Výlety do historie

POCTA OBĚTEM NÁLETU:

Osudná středa roku 1945

s datem 14. února byla

Popeleční. Stejně tak je tomu letos, kdy od spojeneckého náletu na Prahu

uplynulo 73 let. Na Popeleční středu roku 2018 se

konalo vzpomínkové shromáždění u pamětní desky

na Karlově náměstí, kterou

městská část nechala zřídit při 70. výročí tragické

události. Spojenecký nálet

zasáhl jen pár týdnů před

koncem války podstatnou

část Prahy 2, zejména

Vinohrady a Nové Město.

Jeho nejsmutnější bilancí

je 701 lidských obětí. Zemřelé připomíná ojedinělá

pamětní deska na budově

Všeobecné fakultní nemocnice, pocházející z dílny sochaře Petra Císařovského. Za městskou část se

piety zúčastnili starostka

Jana Černochová a místostarosta Martin Víšek, VFN reprezentoval náměstek ředitelky Jan Bříza. Zapálili

za zemřelé svíčku a drželi minutu ticha.

red, foto: kav

Psalo se před sto lety

Dnes z vinohradských ulic

Kvůli všeobecnému nedostatku uhlí se dostala do potíží

se zásobováním Královských Vinohradů klíčová vodárna

v Káraném: „V důsledku současných mimořádných poměrů žádá se obecenstvo, aby vodou, pokud možno, šetřilo a

nenechávalo ji zbytečně odtékati. Veškery poruchy vodovo-du buďtež neprodleně hlášeny vlastníku domu, nebo, je-li nedbalý,

přímo obecnímu úřadu.“

Kromě zásobování se obecní správa

opakovaně potýkala také s úklidem ulic.

Na Vinohradech pravidelně vázl úklid

sněhu a domovního odpadu. Městu se

nedostávalo lidí ani koní: „Stížnosti tyto

jsou jistě opodstatněné. Hospodářská

správa obecní nemůže však při nejlepší vůli plniti své povinnosti v tomto směru tak,

jako za dob normálních.“ Například metařů zbylo ve službě namísto původních

150 jen 80. „Za takového stavu věcí nezbývá obyvatelstvu, než aby mělo strpení.

Pokud jde o odklízení sněhu z chodníků,

vyšlo vstříc sobě i obci tím, že tam, kde se

dá, samo dopomůže k pořádku. Velmi

mnoho mohli by vykonati také domovníci,

kdyby vlastníci domu udělili jim příslušné

rozkazy.“

Do války byly postupně rekvírovány také

obecní povozy a koně. Obec svými potahy zajišťovala dovoz potravin z pražských nádraží a přístavů: „Hromadění

smetí a popelu v ulicích vinohradských zaviněno jest jednak naprostým nedostatkem potahů, jednak tím, že potahy obecní

zaměstnány jsou v aprovisaci města při

dovážení mouky, bramborů, uhlí, dříví

apod. Druhým důvodem jest značná ztráta koní, kteří většinou byli odvedeni k vojsku.“ Ovšem ani koně, kteří unikli cestě

na frontu a zůstali „doma“, si mnoho nepolepšili: „Stává se často, že znavená zvířata přijdou až po deváté hodině večerní

do stájí! Netřeba vykládati, s jakým výsledkem konají potahy takto vyčerpané, beztak trpící podvýživou, své těžké práce.

U většiny takto přepínaných koní nastává

vysychání morku a celkové ochabnutí

tělesné.“ Správa města zároveň upozorňovala, že někteří obyvatelé své okolí sami, snad ze zlomyslnosti, bezohledně

znečišťují: „Jest pak na obecenstvu, aby

stav nezhoršovalo a svévolně ulice samo

neznečišťovalo. Jistá část obyvatelstva nemá již vůbec smyslu pro pořádek. Obecní

povoz sbírající popel projel ulicí prázdný,

aby záhy obyvatelstvo okolních domů sypalo popel z bedniček ke stromům a obrubám chodníkovým.“ Ovšem toto chování

nemělo zůstat bez trestu: „Jednotlivé případy tohoto nepřípustného počínání se již

zjišťují a trestají!“

K udržování pořádku ve vinohradských ulicích

města nepřispívalo ani nedostatečné večerní osvětlení:

„Na stížnost vinohradské

městské rady

odpověděla

správa Pražské

obecní plynárny jediným důvodem, který činí situaci na ten

čas nezměnitelnou: Není uhlí!“ Částečně uspěly Královské Vinohrady u dalšího dodavatele

energie: „Aby nebezpečná a velkoměsta

nedůstojná tma z ulic našich byla vypuzena, požádali jsme Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, aby za večera alespoň po dobu provozu tramwayové vozby byly křižovatky drah na Královských Vinohradech elektricky osvětlovány.“

A u tramvají ještě chvíli zůstaneme. Nedostatečné údržbě a všeobecnému nepořádku byla rovněž přičítána únorová

nehoda tramvajové soupravy v prudkém

klesání do Vršovic: „Na svahu z Palackého

třídy do Vršovic na trati č. 1 dostal se vůz

do smyku, následně se zřítil a způsobil poranění 13 pasažérů. Příčina neštěstí jest

zřejmá: Přeplněný vůz, znečištěná kolej

a poruchové stroje. Bude-li tento neblahý

stav pokračovati, stane se pražská elektrická dráha spíše postrachem než prospěchem obecenstva.“

Michal Frankl

ČÍSLO 3 – BŘEZEN 2018

9

Praha 2 si připomněla 95. výročí úmrtí Aloise Rašína

Alois Rašín, významný politik a jeden z mužů října 1918 stojících

u vzniku samostatného Československa, podlehl dne 18. února 1923

následkům atentátu spáchaného o šest týdnů dříve. Praha 2 si 95. výročí připomněla pietním aktem jak u busty ve vstupní aule radnice, tak

u pamětní desky na domě v Žitné ulici 10, před nímž byl zastřelen komunistickým anarchistou. Stojí za připomenutí, že Rašín byl mužem,

který důrazně stál za svými politickými názory a bojoval od začátku

za vznik samostatné republiky. Byl za to dvakrát uvězněn, podruhé

dokonce odsouzen k trestu smrti, kterému unikl díky amnestii. Podílel

se na domácím odboji za první světové války v tajné organizaci Maffia,

v noci na 28. října 1918 pak sepsal provolání o vzniku samostatného

státu a první zákon republiky. Později, už jako ministr financí, provedl

měnovou odluku a stabilizoval státní finance. Byl zastáncem šetrnosti

a pracoval s ohromným nasazením i neústupností. Praha 2 má

po Aloisi Rašínovi pojmenováno i nábřeží, a je tak jednou z významných osobností první republiky a zastánců demokracie, které si můžeme připomínat a inspirovat se jimi i dnes.

jš

Všesokolský slet bude oslavou vzniku republiky

V Praze 2 působí tři sokolské jednoty a ve všech se už pilně nacvičuje na XVI. všesokolský slet. Uskuteční se ve dnech

1.–6. července 2018 v Praze a stane se součástí oficiálních celostátních oslav stého výročí vzniku samostatného Československa. A také to bude hold sokolům, kteří stáli u zrodu československých legií v době 1. světové války, bojovali v ní za

vznik samostatného státu a krátce po jeho vzniku chránili se zbraní v ruce jeho území.

Sokol Pražský

V minulých dnech jsme sledovali sportovní klání vrcholových sportovců

na zimních Olympijských hrách. Ale prožít si sport vlastním přičiněním, je pro naše zdraví daleko přínosnější, a to jak

po stránce fyzické, tak i duševní. Díky Sokolu, jemuž zakladatelé dali

do vínku heslo „V zdravém těle

zdravý duch“, si může tuto pravdu vyzkoušet řada lidí na vlastní

kůži. Nezáleží jen na talentu nebo dřině. Vyrostli zde i olympijští

vítězové, ale hlavně ti, kteří sportují jen a jen pro vlastní radost

z pohybu a nabytí či udržení

kondice. V Sokole zkrátka můžeme již 156 let sportovat úplně

všichni. Všichni, kdo máme chuť

se hýbat. A škála sportů, které

Sokol nabízí, je široká.

Každý si může vybrat, co mu nejvíc vyhovuje. V letošním roce se koná XVI. všesokolský slet, periodické vyvrcholení naší

činnosti. Na téměř celý první červencový

týden je přichystán program sestavený

z výkonnostních a sportovních disciplín,

předvedených v rámci Gala programu

v pražské O2 areně, dále pódiových, tanečních, ale i divadelních představení

na různých místech Prahy, včetně Národního divadla. To proto, že Sokol neznamená jen pohyb, ale i kulturu. Prahou také

projde sletový průvod, který bude veden

od Můstku kolem Národního divadla

a přes náměstí Jana Palacha na Staroměstské náměstí. Přehlídka hromadných

skladeb, které se již nacvičují v jednotách

po celé republice, je nachystaná na

5. a 6. července. V naší, vůbec nejstarší sokolovně, nacvičujeme devět z celkového

počtu jedenácti sletových skladeb.

Ve „sletové aréně“ v nedalekém vršovic-

kém Edenu se členové Sokola Pražského,

sídlícího v Žitné ulici, představí ve všech

věkových kategoriích, tedy od cvičení rodičů a dětí až po seniory. Nenechte si ujít

veřejná sokolská vystoupení, kde se snoubí radost a krása pohybu s hudbou.

Martina Schořová, starostka Sokola Pražského

Sokol Královské Vinohrady

Blížícím se všesokolským sletem žije i Tělovýchovná jednota Sokol Praha Královské Vinohrady. Mnozí z vás, čtenářů Novin Prahy 2, chodili do vinohradského

Sokola cvičit, a tak pro vás máme informace o nácviku sletových skladeb

na nadcházející XVI. všesokolský slet.

U nás na Vinohradech nacvičujeme sletové skladby pro kategorii Rodiče a děti

s náčiním, které mají děti i v názvu skladby „Méďové“. Pro předškoláky připravila

autorka skladby staronové náčiní, skákací gumu. Představuje notovou osnovu

a děti jsou „Noty“, a tak se jmenuje i jejich

skladba. Naše dorostenky a mladší ženy

se zapojily do nacvičování skladby „Siluety“ s originální skládací obručí. Pro ženy

je připravena skladba „Cesta“ ve stylu

české country, v níž cvičí s originálním

náčiním – šátkem doplněným dřevěnou

kuličkou. Velmi si ceníme toho, že se

do nácviku hromadných skladeb zapojili

O původu názvů našich ulic

Resslovu a Myslíkovu ulici spojuje nepříliš frekventovaná ulice

Na Zderaze, nesoucí toto jméno

již od roku 1869. Nachází se

v místě osady zvané „Zderaz“, která v polovině 14. století zmizela

vlivem budování Nového Města.

Ves byla pojmenována možná

na počest jednoho z oblíbenců

krále Vratislava I., vládnoucího

v letech 1061–1091. O českém

pánu Zderadovi ze Švabenic se

traduje, že jej v roce 1091 při obléhání Brna nechal zavraždit kralevic Břetislav. Budoucího knížete Břetislava II. totiž

rozzuřil Zderadův žert, který připomínal, že

v době veliké pravděpodobnosti útoku nepřátel se kralevic bezstarostně koupal v řece, což jej málem stálo život. Jádrem vsi

Zderaz se stal kostel sv. Petra a Pavla (v něm

měl být údajně pochován zavražděný Zderad), který někdy kolem roku 1190 získal –

spolu s celou osadou – řád Křižovníků. Řeholníci tu založili klášter, jehož konvent rozmetaly události husitských válek. Další významnou stavbou zderazské osady se stal

hrádek, který někdy kolem roku 1380

na Břežské skále založil pro svoji potřebu

král Václav IV. Zábavymilovného panovníka

jistě lákala poloha na okraji moderního Nového Města, ale i blízkost lesů vhodných

pro lov. A jistou úlohu hrálo pravděpodobně i to, že Václav IV. v některých obdobích

nevycházel dobře se staroměstskými měšťany. Opevněné sídlo značně utrpělo v době husitských bouří a v roce 1627 si zpustlé

objekty pro svůj klášter upravili bosí augustiniáni. Roku 1809 se komplex proměnil

v trestnici a v prvních letech 20. století byl

i naši muži ve skladbě „Borci“. Velký zájem

je o skladbu pro seniory a seniorky „Princezna republika“. Autorkami této skladby

jsou naše cvičitelky Blanka a Lenka

Kocmichovy.

A teď pozor! Byli jste již mezi medvědy?

Velkými i malými? Já ano. Je tam kázeň.

Vládne tam velká medvědice,

kterou všichni poslouchají.

Medvíďata běhají, mávají se

svými hračkami – jak jinak –

s malými vycpanými medvídky. Dokonce se na nich i houpou za pomoci velkých medvědů. A do sletu se to všechno

naučí i v rytmu hudby. Jen se

na ně, na médi, přijďte podívat

začátkem července na sletový

stadion.

Helena Vaňková, sokolka

Sokol Vyšehrad

Na XVI. všesokolský slet nacvičuje, stejně

jako v minulých letech, i vyšehradská jednota. Letos se zúčastníme tří skladeb pro

děti a tří pro muže a ženy. Nacvičovat již

začínají předškolní děti, a to skladbu „Noty“. V jednom celku cvičí devět dětí a cvičitel. O něco více práce mají starší děti a dospělí, kteří pilují své skladby mimo vytyčené cvičební hodiny nad rámec tréninků.

Šestnáct mladších žákyň nacvičuje skladbu „V peřině“ a 13 dívek a pět chlapců z věkové kategorie starší žactvo nacvičuje

skladbu „Cirkus“. „Jsme rádi, že se v jednotě

opět dala dohromady parta lidí, kteří cvičí

na sletech pravidelně. Letos budeme mít

hojnou účast v mnoha skladbách,” říká náčelnice Sokola Vyšehrad Alena Dvořáková. Skladbu „Spolu“, která vznikla k oslavám 100. výročí založení Československé

republiky a ve spolupráci se slovenskými

sokoly, cvičí deset žen a jeden muž.

Štěpánka Mrázková, sokolka

NA ZDERAZE

i s celou Břežskou skálou odstraněn.

Kvůli zásadní proměně zástavby a také vlivem úpravy nábřeží si již obtížně dokážeme představit, že zderazská osada stála v dominantní poloze

na návrší, které příkře spadalo k Vltavě. Alespoň trochu tuto svažitost vsi

připomíná terasa ve východní části

ulice Na Zderaze. Roku 1895 totiž došlo k důkladnému snížení vozovky,

které výrazně usnadnilo navázání

ulice na přiléhající komunikace. Malebně působící svažitost ulice je dobře patrná ve scéně z filmu „Dobrý voják

Švejk“, ve které za doprovodu kapely pochodují rekruti. Před výstavbou současných

školních budov v Resslově ulici byla jižní

část ulice Na Zderaze výrazně širší a zvlněná. Podle kostela sv. Václava v Resslově ulici

se toto prostranství nazývalo v 1. polovině

19. století „Václavské náměstí“ a poté, co se

Dobytčí trh na začátku 50. let 19. století proměnil v podstatně výstavnější Karlovo náměstí, získala jižní část ulice Na Zderaze pojmenování „Malé Karlovo náměstí“.

Text: Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek