Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

V novorenesančním

slohu bylo vroce 1871

postaveno pražské

Hlavní nádraží (tehdy

nádraží císaře Františ-

ka Josefa). Součástí té-

to stavby se stal i

dvorní salon, který

byl tvořen předsálím,

dvěma odpočinkový-

mi místnostmi a vel-

kým, komfortně zaří-

zeným salonem. Na

přelomu 19. a 20.sto-

letí bylo nádraží archi-

tektem Josefem Fan-

tou zrekonstruováno

a zvětšeno v seces-

ním slohu. Fanta vjiž-

ním křídle nádražní

budovy zřídil dvor-

ní čekárnu, což je

komplex reprezen-

tačních místností

s prostornou chod-

bou, doplněný zá-

zemím sociálním

a hospodářským.

O výzdobu se po-

dělili sochaři Kauf-

man, Pikart aŠimo-

novský, obrazy jsou

dílem malíře Fröhli-

cha, rozsáhlá plátna

inspirovaná praž-

skými motivy po-

cházejí z ateliérů Václava Jansy a Viktora Strettiho.

S rozpadem monarchie

Rakousko-Uhersko a vznikem Československa byla dvorní čekárna přejmenována

na Vládní salonek. Za více než stoletou

existenci prošly těmito prostorami tisíce

význačných návštěvníků Prahy, secesní

salon vítal korunované hlavy, prezidenty

i vojenské hodnostáře. Namátkou uveď-

me, že ho používal císař František JosefI.,

prezident Hácha odtud jel pro rozhod-

nutí o zániku našeho státu před 2. světo-

vou válkou do Berlína, byl zde Charlie

Chaplin, Thomas Alva Edison, Fidel

Castro, Kim Ir-sen, za 2. světové války,

před odjezdem do Berlína, tu byla i rakev

s Reinhardem Heydrichem, do salonku

přešel vprosinci roku 1918 od vlaku pre-

zident Tomáš Garrigue Masaryk po ná-

vratu z exilu a zde mu potřásli pravicí

předseda vlády Karel Kramář a spisovatel

Alois Jirásek.

Rozmachem letecké dopravy prominen-

ti železnici opomíjeli a provoz salonní če-

kárny na pražském Hlavním nádraží se

zaměřil spíše na společenské a  remní

akce. Kapacita salonu je cca 50 osob.

Text a foto: Jan Dvořák

9

ČÍSLO 11 – LISTOPAD 2018

Výlety dohistorie

Průmysl a obchod na Královských Vinohradech (IX.) MĚSTSKÁ SPOŘITELNA

VDivadle na Vinohradech se vneděli

7.října konal galavečer Pocta českému

swingu. Zapořádající Prahu 2 poděko-

val organizátoru Petru Sovičovi avšem

účinkujícím místostarosta Jan Korses-

ka. Průřez swingem odprvní republiky

až do zlaté éry 60. let patří k akcím,

které Praha 2 uspořádala ke stému

výročí vzniku republiky. V programu

vystoupili Josef Zíma, Jitka Zelenková,

Pavlína Filipovská, Leona Machálková,

Daniela Písařovicová, Kateřina Brožo-

vá, Dasha, Antonín Gondolán, Petr

Bende, Ondřej Ruml a mnozí další.

Hrála dvě velká tělesa – Golden Big

Band Prague a Ježkovy stopy. Scénu

zpestřili swingoví tanečníci istepařský

mistr republiky.

kav

„Na počátku malá, úzká kancelářička v radnici se dvěma úředníky, dnes vlastní spořitelní palác a celá řada poboček ve všech

koutech republiky s celými legiemi zaměstnanců. Jaký to úžasný vývoj za dobu pouhých třiceti let!“

O původu názvů ulic VODIČKOVA

Praha2 již více než 100 let hostí pobočku

Spolku rodáků a přátel města Turnova

aČeského ráje vPraze. Tato společnost se

pravidelně schází vzáří, vden narozenin

Antonína Marka, naVyšehradském hřbi-

tově, aby vzpomněla natuto významnou

osobnost turnovského regionu. Kněze,

obrozence, spolupracovníka Josefa

Jungmanna aspolutvůrce slovníku čes-

ko-německého. Ojeho životě adíle tam

letos 5. září promluvil sobotecký patriot,

prom. historik Karol Bílek, čestný člen Pe-

kařovy společnosti Českého ráje. Okato-

lickém knězi, jazykovědci, lexikografovi,

zakladateli české  lozo cké terminologie

apřekladateli, který udržoval styky sF. L.

Čelakovským, J. V. Fričem, F.J.Šafárikem,

přičemž jako mecenáš některé z nich

podporoval. Zúčastnil se slavnosti Fran-

tiška Palackého nadokončení Dějin ná-

roda českého ataké jeho pohřbu. Marko-

vu hrobku zdobí busta odakademického

malíře Josefa Drahoňovského, našeho

krajana, nakterou přispěli tehdejší vděč-

ní turnovští rodáci vPraze. Antonín Ma-

rek byl hrdě titulován „patriarcha národ-

ního obrození“, jinak také „Libuňský jem-

nostpán“. Dožil se požehnaného věku 91

let ajako kmet odešel nazasloužený od-

počinek doPrahy, kde krátce žil naSmí-

chově akde 15. 2. 1877 zemřel.

Jeho zásluhy nejsou zapomenuty ani

vTurnově ani vPraze. Je poněm pojme-

nována vzorná Markova knihovna vTur-

nově, tamní Markova ulice, ochotnické

divadlo, nahoře Kozákov irozhledna. Je-

ho verše si dodnes recitují žáci Dramatic-

kého kroužku základní školy Žižkova

vTurnově. Turnovští rodáci vPraze pečují

ohroby svých rodáků akrajanů, slavných

osobností Českého ráje na Vyšehradě,

ataké naně vzpomínají.

ZaSpolek rodáků Turnova vPraze

dr.Karel Svoboda

Tzv. salonní čekárny mají vnádražní architektuře tradici od vzniku železnic. Dráhy

totiž od počátku kromě obyčejných cestujících kalkulovaly i shonosnější kliente-

lou. VPraze vznikly na pěti důležitých stanicích, a jednou znich bylo i dnešní Hlav-

ní nádraží.

Před vchodem do Vládního salonku jsou na zdech desky se jmé-

ny padlých za 2.světové války a také socha Sira Nicholase Win-

tona sdětmi – ta byla odhalena vroce 2009 u příležitosti 70. vý-

ročí jízdy vlaku, jímž díky němu cestovaly židovské děti zohro-

žené republiky do Londýna

Hlavní místnost Vládního salonku, v pozadí obrazy chrámu

sv. Mikuláše na Malé Straně a Vyšehradu

Zde původně stála socha amerického prezi-

denta Woodrowa Wilsona, dnes tu je socha

připomínající vznik Československa 28. 10.

1918

Ke100letům vzniku Československa

Praha 2 oslavila 100 let republiky swingem

Pietní vzpomínka na Antonína Marka

Mezi nejstarší novoměstské komunika-

ce patří Vodičkova ulice, okterou se svý-

mi územími dělí Praha 1 aPraha 2. Hra-

nice těchto městských částí prochází již-

ním okrajem křižovatky s Lazarskou

a Jungmannovou ulicí, kde se vminu-

losti nacházela velmi oblíbe-

ná studna. Pravděpodobně

ještě za časů Přemyslovců

na českém trůnu, kdy se tu

říkalo například „VMočále“ či

„Nad Jámou“, tudy vedla ces-

ta doStarého Města, při níž

stálo několik jednodušších,

nejspíše dřevěných domků.

Právě vdnešní Vodičkově uli-

ci (ataké veŠtěpánské, NaPří-

kopě a na dnešním Václav-

ském náměstí) se přidělovaly

první stavební parcely poté,

co vdubnu 1347 Karel IV. za-

ložil Nové Město pražské.

Podmínky pro nově příchozí

byly vynikající: parcely se rozdávaly

zdarma ajejich majitelé si navíc užívali

dvanáctileté daňové prázdniny. Ale cí-

sař Karel na oplátku vyžadoval, aby se

nové domy stavěly z kamene nebo ci-

hel, anastavební práce vytyčil jasný ča-

sový limit – 18 měsíců.

Vodičkovu ulici tedy sevřelo několik de-

sítek kamenných domů. Největší znich,

najehož místě vyrostl později nejstarší

obchodní dům v Praze (palác čp. 699

zvaný U Nováků, dříve dům U Štajgrů

aještě dříve UVodičků), vlastnil ve2. po-

lovině 15. století velmi majetný novo-

městský řezník Jan Vodička. Ajeho jmé-

no ulice nese až do současnosti. Jatka

zde prý Vodička provozoval s takovou

intenzitou, že potok krve se některé dny

vůbec neztrácel. Podle jiných zdrojů sa-

há původ jména k řezníku Vodičkovi,

který se v1. polovině 14. století proslavil

jako jeden ze statečných spojenců krále

Jana Lucemburského, a tak se dočkal

jmenování pražským purkmistrem. Dal-

ší řezník jménem Vodička se připomíná

ve2. polovině 16. století aprý masem

zásoboval císařský dvůr Rudolfa II. Jeho

náhrobní kámen se stal součástí sbírek

Lapidária Národního muzea.

Původ názvu této významné ulice mezi

Václavským a Karlovým

náměstím je dnes znač-

né části veřejnosti ne-

známý a nutno přiznat,

že není bezpečně známý

ani autoru tohoto textu.

Jsou však teorie, které

můžeme vyloučit. Patří

sem například dohady,

že jméno bylo zvoleno

až ve 20. století na pa-

měť komunistického po-

litika Jana Vodičky

(1893–1961), který se

shodou okolností také

vyučil řezníkem.

Řeznický cech nebyl je-

diný, který působil mezi Koňským aDo-

bytčím trhem a v oblasti proslulých

Masných krámů (při okraji dnešního Kar-

lova náměstí). Odzaložení Nového Měs-

ta tu žili apracovali pasíři, atak nesla uli-

ce od14. do15. století jméno Pasířská

aposléze Stará Pasířská (dnešní Palacké-

ho ulice byla známá jako Nová Pasířská).

Text: Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek

Najaře roku 1929 slavila Městská spoři-

telna naKrálovských Vinohradech již tři-

cet let svého trvání. Citovaný úryvek

vúvodu článku vezkratce vystihuje roz-

voj tohoto  nančního ústavu, jehož sídlo

bylo odpočátku spojeno sbudovou vi-

nohradské radnice. O ciálně byla spoři-

telna ustavena dne 15. března

1899. Ovšem již v říjnu roku 1898

se konala první schůze spořitelní-

ho výboru: „Předsedal jí tehdejší

starosta města Josef Víšek, prvním

ředitelem ústavu byl poslanec

JUDr. Josef Herold. Přítomni byli

dále např. architekt Karel Horák

nebo ředitel škol vinohradských Jo-

sef Fuchsa.“ Samotná myšlenka

nazaložení vinohradské spořitel-

ny je ovšem ještě o něco starší.

O ciálně zazněla naschůzi měst-

ské rady vúnoru roku 1894. Stalo se tak

vdobě, kdy naKrálovských Vinohradech

již dvacet let působila Záložna Vinohrad-

ská, okteré jsme již vtomto seriálu před

časem psali. Idruhý vinohradský  nanční

ústav se velmi rychle etabloval. Orozvoji

spořitelny, který nezastavila ani první

světová válka, svědčí ipostupný nárůst

vkladů, poboček azaměstnanců: „Původ-

ní stav tří zaměstnanců, tedy účetního,

pokladníka azřízence, byl postupem doby

rozmnožen na122 úřednických sil a27 zří-

zenců.“

Kdůležité organizační změně došlo vro-

ce 1922, kdy došlo 1. ledna kesloučení

předměstských obcí sPrahou: „Pro spoři-

telnu vyplynula změna i v tom, že město

Praha nyní ručí zavklady iveškeré jiné zá-

vazky spořitelny neomezeně, neodvolatel-

ně atedy také celou poplatní silou města

representujícího dnes téměř 800.000 oby-

vatelů proti tehdejším asi 90.000 obyvate-

lům Královských Vinohrad.“ Pobočky

asběrny spořitelny bylo možné vdobě

první republiky najít také v sousedních

Nuslích, Vršovicích, ale i ve Strašnicích,

Hostivaři, Podolí, Braníku aModřanech.

„Městská spořitelna naKrál. Vinohradech

byla rovněž pověřena organisovati spoři-

telnictví v Podkarpatské Rusi a založila

tam proto své pobočky vUžhorodě, Muka-

čevě, Chustu a Rachově.“ Například

nakonci roku 1928 bylo na161.453 spo-

řitelních knížkách ašekových účtech ulo-

ženo pilnými střadateli 620,467.580.91

korun. Vklady byly úročeny nadnešní

dobu nedostižnou sazbou 4,25 pro-

centa.

Vúplných počátcích se jediná místnost

spořitelny nacházela vpřízemí školní bu-

dovy nadnešním náměstí Míru. Vcházelo

se budovou radnice. Od roku 1905 se

kanceláře nacházely vzadním traktu ško-

ly: „Místnosti tyto zvětšeny přístavkem ro-

ku 1913 ozadní místnosti nynější dvorany

a od roku 1924 úřadovala spořitelna

vevlastní budově tamtéž. Leč ityto

místnosti staly se rozvojem zane-

dlouho malými.“ Vrámci modernis-

tické přestavby vinohradské radni-

ce nakonci 20. let minulého století

získala Městská spořitelna nové

prostory vJugoslávské ulici, vsou-

sední budově bývalé fary, tedy

vdomě, který je dnes součástí Úřa-

du městské části Praha 2. Samotná

přestavba radnice se přirozeně ne-

obešla bez komplikací: „Většina

prací je ledabyle ze špatného materi-

álu provedena, cementové vrstvy prosaku-

jí, a tak místo kýženého klidu žije naše

úřednictvo i po přestěhování do nových

pater v novém rozruchu. Voda zatéká

idotelefonní centrály akazí drahé přístro-

je.“ Vsoučasnosti připomíná dávnou slá-

vu vinohradské spořitelny reprezentativ-

ní dvorana, kde dnes za původně ban-

kovními přepážkami působí úředníci na-

ší městské části. Napůvodní funkci bu-

dovy odkazuje také venkovní plastická

výzdoba radnice, kde je možné spatřit

kromě motivů spojených speněžnictvím

letopočet 1930, tedy rok, kdy začala spo-

řitelna využívat nově upravené prostory

vJugoslávské ulici. Michal Frankl

OPRAVA: Vminulém čísle jsme chybně uvedli ulici, ve které sídlilo Borůvkovo sanato-

rium. Nejde o Sokolskou, ale o Legerovu ulici. Redakce se omlouvá všem čtenářům.