovch
vtěchto letech žl veSlezsé ulc č 5
nrlovsch Vnohrdech
oncem července 1939 se Jule Špnrov
o rozveden nstěhovl zpět dobtu,
ter obvl se svm rodč vPolsé ulc
Rozvod pomohl eímu bvlému mnželov
snov vít zrozeté mšnére smrt bě
-
hem oupce téměř bez úhon NJul vté
době dolehlo protždovsé nřízení, ež
zzovlo Ždům vlstnt motorov voz
-
dl řdčsé oprvnění Bl to en mírn
předzvěst šptnch čsů, ter čel
Popříchodu pršutstů ze supn
ANTHROPOID doPrh vlednu 1942 se
olem nch rozvnul rozshl síť Pržnů,
teří m pomhl, doteré se zpol
Jn Jří Jesenští, znmí stomtoloové
Jří Jesens se seznml sJosefem Gbčí
-
em Josefem Vlčíem prostřednctvím
dobrovolné sestr Česoslovensého
červeného říže Anež Zíčové vdubnu
1942 Dopodpor pršutstů se zpol
Jnov mnžel Alžbět, rovněž zubní
léř dlouholet znm Jule Špnrové
Aprotože péče ochrup pršutstů bl s
rozshl, zpol té dopodpůrné sítě
Jule Špnrov zsobovl pršutst
žvotním potřebm, le té e vesvé
ordnc ošetřovl Je prvděpodobné,
že nevíc vhledvl pomoc zubní léř
Jroslv Švrc Ten měl potíže se zub ž
veVelé Brtn, uvdí vesvém deníu
„19 3 41 Dopoledne cvč, odpoledne sem
s šel necht vtrhnout ořen zubu Vtrpěl
sem s př tom velce, přestože sem dostl
4 nece 24 3 41 Dopoledne sem bl se
zub zplombovl mně 4 zub Neden
s budu muset dt orunu, le nemm
peníze“
Podpůrn síť pršutstů vtvořen eště
před útoem nHedrch dlouho vzdoro
-
vl odhlení estpem To se změnlo ž
povsleších rl Čurd, ter se přhlsl
nřídící úřdovně estp vBredovsé ulc
16 červn 1942 Poeho vpovědích nstlo
rozshlé ztní To se nedříve dotlo J
-
řího Jesensého, ter bl ztčen 23 červn
1942 společně se svoí ženou Žofí Druh
den s estpo přšlo pro eho brtr Jn
pro Jul Špnrovou Jnov mnžel
Alžbět bl ztčen ž 1července 1942
Bt Jule Špnrové bl zpečetěn v
-
bvení btu blo pozdě němecou ou-
pční sprvou onfsovno Povsleších
vPetschově plc bl trnsportovn
doMlé pevnost Terezín Během věznění
bl 29 zří 1942 vnepřítomnost odsouze
-
n stnnm soudem vPrze trestu smrt
Jeí smutn osud se nplnl 24 řín 1942
ve1220, d bl vodstřelovcím outě
TMuthusen zstřelen rnou dotl
Stl se t ednou z262 česoslovensch
občnů, podporovtelů vsdů zVelé
Brtne doprotetortu vletech 1941–1942
Bohužel němecému trznění neušel
n eí sn Jří Ten bl vlstopdu 1942
o ž 4 tříd Třetí obecné šol Rsov
vPrze XII odveden dvěm ent estp
přímo ze šol Nsledně bl odvezen
donternce nzmeče nJenerlce Zde
pobvl ž do15 řín 1943, d nsledem
podvžv onemocněl specfcm zně
-
tem rčních uzln Nemoc bl velm těž,
proto bl sdnózou tuberulóz rčních
uzln předn otc, ter nebl vdobě he
-
drchd n perzeuovn Zbte ou-
pce t dožl Jří vdomcím léčení usvého
otce ob se dožl osvobození
Vlastislav Janík
Mí ptent nVltvu
neb Prh 2 vúslovích
Osvícen průopní
Rudolf Jedlč mlovl žvot
Letos s 26 řín přpomeneme 100 let odúmrtí vznmného
česého léře, průopní mecenše Rudolf Jedlč Jeho
méno e veřenost znmé dí Jedlčově ústvu šolm pro
dět mldež stělesnm nebo ombnovnm postžením, ter
zložl 1 dubn 1913 odpočtu funue nVšehrdě, ted
núzemí městsé čst Prh 2
P
rofesor MUDrRudolf Jedlč s
vš zslouží pozornost dí řdě
dlších tvt Bl přední čes chrur,
zldtel tuzemsé rentenoloe (svů
první sníme pořídl už vroce 1897)
proptor novch léčebnch postupů
Vbudovl té tehd špčově vbvené
Pržsé sntorum, vehož prostorch
dnes působí Ústv pro péč omtu
dítě (podols porodnce) Vletech 1912
ž 1913 se tvně účstnl Iblnsé
vl, de působl ožto vlečn chrur
vevoensé nemocnc vBělehrdě
Zobírl se rovněž soclním léřstvím,
protetou plstcou chrurí
Trpěl vš nsled nemoc zozření
Běžně totž nstvovl ntenztu zření
podle obrzu vlstní ru Přšel po
-
stupně otř prst levé ru, teré s sm
mputovl Sm s uprvl nstroe, b
mohl porčovt vprc Zemřel vevěu
57 let Pro eho žvot pltí mírou vrchov
-
tou slov, mž odpověděl npřní dětí
Jedlčov ústvu, b žl dlouho „Není
důležté člověu, b žl dlouho, le b
člově bl uspooen svm způsobem
žvot šťsten svm onním Je-l
vtomto štěstí člově obsžen ouse
štěstí nch, p e žvot rsn“
Radek Musílek, Jedličkův ústav aškoly
Idleo zhrncem nší městsé čst se lze sett sustlenm slovním spoení-
m, ter více č méně zřetelně odzuí nVnohrd, Nové Město, Nusle Všehrd
ol znch znte
JÍT DOATEŘINE
Jo oteřnch se mluvlo oZemsém
ústvu pro choromslné, ter přvítl první
pcent vroce 1826 vnědeším lšteře
uustnne př novoměstsém ostele sv
teřn (nrlově) Tže říc oněom, že
e „zrl nteřn“, znmenlo usuzovt
neho šptné duševní zdrví Dnes se ří
spíše „doBohnc“, le teřn o blz
-
nec něol zmínm veŠveov zvěčnl
spsovtel Jroslv Hše, ter se tu vroce
1911 léčl posvém pousu osebevrždu
soem zrlov mostu
ŘI JAO UAPOLINÁŘE
Vdubnu rou 1875 poblíž ostel sv Apo
-
lnře nNovém Městě zhl provoz
tehd nevětší nemoderněší porodnce
vcelé Evropě, rozshl pseudootc
omplex, nvržen zsdním způsobem
podporovn rchtetem Josefem Hlv
-
ou Tehdeší pct 376 lůže ssebou
nesl smozřemě určt hluov dopd
noolí, to neen plčem novorozenců,
le zvuovm proev rodče
BÝT ZRALÝ NAAPOLINÁŘE
Jestlže se oněom řene, že e „zrl
nApolnře“, míní se tím zvslost nl
-
oholu Prvě vpřímém sousedství ostel
svApolnře dne 7 zří 1948 otevřel ps
-
chtr MUDrJroslv Sl první specl-
zovné protloholní oddělení vČesoslo-
vensu vvětnu 1951 zde zhl čnnost
té první protloholní zchtn stnce
nsvětě (dnes ž sídlí NBulovce) Přísn
Slův režm vůč pcentům (mmo né
tzv černé bod zpoení fzc nročné
prce) nsprovl svého čsu odborní
pocelém světě
LIBUŠINO PROROCTVÍ
oštost česch pověstí leend nemohl
vnecht n Všehrd Spíše ž en vlte
-
rtuře lze nrzt n„Lbušno proroctví“,
čímž bv míněno (ž přehnně) optms
-
tcé očevní, to vsouvslost se slov
bné něžn otom, že „vdí město velé,
ehož slv se hvězd dot“ Př pohledu
nvšehrdsou slu s stě mnoh vzpo
-
mene npověst osttečném vldov
Hormírov, ter nsvém on Šemíov
přeonl hrdb unl poprvě Slvn
příběh, mmochodem dost možn nspro
-
vn čstí vprvění oTrstnov Isoldě
č slvnou němecou pověstí oloupežvém
rtíř Epplenu von Glnen, s přpomín
-
me úslovím „Hormírův so“ „věrn o
Šemí“ Jméno Všehrdu se obevue té
vds honě užívném přrovnní „ou
o všehrds novní“, teré se vzt
-
hovlo nld chovící se povšeně
MAJÍ PATENT NAVLTAVU
Drsněší ntur ldí žvících se nřece těž
-
ou prcí bl dourčté mír osttní Prž-
n doočí, t se vsouvslost sPodslím
užívlo hned něol nrže nsvérz
-
nost stou obhroublost eho obvtel
Npříld mlo srozumteln č sprost
mluv se nzvl „poclčnou“, le té
velm hlst proev bvl omentovn o
„podsls mluv“ Věhlsnou se té stl
vso odbornost podslsch předů,
teří se vmnoh přípdech chovl povše
-
ně Proto se v19 století oldech dvících
své vědomost ž přílš nodv řílo, že
„mí ptent nVltvu“
12
2
|
2026
|
10