Výlety do historie
POCTA OBĚTEM NÁLETU:
Osudná středa roku 1945
s datem 14. února byla
Popeleční. Stejně tak je tomu letos, kdy od spojeneckého náletu na Prahu
uplynulo 73 let. Na Popeleční středu roku 2018 se
konalo vzpomínkové shromáždění u pamětní desky
na Karlově náměstí, kterou
městská část nechala zřídit při 70. výročí tragické
události. Spojenecký nálet
zasáhl jen pár týdnů před
koncem války podstatnou
část Prahy 2, zejména
Vinohrady a Nové Město.
Jeho nejsmutnější bilancí
je 701 lidských obětí. Zemřelé připomíná ojedinělá
pamětní deska na budově
Všeobecné fakultní nemocnice, pocházející z dílny sochaře Petra Císařovského. Za městskou část se
piety zúčastnili starostka
Jana Černochová a místostarosta Martin Víšek, VFN reprezentoval náměstek ředitelky Jan Bříza. Zapálili
za zemřelé svíčku a drželi minutu ticha.
red, foto: kav
Psalo se před sto lety
Dnes z vinohradských ulic
Kvůli všeobecnému nedostatku uhlí se dostala do potíží
se zásobováním Královských Vinohradů klíčová vodárna
v Káraném: „V důsledku současných mimořádných poměrů žádá se obecenstvo, aby vodou, pokud možno, šetřilo a
nenechávalo ji zbytečně odtékati. Veškery poruchy vodovo-du buďtež neprodleně hlášeny vlastníku domu, nebo, je-li nedbalý,
přímo obecnímu úřadu.“
Kromě zásobování se obecní správa
opakovaně potýkala také s úklidem ulic.
Na Vinohradech pravidelně vázl úklid
sněhu a domovního odpadu. Městu se
nedostávalo lidí ani koní: „Stížnosti tyto
jsou jistě opodstatněné. Hospodářská
správa obecní nemůže však při nejlepší vůli plniti své povinnosti v tomto směru tak,
jako za dob normálních.“ Například metařů zbylo ve službě namísto původních
150 jen 80. „Za takového stavu věcí nezbývá obyvatelstvu, než aby mělo strpení.
Pokud jde o odklízení sněhu z chodníků,
vyšlo vstříc sobě i obci tím, že tam, kde se
dá, samo dopomůže k pořádku. Velmi
mnoho mohli by vykonati také domovníci,
kdyby vlastníci domu udělili jim příslušné
rozkazy.“
Do války byly postupně rekvírovány také
obecní povozy a koně. Obec svými potahy zajišťovala dovoz potravin z pražských nádraží a přístavů: „Hromadění
smetí a popelu v ulicích vinohradských zaviněno jest jednak naprostým nedostatkem potahů, jednak tím, že potahy obecní
zaměstnány jsou v aprovisaci města při
dovážení mouky, bramborů, uhlí, dříví
apod. Druhým důvodem jest značná ztráta koní, kteří většinou byli odvedeni k vojsku.“ Ovšem ani koně, kteří unikli cestě
na frontu a zůstali „doma“, si mnoho nepolepšili: „Stává se často, že znavená zvířata přijdou až po deváté hodině večerní
do stájí! Netřeba vykládati, s jakým výsledkem konají potahy takto vyčerpané, beztak trpící podvýživou, své těžké práce.
U většiny takto přepínaných koní nastává
vysychání morku a celkové ochabnutí
tělesné.“ Správa města zároveň upozorňovala, že někteří obyvatelé své okolí sami, snad ze zlomyslnosti, bezohledně
znečišťují: „Jest pak na obecenstvu, aby
stav nezhoršovalo a svévolně ulice samo
neznečišťovalo. Jistá část obyvatelstva nemá již vůbec smyslu pro pořádek. Obecní
povoz sbírající popel projel ulicí prázdný,
aby záhy obyvatelstvo okolních domů sypalo popel z bedniček ke stromům a obrubám chodníkovým.“ Ovšem toto chování
nemělo zůstat bez trestu: „Jednotlivé případy tohoto nepřípustného počínání se již
zjišťují a trestají!“
K udržování pořádku ve vinohradských ulicích
města nepřispívalo ani nedostatečné večerní osvětlení:
„Na stížnost vinohradské
městské rady
odpověděla
správa Pražské
obecní plynárny jediným důvodem, který činí situaci na ten
čas nezměnitelnou: Není uhlí!“ Částečně uspěly Královské Vinohrady u dalšího dodavatele
energie: „Aby nebezpečná a velkoměsta
nedůstojná tma z ulic našich byla vypuzena, požádali jsme Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, aby za večera alespoň po dobu provozu tramwayové vozby byly křižovatky drah na Královských Vinohradech elektricky osvětlovány.“
A u tramvají ještě chvíli zůstaneme. Nedostatečné údržbě a všeobecnému nepořádku byla rovněž přičítána únorová
nehoda tramvajové soupravy v prudkém
klesání do Vršovic: „Na svahu z Palackého
třídy do Vršovic na trati č. 1 dostal se vůz
do smyku, následně se zřítil a způsobil poranění 13 pasažérů. Příčina neštěstí jest
zřejmá: Přeplněný vůz, znečištěná kolej
a poruchové stroje. Bude-li tento neblahý
stav pokračovati, stane se pražská elektrická dráha spíše postrachem než prospěchem obecenstva.“
Michal Frankl
ČÍSLO 3 – BŘEZEN 2018
9
Praha 2 si připomněla 95. výročí úmrtí Aloise Rašína
Alois Rašín, významný politik a jeden z mužů října 1918 stojících
u vzniku samostatného Československa, podlehl dne 18. února 1923
následkům atentátu spáchaného o šest týdnů dříve. Praha 2 si 95. výročí připomněla pietním aktem jak u busty ve vstupní aule radnice, tak
u pamětní desky na domě v Žitné ulici 10, před nímž byl zastřelen komunistickým anarchistou. Stojí za připomenutí, že Rašín byl mužem,
který důrazně stál za svými politickými názory a bojoval od začátku
za vznik samostatné republiky. Byl za to dvakrát uvězněn, podruhé
dokonce odsouzen k trestu smrti, kterému unikl díky amnestii. Podílel
se na domácím odboji za první světové války v tajné organizaci Maffia,
v noci na 28. října 1918 pak sepsal provolání o vzniku samostatného
státu a první zákon republiky. Později, už jako ministr financí, provedl
měnovou odluku a stabilizoval státní finance. Byl zastáncem šetrnosti
a pracoval s ohromným nasazením i neústupností. Praha 2 má
po Aloisi Rašínovi pojmenováno i nábřeží, a je tak jednou z významných osobností první republiky a zastánců demokracie, které si můžeme připomínat a inspirovat se jimi i dnes.
jš
Všesokolský slet bude oslavou vzniku republiky
V Praze 2 působí tři sokolské jednoty a ve všech se už pilně nacvičuje na XVI. všesokolský slet. Uskuteční se ve dnech
1.–6. července 2018 v Praze a stane se součástí oficiálních celostátních oslav stého výročí vzniku samostatného Československa. A také to bude hold sokolům, kteří stáli u zrodu československých legií v době 1. světové války, bojovali v ní za
vznik samostatného státu a krátce po jeho vzniku chránili se zbraní v ruce jeho území.
Sokol Pražský
V minulých dnech jsme sledovali sportovní klání vrcholových sportovců
na zimních Olympijských hrách. Ale prožít si sport vlastním přičiněním, je pro naše zdraví daleko přínosnější, a to jak
po stránce fyzické, tak i duševní. Díky Sokolu, jemuž zakladatelé dali
do vínku heslo „V zdravém těle
zdravý duch“, si může tuto pravdu vyzkoušet řada lidí na vlastní
kůži. Nezáleží jen na talentu nebo dřině. Vyrostli zde i olympijští
vítězové, ale hlavně ti, kteří sportují jen a jen pro vlastní radost
z pohybu a nabytí či udržení
kondice. V Sokole zkrátka můžeme již 156 let sportovat úplně
všichni. Všichni, kdo máme chuť
se hýbat. A škála sportů, které
Sokol nabízí, je široká.
Každý si může vybrat, co mu nejvíc vyhovuje. V letošním roce se koná XVI. všesokolský slet, periodické vyvrcholení naší
činnosti. Na téměř celý první červencový
týden je přichystán program sestavený
z výkonnostních a sportovních disciplín,
předvedených v rámci Gala programu
v pražské O2 areně, dále pódiových, tanečních, ale i divadelních představení
na různých místech Prahy, včetně Národního divadla. To proto, že Sokol neznamená jen pohyb, ale i kulturu. Prahou také
projde sletový průvod, který bude veden
od Můstku kolem Národního divadla
a přes náměstí Jana Palacha na Staroměstské náměstí. Přehlídka hromadných
skladeb, které se již nacvičují v jednotách
po celé republice, je nachystaná na
5. a 6. července. V naší, vůbec nejstarší sokolovně, nacvičujeme devět z celkového
počtu jedenácti sletových skladeb.
Ve „sletové aréně“ v nedalekém vršovic-
kém Edenu se členové Sokola Pražského,
sídlícího v Žitné ulici, představí ve všech
věkových kategoriích, tedy od cvičení rodičů a dětí až po seniory. Nenechte si ujít
veřejná sokolská vystoupení, kde se snoubí radost a krása pohybu s hudbou.
Martina Schořová, starostka Sokola Pražského
Sokol Královské Vinohrady
Blížícím se všesokolským sletem žije i Tělovýchovná jednota Sokol Praha Královské Vinohrady. Mnozí z vás, čtenářů Novin Prahy 2, chodili do vinohradského
Sokola cvičit, a tak pro vás máme informace o nácviku sletových skladeb
na nadcházející XVI. všesokolský slet.
U nás na Vinohradech nacvičujeme sletové skladby pro kategorii Rodiče a děti
s náčiním, které mají děti i v názvu skladby „Méďové“. Pro předškoláky připravila
autorka skladby staronové náčiní, skákací gumu. Představuje notovou osnovu
a děti jsou „Noty“, a tak se jmenuje i jejich
skladba. Naše dorostenky a mladší ženy
se zapojily do nacvičování skladby „Siluety“ s originální skládací obručí. Pro ženy
je připravena skladba „Cesta“ ve stylu
české country, v níž cvičí s originálním
náčiním – šátkem doplněným dřevěnou
kuličkou. Velmi si ceníme toho, že se
do nácviku hromadných skladeb zapojili
O původu názvů našich ulic
Resslovu a Myslíkovu ulici spojuje nepříliš frekventovaná ulice
Na Zderaze, nesoucí toto jméno
již od roku 1869. Nachází se
v místě osady zvané „Zderaz“, která v polovině 14. století zmizela
vlivem budování Nového Města.
Ves byla pojmenována možná
na počest jednoho z oblíbenců
krále Vratislava I., vládnoucího
v letech 1061–1091. O českém
pánu Zderadovi ze Švabenic se
traduje, že jej v roce 1091 při obléhání Brna nechal zavraždit kralevic Břetislav. Budoucího knížete Břetislava II. totiž
rozzuřil Zderadův žert, který připomínal, že
v době veliké pravděpodobnosti útoku nepřátel se kralevic bezstarostně koupal v řece, což jej málem stálo život. Jádrem vsi
Zderaz se stal kostel sv. Petra a Pavla (v něm
měl být údajně pochován zavražděný Zderad), který někdy kolem roku 1190 získal –
spolu s celou osadou – řád Křižovníků. Řeholníci tu založili klášter, jehož konvent rozmetaly události husitských válek. Další významnou stavbou zderazské osady se stal
hrádek, který někdy kolem roku 1380
na Břežské skále založil pro svoji potřebu
král Václav IV. Zábavymilovného panovníka
jistě lákala poloha na okraji moderního Nového Města, ale i blízkost lesů vhodných
pro lov. A jistou úlohu hrálo pravděpodobně i to, že Václav IV. v některých obdobích
nevycházel dobře se staroměstskými měšťany. Opevněné sídlo značně utrpělo v době husitských bouří a v roce 1627 si zpustlé
objekty pro svůj klášter upravili bosí augustiniáni. Roku 1809 se komplex proměnil
v trestnici a v prvních letech 20. století byl
i naši muži ve skladbě „Borci“. Velký zájem
je o skladbu pro seniory a seniorky „Princezna republika“. Autorkami této skladby
jsou naše cvičitelky Blanka a Lenka
Kocmichovy.
A teď pozor! Byli jste již mezi medvědy?
Velkými i malými? Já ano. Je tam kázeň.
Vládne tam velká medvědice,
kterou všichni poslouchají.
Medvíďata běhají, mávají se
svými hračkami – jak jinak –
s malými vycpanými medvídky. Dokonce se na nich i houpou za pomoci velkých medvědů. A do sletu se to všechno
naučí i v rytmu hudby. Jen se
na ně, na médi, přijďte podívat
začátkem července na sletový
stadion.
Helena Vaňková, sokolka
Sokol Vyšehrad
Na XVI. všesokolský slet nacvičuje, stejně
jako v minulých letech, i vyšehradská jednota. Letos se zúčastníme tří skladeb pro
děti a tří pro muže a ženy. Nacvičovat již
začínají předškolní děti, a to skladbu „Noty“. V jednom celku cvičí devět dětí a cvičitel. O něco více práce mají starší děti a dospělí, kteří pilují své skladby mimo vytyčené cvičební hodiny nad rámec tréninků.
Šestnáct mladších žákyň nacvičuje skladbu „V peřině“ a 13 dívek a pět chlapců z věkové kategorie starší žactvo nacvičuje
skladbu „Cirkus“. „Jsme rádi, že se v jednotě
opět dala dohromady parta lidí, kteří cvičí
na sletech pravidelně. Letos budeme mít
hojnou účast v mnoha skladbách,” říká náčelnice Sokola Vyšehrad Alena Dvořáková. Skladbu „Spolu“, která vznikla k oslavám 100. výročí založení Československé
republiky a ve spolupráci se slovenskými
sokoly, cvičí deset žen a jeden muž.
Štěpánka Mrázková, sokolka
NA ZDERAZE
i s celou Břežskou skálou odstraněn.
Kvůli zásadní proměně zástavby a také vlivem úpravy nábřeží si již obtížně dokážeme představit, že zderazská osada stála v dominantní poloze
na návrší, které příkře spadalo k Vltavě. Alespoň trochu tuto svažitost vsi
připomíná terasa ve východní části
ulice Na Zderaze. Roku 1895 totiž došlo k důkladnému snížení vozovky,
které výrazně usnadnilo navázání
ulice na přiléhající komunikace. Malebně působící svažitost ulice je dobře patrná ve scéně z filmu „Dobrý voják
Švejk“, ve které za doprovodu kapely pochodují rekruti. Před výstavbou současných
školních budov v Resslově ulici byla jižní
část ulice Na Zderaze výrazně širší a zvlněná. Podle kostela sv. Václava v Resslově ulici
se toto prostranství nazývalo v 1. polovině
19. století „Václavské náměstí“ a poté, co se
Dobytčí trh na začátku 50. let 19. století proměnil v podstatně výstavnější Karlovo náměstí, získala jižní část ulice Na Zderaze pojmenování „Malé Karlovo náměstí“.
Text: Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek