Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 4

4
ČÍSLO 3 – BŘEZEN 2019
Téma měsíce
Dlouho platilo, že Češi jsou kromě muzikantů také národem náruživých čtenářů. Proslulé „knižní čtvrtky“, kdy se na dobrou literaturu stály fronty jako
na banány, toho budiž důkazem. Dnes už se ve frontě nestojí, zato je někdy problém na knižních pultech mezi spoustou balastu tu dobrou literaturu
najít. Ale jsou tu ještě knihovny… Ostrůvky zcela oddané světu knih. Každý tu najde, co potřebuje, a když nenajde, knihovnice poradí. Jako
vKnihovně na Vinohradech, kde si můžete vybrat zvíce než 55000 knižních jednotek. Od jara 2007 ji najdeme na adrese Vinohradská69, ale její
tradice sahá až do roku 1885. A jejím zřizovatelem je městská část Praha 2. Nabízíme několik tipů, co všechno vtéto knihovně můžete potkat a zažít.
Knihovna na Vinohradech
Co je cílem dětského oddělení vKnihov-
ně naVinohradech? Co si přejeme nejví-
ce? Aby děti zokolí prosily rodiče, aby za-
se zašli do knihovny, protože všechny
knížky už mají přečtené achtějí další. Aby
děti nutily své rodiče, aby si snimi četli.
Ano, vdnešní době se tento cíl může zdát
nedosažitelný, přehnaný. Vždyť pro mno-
hé je nepředstavitelné, že by děti vůbec
dobrovolně odložily tablet a četly jinak,
než zdonucení. Přesto se to vmnoha pří-
padech Knihovně na Vinohradech daří.
Čtenářů, kteří odmítají před zavírací do-
bou opustit půjčovnu, přibývá. Knihovni-
ce při budování této utopie totiž používa-
jí silné zbraně. Tak vprvní řadě – snaží se
v dětech lásku ke knihám probudit
aupevnit ještě dříve, než se ze čtení stane
povinnost, než děti zahltí seznamy po-
vinné školní četby. Fond oddělení pro dě-
ti je bohatě zásobený už pro „koukálky“
a „poslouchálky“ – čtenáře batolecího
apředškolního věku. Nejmladší registro-
vaný čtenář má aktuálně 11 měsíců
aimaminky stakto malými dětmi najdou
v knihovně podporu. Především ale
Knihovna na Vinohradech cílí na děti
1. stupně základních škol, protože vtom
to
věku se děti čtenářsky osamostatňují
apřestávají být závislé natom, jak často
jim rodiče čtou. Děti zpěti okolních škol
chodí odpočátku první třídy napravidel-
né besedy, kterých oddělení pro děti rea-
lizuje cca 35 měsíčně. Žáčci se při nich se-
znamují sknihovnou atou záplavou knih,
které nabízí. Mnohým přitom září očička
podobně, jako vcukrárně. Téměř 14000
knih pro děti amládež. Těch barev, příbě-
hů anových světů! Jenže jak se vté zá-
plavě vyznat? To nejdůležitější, k čemu
školní besedy slouží, je, že se děti
vknihovně postupně osmělují apřeko-
nají ostych, budují si keknihovnicím dů-
věru. Přijmou prostředí knihovny
zavlastní, známé. Pochopí, že se nemu-
sejí stydět zeptat. Že je normální nechat
si zté spousty knih doporučit tu správ-
nou. Z tohoto vztahu s knihovnicemi
mohou čerpat až dověku teenagerské-
ho, tedy do doby, kdy dětské oddělení
přerostou a začnou novou čtenářskou
kapitolu voddělení pro dospělé.
Příjemným vedlejším účinkem je, že také
čím dál více učitelů při tvorbě seznamů
školní četby spoléhá nadoporučení naší
knihovny, když vidí, že děti tyto knihy
čtou s větší radostí a porozuměním.
Akde knihovnice tuto svou super schop-
nost vybrat správnou knihu berou? Ne-
stojí zaní ani radioaktivita, ani genetické
mutace, ale věci mnohem obyčejnější:
jistá míra talentu a spousta dřiny. Eva
Šmídová, která oddělení posledních de-
vět let vede, během této doby přečetla
1900 dětských knih. Ostatní pracovnice
další řádku, úměrnou délce doby, kterou
vknihovně pracují. (Pro pořádek je dobré
uvést, že tyto knihy knihovnice nečtou
vpracovní době, ale mimo ni – nemusíte se
tedy bát, že vknihovně najdete knihovnice
ponořené donapínavých příběhů, které si
ani nevšimnou, že dorazili čtenáři.) Ane-
jen vlastní zkušenosti tvoří tento pomysl-
ný katalog vhlavách knihovnic. Spousta
dětí se ochotně podělí osvůj názor, jestli
se jim přečtená kniha líbila, nebo která je
naopak nudila. Knihovnici pak stačí tyto
informace vstřebávat, třídit, ukládat
do paměti, a také poznávat jednotlivé
děti – jejich zájmy, čtenářskou úroveň…
a pak tyto informace vhodně propojit,
stát se jistým super mozkem oddělení.
Že to zní jako zvědeckofantastického ro-
mánu? Nevadí, koneckonců tento žánr je
mezi dětmi stále oblíbenější. Poslední
mocnou zbraní je soutěž pro čtenáře,
která prvňáčky adruháčky motivuje pře-
jít zposlouchání pohádek nasamostat-
né čtení astarší děti rozvíjí vpozorném
čtení knih, tedy dovednosti označované
jako čtení s porozuměním. Tato soutěž,
byť původně zamýšlená na jediný rok,
probíhá již 6,5 let aděti rozhodně nedá-
vají najevo, že by se jí byly ochotny vzdát.
Oddělení pro děti má každoročně více
a více čtenářů, z nichž mnozí čtou
sopravdovou vášní. Anejlepší odměnou
pro knihovnice zůstává, když od teen-
agera slyší Víte, paní knihovnice, sem já
chodím nejradši. Vy mi rozumíte. Nebo
od rodiče Ten kluk nikdy nečetl, a tohle
zhltnul zatři dny aposlal mě, že prý potře-
buje další. No prosím vás, jak to děláte?“
Eva Šmído
Psal se rok 2013 a knihovna získala
do svých řad zkušenou knihovnici,
která přišla snápadem rozvinout škálu
doplňkových aktivit ovšeobecně do-
poručované a prospěšné trénování
paměti. Tento typ kurzů již tehdy pro-
bíhal vmnoha institucích narůzných
stupních úrovně a za rozdílných  -
nančních podmínek, poptávka
ponich však stále převyšovala nabíd-
ku. Nic se nemá dělat polovičatě, tudíž
nezbytnou podmínkou, aby se tyto
lekce daly pořádat
na patřičné odborné
úrovni, bylo získat speci-
alizovaného trenéra pa-
měti. Jako nejlepší anej-
levnější řešení se ukáza-
lo vychovat si vlastního.
Zmíněná knihovnice
Marie Benediktová, jíž
nechyběla chuť a elán
pouštět se do nových
věcí, absolvovala přísluš-
ná školení, složila nutné
zkoušky astala se certi kovanou tre-
nérkou paměti. Knihovna nakoupila
odbornou literaturu natoto téma, ob-
starala základní pomůcky, připravila
potřebné materiály. Mohlo se začít.
Trénování odstartovalo začátkem ro-
ku 2014 ukázkovou hodinou v rámci
Národního týdne trénování paměti.
Zájemci velmi záhy plně pokryli naplá-
nované jarní ipodzimní běhy. Zkapa-
citních důvodů zatím knihovna nabízí
lekce pouze seniorům, přestože jejich
přínos aurčení je věkově neomezeno.
Od té doby využily tuto možnost
osobního rozvoje desítky čtenářů, vět-
šina znich chtěla postoupit dopokra-
čovacích kurzů, kde lze nabyté znalos-
ti prohlubovat, nadále nasobě praco-
vat a v neposlední řadě navazovat
autužovat společenské kontakty, c
představuje neméně důležitý aspekt
právě pro seniorskou populaci. Tréno-
vání paměti se stalo oblíbenou sou-
částí vzdělávací činnosti, kterou
Knihovna na Vinohradech poskytuje
svým čtenářům zcela zdarma. Pokra-
čuje rovněž v budování knihovního
fondu zaměřeného na tuto oblast,
umožnuje trenérce rozšiřování jejích
vědomostí prostřednictvím dalších
školení a doplňuje pomůcky vhodné
ktrénování, znichž některé si lze za-
půjčit domů. 12. března 2019 v10:30
sradostí přivítá nové zájemce navpo-
řadí již šesté ukázkové hodině tréno-
vání paměti pro širokou veřejnost. Se-
nioři pak budou mít možnost začít se
věnovat tréninku své paměti v rámci
lekcí vypsaných narok 2019.
Lenka Indrová
Knihovna naVinohradech pořádá pro ve-
řejnost zhruba jednou doměsíce autorské
večery současné poezie. První letošní čtení
se uskutečnilo 21.
ledna apro mě ja-
ko organizátora se
jednalo ospeciální
radost, neboť Ve-
čer existenciální
poezie představil
Miroslava Olšov-
ského a Josefa
Straku, kteří jsou
mi osobně drazí
nejen jako blízcí
básníci, ale i jako
blízcí lidé.
Popřivítání vknihovně mohl program za-
čít. Vzal jsem si úvodní slovo atrnul zvě-
davostí, jaký ohlas vzbudí termín existen-
ciální poezie v názvu večera, připraven
napřípadné protesty. Ty však nezazněly
ani oddiváků, ani odsamotných autorů,
atak jsem mohl být se svou „škatulkou“
spokojen.
První četl Josef Straka, jehož básnický hlas
chutnal jako perlivá existenciální lázeň.
Jemně drásavý, suverénní vesvé rozechvě-
losti, stálý ve své veliké prchavosti, kdy
každé slovo je sněhová vločka, neopako-
vatelné a navždy mizící v přítomnosti.
Úzkost Straka cítí coby úzkou bránu
do světa rozšířené senzitivity, myšlenky
avěci uněj tvoří jeden celek, hranice mezi
hmotným anehmotným se jeví nedůleži-
té. Inscenuje svět jako spletitý vteřinový
hotel, vábí dochodeb, okterých se neví,
kam vedou. Ani Straka to neví, ale je „cizin-
cem“ camusovského střihu, neustále
nastopě jako vektor. Potom přišel nařadu
Miroslav Olšovský. Hned zkraje vzal zaslovo
sám jazyk, ato způsobem, který jazyk té-
měř personi kuje, činí jej živoucím, vost-
rém protikladu kbujícím frázím světa. Je-
ho básně jsou
černozemí, živ-
nou půdou pro
budoucí květy
a keře a stromy
jazyka. Prořezá-
vá za nás, aby
náš jazyk ne-
umřel. Neslovíč-
kaří, ale stateč-
ně slovaří asjis-
totou oprošťuje
text od všeho
nadbytečného,
čímž je blízký například Franzi Kafkovi ne-
bo Vladimíru Burdovi. Jde kpodstatě řeči,
v některých okamžicích se zdá, jako by
pronikl až za ni a tam zkoumal její rub.
V průběhu se zastavil čas a poslouchal
Olšovského snámi.
Nazávěr oba vystupující ochotně vyhověli
mému přání a slavnostně podepsali kni-
hovní exempláře svých nejnovějších knih
(Olšovský Knihu záznamů aprázdnot, Stra-
ka Cizí zemi). Všechny přítomné jsem ještě
pozval na následující čtení, konkrétně
nadruhý ročník Mladých básníků vKnihov-
ně naVinohradech – pořad věnovaný auto-
rům nejmladší generace. Pak přišel čas
navolnou zábavu. Kdo měl chuť, dal si ví-
no. Kdo našel na dně sklenky smělost,
oslovil autory, vznikly debatní kroužky
avnich nové literární známosti či jen ra-
dost ze sdílení dobré poezie.
Nashledanou nadalších básnických veče-
rech vKnihovně naVinohradech.
Robert Wudy
Foto: Veronika Kralik
Jindra: Vknihovně je nádherně! Líbí se
mi, že jsou tam všechny knihy od1.třídy
až do18 let.
Ája: Vknihovně se mi líbí, protože jsou
tam hezké knihy apaní knihovnice nám
tam čte. Pokaždé si oněčem povídáme,
třeba opohádkových postavách. Sedíme
naschodech svelkým plyšovým medvě-
dem.
Maruška: Líbí se mi tam, protože nám
paní knihovnice vypráví různé věci ačte
nám knížky. Také si tam můžeme vybírat
dětské knihy. Paní knihovnice je hodná
alaskavá.
Evička: Vknihovně naVinohradech jsou
zajímavé knihy. Vždycky pro nás připraví
nějakou zajímavou hru nebo soutěž. Má-
me načipu kartičku s medvídkem, aby-
chom si mohli půjčit knihu.
Kilián: Paní knihovnice nám čte často
hezké pohádky adává nám ktomu há-
danky. Máme tam průkazky, abychom si
mohli něco půjčit.
Klárka: Když přijdeme doknihovny, tak
si jdeme sednout
namodré schody apa-
ní knihovnice nám čte
například o rybách
avždy kečtení připraví
nějakou hru.
Maxík: Když přijdeme
do knihovny, tak po-
zdravíme, svlékneme
se, jdeme si sednout
aposloucháme. Potom
nám paní knihovnice
přečte pohádku. Potom
si vezmeme čipy, proto-
že na čipu je průkazka
skódem. Jsme už druháci, tak si můžeme
půjčit dvě knížky. Potom se oblékneme
ajdeme zpátky doškoly.
Verunka: Když přijdeme do knihovny,
svlékneme si bundy amikiny ajdeme si
odložit kartičky. Potom si jdeme sednout
naschody apak si tam povídáme. Když si
dopovídáme, jdeme si pro knížku. Když
jsme byli prvňáci, měli jsme si půjčovat
jednu knížku, ale teď jsme druháci, tak
můžeme dvě. Líbí se mi tam adala bych
tomu tak devět lajků.
Daník: Když přijdeme doknihovny, na-
stane zmatek, než se všichni svlékneme
aodevzdáme průkazky. Pak tam sedíme
aoni nám čtou nějakou pohádku amy
utoho máme něco vyšetřit. Apak si tam
půjčujeme knížky.
Dětské oddělení je výkladní skříní knihovny
Trénování paměti není nikdy dost
Večer existenciální poezie a autorská čtení
ANKETA Jak to vidí děti
Knihovna na Vinohradech včíslech
Registrovaných čtenářů 2015 2016 2017 2018
Dospělí 1204 1128 1315 1252
Děti 1226 1398 1733 1887
Celkem 2430 2526 3048 3139
Stav fondu 2015 2016 2017 2018
Dospělí 49 663 49 746 46 877 47 958
Děti 10 914 11 586 12 824 13 645
Celkem 60 577 61 332 59 701 61603
Poznámka redakce: V příštích číslech vám postupně představíme pobočky Městské knihovny
Praha na území městské části.
Miroslav Olšovský
Noviny Prahy 2