08/2025

Noviny Prahy 2 - srpen 2025

• Strana 1

  4

  SRYTÉ OUTY NA DVOJCE

  Obevute neobeven míst v nší

  městsé čst

  5

      

  ouzlo všench potrvn

  8–9

  DE SE U NÁS V LÉTĚ NAJÍST

  A poocht se venovní tmosférou

  11

  JA SE TANČÍ V GRÉBOVCE

  Rozhovor s letorem tnce

  „J

  sme tu nvždní městsé čst Jez-

  díme sem, dž mme čs, vžd nho-

  dnu půl,“ vprví polcst Helen, ter

  e uPolce ČR osmnct let, le nrlovo

  nměstí dohlíží zvš hřbetu oně vůbec

  poprvé Sedí nhnědov ménem Bron,

  eí ole osedll černého hřebce sczo-

  rnm ménem Zselc Bron e šlons

  ůň zPols, ldově řečeno šlonz, ztímco

  Zselc,  už eho méno npovíd, e

  mďrsého plemene nonus „Upolce

  se vstuí převžně čeští plnorevníc,

  toto e tov nš pous nterovt nm

  czí plemen Ob sou svělí,“ ří Helen,

  ztímco ob oně trpělvě stoí

  Sm se polcsté nrlově nměstí

  potí „Nečstě řešíme osob, teré se

  tu povluí, což sou čsto užvtelé dro č

  bezdomovc Dnes sme už ztotožnl čtř

  způlhodnu, co tu sme,“ ří polcst

  „Poud dělí nepořde, vzveme e, ť

  s to uldí řeneme, že e eště přdeme

  zontrolovt,“ dodv Většnou pr po

  -

  slechnou „Před on mí respet,“ zdů-

  rzňue Helen „Něd obevíme osob

  vptrní Ale to se nm stv spíš uHlv

  -

  ního ndrží, nrlově nměstí sme se

  snm ztím nesetl,“ doplňue

  Posílení polcstů, teří dohlížeí nr

  -

  lovo nměstí, ízdní hlídou e edním

  zoptření, se term městs čst Prh2

  vposlední době přšl vůl zvšení bez

  -

  pečnost Dlouhodob snh vtéto oblst

  nese ovoce oprot rou 2023 se podřlo

  snížt rmnltu nDvoce opět procent

  „Bezpečnost subetvní poct bezpečí

  veveřeném prostoru sou pro ns líčové

  Proto ornzueme nrdnc prvdelné

  pord se zstupc PČR, Městsé polce,

  sprvc nplve č omwu dlších

  prtnerů Dí tomu sme schopn pružně

  reovt ntulní stuce veveřeném

  prostoru dle potřeb zshovt,“ uvedl

  místostrost Mchl Zun, ter m bez

  -

  pečnost vesc „Zvšené hlíd nrlově

  nměstí včetně ízdních hlíde sou edním

  ztovchto preventvních optření pro

  nš bezpečnost,“ dodl

  Čeští polcsté dohlížel nveřen poř

  -

  de ze hřbetů oní už zprvní republ, d

  uns exstovlo sedm esdron pošedest

  ž sedmdest oních Podruhé světové vl

  -

  ce se le ech řd ztenčl neden edn

  oddíl optnct oních upohrnční strže

  Ofclně se ízdní polce,   znme dnes,

  obnovl ž vroce 1991, d bl vsouvs

  -

  lost spořdním Všeobecné česoslovensé

  vstv zřízen vPrze Pozdě se rozšířl

  dodlších měst

  Podle studí nhrdí eden ůň př zs

  -

  hu vc hromdného chrteru ž třcet

  pěších polcstů J stržc pořdu sm

  upozorňuí, vcv polceního oně probíh

  prvdelně cel ro, zhrub stenou dobu

  trv, než e nov ůň nslužbu plně př

  -

  prven Zvíře musí bt vchovné zvlé

  nrůzné rušvé zvu, o e npříld

  houní utomoblu, př terch hrozí rzo

  splšení tin

  Nrlově nměstí e už odčervn občs slšet tpc lpot podov oní Nově zde nveřen pořde

  dohlíží té dvoce polcstů noních J sm říí, před ech mohutnm zvířt m žd respet

   

  3

  |

  5

  |

  TÁBORY

  NA DVOJCE

  Prh2 podporue

  letní tbor pro dět

  VÍTE, CO JSOU

  MIROBYLINY

  Mlé zzr

  můžete pěstovt

  n bloně

  Drzí Dvoř,

  víte že žete

  vstronomc

  nezímvěší

  čst Prh Jsně,

  že b se mohl

  ozvt Sedmč,

  Osmč Jed

  -

  nč, ter m

  le trochu nou

  lentelu, než tu převžně rezdentsou,

  le změ e prostě Dvo t nepřtž

  -

  lvěší Sm bdlím nsmotné hrnc,

  prvě ulce UVršovcého ndrží už svm

  nzvem ří, né strně Ale rd se

  chodím toult íst pít pocelé Prze

  Vmenovt všechn t úžsné podn

  ntstrlním území Prh2 b vdlo

  nspeclní vdní těchto novn Ale rd s

  svm udělm tovou příemnou stro

  -

  prochzu Zčněme umě dom, vHvlíč-

  ovch sdech, m chodím nečstě se

  psem, proděme olem Zvonř dme s

  snídn vSolo Ber, to e ouse odně

  vPrze Jen nedleo e vBruselsé moe

  neoblíbeněší burrrn Dsh, blízo Tl

  -

  u pro změnu t nelepší nepols pzz

  vD Petro dbchom se podívl donu

  -

  selsé čst Dvo, dme s fe vNeosl,

  ouzelnou zhrdu m vrn Čern

  pro změnu vté všehrdsé Auž sme

  nnbřeží, de sou tř fntstcé dres,

  fnednnové Vllmo, doonl Hostnec

  nVton vůbec nelepší resturce

  vČesu, Ulendů Bože, to sem mlem

  zpomněl nzmrzlnu vPuro Gelto

  Svělé řeznctví sbstrem e The Rel

  Met Socet vNplvní Mslíovou

  proměnl Jun Cruz vrentnsou čtvrť,

  m tm Grn Ferro, Lolu Loltu Podnů

  e tu eště mnohem víc, le musíme už

  nMír, ť e to belc Bruxx, tlsé

  Arom, mexc Ls Adelts orunní m

  stredu Sndon svělou vensou

  uchn, té vbornou venezuelsou re

  -

  sturc Areps de Lns Včep s zsvé

  moderní poetí trdčních česch ídel

  zslouží mchelnsou hvězdu, do ne

  -

  stl frontu nus olče, o b nebl

  Aco uRerovch sdů No, m dřív

  Nsnídn vCfefnu Nnedoonleší

  sush vČesu doYmt

  Vmenovvt znmen nněoho

  zpomenout už teď mě npdí desít

  dlších Gstronome neuvěřtelně zvlt

  -

  ňue žvotní prostředí, vtom změ Dvo-

   prostě vede T věřím, že se potme

  Poud ste tohle Slovo úvodem dočetl ž

  sem, ft domě něde šťouchněte, budu

  moc rd Lukáš Hejlík

  Provozovatel Gastromapy Lukáše Hejlíka

  rl teď hlídí oně zczn

    

  NOVINY

  Prh2

  2025 |   |   |  8     2

  Nové Město Nusle Vnohrd Všehrd Prh2

• Strana 2

   

  

  Rd městsé čst Prh2 zsed-

  l douzvěr tohoto čísl novn

  ednou, to 14 července 2025

   Radní Prahy2 vrámci svého jednání

  souhlasili svýběrem dodavatele naveřej

  -

  nou zakázku týkající se oprav chodníků

  vulicích Koperníkova, Čermákova aVaršav-

  ská, které jsou vevelmi špatném stavu.

  Vítězem se stala společnost INPROS PRA-

  HA a.s. snabídkou vevýši cca 7 mil. korun.

   Rada městské části Praha2 dále roz-

  hodla ozměnách vněkterých komisích

  rady: Jmenovala nového člena majetkové

  komise rady, kterým se stal Karel Koželuh

  (STAN). Ten vefunkci vystřídal odvola

  -

  ného člena Antonína Hamříka (PRAHA 2

  SOBĚ). Dále jmenovala dofunkce člena

  komise rady pro informační služby Jiřího

  Dobiáše (PRAHA 2 SOBĚ), který vefunkci

  vystřídal odvolaného člena Antonína

  Hamříka (PRAHA 2 SOBĚ) adofunkce

  tajemníka komise Jiřího Rába (odbor in

  -

  formatiky ÚMČ Praha2) místo odvolané

  tajemnice Petry Jetlebové ztéhož odbo

  -

  ru. Další změna se týká ibezpečnostní

  komise rady. Radní jmenovali členem

  komise Karla Koželuha (STAN), který

  vefunkci vystřídal odvolaného člena

  Davida Pirnera (PRAHA 2 SOBĚ).

   Rada městské části Praha2 také

  souhlasila spořádáním akce „Karlovské

  slavnosti 1350–2025“ upříležitosti 675 let

  odpoložení základního kamene kláštera

  akostela naKarlově, která proběhne vare-

  álu Muzea Policie ČR 13. září 2025. Součástí

  akce bude celodenní bohatý doprovodný

  program. Akci pořádá městská část Pra

  -

  ha2 aMuzeum Policie ČR. rea

  Zápisy zjednání rady azastupitelstva

  jsou zveřejněny nawww.praha2.cz

  Zpěv, tnec no Dobré počsí přlo druhému oncertu zclu Hudební léto vprcích Prh2, tže posluchč seděl ntrvníu před Pvlonem vGrébovce Nop nprvní letní

  no vRerovch sdech vrzl ldé sdeštní, doufeme, že př příští proec 14 srpn se včsí Tnčírn pod šrm nebem sou novnou letošního lét nDvoce Druh tnčírn

  zcelovch čtř bl swnov, ldem se před rottou vGrébovce dobře tnčlo přšel strost Prh2 Jn orses Vsrpnu budou eště dvě tnčírn, t vržte Prorm lét

  nDvoce ndete nstrně 14

  Nov lub zložl bvlí Prt

  V

  Prze 2 vznl nov zstuptels lub Je tříčlenn m nzev Jsme Prh2

  Vznl odštěpením odzstuptelsého lubu opozční Prtsé strn eho člen

  sou Jroslv Němec, Robert Vever Tomš Čd, teří odešl odPrtů „Jsme Prh2

  ne proto, že bchom s nn děll nro, le chceme í sloužt Budeme tvní tm,

  de e třeb něco rozhbt Spoluprcovt tm, de to dv smsl, řít věc, teré

  b n zpdl,“ řel předsed zstuptelsého lubu Jroslv Němec Celov počet

  zstuptelů Prh2 se nemění kla

  Volb doPoslnecé sněmovn

  Volb doPoslnecé sněmovn Prlmentu Česé republ se oní vednech 3 4 řín 2025 Hlsovní bude

  probíht vpte 3 10 od1400 do2200 hodn vsobotu 4 10 od800 do1400 hodn

   

  Volčem e sttní občn Česé republ,

  ter lespoň druh den voleb doshl věu

  neméně 18 let Přežm vevonu

  volebního prv sou zonem stnovené

  omezení osobní svobod zdůvodu ochrn

  zdrví ldu omezení svéprvnost vo

  -

  nu volebního prv

   

  Hlsovcí líst budou volčům dodn

  doschrne lespoň 3 dn předem, vmod

  -

  rch oblch oznčench rzítem sčíslem

  volebního orsu romě toho volč může

  obdržet hlsovcí líst té přímo vevo

  -

  lební místnost vednech voleb

    

  Volč, ter se ze zvžnch, zemén zdr-

  votních důvodů, nemůže dostvt dovo-

  lební místnost chce se voleb zúčstnt,

  může poždt, b ho členové orsové

  volební omse nvštívl núzemí přísluš

  -

  ného volebního orsu spřenosnou volební

  schrnou Poždv lze nhlst předem

  telefonc Úřdu městsé čst Prh2–

  tel 236044215, 236044246, nebo

  vednech voleb přímo příslušné orsové

  volební oms

   

  

  Volč, ter se nebude zdržovt vdobě

  voleb doPoslnecé sněmovn Prlmen

  -

  tu Česé republ onnch vednech

  34řín 2025 vevolebním orsu

  vmístě svého trvlého pobtu, může hl

  -

  sovt zpodmíne stnovench zonem

  č 247/1995 Sb, ovolbch doPrlmentu

  Česé republ ozměně doplnění ně

  -

  terch dlších zonů, veznění pozděších

  předpsů, nvolčs průz

  Ždost ovolčs průz se podv

  uúřdu příslušného dle míst trvlého

  pobtu volče, Úřd městsé čst Prh2

  proto může vřzovt ždost ovolčs

  průz pouze volčům strvlm pobtem

  vPrze 2

  Ždost ovolčs průz vlstnné

  podobě optřen úředně ověřenm

  podpsem volče, přípdně ždost vele

  -

  troncé podobě zsln prostřednctvím

  dtové schrn musí bt příslušnému

  obecnímu úřdu doručen nepozdě

  7dnů přede dnem voleb, t doptu

  26zří 2025

  Osobně lze ždost podt uoddělení

  osobních doldů evdence obvtel Úř

  -

  du městsé čst Prh2, hl 038 vpří-

  zemí (vchod zJuoslvsé ulce) vnvštěv-

  ních hodnch pro veřenost (pondělí, střed

  0800–1730, úter, čtvrte 0730–1600,

  pte 0730–1300) poslední líste spo

  -

  řdovm číslem pro odbvení e vdvn

  15mnut před sončením nvštěvních hodn

  pro veřenost, t vPoSt v1715 hodn

  vÚt Čt v1545 hodn), to nepozdě

  doomžu uzvření stlého seznmu

  volčů, t dostřed 1 řín 2025 do1600

  hodn Zmešní lhůt pro podní ždost

  ovolčs průz nelze promnout

  Upozorňueme, že volčs průz

  e vdvn npředepsném tsop

  -

  su, proto e nelze zslt dodtové

  schrn, t vpřípdě, že volč žd

  ovdní zslní volčsého průzu

  prostřednctvím dtové schrn, e vžd

  třeb uvést poštovní dresu, nterou e

  chce zslt

  Volčsé průz lze vdvt nedříve

  15 dnů přede dnem voleb, t od18 9 2025

  Vde volčsch průzů bude probíht

  rovněž uoddělení osobních doldů ev

  -

  dence obvtel vnvštěvních hodnch

  pro veřenost Od18 9 2025 není třeb př

  osobním podní ždost ovolčs průz

  vplňovt opodní ždost bude sepsn

  úřední zznm volčs průz bude

  vdn npoční

  Př ztrtě nebo odczení volčsého prů

  -

  zu nelze vdt duplt

     

  žd volč strvlm pobtem vPrze2

  s poprozní totožnost (občnsm

  průzem nebo cestovním psem) může

  uodboru sprvních end Úřdu městsé

  čst Prh2, místnost č 607, ověřt, zd

  e zpsn vseznmu volčů Úde nelze

  sdělovt telefonc, vzhledem nutnost

  ověření totožnost občn rovněž není

  možné zíst úde opříbuznch, souse

  -

  dech č znmch Přípdnou chbu vúd-

  ích vedench vseznmu volčů lze oprvt

  nebo doplnt úřd e povnen do48 hodn

  ždost volče ooprvu č doplnění údů

  buďto vhovět, nebo mu písemně sdělt

  důvod, proč ždost vhovět nelze

   

   

  Popříchodu dovolební místnost prozue

  volč svou totožnost sttní občnství

  Občnům ČR, teří se chtěí voleb zúčstnt,

  proto doporučueme, b s zontrolovl

  dtum pltnost svého občnsého průzu

  nebo cestovního psu, přípdně b včs

  poždl ovdní nového doldu

   

  žd volč hlsue osobně, zstoupení není

  přípustné Vprostoru určeném pro úpr

  -

  vu hlsovcích lístů vloží volč doúřední

  obl eden hlsovcí líste Nhlsov

  -

  cím lístu, ter vld doúřední obl,

  může přtom zroužovním pořdové

  -

  ho čísl nevš u4 nddtů uvedench

  n témže hlsovcím lístu vznčt,

  terému znddtů dv přednost

  Zemc oprc vorsovch voleb

  -

  ních omsích se mohou hlst ntel

  236044215, 236044246, přípdně

  e-mlem nnfocentrum@prh2cz

  Dlší nformce volbm přneseme

  vpříštím vdní Novn Prh2 Atulní

  nformce volbm nleznete té

  nnternetové strnce wwwprh2cz

  Ondřej Jícha, odbor správních agend

  Volb doPoslnecé sněmovn

  Prlmentu Česé republ

  3 4 řín 2025

  

  

  V termínu od 11 8 2025 do 16 8 2025 do-

  de  úplné uzvírce omunce Slezs

  těsně před řžovtou s ulcí Szvsou

  V druhé etpě v termínu od 17 8 2025

  do 22 8 2025 bude Slezs uzvřen z

  řžovtou s ulcí Budečsou

    2

  |

   2025

  |

   8

  2

  

• Tábory na Dvojce

  Praha 2 se v létě podílí na pořádání dětských pobytových a příměstských táborů.

  Dvoové tbor sou

  pro všechn dět

  Prh2 oprví střech

  Novoměstsé rdnce

  Stlo se lettou trdcí, že městs čst Prh2 se vlétě podílí npořdní

  dětsch pobtovch příměstsch tborů Pomh zemén dětem ze

  soclně znevhodněnch rodn Ntbor přspív řdově sttsíc orun

  Ještě letos zčne oprv střech Novoměstsé rdnce, ter během prcí

  zůstne přístupn veřenost Rdní Prh2 rozhodl mnul měsíc ov-

  běru dodvtele noprvu střech, term se stne společnost AG-REAL

     

   

  Třcet dětí ze soclně č n znevhod-

  něnch rodn zPrh2 odelo 19 července

  npobtov tbor dorerečního středs

  Mchův mln vúdolí Jvorncého poto

  nRovncu Dlších osmdvcet dětí bude

  od25 srpn nvštěvovt tdenní příměst

  -

  s tbor scelodenním prormem veSt-

  nc mldch technů veVrtslvově ulc

  Mohou s to dovolt dí tomu, že měst

  -

  s čst Prh2 přspěl ntto tbor

  celovou čstou 218 tsíc orun Rodn z

  -

  pltí pouze smbolcou čstu, něteré dět

  zrozhodnutí OSPOD (Orn soclně-první

  ochrn dětí) se zúčstní doonce bezpltně

  Tbor pořd DDM Prh2, snímž městs

  čst dlouhodobě úzce spoluprcue

  „Dětsé letní tbor przdnnm neod

  -

  msltelně ptří, bohužel ne všchn rodče

  dětí ntové tbor mí dostte fnncí

  To s dobře uvědomueme, proto té

  opovně přchzíme sdresnou zcel

  onrétní pomocí těm, teří to oprvdu

  potřebuí Vběr dětí provdí podle předem

  stnovench rtérí prcovnce oddělení

  soclně první ochrn dětí městsé čst

  Prh2 Přhlíží přtom celové soclní

  stuc rodn míře ohrožení nezletlého

  dítěte,“ ří místostrost Prh2 Luce

  Pechov, ter tbor vMchově mlně

  nvštívl

    

  Mez řvoltsm les strvl čtrnct

  dní dět vevěu 10 ž 16 let ntboře

  „Mloter obec nebo městs čst se

  nsvém území může pšnt tol nemov

  -

  tm ulturním pmtm, o Prh2

  Sprvovt Novoměstsou rdnc, prohlše

  -

  nou znrodní ulturní pmtu, e vel

  vzv Všechn stvební zsh probíhí

  vespecfcém režmu pod přísnm

  dohledem pmtřů Zroveň sou velm

  drhé, proto e musíme provdět postupně,“

  ří strost Prh2 Jn orses, ter m

  sprvu metu oblst fnncí vesvé esc

  Oprv se tí střech nd řídl bu

  -

  dov směrem nrlovo nměstí doVo-

  dčov ulce Porvč vmění prezovou

  rtnu, oprví se nebo vmění dřevěn

  zlop, obnov se doč hdrozolce do

  -

  de núprv lempířsch prvů ople-

  chovní, oprvu fsd vřů repsovní

  nebo vměnu oen dřevěnch žluzí

  zrepl Součstí prcí sou dle oprv

  čelních stěn střech směrem doVodčov

  ulce nd hlvním slem odstrnění

  nefunční technoloe vzduchotechn

  vrovu Prh2 vtéto souvslost počít

  snld vevš zhrub 32,4 ml orun

  včetně DPH

  sbrnnou temtou Opět dí spoluprc

  DDM Prh2 MČ Prh2 vMchově

  mlně Intento tbor rdnce fnnčně

  přspěl steně o vmnulch letech bl

  oně vel zem Je tm rsně Zelené

  údolí e o stvořené pro dobrodružné

  hr Dět spl vdřevěnch chtch, le

  doží přespt venu Tborov prorm

  bl pln her, soutěží nočních vprv

  Dět se ntboře učl zldům přežtí

  vpřírodě, msovní, toporf nv

  -

  c vterénu, bsolvovl zdrvotncou

  příprvu č noční boové hr spřespním

  mmo zldnu Mí t možnost osvot

  s dovednost, mž b se veměstě nenu

  -

  čl Ae tu bzén noupní Prvdelně

  sem zdětm příždí ro co ro mnstrně

  obrn rdní Prh2 pro šolství Jn

  Černochov Letos steně o vlon před

  -

  lon  doprovzel místostrostové Mchl

  Zun, ter zde něd sleze horolezecou

  stěnu, Jn olř

    

  

  Vůbec poprvé se včervenc onl příměst-

  s tbor vobetu vSrevsé ulc, de

  letos nře otevřel MČ Prh2 poltech

  -

  ncé díln Itd městs čst spoluprco-

  vl sDDM Prh2 – prorm tbor bl

  změřen nruodělné tvoření zrůznch

  mterlů

  Vpodroví nově zreonstruovné

  budov s npříld supn dětí v

  -

  zoušel tzv drhní Víte, co to e Jde

  otechnu vzní ntí šňůre, terou se

  vrběí npříld různé deorce Zem

  měl především dív, chlpce zulo

  vplovní dodřev vespodní místnost

  Dětí tu blo celem šestnct „Přhls

  -

  lo se ch osmnct, což e pln pct

  nžd turnus, le dvě dět onemocněl,“

  vsvětlue Rdn Srncov zDDM Prh2

  Pochvlue s, že prostor sou lmtzov

  -

  né, nídlo chodl dět doresturce Pod

  Všehrdem

  „Zdeší poltechncé díln vznl

  dlouho, reonstruce obetu bl extrém

  -

  ně nročn Budov postven vroce 1912

  bl vdezoltním stvu Dí ntenzvní

  spoluprc sDDM Prh2 se vše podř

  -

  lo, obet se mohl zčít vužívt,“ řel

  místostrost Prh2 pro volnočsové

  tvt Jn olř „Přes ro e tu pct

  mxmlně nplněn, e to delní místo

  pro příměstsé tbor, teré bl rchle

  obszené,“ dodl

  kla, tin

    

  své povolní dětem Nen tomu blo

  vpondělí 14července, d se nhřšt

  UVodrn už sedmm roem onl Zbv

  -

  n den sMěstsou polcí Tto prvdeln

  

  dž se ndětsém hřšt obeví pol-

  cení vůz, neznmen to hned, že b

  zde muž zon musel zshovt prot

  zločnc Polcsté tu prvdelně přblžuí

  Dět s nhřšt hrl

  spolcst, užposedmé

  dětm oblíben ce se už odrou 2019

  on vlétě dvrt včervenc zde, vsr

  -

  pnu nhřšt vpru Folmn, de se

  letos odehre 11 srpn

  Dět zde o ždm roem plnl různé

  dscplín hrl hr Nt, teré splnl

  všechn úol, čel odměn vpodobě

  preventvních prvů, o sou npříld

  reflexní ps Mohl se té podívt přímo

  dovozu Městsé polce ztroubt

  nlson „Je to volnočsov, nter

  -

  tvní ce zložen nprevenc pro

  menší dět, ter e vlstně předvoem

  Dne sIZS (nterovnm zchrnnm

  sstémem),“ uvedl místostrost Prh2

  pro sport bezpečnost Mchl Zun,

  ter se ce zúčstnl pomhl něte

  -

  rm dětem snze plnt úol tin

  Vprůběhu stletí se Novoměsts rdnce

  stl svědem líčovch děnnch udlostí

  Jeí součsn podob e vsledem různch

  rchtetoncch stvebních úprv Odpo

  -

  slední reonstruce le uběhlo už téměř

  třcet let, proto blo nutné zčít soprvm

  Něteré změn můžeme zznment už

  dnes, né rdnc teprve čeí red

  Předchozí oprv Městs čst Prh2 nvestovl doreonstrucí Novoměstsé rdnce

  vposledních letech téměř 13 mlonů orun Obnoven bl tolet, podloubí vndvoří,

  vntřní omít repsovn dveře vnteréru rdnce Oprven sou průezd vněší vntř-

  ní vrt doVodčov ulce, fsd nbudově směrem doVodčov ulce ulce Omldnřů

  Příměsts tbor v poltechncch dílnch Letos se

  onl poprvé v nově zreonstruovnch prostorch sto let

  stré budov v Srevsé ulc N snímu e zchcen

  techn drhní, o nž měl zem především dív

  Tbor s brnnou témtou v Mchově mlně

  Pobtov dobrodružn tbor se onl opět n

  Rovncu Rdní Prh2 Jn Černochov, Mchl Zun

   Jn olř se přel podívt,  se td dětem líbí

  Tbor pro dět ze soclně znevhodněnch rodn Mchův

  mln n Rovncu hostl v červenc  dlší děts tbor

  Tentort přel dět ze soclně č n znevhodněnch

  rodn z Prh2 Zvítl sem  místostrost Luce Pechov

    2

  |

   2025

  |

   8

  3

  

• Skrytė kouty na Dvojce

  Objevujte neobjevená místa v naší městské části.

  Stránku připravila: kla

  Neen nměstí Míru sbzlou sv Ludml, nplv uVltv

  rlovo nměstí sNovoměstsou rdncí VPrze 2 to vlétě

  že nnch místech – e oblíbenm cílem turstů, nvštěvníů

  hlvního měst ldí, pro teré e Dvo domovem Blo

  podmrčené červencové poledne, všední den  se prochzel

  prem Grébov Tol ldí bch td vpru tou dobou

   

  

  Mm oblíbenm místem nDvoce e pmtn Všehrd Vtchu

  zelench prů hstorcch pmte se rsně odpočív

  odhluu stresu měst dole pod ním Jsem rd neen ns

  -

  motném Všehrdě, le rd se nně dívm zvvšench míst

  Dvo Nd se m neoou pohled nštíhlé sluet věží vše

  -

  hrdsé bzl zBstonu novoměstsch hrdeb, nebo chcete-

  -l Bstonu XXXI dž se t dívm zednoho rsného míst

  ndruhé, řím s,  e hez nsvětě Bston e pozůstte

  středověého opevnění, teré blo dlouhé něol lometrů

  mělo brn věže Dnes e to odpočnové místo

  svstvm pod šrm nebem, teré městs čst

  Prh2 znovu probudl žvotu, resturcí

  Idelní místo pro nedělní rodnn vlet

   

  Jeden muž měl žvotní sen, splnl s ho dodnes zně mí

  potěšení osttní ldé Ten muž se menovl Mortz Grbe z

  -

  ložl zhrdu, nní pr Grébov, oblopuící neorenesnční

  vlu, de srodnou žl Grbeho vlu, Vnční ltn nor

  hstorcé vnce, Pvlon umělou esn zn dedo, proto

  vGrébovce (ofclně Hvlíčovch sdech) zmřme nm

  Jedním ze srtch míst Grébov e lotldn vhlíd

  nd romntcm ezírem Blo to oblíbené místo edné zeho

  tří dcer, lotld Dnes td místo ní občs sedv volv bíl,

  ted poud mte štěstí Mlebn out vhorní prt pru

  vznl vroce 1871 e řešen vduchu romntsmu Enclopede

  Prh2 uvdí, že ob nhodně zde bl rozmístěn různě

  velé blvn umělé betonové přez sumělm ořen,

  teré tvoří přrozené obrubní cestče Původně blo ezíro

  npeno zmístního vodovodu, nní vod crulue zezír

  přes vodopd zpět Zvu pdící vod nvozue tmosféru

  poldné přírod nbízí odpočne Poseďte, postůte

   

  NP Všehrd nbízí spoustu různch zímvostí, le n-

  prostm untem e prochz pohrdebním oruhu Hr-

  dební promend e dlouh přblžně 1,5 m, eí ouzlo e le

  vněčem ném než délce Nbízí úžsné, tř pnormtc

  -

  é pohled nvšechn strn „Ze severní strn nPržs

  hrd, Nové Město Emuz Zvchodu nNuselsé údolí,

  mmochodem zždného ného míst není pohled nNu

  -

  sels most t působv Azžní čst nvltvsé údolí ž

  eZbrslv Tové dlové pohled nenbízí ždné né

  místo vPrze,“ hodnotí ředtel NP Všehrd Petr učer

  Zímvostí e, že př této prochzce nrzíte nrůzné

  vstup dopodzemí Všehrdsé semt totž opíruí

  hrdební oruh, en sou nrozdíl odně 14 metrů pod zemí

  Přtom mííte všehrdsé vnce, ech obnovou vroce 2006

  se nvzlo ntsícletou trdc pěstovní vnné rév vtéto

  loltě Anezpomeňte se dívt nhoru doobl, de se tčí

  neb věže bzl sv Petr Pvl Ředtel Petr učer př

  -

  dv dlší tp „Nepřehlédněte romnsou rotundu sv Mr-

  tn zposlední třetn 11 století, nše nfocentrum nbízeící

  různé mterl vLeopoldově brně zděte s dopopulrní

  resturce Nhrdbch ndobré pvo rlovné pochout“

    

  Tohle místo není srté, nop ptří honě nvštěvovnm

  Vhlíd Rerov sd e le t ouzeln, že  př letních

  romntcch večerech nemůžete vnecht Je odtud onc

  pohled nMlou Strnu Hrdčn sPržsm hrdem Pro

  -

  slulost le tomuto místu vlstně celému edencthetro-

  vému pru zísl zdeší zpd slunce Sedíte ndece nebo

  bez ní nsvžté louce mte před sebou přírodní letní no

  Adž počte, ž se setmí, můžete td eště eden srpnov

  večer zžít sutečné letní no 14 srpn se tu od 2030 pro

  -

  mít flm Cest dofntze Pořdící městs čst Prh2

  všechn srdečně zve umožnl bezpltn vstup

    

  Vrch Větrov e temnm místem Prh2, opředenm řdou

  pověstí leend temnou hstorí dnes ž neexstuící Jedové

  chše dž se vdte odostel sv Apolnře domu, de

  bdlel sldtel Ldslv Štdl něol let zpěvč Ivet

  Brtošov, možn s n nevšmnete téměř srtého vstupu

  nMlé lbertovsé schod Po154 schodech sedete dolů

  nAlbertov, pocestě nrzíte nněol lvče, odud sou

  rsné vhled ouse odnch e nově zbudovn terénní

  mftetr – stupňovté odpočnové místo slvcem nl

  -

  bertovsch svzích Jste vPrze, přtom neste vPrze

  Td se fntze rozletí dodl

   

  Není ztrcen, le dobře srt Zelen tch perl ouse

  odhlučného Nuselsého mostu ml zzr, ter vtvořl

  ponldné reonstruc městs čst Prh 2 Původně se

  vtěchto místech rozldl vnce, sd vposlední době dět

  -

  sé hřště Teď e svžt zhrd Ztrcen rsnm veře-

  nm prem, ter dch noblesou tlsch zhrd, oplv

  zídm, schodšt převpvm vhled Jsou ldé, teří

  Ztrcenu povžuí znepůvbněší místo vPrze 2

  Veí těsné blízost vzn nov pr Uhrdeb Až se do-

  ončí, můžete strvt něol hodn dleo odhlučícího dvu

  Se vznem nového pru se totž rsue nov zelen stez,

  propouící tř rsné pr – Folmnu, Uhrdeb Ztrcenu

  Úžsné e, že můžete přechzet zednoho pru dodruhého,

  nž bste musel přeročt slnc To lze už nní, le vbudoucnu

  přbdou dlší možnost,  cest ombnovt, nvíc dopru

  Uhrdeb povedou tř brn, žd vné úrovn terénu

  Vtuto chvíl e to le prvě omornost zhrd Ztrcen-

   ter učrue ždému, do sem vročí Aeím srtm

  místem e nov cestč nhrně tensovch urtů, slm

  -

  pm popínvm rostlnm Měří 55 metrů dovede vs

  Velm lbertovsm schodům

  Obevte snm ouzeln srt míst Dvo

  nečel ncestčch, lvčch, mmn sdětm nhřštích,

  tursté prolézl umělou esn vhorní čst pru fotl se

  vevlencích Podobné e to vRerovch sdech dlších

  dvoovch prcích Přesto zde exstuí vedle oncch míst

  srt zoutí, ter většnou zní en místní Nbízíme

  pozvnu nněter znch

  

  strost

  Jn

  orses

    

    

   

    

    

  4

   

    2

  |

   2025

  |

   8

• Strana 5

  Včervencové rubrce, de předstvueme zímvé podn

  nDvoce, se budeme věnovt hned dvěm, teré mí mnoho

  společného To, že ob sídlí nVnohrdech vPolsé ulc, e en

  Žvn znmen

  lsu ídlu

  nhod Ob té vznl zcovdu, vdobě velé nestot, le

  zroveň včsech odvh příležtost Aco e nedůležtěší,

  ob svm zzníům dodví vltní čerstvé potrvn

  Nzčtu bl dv mldí ldé, Domn Luc, teří s en t zoušel nvnohrd-

  sém blonu pěstovt zelennu Dnes s říí Prue Greens, ech mrobln

  nebol mcroreens odebírí desít pržsch resturcí

  Prue Greens Mlé

  zzr zprpetu

  M

  robln sou ml zzr přírod

  Líst, teré vm vrostou během

  něol dnů, chutní o ředvč,

  hrše nebo hořčce „Zcovdu bl problém

  sčerstvou zelennou, tže sme smnželou

  zčl nbloně pěstovt mlé ppr,

  rčt podobně Během locdownu sme

  nednou měl čtř měsíce volno neměl co

  dělt T sme oupl první semín mcro

  -

  reens, protože sme vděl nnternetu, že

  vUSA e to ht,“ popsue Domn Smec

  (31) zčt blnového bznsu, doněž se

  vrhl se svou steně strou mnželou Lucí

  On vstudovn podntel, on sdotor

  -

  tem zcheme „Řel sme s, že to hodíme

  nprpet uvdíme, co ztoho bude dž

  sem to ochutnl, řel sem s, že to není

  možné – líste, co chutn o ředvč,“

  vprví Mrobln s neprve pěstovl

  pro své vlstní potěšení, le nedlouho poté

  s ch všml provozní znedleé resturce

  Sprvovn, ter oech vpěst proevl

  zem „Tehd sme se oto zčl zímt

  zbznsového pohledu,“ ří Domn

  Průlom nstl, dž mnželé dostl pozvní

  nmmutí resturtérs veletrh For Gstro

  Resturcí, teré měl zem, blo stle více

  blo potřeb pěstovt vevelém „Doon

  -

  ce nm ednou přel polce, protože to

  zvenčí vpdlo o pěstírn mrhun,“

  vzpomín se smíchem Luc Mrobln

  mnželů Smcovch dnes ndete vezhrub

  dvcet resturcích, ztěch dvoovch to e

  npříld rvín, hostnec NVton č Olve

  Pont Mnžele ndete té nfrmřsch

  trzích, de své „pold zprpetu“ nbízeí

  Pěstuí ntřcet druhů, nevíce nodbt de

  romě zmíněné ředvč, hršu hořčce

  té orndr č cbule

  Mrobln sou nesmírně zdrvou

  superpotrvnou „Obshuí 40x více vt

  -

  mínů, mnerlů ntoxdntů než lsc-

   zelenn Podporuí muntní sstém,

  pomhí vprevenc chroncch onemocnění

  „N

  še hlvní hodnot e férovost

  Chceme vrbět produt, teré

  bchom dvl nšm dětem,” vít ns

  Ondře Dufe, uchř produtov

  mnžer společnost Žvn, vech

  vnohrdsé ncelř „Chceme umožnt

  všem Čechům přprvt vltní ídlo, teré

  se vrovn něčemu, co s dte vdobré

  resturc Mme vz vtvořt nevětší síť

  domcích resturcí vČesu,” nstňue

  Všechno zčlo smch - všenm

  zzrem, oehož nesmírné prospěšnost

  nlds ornsmus vs bude přesvědčo

  -

  vt žd odborní nvžvu „Fermen-

  tovní nebol všení e prdvn způsob

  onzervovní potrvn Zednodušeně ře

  -

  čeno prcue sbterem, teré sou všude

  olem ns Vtomto přípdě to sou bte

  -

  re mléčného všení, teré dí vlnně

  požírí cur mění e vezdrvé seln

  Dí nm potrvn neshne sou velm

  prospěšné pro střevní mrobom,” vsvět

  -

  lue Ondře Dufe „Mrobom e něco, co

  nm neen pomh zprcovt potrvu, le

  m vel vlv nmuntu nnldu Je

  to velm důležt slož vnšch střevech,

  terou stle zoumme, le víme, že musí

  bt veformě,” dodv

  Žvn už dvno nevrbí en fermento

  -

  vné potrvn, sterm s eí méno spoí

  s nevíc zzníů Vnbídce m romě

  ssch omče pd th, hosn č ter

  té ečup, hořčce, pest č boloňsé

  omč Smozřemě všechno zčerstvch,

  domcích nevltněších surovn Zz

  -

  níům p stčí přdt ednu nredenc,

  ídlo e smnmem nmh nsvětě „e

  ždé omčce mme přprvené dv ž tř

  recept,” podot Dufe Ačolv Žvn

  vrbí především bezmsé produt, nelze

   podle ně zřdt doveetrnsé č

  doonce vensé štul „Jsme flexte

  -

  rn,” vsvětlue Aco to vlstně znmen

  „Věříme nblnc, nevdíme nonzu

  -

  mc ms nc šptného Člově b ho le

  neměl íst esnídn, obědu večeř Všeho

  moc šodí,” vsvětlue „dž publueme

  recept, t eden smsem, dlší srbou,

  p stofu, zelennou uzueme zzní

  -

  ům cest,  s ídlo přprvt Nemusí bt

  nutně všechno svepřovou rovcí,” dod

  -

  v Zsvů osobně neoblíbeněší produt

  Dufe oznčue čínsou omču hosn

  „Ldé zní eí podobu zlevněších restu

  -

  rcí, de e pln solmlu M  dělme

  dž se Mrtn uder se svou ženou odel schovt před covdovm locdownem

  etchn nMorvu, zstl, že ze všeho nevíc mu tm chbí dobré ídlo Sdlším

  ldm t zčl doslov veslepě vrbět mch - nldnou všenou zelennu,

  ter se vAs použív o příloh ídlu už něol století Dnes e znč Žvn,

  terou tehd spřtel zložl, dobře znm mez všem mlovní svělého ídl

  přspíví celovému zdrví ornsmu,“

  ří Domn vpchue ednu zhlvních

  vhod ech rchl růst „Hrše vroste s

  zdeset dní, ředvč ztden“ Vdomě

  vPolsé ulc, de ob bdlí, s veslepě

  zřídl worshopovou místnost, de ldem

  uzuí,  mrobln pěstovt „žd s

  e může zhubču vpěstovt dom, dž

  ví  nto Potřebuí zhrub mnutu péče

  denně, musíte e žd den zlít Adž e

  dte dolednce, neztrtí čerstvost,“ doplňue

  Luc Pro všechn nformce, včetně „upřím

  -

  ného deníu“, de mnželé shumorem losuí

  svou ne zcel ednoduchou cestu, ndete

  nstrnch wwwpruereenscz tin

  wwwpruereenscz

  wwwzvncz

  smíchnou sršídovm mslem vrz

  -

  nm ořením pět vůní Nnšch urzech

  vření ldem stršně chutn, le mlodo

  b s pod tím předstvl tu ssou omč

  -

  u, terou zn,” ří

  Ačolv produt Žvn s můžete oupt

  vněterch obchodech (nDvoce npří

  -

  ld Moe redenc, Pln špz č síť Countr

  lfe), nesnzší cest vede přes ech e-shop

  Zzníům nbízí různé věrnostní pro

  -

  rm, o npříld měsíční předpltné č

  drové pouz Pořdí oblíbené urz

  vření Dobudoucn přemšlí odovozu

  čerstvch potrvn „To e mnohem složtěší

  dscplín, tže e to ztím hudb budouc

  -

  nost,” uzvír Dufe

  tin

  5

    

    2

  |

   2025

  |

   8

• Strana 6

  lout, dvné utorov novnové nedot,

  obrz, vnchž se mu stl témtem domov

  dvdlo, dechberoucí větnov ztší, por-

  trét blízch, zoumvé utoportrét Lnu

  vstv zdůrzní něol původních flmů

  ntertvní průvodc, no

  Přhlst se můžete ntel 724102328

  vpondělí 11 srpn v900 Vstupné zdrm

  Omezen počet účstníů Srz před lerí

  v1550

  J se dostt nmísto

  Metro ln A, zstv Hrdčns, odtud

  5mnut pěš

  Trm, zstv Hrdčns trmve 1, 2, 8,

  12, 18, 20, 25, 26, odtud 5 mnut pěš

  Bus 131, zstv Hrdčns, odtud 5 mnut

  pěš

   Pétnque

  Šmilovského 8

  Trénn probíhí ždé úter od1400

  do1530, vestudu – lubovně (dolní sl)

  PROSTOR8, Šmlovsého 8 Ssebou pohodl-

  né oblečení přezův Př příznvém počsí

  se trénn oní nhřšt vpru Folmn-

   vrelu Jmmertl

   Soln terpe

  Kidzbay, Máchova 431/21

  Vžd vestředu od1815 do1900

  od1900 do1945

  Přďte relxovt dostud dzb, solného

  nhltor Prospěete svému zdrví

  prostřednctvím nhlovní sol o umoře

  Jedn ospeclní solné nhltorum

  vpodobě mořsé plže Prvdeln nhlce

   Jó pro senor rm Yo

  Korunní ul.

  ždé úter od1430 do1530 vestudu r-

  m Yo vorunní 25 z50 orun Rezervce

  e nutn přímo nmístě

   Jó pro senor Prostor8

  Šmilovského 8

  žd čtvrte včse od1530 do1630

  vestudu Prostor 8 veŠmlovsého ulc 8

  Lece sou zpopltněn čstou 50 orun

  Přhlst se můžete ne-mlu nfo@prostor8cz

  nebo ntel 603752468 Př přhlšení e nutné

  uvést číslo člensé rt lubu

   nhovn nVnohrdech

  Vinohradská 69

  Členové lubu se zde mohou zrestrovt

  zpolovnu, t 40 orun nro, vužívt

  všech služeb nhovn

   omentovn prohlíd

  Trn, příběh leend

  Pelléova 10

  Večtvrte 14 srpn v1600 ns če o-

  mentovn prohlíd vstv Trn, příběh

  leend – první omplexní vstv Jřího

  Trn vPrze odrou 1992 Budete mít mož-

  nost obevovt méně znmé lustrce nh,

  solného erosolu může mít preventvní

  účn poztvní vlv ncelou řdu

  zdrvotních neduhů, o sou zčínící

  č lehčí znět dutn průduše, stm,

  né nebo dlší ožní problém Leht

  velm ml personl se nvs už moc těší

  Pro vstup nplž e nutné mít ssebou bílé

  ponož

  Pobt e zpopltněn čstou 50 orun

  Přhlst se můžete ntel 724102328

  vúter 5srpn v900 nvšechn střed/

  terpe Př přhlšení e nutné uvést číslo

  člensé rt 1–15 8 ZAVŘENO

   Vlet utobusem

  Večtvrte 14 srpn nvs če trs

  zme Březnce poté prochz vBltné

  (pr, zme, lér)

  Rezervce pro stlé účstní 13 srpn

  od900 do930 ntel 724102328

  Ti, kteří se nezúčastnili předchozích výletů,

  se mohou přihlásit 12. srpna od9:00

  do9:30 natel. 724102328. Účstní s hrdí

  vstupné nzme

  Zme Březnce vstupné 160 orun/osob,

  zme Bltn pr 50 orun/osob,

  vstupné dozmecého pru Bltn – cení

  permnent

  Odezd v800 odbzl sv Ludml

  Nvrt vpozdních odpoledních hodnch

   Vlet sPetrou Mrtínovou

   Vpondělí 18 srpn zVclvem

  Tlchem doBeroun

  Nše srpnové vlet povedou nBerounso

  Prodeme nově oprvenou stezu věnov-

  nou drentu Vclvu Tlchov Půdeme

  míst, ter měl Tlch voblbě de čerpl

  nsprc tvorbě Vstoupme nvrchol

  Děd (493 metrů nm), odud e pěn v-

  hled Nonec se zstvíme uhrobu Vclv

  Tlch

  Trs cc 10 m (274 m převšení,

  263mlesní)

  Srz 905 metro Nové Butovce nperónu

  (společně půdeme nutobus, přprvte s

  drobné nlíste)

   Vestředu 20 srpn zJosefem

  Junmnnem doHudlc

  Nvštívíme pmtní „tchého én“

  Josef Junmnn, ter se nchzí

  veho rodném domě, rsné stročesé

  roubence zrou 1718 Vstupné 20 orun

  Poté se vdme ndřevěnou rozhlednu

  Mmn nrušné hoře (609 metrů nm)

  odMrtn Rnše, odud e pnormtc

  vhled rsnou lesntou rnou se p

  vrtíme utobusové zstvce Je možné

  bsolvovt pouze prohlídu pmtníu

  Josef Junmnn, podívt se nhudlcou

  mslvnu, bulžníovou slu snzvem

  Hudlc sl p se vrtt zpět doPrh

  Autobus zHudlc doBeroun ede ždou

  hodnu

  Trs cc 10 m (243 m převšení,

  249 mlesní)

  Srz 905 metro Nové Butovce nperónu

  (společně půdeme nutobus, přprvte s

  drobné nlíste)

  Rezervace naoba termíny vpátek 15.srpna

  od9:00 do9:30 natel. 724102328.

  Milí přátelé,

  prázdniny se přehouply dosvé

  druhé poloviny, děti si naplno užívají

  prázdniny ačas dovolených jede

  naplné obrátky. Možná už máte pár

  dní odpočinku zasebou, nebo se naně

  právě těšíte – ať tak či tak, přeji vám,

  ať si ještě trochu letní pohody stihnete užít.

  Dvojka pro děti arodiče má vlétě volnější režim – stejně

  jako školáci. Vinohradská knihovna je tu ale iteď sletní

  otevírací dobou, tak se zastavte. Ahlavně si nezapomeňte

  zapsat dodiářů rozloučení sprázdninami: tvořivé dílničky

  valtánu Folimanka se konají 30. srpna od15:00. Přijďte si

  užít poslední letní dny vespolečnosti dobré nálady abarev.

  Klub Dvojka pro seniory jede naplno ivsrpnu. Těšit se

  můžete třeba navýlet autobusem nazámek Březnice.

  Aspaní Martínkovou se vydáme postopách velikánů

  – zaVáclavem Talichem doBerouna nebo zaJosefem

  Jungmannem doHudlic. Výlety domíst, která psala českou

  historii, mají vždycky něco dosebe.

  Zapozornost stojí ikomentovaná prohlídka výstavy

  Trnka – příběh legendy. Apokud hledáte klid ivtěch

  nejteplejších dnech, vinohradská knihovna vás ráda přivítá.

  Stejně jako Karma jóga, která je ideální pro letní restart.

  Přeji vám, ať si druhou část prázdnin užijete podle svých

  představ.

  Nezapomeňte si během léta dobít baterky, nasbírat

  úsměvy aradost dozásoby – ať vám energie vydrží

  dopodzimu idál!

  Dávejte nasebe pozor apřeji ještě spoustu hezkých chvil

  aodpočinku.

  Vaše Sandra

  Máchův Máj si senioři připomněli naPetříně upomníku K. H. Máchy.

  Jejich obdiv měly ižluté kosatce.

  Oba červencové výlety s Petrou Martínkovou mířily

  do Čelákovic.

  Ta je velká! Ihoubařský zážitek aposezení urybníka přinesl výlet

  podél Vinného potoka.

  Prázdninový výlet s Petrou Martínkovou podél Labe zavedl

  účastníky i do lázní Toušeň.

  

   

  Trdční rozloučení

  s przdnnm bude spoeno

  stvořvm dílnm

  d 30 8, 1500–1730

  de Altn Folmn

  6

   

    2

  |

   2025

  |

   8

• Strana 7

    

  Proběhněte se neznmou Prhou

  Vměňte

  nepotřebné

  věc

  Vpte 5 zří se rlovo nměs-

  tí opět promění vmísto, de věc

  doství druhou šnc Městs čst

  Prh2 zde pořd už druh Reuse

  den nrlově nměstí, opět vespo

  -

  luprc se Swp Prue zpodpor

  Mstrtu hl m Prh

  O

  d11 do17 hodn bude vžní čst

  pru nprostrnství uFustov

  domu probíht vel SWAP – ted v

  -

  měn oblečení, nh, doplňů dobtu,

  ndobí, pooovch rostln, le třeb

  menšího nbtu nebo věcí ze zhr

  -

  d Prostě přnést to, co e eště vsuper

  stvu, le vm už neslouží nebo neděl

  rdost, nít s něco ného

  Reuse den nrlově nměstí le

  není en ovměně věcí Je té př

  -

  pomínou toho, že mlé ždodenní

  ro mohou mít vel dopd Opětov

  -

  né používní věcí, střídmé nupovní,

  hlední vlt, oprv místo vhzo

  -

  vní – to vše pomh šetřt přírodu,

  ener nš peněženu té plnetu

  „žd věc, terou pošleme dl místo

  toho, bchom  vhodl, prodlužue

  svů žvotní clus snžue nš eolo

  -

  cou stopu,“ říí ornztoř Hon

  účst nloňsé c svědčí otom, že

  občné Prh2 mí otuto problemt

  -

  u zem

  romě swpu se můžete těšt

  ndoprovodn prorm, blžší

  nformce ndete nfcebooové

  strnce udlost nwebu městsé čst

  wwwprh2cz Mte té možnost

  odnést nepotřebné věc doReUse

  pontu vesběrném dvoře omwu

  vPerucé ulc, to žd všední den

  do1800 vsobotu do1500 red

  UNESCO chrní obrozenecé mp

  Přírodovědec fult Unverzt rlov slví meznrodní úspěch Veí Mpové

  sbírce e uložen soubor utorfcch doumentů Pvl Josef Šfří z1 polovn

  19 století, ter bl nní zpsn doseznmu Pmět svět UNESCO Tm se zřzuí

  pouze untní ulturní hstorcé pmt zcelého svět, zČesé republ e ch

  pouhch dvnct

  V

  oceněném

  Šfřío

  -

  vě souboru

  se nchzeí

  původní ruo

  -

  psné mp,

  tštěné mp

  sruopsn

  -

  m doplň

  olorovním

  ruopsné tex

  -

  t Dí tomu e žd doument ednečn

  vstue se pouze vedném exemplř

  Pvel Josef Šfří bl slvst flolo

  hovořící deset z, ehož 230 vročí nro

  -

  zení s letos přpomínme Nrodl se nSlo-

  vensu, le cel žvot o ndšen nrodní

  obrozenec působl vPrze odmítl lurtv

  -

  ní míst nevropsch unverztch Boovl

  zsvobodu rovnoprvnost pro slovnsé

  nrod vrousé monrch vesvé tvorbě

  dozl, že Slovné sou spolutvůrc evropsé

  ultur „Nebl pnslvst, le ustroslv

  -

  st Znčně ho ovlvnlo to, s resvním

  vpd se Slovné setvl nunverztch

  odněmecch mďrsch učenců 

  bl slovnsé nrod vhbsbursé monr

  -

  ch utlčovn Zbvl se otzm ldsé

  důstonost, svobod rovnoprvnost,“ ří

  Ev Novotn, ředtel Mpové sbír Příro

  -

  dovědecé fult U

  Jo rtorf bl smou, ter se

  podvcetletém úslí vprcovl vuzn

  -

  vného odborní sednečnou metodou

  temtcé rtorfcé tvorb „Zprcov

  -

  vl temtcé mp ovlvnl tím řdu poz-

  děších utorů Prcovl t, že obreslovl

  dobové nebo voensé mp brevně

  donch zreslovl zové nrodnostní

  hrnce – Slovn znčl zeleně, Němce

  žlutě, urofnsé nrod červeně, romnsé

  nrod modře,“ dodv Ev Novotn

  Dtlzovné mp zeho olece sou

  volně přístupné e možné e svobodně

  užít vvltním rozlšení vDtlní nhov

  -

  ně rmerus Unverzt rlov č vD-

  tlní Mpové sbírce, nportlu Nrodního

  muze vPrze nportlu evropsé

  dtlní nhovn Europen kla

  Odz http//rmeruscuncz/u

  http//wwwmpovsbrcz/eonetwor

  https//wwweuropeneu/cs)

  Běžte, lusete, děte Centrum rchtetur městsého plnovní (CAMP) pořd

  ž 3 roční rchtetoncého zvodu Archrun 2025 on se 23 srpn osmlome

  -

  trov trs zvede účstní nněol srtch č méně obvlch míst pro běžce

  J

  sou mez nm zhrd Emuzsého

  optství, de účstníc nhlédnou dožní

  čst relu, m běžně není možn vstup,

  protože tm probíh omplexní reonstru

  -

  ce Dlší zstv bude vevšehrdsch

  semtech, de umožní běh vhstorcém

  podzemí Odtud se poběží eonreso

  -

  vému centru Prh, doončenému vroce

  1981, de se přprvue dostvb vstvní

  -

  ho pvlonu odšpnělsého teléru OCA

  Poběží se sídlem Česé televze nvčích

  horch, nonec se účstníc podíví

  zVeslřsého ostrov nvstvbu Dvorec

  -

  ého mostu přes Vltvu

  Tento netpc zvod uzue měs

  -

  to n, než sme zvlí ho vídt do se

  zrestrue, pozn Prhu o běžecou

  drhu Strt cíl e před CAMP Pro t, co

  nepoběží, e přprven doprovodn pro

  -

  rm „Přprvl sme celodenní zžt pro

  všechn věové teore – omentovné

  prohlíd, děts oute, vtvrné díl

  otevření vstv Prh zítr Propoe

  -

  né město,“ uvedl vedoucí CAMPu Štěpn

  Brtl Ac předchzeí bezpltné trénn

  vevbrnch čtvrtcích, více nwwwprh

  cmp/rchrun Vstupné núčst vzvodě

  e 650–850orun red

  7

    

    2

  |

   2025

  |

   8

• Kde se u nás levně najíst

  A pokochat se venkovní atmosférou.

  EE

  CC

  FF

  GG

  

  AA

  JJ

  BB

  II

  33

  Gurmnsé léto J chutn n Dvoce

   5    

  1   | Szvs 720/19, Vnohrd

  Nprvní příču umístl vpolovně července, d tento text vznl, hodnottelé

  TrpAdvsoru bstro Srn Szvs Tento ml podn bl původně vrnou

  nzev se měnl odMez zrn přes Mez srn ž nten součsn

  Ldé s brz nvl sem chodt nopulentní slsou přprvené snídně, čsto

  spoužtím méně obvlch nredencí Hodnottelé oceňuí moderní nterér

  sutečně přtelsou obsluhu „Poud ptříte mez vové fnšmer, ven

  nebo veetrn, nebo vžduete bezlepové č bezltózové menu, budete se zde

  cítt o rb vevodě,“ onsttuí Novn Prh2 vprosncovém vdní loňsého

  rou Bstro, teré m téměř pořd plno, se vprůběhu čsu rozrostlo odleo

  prostorněšího „sourozence“ vAmercé ulc, té nSmíchově Poboč

  vSzvsé, de to všechno zčlo, bude ovšem letos vzří

  zvírt Mte proto poslední dn nto, bste s užl

  neopovteln půvb mlého, le útulného míst

  (4,7 bodů z5, 302 recenzí)

  3  | Vrtslvov 12/28, Všehrd

  Resturc poblíž Všehrdu mnozí tursté popsuí

  o „srt lenot“ nedleo centr Jde opodn

  slscou česou uchní, ter e le svou vltou

  podle něterch hodnottelů srovnteln srestur

  -

  cem ověnčenm Mchelnsm hvězdm Ov-

  mečnost této všehrdsé hospod svědčí to, že

  povečerech s zde většnou bez rezervce nesednete

  Vešeré surovn sou domcí, smozřemostí e pro

  -

  fesonlní personl, ehož velm přtels přístup

  nvštěvníc vrecenzích čsto zmňuí „Iznmé chutě

  t neběžněší surovn se dí různm způsobem

  přetvořt povznést,“ ří šéfuchř Tomš Per

  vNovnch Prh2 vloňsém dubnovém vdní

  (4,6 bodů z5, 6757 recenzí)

  2  

  Vnohrds 1183/83, Vnohrd

  Itls resturce Amun nVnohrdsé ulc

  se chlubí tím, že e první „slow food“ pzzerí

  vPrze A„slow food“ zde určtě neznmen

  pomlou obsluhu Znčí op rchlého ob

  -

  čerstvení de opřístup estrvovní, ter

  lde důrz nvltní, čerstvé místní su

  -

  rovn, trdční příprvu ídel užívní s ídl

  vldu „Svěl prezentce ídl, lhodn

  zmrzln, velm ml personl, ter nslou

  -

  ch svm zzníům, příemné prostředí,

  více než rozumné cen Určtě se sem vrtím,“

  píše eden zhodnottelů nTrp Advsoru

  (4,8 bodů z5, 549 recenzí)

  4    | Šfříov 39/18, Vnohrd

  Jedn zprvních vetnmsch resturcí vPrze, ter zzníům nbízí sutečně

  ednečnou poctvou vetnmsou uchn Zdeší specltou sou rlovné

  uřecí špíz sršídovou omčou (pozor ovšem, nemte-l nršíd ler),

  nTrpAdvsoru hodnottelé rovněž oceňuí lsc vetnms porm Bún bò Nm

  Bô

  

  (ržové nudle shovězím

  msem mrnovnm

  vrbí omčce zelennou)

  o nelepší vcelém

  hlvním městě Jestl

  e to prvd, budete se

  muset přesvědčt sm,

  le ftem e, že Mdme

  Ln se vevelé onurenc

  vetnmsch resturcí

  nDvoce celé Prze

  už mnoho let stle drží

  zzníc se sem rd

  vrceí

  (4,5 bodů z5, 437 recenzí)

  5  | Budečs 2, Vnohrd

  Itento podn, nchzeící se nrohu Budečsé

  Frncouzsé ulce, e nVnohrdech dobře

  znmou lsou Chodí se sem především nsvě

  -

  le vchlzenou Plzeň, vhlšen e místní ulš,

  ehněčí olíno, pečen chn dlší tpc

  česé speclt Zobemného ídelního lístu s

  určtě vberete velé porce b měl uspoot

  t nenročněší edlí „dž mte vel hld, e

  to oprvdu svělé místo Obsluh e neuvěřtelně

  rchl super příemn Auž en vůl zdešímu

  ulš se stoí zto sem vrcet,“ npsl letos včerv

  -

  nu nTrpAdvsor npříld ndšen nvštěvní

  zAmsterdmu (4,6 bodů z5, 1537 recenzí)

  Veterch resturcích bstrech vPrze 2 s nelépe pochutnl nvštěvníc

  zcelého svět Zde se můžete podívt nžebříče resturcí nDvoce, ter podle

  užvtelsch recenzí sestvue obměňue neznměší turstc server TrpAdvsor

  Něteré zpět nelépe ohodnocench podnů Novn Prh2 už předstvl

  vprvdelné rubrce „Vříme s“, de přnšíme recept ztěchto ulnřsch svtní

  TrpAdvsor e celosvětov pltform

  pro hodnocení recenze resturcí, hote

  -

  lů, trcí dlších cestovtelsch slu-

  žeb Užvtelé zde sdíleí své zušenost,

  hodnotí podn hvězdčm píší re

  -

  cenze, teré ovlvňuí pořdí vžebříčcích

  romě toho nbízí možnost rezervcí,

  fotolere cestovní tp Žebříč se

  průběžně mění podle toho,  hodnocení

  přbví Pořdí vžebříču neovlvňue

  pouze počet bodů, le té počet ednot

  -

  lvch hodnocení té to, zd pochzeí

  odčstch ověřench užvtelů

  LL

  8

  

    2

  |

   2025

  |

   8

• Strana 9

  11

  DD

  HH

  44

  55

  22

  A   | VPevnost, Prh 2 – Všehrd

  Jednečn vhled nPrhu hstorcé opevnění nbízí resturce

  NHrdbch, ter eenu loc tohoto stroblého míst, de se psl česé

  děn, přspívl desít let Vroce 2023 vš změnl mtele prostor pro

  -

  šel reonstrucí Zhrdní resturce vš neztrtl nc ze svého specfcého

  ouzl „Je to ednoznčn volb pro ždého, do hled dooprvd uten

  -

  tc zžte vPrze,“ hodnotí nGoole recenzích resturc eden zndše-

  nch turstů „Tento srt lenot nbízí oprvdu dechberoucí pnormtc

  vhled nměsto,“ píše dlší

  B    

  Lublňs 57, Prh 2 – Vnohrd

  Br, vněmž to eště popůlnoc že, ter romě

  vběru loholcch neloholcch drnů nbízí

  pv zmenších pvovrů ídlu npříld ven

  -

  sou lobsu č hummus Srtm ldlem e p

  venovní zhrd vevntroblou, ter bv vpříz

  -

  nvém počsí vžd pln Cestu sem ndou převžně

  mldí ldé student „Úžsn schovn br, cenově

  se mu oolní br mohou těžo rovnt Určtě s

  udělete rezervc, protože se dože rchle nplnt

  Atmosfér e zde úžsn,“ píše recenzent Mtě

  C  

  NSlovnech, Prh 2 – Nové Město

  Exstue něco romntčtěšího, než venovní po

  -

  sezení mez dvěm ostel svhledem nPrhu

  Nvíc sem dotchého zoutí n trochu nedo

  -

  lehne ruch veloměst, teré e hned zrohem

  Vtéto vrně se níte, nbízí leh ídl přede

  -

  vším vestředomořsém stlu

  F  

  Ršínovo nbřeží 30, Prh 2 – Nové Město

  Nd upečenou chnou ztéto vtoňsé restur-

  ce se už rozsnl needen urmn Tto resturce

  e pověstn tím, že zde dostnete nelepší chnu

  vPrze romě chen tu dostnete té svěle

  přprvené rb flozofe hostnce, ter sídlí

  ousíče odvltvsého břehu, e totž smbóz

  sřeou Plvt zde ovšem nemusíte, dž e

  teplo, můžete vzít zvdě místní zhrdou

  G 

  Vrtslvov 30, Prh 2 – Všehrd

  H 

  Rumuns 32, Prh 2 – Vnohrd

  Útuln hospůd hned vedle nměstí Míru, m

  se chodí především ndobré pvo pořdné por

  -

  ce česé uchně Velm ldlem e le zdeší

  zmní zhrd, ter se vlétě otvír rozšřue

  ozhrdu venovní Ted spíš zhrdu

  E 

  Lublňs 50, Prh 2 – Vnohrd

  romě svělé v dělí vtéto útulné vrně

  poblíž metr IP Pvlov té domcí zus,

  svěl nldn hermelín č utopence Je zde

  možné té oupt pecen domcího chleb

  Pržírn ptří dosítě tzv soldrních podnů,

  terou provozue nezsov ornzce Míst

  -

  ní místním Ldem bez domov, č těm, co se

  octnou vutní nouz, nbízí npříld vodu,

  přístup nWC, nbtí telefonu č voucher,

  zteré mohou zíst zdrmo oběd č vu

  Zdeší zhrd vevntroblou e menší, le

  velm příemn

  D  

  Blbínov 14, Prh 2 – Vnohrd

  vrn soprvdu velou zhrdou vevntroblo

  -

  u, de se d bez problémů uspořdt opulentní

  rut pro mnoho ldí Pro souromé večír e zde

  možnost cternu vltní čerstvé surovn

  sou smozřemostí „Mlé převpení večtvrt

  hpstersch vren Příemné prostředí, velm

  ml obsluh, tcho, ld,“ rozplv se eden

  zmístních hodnottelů Vhlšen e místní nl

  -

  dn hermelín, pnn č velé zpéné toust

  I   | rlovo nměstí 1, Prh 2 – Nové Město

  Tto oz vběrové v se nchzí vtěsném sousedství Novoměstsé

  rdnce, de téměř denně probíhí něé zímvé ce Vletních dnech

  e přímo delní spot nvštěvu této hstorcé budov sposezením

  nzhrdce vevntroblou, dt s npříld svěl brunch

  J   | Oldřchov 31, Prh 2 – Nusle

  Punov vrn vnuselsém vntroblou, ter sousedí spodnem

  1981 Secondhnd, de s můžete zníz peníz vbvt štní, le třeb

  sehnt nhu zdruhé ru Zvrn, ter vzmě sídlí vrž, čší t

  neutentčtěší tmosfér nuselsch oprsnch dvorů Nevětším

  ldlem e určtě místní v, dte s tu zus „Nelepší ledov v,

  terou sem d měl,“ svěřue se Goolu hodnottel Luce

  K   | Rotundě 3, Prh 2 – Všehrd

  Příemné bstro přímo umcého Všehrdu, teré romě vhlšench

  domcích lmond dezertů nbízí té pnové oše T zde

  můžete zoupt uspořdt s hostnu deolv vprostoru ednoho

  znemstčtěších míst Prh

  L  | Nelnov 1, Prh 2 – Všehrd

  Ve velm netrdčně vpdícím rohovém domě v Nelnově ulc, nz

  -

  vném „pržs žehlč“ s můžete necht upržt  vpít svělou vu,

  terou pro vs přprvue Vot, eho mnžel Md  eho tt Mre

  Vlétě edně nzhrdu

  Jmle teploměr zčne uzovt dvcet stupňů vš, sluneční pprs zčnou

  rozplovt chodní, člově to hned l ít ven Ato neen nprochzu Co může

  bt vlétě lepšího než dt s ídlo, vu, pvo č víno nzhrdce Sestvl sme

  přehled těch nezímvěších venovních posezení, ter lze nDvoce nít

  vrn pod Všehrdem podle nvštěvníů

  dostv svému nzvu – sutečně s tu přpdte

  o včerně nvl Srchlostí obsluh to snd

  nesouvsí Zdeší rozhlehl zhrd vevntroblo

  -

  u přpomín sezení vpřírodě

  Dvoustranu připravil: tin

  9

  

    2

  |

   2025

  |

   8

• Strana 10

  

  Galerie Tančící dům

  Robert Vno

  DY do21 řín, denně 900–1900

  Vstv zhrnue 150 černobílch

  brevnch fotorfí, včetně dosud

  nepublovnch snímů ze 70 80let

  Zvede nvštěvní doNew Yoru,

  Mln, Příže ž doPrh, vdění sou

  slvné portrét, mužsé t poetc

  ztší Jedn se oVnovu poslední

  utorsou vstvu, ter uzue

  žvotní příběh utor, věrného svému

  stlu

  Výstavní prostory radnice,

  nám. Míru 20

  Vlepeno nDvoce Hstore

  součsnost pltů

  zPrh2

  DY doonce srpn, vdobě otevření

  úřdu

  Dnes ž znl n dlší nsttuce síd-

  lící nDvoce s přpomenete nvstvě

  hstorcch novodobch pltů Vstup

  e zdrm

  Emauzské opatství

  Ev Erbsov

  Čtřlíste pro štěstí

  DY cel srpen, vdobě otevření relu

  Jž potřetí vstvue utor vEmu-

  zích své oleomlb, vrel, rf,

  ermu mlb nslo Nmět čerp

  vPrze 2 eím neblžším oolí – m-

  lue npříld pržsé ostel, exter-

  ér Botncé zhrd NSlup, pt

  ouplště

  

  Riegrovy sady

  Tnčírn pod šrm nebem

  DY 8 22 srpn, 1800

  Nov clus pořd MČ Prh2 letos po-

  prvé, první lece sprofesonlním leto-

  rem proběhl mnul měsíc Tentort se

  bude tnčt Bl fol vzvěrečné lec

  rentnsé tno

  Dětské hřiště Uvodárny

  Zbvn den sMěstsou

  polcí

  DY 11 srpn, 1430–1700

  Městs polce pořd zbvnou c

  pro dět, přístup e zdrm Dět mohou

  plnt různé úol, hrt užel, hzet

  nterč, ezdt sllom nole nebo s

  vzoušet pměťov test

  Botanická zahrada UK NaSlupi

  Exotcé ptctvo

  DY 15–31srpn, denně 1000–1630

  Veslenících botncé zhrd se on

  ž 86 vstv různch druhů exotcch

  ptů Pro dět budou přprven sou-

  těžní hr, víz ptčí dílnč

  Kryt Folimanka

  Indvdulní prohlíd

  DY 16 srpn, 900–1500

  Techncou zímvost předstvue

  rozlehl podzemní bunr, ter bl po-

  stven v50 letech mnulého století o

  součst cvlní ochrn obvtelstv

  Je dodnes funční sm s ho můžete

  proít ednou doměsíce, d se oteví-

  r nněol hodn rt e osvětlen

  bezbrérov

  Karlov, Muzeum Policie

  rlovsé slvnost

  1350–2025

  DY 13 zří, 1000–2200

  Vmečnou udlost včetně hstorcého

  průvodu můžete zžít nmístě, emuž

  rel IV přldl velou důležtost

  Součstí oslv bude slvnostní

  mše vrlovsém chrmu, uz

  hstorcého šermu, venovní oncert

  tržště se stn Blžší nformce

  přneseme vpříštím vdní

  

  

  Zř toho tr zzní

  pro Smonu

  Vrmc zřové oslv 1100 vročí převezení osttů sv

  Ludml zTetín nHrd e vbzlce sv Ludml nnměstí

  Míru přprvovno něol cí Jednou znch e hudebně

  drmtcé psmo J hledl zř toho tr, teré se usuteční

  vpte 12zří v1830 Vstup dobzl bude voln

  Všehrdsé podzemí ohromí neen sochm

  zrlov mostu

  Srpnov Novoměsts rdnce

  oletvní vstv oletvní tvoření

  Vtomto měsíc pořd Novoměsts

  rdnce dvě vstv, teré se temtc

  zprcovním vmí tomu, co sme

  zvlí vevstvních síních vídt Tím

  spíš stoí zpozornost

  R

  oul Wllenber, sr Ncols Wnton Ve-

  leslv Whl Tř stteční muž, tř nevšední

  ldsé osud Prvě m e věnovn srpnov

  vstv vGler vevěž Novoměstsé rd

  -

  nce, nzvn Odvh empte, tř stteční

  muž Nemusíte se en dívt, protože součstí

  vstv e ntertvní oblst, doníž se může

  zpot doolv rozšířt t velou moz

  -

  ovou louu Tvoří se nmístě, meznrodní

  proet, doněž se už zpolo 7500 dospělch

  dětí zcelého svět, m nzev Loumosc

  Svou mozu tvořenou zvětů můžete př

  -

  pot osttním nwwwloumosccom

  oncept vstv nvzue nnučnou stezu

  poPromendě Roul Wllenber nPe

  -

  tříně Nvstvě nNovoměstsé rdnc

  ovšem uvdíte především díl frncouzsch,

  tlsch česch umělců, teré nsprovl

  tř stteční muž vdobě holocustu ldou

  s nní otzu J řeh e lds důsto

  -

  nost, svobod sprvedlnost

  Roul Wllenber zchrnl tsíce Ždů

  Povlce ho zBudpešt odvlel sovětští

  důstoníc ž ho ndo nd nesptřl Ž

  -

  vého, n mrtvého Jméno Ncolse Wnton

  e uns dobře znmé Tzvné Wntonov

  vl, teré odvžel dět zždovsch ro

  -

  dn dobezpečí, bl noleích ž odrou

  1938 Zchrnl stov dětí Wnton se

  dožl 106 let Nprot tomu méno Veleslv

  Whl, vesvé době vnícího orntolo,

  updlo vzpomnění Vdobě poltcch

  procesů vomunstcém Česoslovensu

  v50 letech bl tento účstní druhého

  třetího odboe poprven Před smrtí s

  přl, b znovu všl eho nh Pržsé

  ptctvo, což se vroce 2021 stlo vnld

  -

  telství Led Tř různé osud spoue touh

  zchrňovt druhé

  Druh srpnov expozce m nzev Pod

  povrch e oletvní vstvou Nového

  sdružení pržsch umělců Spoue lscé

  mlířství rfu sdlším vzulním pří

  -

  stup, le mez eho člen ndeme sochře

  fotorf Nzev vstv vsthue suteč

  -

  nost, že většn členů spolu (zloženého

  vroce 1992 Jřím Nčerdsm dlším

  umělc) hled vesvé prc nterněší vd

  -

  ření osobních, flozofcch, společensch

  ulturních proudů, nvzue t nsvé

  ole, snmž pod povrchem věcí tímto

  způsobem omunuí rezonuí Vstv e

  přístupn denně romě pondělí od10 do18

  hodn vGler vpřízemí kla

  Alena Petříčková: Za svobodu žen Jindřich Modráček: Bez názvu

  P

  ř své preméře před dvěm let ntémže místě se stenomenn

  ce setl sžvm zmem veřenost, něteří dvc přel ž

  ze severu Morv Je m líto, že pro hereču Smonu Postlerovou

  blo vstoupení vtomto prormu eím posledním At „zř toho

  tr“ bude letos té vzpomínou ntuto ceněnou uměln, ter

  vonl mnoho prce pro „nš“ Prhu 2 Místo Smon Postlero

  -

  vé vstoupí hereč teřn Petrov

  Prorm večer ns přenese dodob 2 světové vl poletech

  1948 1968, d se řd česoslovensch občnů octl vmezních

  žvotních stucích Žl

  svů těž čs von

  -

  centrčních tborech,

  vevězeních č vobčn

  -

  sé zolc Pro psmo

  bl vbrn tvorb

  duchovních, studen

  -

  tů, učtelů, dělníů

  spsovtelů slvnch

  men (npř J Sefert, J

  Scel, JZhrdníče),

  teré spoue společn

  zem vtěžém čse svého žtí psl poez Spolu sech lterrním

  díl (se smbolcm odzem sv Ludmle) zzní ndhern hudb

  odA Dvoř, B Smetn č EMorrconeho Vprormu vstoupí

  mld herec Mtě Hvel č operní pěvně Luce Slenov, zvr

  -

  hnního doprovodu Lnd Jurnové

  Mlí občné Prh2, ste srdečně zvn npěn ulturní

  zžte Vladislav Kučík

  žd den mohou nvštěvníc Všehrdu zžít ednečn zžte

  během omentovnch prohlíde Všehrdsého podzemí žd

  zúseů semt, ted chodeb vestvěnch vútrobch hrdebních

  zdí, nbízí zcel nou zušenost

  Mrtnsé semt převpí svou člentostí nvštěvou oste

  -

  l Stětí sv Jn řttele Ten e srt vopevnění Podolsé sem-

  t sou přístupné ždou sobotu neděl Nbízeí strhuící příběh

  opohnuté hstor ech vužtí lzretem SS během druhé světo

  -

  vé vl semt e Gorlc ohromí stenomennm slem Gorlce,

  nevětším podzemním prostorem nVšehrdě Idí rozloze 300

  metrů čtverečních 12 metrů vsoému stropu sou zde od90let

  umístěn ornl broních soch zrlov mostu

  10

  

    2

  |

   2025

  |

   8

• Strana 11

  

  Folimanka

  Hudební léto vprcích Prh2

  DY 6 srpn, 1800 1900

  Nprvním oncertu vstoupí sutor-

  sou převztou fol-popovou hudbou

  Štěpn louče Brt Cmuntov,

  ndlším Luš Písří smelodcm

  poprocem Vstup doltnu vedle dět-

  sého hřště e zdrm

  Botanická zahrada UK naSlupi

  Zden Trvlcov spelou

  DY 7 srpn, 1700

  Znmé písně zzní vpodní muzlové

  zpěvč sldtel, terou nlve-

  s doprovodí Vclv Tobrmn oncert se

  on vrefuu, vstup e zdrm Bot-

  nc zhrd Přírodovědecé fult U

  ho pořd vročí 250 let odzložení

  Letní scéna naVyšehradě

  Szd Tobs&Bnd

  DY 17 srpn, 2000

  Spísněm zlb On doořn vstoupí

  zpěvč, ter m nsvém ontě něo-

  l Zltch sese Veím podní zznív

  ždovs plč, cns smích, všnvost

  něh oncert se on vrmc přehlíd

  Metropoltní léto herecch osobností

  Karlovo náměstí

  Hudební léto vprcích Prh2

  DY 20 srpn, 1800

  Zvěrečn oncert hudebního clu, ter

  pořd MČ Prh pro posluchče zdrm,

  vplní dechov showbnd Brss Avenue

  

  Letní scéna naVyšehradě

  Bez rouch

  DY 16 srpn, 2000

  Vrmc přehlíd Metropoltní léto he-

  recch osobností se opět hre stuční

  omede zdvdelního zulsí Vhlvních

  rolích uvdíte Zltu Admovsou, Petr Ště

  -

  pn, Mroslv Vldu Petr Stch

  NKP Vyšehrad

  Všehrt

  DY 4–7 zří

  Intertvní festvl pro dět rodče e

  dvdelním svtem, ter s uží ž b-

  tolt odtří let romě dvdelních před-

  stvení pod ttovou DAMÚZY mohou

  mlí velcí nvštěvníc nvštívt oncert

  worshop Součstí prormu budou

  té óohrt, hudební flhrmonště,

  čtení ndobrou noc dvdelní boov

  Novoměstská radnice

  Bruncví lev

  DY 29–31 srpn, 1800, vdlších dvou

  termínech 1500

  Předstvení dvdl Mnor pro dět

  odsedm let předstvue středově pří-

  běh hrdnství, ter zchtl Alos Jrse

  veStrch pověstech česch Hrdn

  sou bn čes níže Bruncví zchr-

  něn lev, ter ho provzí světem

  

  Kino MAT

  Letecé flmové leend

  DY doonce przdnn

  Během letních przdnn promít no

  nrlově nměstí slvné flm olet-

  dlech, letcích plotech T npříld

  19 srpn zde můžete vdět dobrodružné

  drm Afér Concorde

  CAMP, Emauzy

  Tupln vl

  DY 19 srpn, 2000

  Úter ptří vemuzsém CAMpu letnímu

  nu pod šrm nebem Vprvt se můžete

  npříld nJrmuschův sníme, ter

  blncue nhrnc bsurdt, romnt

  černého humoru Jde otř příběh –

  ponsého pru putuícího zduchem ro

  -

  enrolu, Itl převžeící mnželovu rev

  doŘím tří vtržníů, teří se poždé

  octnou nsteném místě kla

  dž se něde tnčí swn, určtě bude poblíž Jonš Hrtl VPrze 2 ste se sním mohl

  sett mnul měsíc př otevřené lec swnu vGrébovce, terou pořdl městs

  čst Prh2 o novnu letošního lét Tento rozhovor vznl těsně před ní

    2

  Bohuslv Schnrch

  (10 8 1845 – 30 9 1901)

  Před 180 let se v Prze nrodl demc sochř monumentlní romnt, Sool vls-

  tenec Zčínl v mencé dílně, bl žem Josef Zít npržsé Technce stvtelství

  rchtetur Zušenost sbírl v zhrnčí, nsprovl e nt renesnce Ponvrtu

  doPrh se podílel nvzdobě Nrodního dvdl Popožru Zlté plč bl eho soch

  čstečně znčen, pozdě e obnovl umělcov žc Dlší Schnrchov soch zdobí npř

  Nrodní muzeum, Rudolfnum, Holešovcou tržnc, budovu ČVUT nrlově nměstí nebo

  Grottu v Hvlíčovch sdech, de stoí ope soch Neptun Schnrchův ornl s můžete

  prohlédnout nNovoměstsé rdnc Vevnohrdsé Movcově ulc e Schnrchův dům

  odrchtet A Wehl, pro ter s sochř sm nvrhovl srft Posmrt bl pohřben

  dohonosné rodnné hrob nOlšnsch hřbtovech

  Vel vln zle no Mt

  Učíte ld tnčt swn Čím může oslovt

  dnešní mldé ld

  Je proevem revolt duchem svobod,

  touh povolnost To e něco, co e vlstní

  mldm ldem véolv době Swno

  -

  v tnec dnes zžív celosvětov boom,

  prvě hlvně mez mldm ldm Uns

  zdomcněl už ve30 letech mnulého sto

  -

  letí, d td podobně o nde vEvropě

  vznl subultur swnřů Měl vlstní

  žvotní stl, stlové účes obléní – luc

  nosl šroé lhot, hol brevné št,

  něco o předvo toho, co se p obevlo

  vmuzlu Pomd VPrze se chodlo

  dotnčíren, de hrl velé b bnd,

  černošsé, le pozdě doně pronl

  vlv bělošsé ultur To černošsé tm

  stle zůstv, e to prov tnec, de vel

  prostor dostv mprovzce prv t

  -

  neční robce Ldé vEvropě tehd lčnl

  povšem, co blo exotcé, otom svědčí

  slv tnečnce Josephne Berové, ter

  se stl sex smbolem Příže Nonec

  vEvropě swn zdomcněl Neznměším

  tncem e chrleston, ter tnčl nše

  bbč, dž bl mldé

  Jsou tnčírn nveřeném místě, 

  e pořd letos vlétě městs čst

  Prh2, vněčem né než vše tneční

  urz nstlé scéně

  Obvle venu strtueme t 20 mnut

  před zčtem, d zčne DJ pouštět pís

  -

  nč Ld to přthne, něoho en ze zvěd-

  vost J vždc tnčím, ldé se přdví

  Nd se nm le nestlo, že b ntnčírnu

  pod šrm nebem nepřšel ndo Swnov

  omunt e vPrze šro swnř s

  ocích dví mez sebou vědět Nečs

  -

  těším tncem e Lnd Hop, pomenovn

  podle leendrního letce Chrlese Lndber

  -

   zvného Luc Lnd, ter se přehoupl

  přes Atlnt Hlvně studentům se líbí

  Collete sh, př němž se hodně sče

  vrchlém tempu Př tnc Blbo zse

  tnčí pr hodně blízo usebe Učíme ld

  nposloucht swnovou muzu, ter e

  hodně poctov e vní hodně snop –

  zní o t t t, t t t Azímvé e,

  že swn m vsobě emncpční prve –

  muž nemusí bt ten, do vede

  Ptříte dorodn tneční šol Swn

  Busters Co bste oní řel

  Je to edn znevětších tnečních šol N

  -

  ším prncpem e rodnn přístup, chceme,

  b se ldé uns cítl dobře Problémem

  e nít t sprvné prostor pro tnčírn,

  rsn poct e, že př pořdní udlostí se

  nm hrnou dobrovolníc Ptala se: kla

  npř Orchestr R A Dvorsého J píše

  Petr our vnze očesé swnové ml

  -

  dež eím hořém světě, holm se řílo

  bedl luům potp – swn e tov

  rozhoupn tnec, chvílem to oprvdu

  přpomín potpu,  se noří pod hldnu

  zse vplouv nd ní

  dbch chtěl vdět prv neflšovn

  swn, m bch se zním musel rozet

  Zčernošsm obvtel čtvrt Hrlem

  vNew Yoru před sto let, teří trvl volné

  večer t, že tnčl, zpívl, vech

  proevu se održel tpc frc tempe

  -

  rment Počt zzu swnu sou rze

  M

  mořdn doument oponsém mlíř rfov Housm

  promítlo včervenc no MAT o edné no vnší zem

  „Rozesll sme dosvět mnoho e-mlů, než se nm podřlo zíst

  prv ndoument oneslvněším ponsém mlíř, oněmž se

  mluví o oLeonrdov vchodu,“ uvedl Zuzn Mttlchov,

  ter no nrlově nměstí provozue vdomě, enž se rodně

  vrtl vresttuc

  Doument pod nzvem Hous zBrtsého muze– střec

  posedl mlovním bl vtuzemsch nech vdění pouze ně

  -

  ol tdnů vroce 2018 Zchcue vstvu, ter bl nstlovn

  něol měsíců vBrtsém muzeu vroce 2017 brz bl omplet

  -

  ně vprodn Není se čemu dvt cuš Hous nsprovl

  npříld Monet č vn Goh stl se ednm mlířem, ter

  m vlstní emo nsprovné eho oncou Velou vlnou un

  -

  w Slvn brvots e ze sére Třcet šest pohledů nFudž, pro

  buddhst posvtného míst smbolu věčného žvot Mlovl

  brevné dřevořez, e té duchovním otcem omsového stlu

  vužívného vnme Znechl posobě mpozntní sbíru děl,

  měl mnoho nsledovníů znčn vlv nvvo světového mlíř

  -

  ství, zemén rnomlbu Přesto sm sebe oznčovl z„strého

  blznvého mlíře“ Těsně před smrtí řel, že b rd mlovl eště

  dlších pět nebo deset let, p b se zně mohl stt oprvdu

  dobr mlíř

  Pro t, teří červencovou proec nesthl, m no Mt dobrou

  zprvu doument znovu nsdí vzří řínu, onrétní termín

  sledute n wwwmtcz kla

  Swn dnes zžív boom

  v celém světě

    

  11

  

    2

  |

   2025

  |

   8

• Strana 12

  J ste spooen

  s úrovní stronomcch

  služeb vPrze 2

  Dvo e urmnsou Meou Prh

  Nikdo neví, jak se to stalo, že se na Dvojce tak dobře jí. Ale je to tak. A protože k létu patří gurmánská

  turistika, celým srpnovým číslem našeho měsíčníku prolíná téma gastronomie. Hned na několika stránkách

  najdete různé tipy, kde se dobře najíst, a jaké produkty jsou kvalitní. Radnice v tomto procesu nestojí mimo,

  nepřímo ho totiž může ovlivnit směrem nahoru i dolů. Zeptali jsme se zástupců koalice a opozice:

  Upozornění redce Příspěv ntéto strně nevdřuí stnovso MČ Prh 2, zobsh formu odpovídí ech utoř

     

    / 

  místostarosta Prahy 2 pro volnočasové aktivity a IT

  Mlí sousedé, vžení čtenř,   chutn Prh2

  Jedním slovem vborně Nbíd e tu oprvdu pestr, odlscch hospod,

  de s člově d dobře nčepovné pvo, přes příemné vnrn ž popodn,

  de de ozžte všší stronom vlt nvíc ro odrou stoup Podn

  více dbí nčerstvé surovn, obsluhu tmosféru, steně t nzdrvěší žvotní

  stl, ter zčín bt vítnm trendem Zvítt nDvoce můžeme prtc

  dovšech světovch uchní, žd s nde to svoe Něteré podn s už vbu

  -

  dovl pevnou pozc npředních místech stronomcch mp sou čstm

  cílem neen místních

  Resturční zřízení sou le odnepmět té oomuntch Avtomto

  ohledu exstuí nDvoce podn, teré se stl oblíbenm míst prvdelného

  sousedsého setvní To e moc dobře

  Prh2 e žv čtvrť, de se stronome stle vvíí Ldé sou tu zvlí nur

  -

  čtou úroveň, tže podn se snží držet ro Občs se smozřemě stle nde

  místo, de sem tm něco poulhv, le vposledních letech sou to oprvdu

  vm Ano, přznvm, řdím se mez ednce s„mlsněším zčem,“ protože

  vření e edním zmch velch oníčů, oto víc vš, věřím, dožu hodnott

  obetvně Dobrou chuť

    / 

  místostarosta Prahy 2 pro životní prostředí a územní rozvoj

  dž chutn prochz poDvoce

  Nedvno se umě zstvl mrd zVídně „m nvečeř" ptl se Zčl sem

  vmenovvt Itlsou, vetnmsou, tpcou česou, středomořsou, pon

  -

  sou Popr mnutch mě zstvl „V td mte vlstní stronomcou čtvrť,"

  podvl se

  Adošlo m, že m prvdu Dvo se nenpdně stl místem, m se ezdí

  zídlem Ne nhodou, le dí pestré sldbě obvtel podntelů Odstu

  -

  dentsch bster pofne dnn, odtrdčních hospod pohpstersé vrn do

  chce, nde s své

  Ale pozor Není to smozřemost Vděl sem už vřdě měst čtvrt, teré ztr

  -

  tl svou stronomcou duš Buď e vtlčl řetězce nebo přehnn reulce

  Proto musíme uns nrdnc podporovt rozmntost, ne  dust předps

  Proč Protože vltní stronome není en oídle Je to oenu loc, odůvo

  -

  du, proč sem ldé předou Turst, ter přede nvíend domístních resturcí,

  td utrtí víc než ten, ter běží Prhou zpmtm Amístní T mí rdost,

  že nemusí zdobrou večeří ž ndruh onec měst

  Smozřemě, vžd e co zlepšovt Mohl bchom mít třeb pestřeší snídňo

  -

  vou scénu Ale směr e sprvn Jsme lbortoř chutí Tže ž půdete npro-

  chzu poDvoce, nezpomeňte s  vchutnt

    /  09

  místostarosta pro bezpečnost asport

  Svěl míst pro ždého

  Prh2 se pšní pestrm stronomcm možnostm T nm totž nbízí

  šroé spetrum vrnt pro všechn mlovní ídl Nše městs čst t e

  ž znm velm rozmntou uchní stv se oblíbenm cílem pro místní

  nvštěvní Odtrdčních česch ídel pomoderní stronomcé trend ev

  -

  ropsé č světové uchně žd s zde nde to své Vresturcích, vrnch

  č bstrech se loubí lolní recept sretvním přístupem, což přnší ednečné

  ulnřsé zžt

  Poud hledte něco rchlého zdrvého, můžete zust Polévrnu nBěle

  -

  hrdsé Toto bstro nbízí ruzínsé porm včetně prodee surovn Ndobrot

  lze zít doDort všem vJromírově Útuln vrn, ter nbízí vu svělé

  dezert, e to příemné místo nodpočne nebo setní spřtel Nvltní

  msov ídl česé speclt l Lol norunní nebo rvín nnměstí

  Míru

  Dvo e znm untem vpodobě trhů uvod Pro mlovní ídl sou tu

  frmřsé trh nnplvce, teré se oní prvdelně prtc ždou sobotu

  dodvou hodn odpoledne Trh nbízeí šro vběr místních vrobů, čerstvé

  zelenn, ovoce domcích deltes Atmosfér trhů e vžd žv přtels, což

  děl znvštěv nezpomenuteln zžte

  Prh2 ted nbízí ombnc trdční moderní stronome, ter potěší

  ždého nvštěvní Místní podn se snží opoctv přístup ídlu vltní

  surovn, což vtvří svělou příležtost pro obevovní novch chutí Odútul

  -

  nch vren povltní resturce č trh sčerstvm vrob surovnm

  NDvoce ndete vše, co s vše chuťové pohr mohou přt

    /   2

  zastupitel

  Gstronome není en bzns

  Dvo e domovem mnoh svělch resturcí, hospod  vren s duší, teré tvoří chrter nší

  městsé čst žd s tu nde své, le s nostlí vzpomínme  n podn, teré znl Jech

  míst čsto nhrzuí nonmní provozovn bez vzthu  místu  ldem Jsme rd z žd v

  -

  ltní podn, ter ctí trdc  sousedství Zroveň vš vrueme před trendem, d se omerční

  zm ství nd veřen prospěch

  Tovm příldem e  tulní uz resturce Vltv n nplvce – rodnn podn funu

  -

  ící od rou 1945, nvíc ulturní pmt T e v souromch ruou, le pozeme pod ní sprvue

  městs společnost Trde Centre Prh (TCP) T se poouší doslov o „nepřtelsé převzetí“

  podnu Ve věc probíh soud Ten vedl TCP  se sousední ler  vrnou (A)VOID, d měst

  -

  s společnost prvonstnční soud prohrl Obrtem smlouvu vpověděl znovu, tentorte bez

  udní důvodu Tto uz bedlvě sledueme  tvně prot neprvostem vstupueme

  Nov zstuptels lub Jsme Prh2 stoí n strně tovch míst, ter nesou en podnem,

  le součstí žvé omunt Gstronome není en bzns – e to  ultur, pměť  vzth  městu

    / 

  Člen Pirátů Praha2, věnuje se rozvoji služeb akomunit

  Pocovdu snovm pettem

  Gstro scén vPrze 2 prošl popndem vrznm zvrtem Jedním znepoztvněších prvů e

  rozvo venovních posezení – vrensé zhrd dnes ptří mez stndrdní prv městsého

  ruchu Sttst potvrzuí, že změn stronomcch nvů během covdu přnesl zvšen

  důrz nvenovní služb

  Ndruhé strně pndeme uzl slbn personlního trhu Už vroce 2019 chbělo vPrze

  přblžně 3000 uchřů dlšího personlu – stuce se během pndeme eště prohloubl Mnoho

  odborníů odešlo zoboru, což se proevlo núrovn služeb osobního přístupu vřdě provozoven

  Dnes vš cítím poztvní obrt, to dí eonomcému ožvení Nové podn se změřuí

  neen nvzhled menu, le nstblní vlfovn personl Nvzdor vzvm hledme

  stěžení hodnotu b volně přístupné venovní prostor nbízel příemn zžte místním n

  -

  vštěvníům Celově s mslím, že stro vPrze 2 e dnes vltněší než před covdem Venu se

  sedí lépe, obsluh se postupně stblzue prostředí se vrcí dopohodového, omuntního módu

  Zůstv vš prostor pro zlepšení šrší cenov dostupnost tvní podpor udržtelného perso

  -

  nlního růstu

    /  2 

  zastupitel, člen kulturní komise

  Hez zbte przdnn

  Obecně se úroveň stronomcch služeb vPrze zposledních něol let vrzně zvedl do-

  shue vsoch stndrdů Není problém zde nít téměř ouolv uchn člově t ldně

  může obědvt vMexu, nvečeř se přesunout třeb doVetnmu zončt celé cestovní tl

  -

  sou zmrzlnou Nštěstí tento poztvní trend můžeme vdět n území městsé čst Prh2

  Zroveň sem ndšen, že pod Všehrdem (resp nVton) e možné s zít dostndrdní

  ídeln, de se člově může dobře níst zrozumn peníz ochutnt ednu zčesch ls oddo

  -

  mcí sené ž poborůvové nedlí Ale možn úplně nelepší pln e nvštívt edno zfr-

  mřsch tržšť núzemí nší městsé čst, noupt potrvn, dom s přprvt pnov oš

  vrzt ndeu doGrébov dostínu pod strom srodnou nebo přtel

  Rd bch to zončl edním zmch oblíbench cttů oídle, ter ří “Žvot e nest, proto

  snězte zuse o první” Vletošních horch dnech se vpltí řídt tímto heslem více než d

  nd, tže bch vm všem doporučl nít s neblžší zmrzlnrnu pořdně žvot oslvt Hez

  zbte przdnn

    /    2

  zastupitel, člen kulturní komise akomise životního prostředí

  „Léto mé, s tu zs“

  – t svšší teplotou Prh2 se hrnou tursté, le eí obvtelé, poud nto ovšem mí pení-

  ze, dohospod, brů č resturcí Vesele se popíí hul ž dorn

  Břcho e futrovno „ídlem“ tpu hrnol zEpt, ečup zmrocch rčt, vepřové – snd

  zBele N„zhrdch,“ terch e olem ns „neúreom“ – čsto blouí možnost prochzet

  mtm sočr č penzstům sholí – se rovněž vpohodě pe všemožn lohol Ahle se

  přes čs nočního ldu, hlvně zem druhé nevětší evropsé země Ft prd Ale nštv

  -

  ní těch, co b rd měl svů ld Blo b cenné nnší rdnc nstudovt, é ro ochrně

  svch obvtel před turst č rerečním mrnt dělí né země Třeb Chorvtso NHvru

  e zveřené ptí loholu pout 600 euro Sten pout e zídlo ptí vblízost ulturních

  pmte vDubrovníu No proít Splt nleho, „sexstc“ přoděn, e z150 euro To b bl pro

  nš městsou polc bzns, postvt třeb uschodů dobzl sv Ludml sírovt tm sedící

  spoře oděné turst, chlp popíeící 12° pvo, č pusnuící se pr Blo b hned nvšší plt

  12

  

    2

  |

   2025

  |

   8

• SRPEN 1969: sedm obětí demonstrací

  Byla to tragická náhoda nebo něčí úmysl?

   

  Mrétou Vcínovou,

  ZŠ Londns

  Vnšem serlovém vízu, ter přpr-

  vuí ednotlví učtelé zldních šol

  vPrze 2, se změříme npřírodops,

  onrétně bolo člově T se zbv

  funovním ldsého těl, stvbou

  ornů ornovch soustv Uzue

  propoenost ednotlvch čstí ldsého

  těl o dobře funuícího sstému

  schopného reovt npodnět ze

  svého oolí

  1 ter žvočch m enetc

  neblíže člověu lší se sním

  pouze v1,5 % enu

  ) Šmpnz učenlv

  b) Delfín obecn

  c) Gorl nížnn

  2 olrt přblžně zvldne srdce

  úderů z30 let ldsého žvot

  (Vprůměru udeří uzdrvého člo

  -

  vě 70× zmnutu)

  ) 12 mlónů

  b) 1,2 mlonů úderů

  c) 1,2 mlrd úderů

  3 Lev prv plíce člově sou

  ) obě steně velé

  b) prv plíce e větší než lev plíce

  c) lev plíce e větší než prv plíce

  4 Rodčům srevní supnou 0 se mo-

  hou nrodt dět srevní supnou

  ) A0

  b) B 0

  c) pouze 0

  DO JE

  Mrét

  Vcínov

  Čtrnctm roem

  učí nZŠ Londn

  -

  s předmět Svět

  přírod, ter

  propoue příro

  -

  dops, eorf,

  chem vchovu ezdrví Předmět

  podporue vzdělvní vsouvslostech,

  teré e líčové pro pochopení funov

  -

  ní svět

  OŠOLE

  ZŠ Londns e šolou upltňuící ž

  řdu let slovní hodnocení žů Změřu

  -

  e se především nvzdělvní vsouvs-

  lostech, prc srůznm zdro nformcí

  vužív onstrutvstcé metod

  učení Smozřemou součstí sou ce

  -

  lošolní ročníové proet

    1, 2c, 3b, 4c

  Stolet pomocní č 101 Prdlv

  Letos včervnu sme s přpomněl 100 let exstence prvdelné utobusové doprv

  vPrze Pous nbídnout Pržnům tento způsob doprv se dtuí le ž

  odbřezn rou 1908, d se první utobus spctou pouhch osm cestuících

  rozel n1,6 m dlouhé trt zMlé Strn nPohořelec

   

  Přpomeňte s spolu směstsou čstí

  tmosféru srpnovch dní vroce 1968

  př proec flmu VLNY 28 srpn

  nnměstí Míru Zčte e 2030,

  vstup e voln Jde ostrhuící příběh

  rozhlsů podle sutečnch udlostí

  Flm ntočl Jří Mdl vroce 2024,

  zísl něol cen včetně Česého lv

  oblbu udvů

   1969 sedm obětí demonstrcí

       – Dnes zvnohrdsch ulc

  „Včštění chodníů zvldl letos úpln nrche nědo čstí, nědo nečstí Druhch e většn podle toho vhlížeí nše ulce

  Mstrt pržs upozornl nedvno, že povnnost vlstníů domů pečovt očstotu ech čstí chodníů nepomnul, le  e

  ptrno, bez účnu“

  N

  ročné stoupní lesní vopcovtém

  pržsém terénu neblo možné svěřt

  tehdeším trmvím původně zmšle

  -

  né nvrh nsoustvu lnove se zdl

  obtížně relzovtelné At se obevl

  mlčé utobus, sužovné obrovsm

  drncním (nmísto dnešních pneumt

  měl en plné pržové otouče), smnoh

  poruchm, znchž něteré vpdl su

  -

  tečně nebezpečně dž dne 17 lstopdu

  1909 ednomu zvozů př ízdě zHrdčn

  nMlou Strnu prsl hncí řetěz, rozel se

  utobus neontrolovně prudce se svžuící

  Nerudovou ulcí dolů Pohotov řdč zčl

  snžovt rchlost tlčením ol nhrnu

  chodníu, t nedošlo ždnému zrnění,

  le vedení doprvního podnu steně

  přstouplo zstvení provozu utobu

  -

  sů Ncméně povznu Česoslovens s

  rozrůstní Prh vždlo opět bezolené

  řešení doprv

  Dne 21 červn 1925 vel první větší u

  -

  tobus, nní ž spctou dvcet sedících

  dvcet stoících psžérů Mez ech ln

  -

  m se sutečnm reordmnem stl spo

  č 101, ter dodnes lespoň zmlé čst

  ezdí posvé původní trse Tehd měl

  eho vozdl eště oznčení „A“ spoovl

  Čechovo nměstí se Zběhlcem Jž rou

  1929 se tto ln prodloužl přes území

  Vnohrd Nového Měst ž nMůste

  Vopčném směru zčl nzčtu 30

  let zíždět ž doHostvře odrou 1932

  doní psžéř nstupovl ž nMlostrn

  -

  sém nměstí, b cestou přeonl mmo

  né rlův most

  Dlší změn přnesl 2 světov vl,

  ter způsobl zemén omezení provozu

  zrcovní trs Př omplexní změně

  oznčovní pržsch spoů vroce 1951

  blo písmeno „A“ vnzvu ln nhr

  -

  zeno dodnes užívnm číslem 101 Apod

  tímto oznčením se utobus odrou 1978

  znovu vdvl dovntřní Prh, onrétně

  nrlov Rozshlé změn vpržsé MHD

  rou 2009 přnesl odlonění ln 101

  zVršovc nSlu, le odprosnce 2021 se

  reordmn „Stoednč“ opět pohbue

  vnšch ulcích, neboť odZentv Sl

  -

   příždí přes Zběhlce doVršovc, b

  se pohrnc městsé čst Prh2 vdl

  odVnohrdsé vodrn nměstí Jřího

  zPoděbrd Svou trsu ončí pr desíte

  metrů pod Rerovm sd Jan Gross

  Fotografie zachycuje autobus nazastávce spůvabným názvem UPrdlavky při křižovatce ulic

  Vozové, Slavíkovy, Ježkovy aKubelíkovy. Svým jménem dává vzpomenout naslavnou filmovou

  komedii Vrchní prchni. Pár metrů odtud, před domem č. 1570/4 veVozové ulici, nutil bodrý azvě

  -

  davý pan Pařízek, představovaný Zdeňkem Svěrákem, členy své rodiny, aby mu hlásili správnou

  funkci blinkrů azda najeho škodovce „stěrače stírají“ a„ostřikovače stříkají“. Ajelikož hlavní hr

  -

  dina, znázorněný Josefem Abrhámem, jezdil Velorexem (známém mezi československými občany

  také jako hadraplán, montgomerák, splašené trubky, prdprdcililink či prchající stan), přezdívali

  Pařízkovi svému sousedovi právě „Prdlavka“. Foto: Jaroslav Kocourek

  vLondnsé ulc pozdě zemřel Střelec

  nebl nd dopden obvněn Podle

  něterch médí to bl mlconř zpod

  -

  nu Oul Nrso T exstue funue

  vNrsu dodnes

  NSřín (něd psno Sříne vůl

  chbě mtrř) upomín pmětní des

  ouse odvchodu dopržsého hotelu Be

  -

  rne vBělehrdsé ulc Stl se nemldší

  obětí demonstrcí vroce 1969 Ne ednou

  Hstorc spočítl, že obětí blo ten den

  sedm – vPrze Brně Bl to poslední vzdor

  ndlouh lét Aposlední pous ozís

  -

  ní svobod, se vzpomínou nupleného

  Plch Demonstrce vzpour mldch

  Čecho slovů le nebl zstven ou

  -

  puícím vos o vroce 1968 Tentort

  donch střílel vlstní rmd totltního

  B

  l to

  trc

  nhod Nebo

  něčí úmsl Ten

  den čtrnct

  -

  let občen

  lu zPísec

  Bohuml Sříne

  Prhou en

  proížděl Ale

  nonec zmířl

  zsvou tetou nVnohrd, b mu půč

  -

  l peníze Bl 21 srpen 1969, první vročí

  srpnové oupce Tlovo nmětí blo

  večer plné ldí – tsíce demonstrntů prot

  polcstům voům smlconř Bl

  zvědv, stl dívl se Ap ho eden

  mlconř střell dobřch Vnemocnc

  P

  očse se vdme dovnohrdsch ulc,

  teré steně o dnes trpěl před sto

  let různm neduh Nedosttečn úld

  bl edním znch Stehdeší ntenzvní st

  -

  vební čnností souvsel znčn vst vše-

  možnch bud, ohrd hromd stvebního

  mterlu vmnoh vnohrdsch ulcích

  „Nevíce bud rumšť e nrlovsch V

  -

  nohrdech,  lze se otom přesvědčt m-

  lou vchzou Spoust bud stvebních

  rumšť nchzí se vulc Slezsé, Fochově

  (Vnohrdsé), Hvlíčově (Bělehrdsé),

  Plcého (Anlcé) – slovem všude Plče

  nd nm neen Esthet le Hen“

  Před očm mzel poslední voln po

  -

  zeme mez dnešní Vnohrdsou třídou

  ulcí Slezsou „NSedlově pol ství se

  opřeot, tže bezml cel ploch lnu

  zmzel ž pod zld moderních novo

  -

  stveb“ Té před sto let blo vndlství

  vulcích bohužel čstm evem „Zlom

  -

  slnost Nrohu ulc omensého (Belc-

  é), Čelovsého (Jn

  Msr), pošodl ně

  nčemní poštovní schrnu

  lovou brvou (npodl

  -

  h) t, že musí bt znovu

  ntřen“

  Vsouvslost svstv

  -

  bou novch tolet tržní

  vh nTlově nměstí

  s novn postěžovl ne

  -

  ch vslednou podobu

  „Ntržšt nTlově n

  -

  městí blíží se stvb osu

  snovou tržní vhou podzemním z

  -

  chod en velm zvoln svému doončení

  Nov ose,  sme ž poznmenl, e

  svm rozměr nedosttečn nevn

  n zřízením Stré mcešství Prh pro

  -

  evue se tu opět vmluvnm způsobem“

  Veznčně neutěšeném stvu zůstvl

  nop podzemní tolet nřžovtce

  dnešních ulc Anlcé Bělehrdsé,

  místním nzvné „hrob“ „Zchod

  pustne den zdnem Jech rt bl pů

  -

  vodně míněn o zhrdnc deorce

  zdobívl se zlét plmm, vzmě

  smrčím Dnes není povšem tom n p

  -

  mt Jen hromd špnvé prst deoru-

  í tros, teré b měl bt sotrvnm

  podzemím co nedříve odstrněn“

  Michal Frankl

  Pozn. autora: Citace zdobového tisku po

  -

  chází zperiodika „Vinohradské listy“, které

  je součástí fondů Národní knihovny České

  republiky.

  režmu, Ldové mlce Veřen bezpečnost

  Jmén těch sedm postupně updl vz

  -

  pomnění NSřínově nhrobním men

  nhřbtově stoí vět „Sp sldce, drh

  Bohoušu Nshlednou“ kla

  13

   

    2

  |

   2025

  |

   8

• Strana 14

  OZNÁMENÍ OZNÁMENÍ

  OZNÁMENÍ OZNÁMENÍ

  DEN PRAHY 2 S IZS

  • PREZENTACE PRÁCE ZÁCHRANÝCH SLOŽEK

  • UKÁZKY TECHNIKY A VOZOVÉHO PARKU

  • ZÁKLADY PRVNÍ POMOCI A PREVENCE

  5. 9. 2025

  9:00 -17:00

  2

  2

  BEZPEČNĚ NA VODĚ

  NÁPLAVKA

  RAŠÍNOVO NÁBŘEŽÍ

  Vtu zdarm!

  Lét n Dvojc

  Lét n Dvojc

  TANČÍRNY

  po širý

  nebe

  Pojďte se protančit létem

  v kulisách parků Prahy 2!

  HAVLÍČKOVY SADY (Grotta)

  HAVLÍČKOVY SADY (Grotta)

  RIEGROVY SADY

  RIEGROVY SADY

  11. 7.

  25. 7.

  8. 8.

  22. 8.

  18:00

  18:00

  18 : 00

  18 : 00

  v parcíc

  HUDEBNÍ LÉTO

  Zažijte kouzlo letních večerů na Praze 2 s hudbou

  pod širým nebem, která rozezní srdce Dvojky!

  RIEGROVY SADY (amfiteátr)

  18 : 00 - 19 : 30 PETRA BAREŠOVÁ & BAND

  HAVLÍČKOVY SADY (Růžová zahrada)

  18 : 00 - 19 : 00 ZDEŇKA TR

  VALCOVÁ „VOILA“

  19 : 00 - 20 : 00 LINES, WAVES AND CURLS

  ANIKA CAITLYN & BAND

  FOLIMANKA (altán)

  18 : 00 - 19 : 00

  ŠTĚPÁN KLOUČEK

  A BRIGITA

  CMUNTOVÁ

  19 : 00  20 : 00 LUKÁŠ PÍSAŘÍK

  & KAPELA PLÁN B

  KARLOVO NÁMĚSTÍ (u dětského hřiště)

  18 : 00 - 19 : 00 BRASS AVENUE

  9. 7.

  23. 7.

  6. 8.

  20. 8.

  LETNÍ KINO

  po hvězdam

  Filmové večery pod hvězdami –

  vezměte deku, přátele a dobře se bavte!

  28. 8. VLNY 20:30

  strhující příběh rozhlasáků a studentů

  ze srpna 68 – silné emoce zaručeny

  náměstí Míru

  Riegrovy sady (vyhlídka)

  příběh okouzlující Pařížanky,

  který vás pohladí po duši

  česká komedie o tom, že život

  je jedno velké překvapení

  kultovní animák od Studia Ghibli

  – pro malé i velké snílky

  17. 7. AMÉLIE Z MONTMARTRU

  31. 7. JAK SE NÁM TO MOHLO STÁT!?

  14. 8 . CESTA DO FANTAZIE

  20:30

  21:15

  21:15

  2025

  dvojka.praha2.cz

  „Vinařské městečko“ s degustací kvalitních tichých vín

  od renomovaných vinařů za doprovodu historického flašinetu

  26.-27. 9. 2025

  VINOBRANÍ

  na Grébovce

  Po stopách Království českého

  26. 9. 2025

  náměstí Míru

  Moderuje Honza Musil

  14:00 Zahájení akce

  14:15 Úvodní slovo zástupců MČ Prahy 2

  14:30 – 16:00 Cimbálová muzika z Prahy 2

  - rozhovory s vinaři

  16:00 Vystoupení dětí ZUŠ Ilji Hurníka

  17:30 Musica Canora

  19:00 Radka Fišarová

  20:00 Ukončení programu

  27. 9. 2025

  Havlíčkovy sady

  dětská stage

  Moderuje Olda Burda

  14:00 Ukázka aktivit DDM Slezská

  14:30 Loutkové divadlo - Pověsti pražské

  15:40 Hudební pohádka - Kouzelný knoflík

  16:40 Dětská diskotéka a soutěže pro děti

  17:30 Pískomil se vrací

  18:30 Ukončení programu

  Grotta

  27. 9. 2025

  Havlíčkovy

  s

  ady

  hlavní stage

  Moderuje Honza Musil

  13:00 1. blok Pražská konzervatoř

  13:30 Slavnostní zahájení zástupci

  MČ Praha 2

  13:40 Požehnání vinné révy

  14:00 2. blok Pražská konzervatoř

  14:30 Bohemian Bards

  15:20 Irské tance

  15:30 Šimon Bilina

  17:00 Tereza Mašková

  19:00 SLZA

  20:00 Ukončení vinobraní

  Vstup zdarma

  VYLEPENO NA DVOJCE

  HISTORIE A SOUČASNOST PLAKÁTŮ Z PRAHY 2

  25. 6.—31. 8.

  2025

  Výstavní prostor v 1. patře ÚMČ Praha 2

  náměstí Míru 600/20

  Národní dům na Vinohradech

  Divadlo Spejbla a Hurvínka

  Sokol

  Divadlo na Vinohradech

  Kino Maceška

  Orion

  Kino Vyšehrad

  Novoměstská radnice

  Malá Opereta

  Národní aréna

  Ochotnické divadlo Vyšehrad

  Novoměstské divadlo

  a další

  14

    

    2

  |

   2025

  |

   8

• Strana 15

  NP//

  Komw_inz_61x87,5mm_TISK-svetl.indd 1Komw_inz_61x87,5mm_TISK-svetl.indd 1 19.01.2024 11:57:4219.01.2024 11:57:42

  OZNÁMENÍ

  OZNÁMENÍ

  OZNÁMENÍ

  OZNÁMENÍ

  OZNÁMENÍ

  OZNÁMENÍ

  NP//

  ! ODVOZ STARÉHO NÁBYTKU !

  Vyklízíme sklepy, byty,

  pozůstalosti, zahrady atd.

  Naložíme a odvezeme na

  skládku nepotřebné věci za

  rozumnou cenu.

  Telefon : 773 484 056

  FLORBALISTKOU

  tréninky na Praze 2 (SH Sokol Vinohrady, SH TJ Spoje)

  NÁBOR DÍVEK OD 5 LET

  NEVÁHEJ A STAŇ SE

  Jsme florbalový oddíl TJ Sokol Královské Vinohrady, vychováváme florbalisty a florbalistky od roku 1997.

  zaregistruj se na

  hrajflorbal.cz

  První měsíc

  vyzkoušejte

  zdarma!

  JSME 6. NEJVĚTŠÍ DÍVČÍ KLUB V ČR

  Reuse den na

  Karlově náměstí

  5/9/2025

  jižní část parku na Karlově

  náměstí u Faustova domu,

  Praha 2

  11—17 h

  ● Velký SWAP

  ● Workshopy, přednášky

  pro děti a dospělé

  → Dejme věcem druhou šanci

  

   

    

  Veloobemové ontener (VO) sou

  přstven ve všední den od 1500 do 1900,

  vsobotu od 1000 do 1400 Více n

  wwwcstdvocz nebo n bezpltné

  nfolnce Ulce Prh2 n čísle 800 879 222

  SRPEN

  Po 11 8 Londns/ Rumuns

  Út 12 8 Chods/ orunní

  St 13 8 Pols 36

  Čt 14 8 Ostrčlovo nm

  Po 18 8 Říms/ Itls

  Út 19 8 Štěpns/ N Rbníču

  St 20 8 Szvs 13

  Čt 21 8 Slvoov

  Po 25 8 Vocelov

   

   

   

  Hůř slšíte telefonovní e pro vs

  čím dl těžší Vzoušete Tchou lnu

  Dí přepsu mluvené řeč dotextu s můžete

  súřd, léř nebo rodnou telefonovt,

  dž šptně slšíte – stčí číst, co druh

  strn ří Služb e zdrm sndno

  dostupn zpočítče, tbletu telefonu

  Více nwwwtchlncz nebo n

  neblžším onttním místě Tchého svět

  Všechn poboč Městsé nhovn

  vPrze sou do10 srpn uzvřen

  

    

    

  Poboč Pondělí 1300–1900

  Dttchov Střed 1200–1900

  Pte 900–1600

  Poboč Úter 900–1600

  Ostrčlovo nm Čtvrte 1200–1900

  Poboč Pondělí 1300–1900

  Zhřebs Střed 1200–1900

  Pte 900–1600

  15

    

    2

  |

   2025

  |

   8

• Strana 16

  Noviny Prahy 2. Periodický tisk městské části Praha2. Vydává úřad MČ Praha2 se sídlem nám. Míru 20, 120 39 Praha2, IČO: 000634 61, pod ev. Č. MK ČR E 12 404. Místo vydávání: Úřad MČ Praha2, 120 39, Praha2, nám. Míru 20. Vychází 12x ročně.

  Ročník 27, číslo vydání 8, den vydání 4. 8. Uzávěrka příštího čísla 20. 8., expedice 1. 9. Předseda redakční rady: Tomáš Halva, šéfredaktor: Jan Martinek, redakce: Martina Klapalová. Kontakt na redakci: 236 044 106, 236 044 182,

  e-mail: redakce@praha2.cz. • Autorem nesignovaných textů je redakce. Přetisk povolen s vědomím redakce. Měsíčník slouží k informování občanů Prahy 2, není periodikem žádného politického subjektu. Redakce si vyhrazuje právo zaslané

  příspěvky redakčně upravit a zkrátit. Gracké zpracování: Alfa Medimedia, s. r. o. Tisk: Czech Print Center, a. s. Distribuce: Česká pošta, s. p. Náklad: 31 000 výtisků. V případě problémů s distribucí se obracejte na Českou poštu, tel. č. 954 212 000.

  ŘÍŽOVA Ten srv méno znmého herce, ter se vposlední době proslvl putovním poturstcch stezch stelevzním štbem Letos se dožív 66 let bdlí vPrze 2

  Řešení posílete ndresu ÚMČ Prh2, redce Novn, nm Míru 20, 12039 nebo e-mlem n ten@prh2cz, nepozdě do20 srpn Sprvn ten zmnulého čísl Jn Šťstn

  Vherně Mr Ondršov m uns vredc dre

     

  Sthněte s plc

  Novn Prh 2

  dosvého chtrého

  telefonu, e zde

  rchv vtsů

  

  Grlovn uuřce sespumou (pěnou)

  zčerstvého sr

  Nporc budeme potřebovt celou uuřc, 100  čerstvého

  rvsého sr, 100 ml mlé, 75 ml smetn

  nšlehní, šlotu,

  sůl, pepř, ole, uzenou ppru bln ndozdobení

  uuřc celou zblnšírueme (rtce spříme p hned ochldíme) veslné

  vodě, nríme ndíl dobrvíme nrlu Nole usmžíme šlotu Npěnu

  rozdrobíme sr, přdme mléo smetnu, sůl, pepř, lehce ohřeeme rozmxueme

  Poud budeme chtít hutněší onzstenc, přdme zsnou smetnu uuřc dme doms, zstříneme pěnou

  ozdobíme smženou šlotou, uzenou pprou blnm, teré mme rd

  Štěpnem Nvrtem,

  mtelem resturce tch,

  N Morn 17, Prh 2 – Nové Město

   

  TIP REDACE

  N ozdobení můžete

  použít npříld

  mro orndr

  Omroblnch

  píšeme nstr 5

  Vžení čtenř,

  sprvn odpověď zmnulého čísl zní Dřevěné

  postv, dílo rchtet vtvrní Jřího Vorl,

  sou součstí vzdob modltebn Círve dventstů

  sedmého dne vLondnsé ulc č 30 Vherce Luboš

  Zoube m uns vredc dre

  Dnešní fotohdn vs upozorní nmísto, de zn nd

  průčelím nenpdného domu shlíží svt Votěch, první

  pržs bsup zldtel nestršího mužsého lšter

  včesch zemích, ted toho npržsém Břevnově Stené

  řestní méno o tento neslvněší příslušní slvníov

  -

  sého rodu nrodní ptron Čechů Polů nesl muž, ter

  se vesvch 75 letech stl rovněž zldtelem Idž ím

  vtvořen nsttuce bl poměrně sromn, předstvovl

  rdlní zlepšení žvotní stuce něol desíte osob

  gauč

  pěší

  sport

  druh

  papouška

  prezident-

  ské právo

  slovensky

  pokud

  kryt trachtace vazal

  maďarský

  lyrik

  druhá

  sklizeň

  sena

  veslařská

  loď

  Osman

  zima

  2. část

  tajenky

  kypřit

  půdu

  černí ptáci

  noční

  odpočinek

  1. část

  tajenky

  zbytečný ochoz

  starověký

  král Judey

  středo-

  amer. stát

  bodavý

  hmyz

  značka

  nitonu

  pře

  domácí

  ohniště

  chemická

  značka

  americia

  štvanice

  modly

  sibiřská

  řeka

  výrůstek

  na páteři

  revír

  osobní

  zájmeno

  druh

  javoru

  pevné

  spojení

  Zřzovtel této chrttvně orentovné ornzce

  pro svů chvlhodn změr zoupl bvlou pernu

  Tento čn dnes přpomín nepřílš vrzn pmětní des

  vose průčelí Dům e nestrší stvbou celého domov

  -

  ního blou, vněmž se rčí mez dvonsobně vsom

  budovm z2 polovn 19 století první třetn 20sto

  -

  letí Aeště rtce osobnost zldtele nslonu

  žvot zstvl eden znevznmněších círevních

  úřdů vzem, le předtím odvedl vnící prc o

  pedo (pro rd s němu dochzel mnozí oleo

  -

  vé), rchvř, hstor utor řd nbožensch spsů

  Vclv Štulce tvně podporovl vrelzc mšlen

  nzřízení pohřebště nrodních velnů nVšehrdě

  SOUTĚŽNÍ OTÁZA O dům se edn do bl

  onen zldtel

  Odpověd zsílete ndresu redce Novn Prh2,

  nm Míru 20, 12039 nebo e-mlem n

  ten@prh2cz, nepozdě do20 srpn

  Text: Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek

  V

  této rubrce většnou dvme pro-

  stor zetm podnům, teré místní

  usedlíc edlíc už dobře zní Vtom

  -

  to čísle udělme vmu podívme

  se pod polču velm zímvé re

  -

  sturce, ter otevír prvě vtěchto

  dnech Jméno eího mtele Štěpn

  Nvrt e le vesvětě pržsé st

  -

  ronome znmé ntol, že není vůbec

  pochb, že s mlsné zč eho zbru

  -

  su nov podn – fuson resturc

  tch – zmluí

  studovt dle, blo m řečeno, že nemm

  mturtu, t co bch děll nvsoé

  šole Tím sem nšolství znevřel

  př prc sem vstudovl třílet obor

  eonom-podnní,“ ří muž, ter

  stl zznmou thsou resturcí Cfé

  Buddh nVnohrdech veVršovcích

  (dnes tento oncept funue vHolešov

  -

  cích pod nzvem PRU 58)

  P už eho dlší ro vedl Mo-

  rn „Soleou sme hledl prostor přes

  nternet Nšl sme místo, veterém blo

  dřív už něol resturcí Říl sem o

  -

  leov, že thle čst Prh2 e strono-

  mc polomrtv že b neblo odvěc

   trochu pozvednout,“ vprví Nvrt

  Interér, vněmž dnes otvír zbrusu novou

  resturc, ho npoprvé přílš neoslnl

  „Bl to znedbn ž znčen prostor

  splesnvou podlhou, doslov šred

  Vděl sem le rsné vloh on řel

  sem s, že to chc dž le přšlo nl

  -

  mní chleb, ole ztoho dv dn před

  podpsem smlouv vcouvl, musel

  sem to ompletně vzít nsebe,“ popsue

  úslí, teré musel přeont

  Vompletně zreonstruovném

  prostoru chtěl nedřív otevřít resturc

  změřenou nchní mso nvšechn

  způsob, nrzl le nnedosttečnou

  pctu vzduchotechn přílšnou

  brorc „oncept tch e moderní

  uchně změřen nAs ombnu

  -

  e prv ponsé, thsé mexcé

  uchně, teré sobě mí extrémně

  blízo,“ přblžue změření uchně

  „Nšm zzní budou ldé, co chtěí

  zoušet nové věc Nbídneme m npří

  -

  ld lsc říze, le sponsou r

  omčou ponsou řepelčí moné

  -

  zou Člově s t může dt ídlo, teré

  zn, le posunuté doúplně nch sfér,“

  slbue l té numění mldé šéf

  -

  uchř Serr Holnové, vítěz první

  sére česé relt show Hell’s tchen

  (Peeln uchně)

  Pro čtenře vbrl Štěpn Nvrt

  ednoduché, le svělé ídlo, speclně

  uprvenou uuřc se srem „uuř

  -

  ce e sezónní nredence, lehce blnší-

  rovn dotžen nrlu, sčerstvm

  rvsm srem doplněn mexcm

  ořením Extrémně lehé zroveň

  vdtné ídlo, ombnce mexcch

  thsch chutí vrmc nšeho on

  -

  ceptu,“ popsue tin

  „Vedndvcet sem bl stronomí

  nepolíben měl sem thsé spolu

  -

  prcovní, se term sem brdnčl

  nPlmovce To vedlo tomu, že sem s

  nonec otevřel první thsou restu

  -

  rc Bno nMlé strně,“ zčín

  poodrvt svů stropříběh Nvrt,

  vučen truhlř, ter vřl podle receptů

  své bbč už vdětství „VUSA sem v

  -

  studovl rchteturu nženrství dž

  sem se p vrtl doČech chtěl tu

  16

  

    2

  |

   2025

  |

   8

• Karlák teď hlídají i koně z ciziny

  Na Karlově náměstí je už od června občas slyšet typický klapot podkov koní. Nově zde na veřejný pořádek dohlíží také dvojice policistů na koních. Jak sami říkají, před jejich mohutnými zvířaty má každý respekt.

  „Jsme tu na vyžádání městské části. Jezdíme sem, když máme čas, vždy na hodinu a půl,“ vypráví policistka Helena, která je u Policie ČR osmnáct let, ale na Karlovo náměstí dohlíží z výšky hřbetu koně vůbec poprvé. Sedí na hnědákovi jménem Baron, její kolega osedlal černého hřebce s cizo­krajným jménem Zselic. Baron je šlonský kůň z Polska, lidově řečeno šlonzák, zatímco Zselic, jak už jeho jméno napovídá, je maďarského plemene nonius. „U policie se vyskytují převážně čeští plnokrevníci, toto je takový náš pokus integrovat k nám cizí plemena. Oba jsou skvělí,“ říká Helena, zatímco oba koně trpělivě stojí.

  S kým se policisté na Karlově náměstí potýkají? „Nejčastěji řešíme osoby, které se tu povalují, což jsou často uživatelé drog či bezdomovci. Dnes jsme už ztotožnili čtyři za půlhodinu, co tu jsme,“ říká policistka. „Pokud dělají nepořádek, vyzveme je, ať si to uklidí a řekneme, že je ještě přijdeme zkontrolovat,“ dodává. Většinou prý poslechnou. „Před koni mají respekt,“ zdůrazňuje Helena. „Někdy objevíme i osoby v pátrání. Ale to se nám stává spíš u Hlavního nádraží, na Karlově náměstí jsme se s nimi zatím nesetkali,“ doplňuje. 

  Posílení policistů, kteří dohlížejí na Karlovo náměstí, jízdní hlídkou je jedním z opatření, se kterým městská část Praha 2 v poslední době přišla kvůli zvýšení bezpečnosti. Dlouhodobá snaha v této oblasti nese ovoce: oproti roku 2023 se podařilo snížit kriminalitu na Dvojce o pět procent. „Bezpečnost i subjektivní pocit bezpečí ve veřejném prostoru jsou pro nás klíčové. Proto organizujeme na radnici pravidelné porady se zástupci PČR, Městské policie, správci náplavek či Komwagu a dalších partnerů. Díky tomu jsme schopni pružně reagovat na aktuální situace ve veřejném prostoru a dle potřeby zasahovat,“ uvedl místostarosta Michal Zuna, který má bezpečnost v gesci. „Zvýšené hlídky na Karlově náměstí včetně jízdních hlídek jsou jedním z takovýchto preventivních opatření pro naši bezpečnost,“ dodal. 

  Čeští policisté dohlíželi na veřejný pořádek ze hřbetů koní už za první republiky, kdy u nás existovalo sedm eskadron po šedesáti až sedmdesáti koních. Po druhé světové válce se ale jejich řady ztenčily na jeden jediný oddíl o patnácti koních u pohraniční stráže. Oficiálně se jízdní policie, jak ji známe dnes, obnovila až v roce 1991, kdy byla v souvislosti s pořádáním Všeobecné československé výstavy zřízena v Praze. Později se rozšířila i do dalších měst. 

  Podle studií nahradí jeden kůň při zásahu v akci hromadného charakteru až třicet pěších policistů. Jak strážci pořádku sami upozorňují, výcvik policejního koně probíhá pravidelně celý rok, a zhruba stejnou dobu trvá, než je nový kůň na službu plně připraven. Zvíře musí být vychované a zvyklé na různé rušivé zvuky, jako je například houkání automobilu, při kterých hrozí riziko splašení.

  tin, foto: Adam Slavkovský

  
  

• Slovo úvodem

  Drazí Dvojkaři,

  víte že žijete v gastronomicky nejzajímavější části Prahy? Jasně, že by se mohla ozvat Sedmička, Osmička i Jednička, která má ale trochu jinou klientelu, než tu převážně rezidentskou, ale za mě je prostě Dvojka ta nejpřitažlivější. Sám bydlím na samotné hranici, právě ulice U Vršovického nádraží už svým názvem říká, na jaké straně. Ale rád se chodím toulat a jíst a pít po celé Praze. 

  Vyjmenovat všechny ty úžasné podniky na katastrálním území Prahy 2 by vydalo na speciální vydání těchto novin. Ale rád si s vámi udělám takovou příjemnou gastroprocházku. Začněme u mě doma, v Havlíčkových sadech, kam chodím nejčastěji se psem, projděme kolem Zvonařky a dáme si snídani v Solo Bakery, to je kousek Kodaně v Praze. Jen nedaleko je v Bruselské moje nejoblíbenější burgrárna Dish, a blízko Tyláku pro změnu ta nejlepší neapolská pizza v Da Pietro. Kdybychom se podívali do nuselské části Dvojky, dáme si kafe v Neosly, kouzelnou zahradu má Kavárna Čekárna pro změnu v té vyšehradské. A už jsme na nábřeží, kde jsou tři fantastické adresy, finediningové Vallmo, dokonalý Hostinec na Výtoni a vůbec nejlepší restaurace v Česku, U Kalendů. Bože, a to jsem málem zapomněl na zmrzlinu v Puro Gelato. 

  Skvělé řeznictví s bistrem je The Real Meat Society v Náplavní. Myslíkovou proměnil Juan Cruz v argentinskou čtvrť, má tam Gran Fierro, Lolu i Lolitu. Podniků je tu ještě mnohem víc, ale musíme už na Mírák, ať je to belgický Bruxx, italské Aromi, mexická Las Adelitas. Korunní má strejdu Sandokana a skvělou veganskou kuchyni, také výbornou venezuelskou restauraci Arepas de Lynas. Výčep si za své moderní pojetí tradičních českých jídel zaslouží michelinskou hvězdu, a kdo nestál frontu na Kus koláče, jako by nebyl. 

  A co u Riegrových sadů? No, kam dřív? Na snídani v Cafefinu? Na nejdokonalejší sushi v Česku do Yamata? 

  Vyjmenovávat znamená na někoho zapomenout a už teď mě napadají desítky dalších. Gastronomie neuvěřitelně zkvalitňuje životní prostředí, a v tom za mě Dvojka prostě vede. Tak věřím, že se potkáme. Pokud jste tohle Slovo úvodem dočetli až sem, fakt do mě někde šťouchněte, budu moc rád.

  Lukáš Hejlík

  Provozovatel Gastromapy Lukáše Hejlíka

  
  

• Z jednání rady a zastupitelstva

  Rada městské části Praha 2 zasedala do uzávěrky tohoto čísla novin jednou, a to 14. července 2025. 

  Radní Prahy 2 v rámci svého jednání souhlasili s výběrem dodavatele na veřejnou zakázku týkající se oprav chodníků v ulicích Koperníkova, Čermákova a Varšavská, které jsou ve velmi špatném stavu. Vítězem se stala společnost INPROS PRA­HA a.s. s nabídkou ve výši cca 7 mil. korun. 

  Rada městské části Praha 2 dále rozhodla o změnách v některých komisích rady: Jmenovala nového člena majetkové komise rady, kterým se stal Karel Koželuh (STAN). Ten ve funkci vystřídal odvolaného člena Antonína Hamříka (PRAHA 2 SOBĚ). Dále jmenovala do funkce člena komise rady pro informační služby Jiřího Dobiáše ­(PRAHA 2 SOBĚ), který ve funkci vystřídal odvolaného člena Antonína Hamříka (PRAHA 2 SOBĚ) a do funkce tajemníka komise Jiřího Rába (odbor informatiky ÚMČ Praha 2) místo odvolané tajemnice Petry Jetlebové z téhož odboru. Další změna se týká i bezpečnostní komise rady. Radní jmenovali členem komise Karla Koželuha (STAN), který ve funkci vystřídal odvolaného člena Davida Pirnera (PRAHA 2 SOBĚ). 

  Rada městské části Praha 2 také souhlasila s pořádáním akce „Karlovské slavnosti 1350–2025“ u příležitosti 675 let od položení základního kamene kláštera a kostela na Karlově, která proběhne v areálu Muzea Policie ČR 13. září 2025. Součástí akce bude celodenní bohatý doprovodný program. Akci pořádá městská část Praha 2 a Muzeum Policie ČR. rea

  Zápisy z jednání rady a zastupitelstva jsou zveřejněny na www.praha2.cz

  
  

• Aktuálně z dopravy

  V termínu od 11. 8. 2025 do 16. 8. 2025 dojde k úplné uzavírce komunikace Slezská těsně před křižovatkou s ulicí Sázavskou. V druhé etapě v termínu od 17. 8. 2025 do 22. 8. 2025 bude Slezská uzavřena za křižovatkou s ulicí Budečskou.

• Volby do Poslanecké sněmovny

  Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají ve dnech 3. a 4. října 2025. Hlasování bude probíhat v pátek 3. 10. od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu 4. 10. od 8:00 do 14:00 hodin.

  Právo volit

  Voličem je státní občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Překážkami ve výkonu volebního práva jsou zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu a omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva.

  Hlasovací lístky 

  Hlasovací lístky budou voličům dodány do schránek alespoň 3 dny předem, v modrých obálkách označených razítkem s číslem volebního okrsku. Kromě toho volič může obdržet hlasovací lístky také přímo ve volební místnosti ve dnech voleb.

  Přenosné volební schránky

  Volič, který se ze závažných, zejména zdravotních důvodů, nemůže dostavit do volební místnosti a chce se voleb zúčastnit, může požádat, aby ho členové okrskové volební komise navštívili na území příslušného volebního okrsku s přenosnou volební schránkou. Požadavky lze nahlásit předem telefonicky Úřadu městské části Praha 2 – 

  tel. 236 044 215, 236 044 246, nebo ve dnech voleb přímo příslušné okrskové volební komisi.

  Informace k voličským průkazům

  Volič, který se nebude zdržovat v době voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 3. a 4. října 2025 ve volebním okrsku v místě svého trvalého pobytu, může hlasovat za podmínek stanovených zákonem č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na voličský průkaz.

  Žádost o voličský průkaz se podává u úřadu příslušného dle místa trvalého pobytu voliče, Úřad městské části Praha 2 proto může vyřizovat žádosti o voličský průkaz pouze voličům s trvalým pobytem v Praze 2.

  Žádost o voličský průkaz v listinné podobě opatřená úředně ověřeným podpisem voliče, případně žádost v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím datové schránky musí být příslušnému obecnímu úřadu doručena nejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. do pátku 26. září 2025.

  Osobně lze žádost podat u oddělení osobních dokladů a evidence obyvatel Úřadu městské části Praha 2, hala 038a v přízemí (vchod z Jugoslávské ulice) v návštěvních hodinách pro veřejnost (pondělí, středa 08:00–17:30, úterý, čtvrtek 07:30–16:00, pátek 07:30–13:00); poslední lístek s pořadovým číslem pro odbavení je vydáván 15 minut před skončením návštěvních hodin pro veřejnost, tj. v Po a St v 17:15 hodin a v Út a Čt v 15:45 hodin), a to nejpozději do okamžiku uzavření stálého seznamu voličů, tj. do středy 1. října 2025 do 16:00 hodin. Zmeškání lhůty pro podání žádosti o voličský průkaz nelze prominout.

  Upozorňujeme, že voličský průkaz je vydáván na předepsaném tiskopisu, a proto jej nelze zaslat do datové schránky, tj. i v případě, že volič žádá o vydání a zaslání voličského průkazu prostřednictvím datové schránky, je vždy třeba uvést poštovní adresu, na kterou jej chce zaslat.

  Voličské průkazy lze vydávat nejdříve 15 dnů přede dnem voleb, tj. od 18. 9. 2025. Výdej voličských průkazů bude probíhat rovněž u oddělení osobních dokladů a evidence obyvatel v návštěvních hodinách pro veřejnost. Od 18. 9. 2025 není třeba při osobním podání žádost o voličský průkaz vyplňovat; o podání žádosti bude sepsán úřední záznam a voličský průkaz bude vydán na počkání.

  Při ztrátě nebo odcizení voličského průkazu nelze vydat duplikát.

  Ověření zápisu v seznamu voličů

  Každý volič s trvalým pobytem v Praze 2 si po prokázání totožnosti (občanským průkazem nebo cestovním pasem) může u odboru správních agend Úřadu městské části Praha 2, místnost č. 607, ověřit, zda je zapsán v seznamu voličů. Údaje nelze sdělovat telefonicky, vzhledem k nutnosti ověření totožnosti občana; rovněž není možné získat údaje o příbuzných, sousedech či známých. Případnou chybu v údajích vedených v seznamu voličů lze opravit nebo doplnit; úřad je povinen do 48 hodin žádosti voliče o opravu či doplnění údajů buďto vyhovět, anebo mu písemně sdělit důvody, proč žádosti vyhovět nelze.

  Prokazování totožnosti a státního občanství

  Po příchodu do volební místnosti prokazuje volič svou totožnost a státní občanství. Občanům ČR, kteří se chtějí voleb zúčastnit, proto doporučujeme, aby si zkontrolovali datum platnosti svého občanského průkazu nebo cestovního pasu, případně aby včas požádali o vydání nového dokladu. 

  Způsob hlasování

  Každý volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na ­témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost.

  Zájemci o práci v okrskových volebních komisích se mohou hlásit na tel. 236 044 215, 236 044 246, případně e-mailem na infocentrum@praha2.cz.

  Další informace k volbám přineseme v příštím vydání Novin Prahy 2. Aktuální informace k volbám naleznete také na internetové stránce www.praha2.cz.

  Ondřej Jícha, odbor správních agend

• Nový klub založili bývalí Piráti

  V Praze 2 vznikl nový zastupitelský klub. Je tříčlenný a má název Jsme Praha 2. Vznikl odštěpením od zastupitelského klubu opoziční Pirátské strany a jeho členy jsou Jaroslav Němec, Robert Veverka a Tomáš Čada, kteří odešli od Pirátů. „Jsme Praha 2 ne proto, že bychom si na ni dělali nárok, ale chceme jí sloužit. Budeme aktivní tam, kde je třeba něco rozhýbat. Spolupracovat tam, kde to dává smysl, a říkat věci, které by jinak zapadly,“ řekl předseda zastupitelského klubu Jaroslav Němec. Celkový počet zastupitelů Prahy 2 se nemění.

  kla

  
  

• Zpěv, tanec a kino

  Dobré počasí přálo druhému koncertu z cyklu Hudební léto v parcích Prahy 2, takže posluchači seděli i na trávníku před Pavilonem v Grébovce. Naopak na první letní kino v Riegrových sadech vyrazili lidé s deštníky, doufejme, že při příští projekci 14. srpna se vyčasí. Tančírny pod širým nebem jsou novinkou letošního léta na Dvojce. Druhá tančírna z celkových čtyř byla swingová, lidem se před grottou v Grébovce dobře tančilo a přišel i starosta Prahy 2 Jan Korseska. V srpnu budou ještě dvě tančírny, tak vyražte! Program léta v tomto vydání novin.

  
  

• Praha 2 opraví střechy Novoměstské radnice

  Ještě letos začne oprava střech Novoměstské radnice, která během prací zůstane přístupná veřejnosti. Radní Prahy 2 rozhodli minulý měsíc o výběru dodavatele na opravu střech, kterým se stane společnost AG-REAL.

  „Málokterá obec nebo městská část se na svém území může pyšnit tolika nemovitými kulturními památkami, jako Praha 2. Spravovat Novoměstskou radnici, prohlášenou za národní kulturní památku, je velká výzva. Všechny stavební zásahy probíhají ve specifickém režimu a pod přísným dohledem památkářů. Zároveň jsou velmi drahé, proto je musíme provádět postupně,“ říká starosta Prahy 2 Jan Korseska, který má správu majetku a oblast financí ve své gesci.

  Opravy se týkají střech nad křídly budovy směrem na Karlovo náměstí a do Vodičkovy ulice. Pokrývači vymění prejzovou krytinu, opraví se nebo vymění dřevěný záklop, obnovy se dočká hydroizolace a dojde i na úpravy klempířských prvků a oplechování, opravu fasád vikýřů a repasování nebo výměnu oken a dřevěných žaluzií za repliky. Součástí prací jsou dále opravy čelních stěn střechy směrem do Vodičkovy ulice a nad hlavním sálem a odstranění nefunkční technologie vzduchotechniky v krovu. Praha 2 v této souvislosti počítá s náklady ve výši zhruba 32,4 mil. korun včetně DPH.

  V průběhu staletí se Novoměstská radnice stala svědkem klíčových dějinných událostí. Její současná podoba je výsledkem různých architektonických a stavebních úprav. Od poslední rekonstrukce ale uběhlo už téměř třicet let, proto bylo nutné začít s opravami. Některé změny můžeme zaznamenat už dnes, jiné radnici teprve čekají.

  Předchozí opravy. Městská část Praha 2 investovala do rekonstrukcí Novoměstské radnice v posledních letech téměř 13 milionů korun. Obnoveny byly: toalety, podloubí v nádvoří, vnitřní omítky a repasovány dveře v interiéru radnice. Opraveny jsou: průjezd a vnější i vnitřní vrata do Vodičkovy ulice, fasáda na budově směrem do Vodičkovy ulice a ulice Omladinářů. 

  red

• Děti si na hřišti hrály s policisty, už posedmé

  Když se na dětském hřišti objeví policejní vůz, neznamená to hned, že by zde muži zákona museli zasahovat proti zločinci. Policisté tu pravidelně přibližují své povolání dětem. Nejinak tomu bylo i v pondělí 14. července, kdy se na hřišti U Vodárny už sedmým rokem konal Zábavný den s Městskou policií. Tato pravidelná a dětmi oblíbená akce se už od roku 2019 koná v létě dvakrát: v červenci zde, a v srpnu na hřišti v parku Folimanka, kde se letos odehraje 11. srpna.

  Děti zde jako každým rokem plnily různé disciplíny a hrály hry. Na ty, které splnily všechny úkoly, čekala odměna v podobě preventivních prvků, jako jsou například reflexní pásky. Mohly se také podívat přímo do vozu Městské policie a zatroubit na klakson. „Je to volnočasová, interaktivní akce založená na prevenci pro menší děti, která je vlastně předvojem Dne s IZS (integrovaným záchranným systémem),“ uvedl místostarosta Prahy 2 pro sport a bezpečnost Michal Zuna, který se akce zúčastnil a pomáhal některým dětem snáze plnit úkoly.

  tin

• Dvojkové tábory jsou pro všechny děti

  Stalo se letitou tradicí, že městská část Praha 2 se v létě podílí na pořádání dětských pobytových a příměstských táborů. Pomáhá zejména dětem ze sociálně znevýhodněných rodin. Na tábory přispívá řádově statisíci korun.

  Dva tábory pro sociálně znevýhodněné děti

  Třicet dětí ze sociálně či jinak znevýhodněných rodin z Prahy 2 odjelo 19. července na pobytový tábor do rekreačního střediska Machův mlýn v údolí Javornického potoka na Rakovnicku. Dalších osmadvacet dětí bude od 25. srpna navštěvovat týdenní příměstský tábor s celodenním programem ve Stanici mladých techniků ve Vratislavově ulici.

  Mohou si to dovolit díky tomu, že městská část Praha 2 přispěla na tyto tábory celkovou částkou 218 tisíc korun. Rodiny zaplatí pouze symbolickou částku, některé děti z rozhodnutí OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) se zúčastní dokonce bezplatně. Tábory pořádá DDM Praha 2, s nímž městská část dlouhodobě a úzce spolupracuje.

  „Dětské letní tábory k prázdninám neodmyslitelně patří, bohužel ne všichni rodiče dětí na takové tábory mají dostatek financí. To si dobře uvědomujeme, a proto také opakovaně přicházíme s adresnou a zcela konkrétní pomocí těm, kteří to opravdu potřebují. Výběr dětí provádí podle předem stanovených kritérií pracovnice oddělení sociálně právní ochrany dětí městské části Praha 2. Přihlíží přitom k celkové sociální situaci rodiny a míře ohrožení nezletilého dítěte,“ říká místostarostka Prahy 2 Lucie Pechová, která tábor v Machově mlýně navštívila.

  Tábor s brannou tématikou

  Mezi křivoklátskými lesy strávily čtrnáct dní děti ve věku 10 až 16 let na táboře s brannou tematikou. Opět díky spolupráci DDM Praha 2 a MČ Praha 2 v Machově mlýně. I na tento tábor radnice finančně přispěla a stejně jako v minulých letech byl o něj velký zájem. Je tam krásně. Zelené údolí je jako stvořené pro dobrodružné hry. Děti spaly v dřevěných chatkách, ale dokáží přespat i venku. Táborový program byl plný her, soutěží i nočních výprav. Děti se na táboře učily základům přežití v přírodě, maskování, topografii a navigaci v terénu, absolvovaly zdravotnickou přípravu či noční bojové hry s přespáním mimo základnu. Mají tak možnost osvojit si dovednosti, jimž by se ve městě nenaučily. A je tu i bazén na koupání. Pravidelně sem za dětmi přijíždí rok co rok ministryně obrany a radní Prahy 2 pro školství Jana Černochová. Letos stejně jako vloni a předloni ji doprovázeli místostarostové Michal Zuna, který zde někdy sleze i horolezeckou stěnu, a Jan Kolář.

   Nový příměstský tábor v Sarajevské

  Vůbec poprvé se v červenci konal příměstský tábor v objektu v Sarajevské ulici, kde letos na jaře otevřela MČ Praha 2 polytechnické dílny. I tady městská část spolupracovala s DDM Praha 2 – program tábora byl zaměřen na rukodělné tvoření z různých materiálů.

  V podkroví nově zrekonstruované budovy si například skupinka dětí vyzkoušela tzv. drhání. Víte, co to je? Jde o techniku vázání nití a šňůrek, kterou se vyrábějí například různé dekorace. Zájem měly především dívky, chlapce zaujalo vypalování do dřeva ve spodní místnosti. Dětí tu bylo celkem šestnáct. „Přihlásilo se jich osmnáct, což je plná kapacita na každý turnus, ale dvě děti onemocněly,“ vysvětluje Radana Srncová z DDM Praha 2. Pochvaluje si, že prostory jsou klimatizované, na jídlo chodily děti do restaurace Pod Vyšehradem.

  „Zdejší polytechnické dílny vznikaly dlouho, rekonstrukce objektu byla extrémně náročná. Budova postavená v roce 1912 byla v dezolátním stavu. Díky intenzivní spolupráci s DDM Praha 2 se vše podařilo, a objekt se mohl začít využívat,“ řekl místostarosta Prahy 2 pro volnočasové aktivity Jan Kolář. „Přes rok je tu kapacita maximálně naplněná, a je to ideální místo pro příměstské tábory, které byly rychle obsazené,“ dodal.

  kla, tin

  
  

  Příměstský tábor v polytechnických dílnách. Letos se konal poprvé v nově zrekonstruovaných prostorách sto let staré budovy v Sarajevské ulici. Na snímku je zachycena technika drhání, o niž měly zájem především dívky.

  
  

  Tábor s brannou tématikou v Machově mlýně. Pobytový dobrodružný tábor se konal opět na Rakovnicku. Radní Prahy 2 Jana Černochová, Michal Zuna a Jan Kolář se přijeli podívat, jak se tady dětem líbí.

  
  

  Tábor pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Machův mlýn na Rakovnicku hostil v červenci i další dětský tábor. Tentokrát přijely děti ze sociálně či jinak znevýhodněných rodin z Prahy 2. Zavítala sem i místostarostka Lucie Pechová.

  
  

  
  

• Objevte s námi kouzelná a skrytá místa Dvojky

  Nejen náměstí Míru s bazilikou sv. Ludmily, náplavka u Vltavy a Karlovo náměstí s Novoměstskou radnicí. V Praze 2 to v létě žije i na jiných místech – je oblíbeným cílem turistů, návštěvníků hlavního města i lidí, pro které je Dvojka domovem. Bylo podmračené červencové poledne, všední den a já se procházela parkem Grébovka. Tolik lidí bych tady v parku tou dobou nečekala: na cestičkách, lavičkách, maminky s dětmi na hřištích, turisté prolézali umělou jeskyni v horní části parku a fotili se ve výklencích. Podobné je to v Riegrových sadech a dalších dvojkových parcích. Přesto i zde existují vedle ikonických míst i skrytá zákoutí, která většinou znají jen místní. Nabízíme pozvánku na některá z nich.

  Tip starosty Jana Korsesky: Bastion novoměstských hradeb

  Foto: Jan Schejbal

  Mým oblíbeným místem na Dvojce je památný Vyšehrad. V tichu zelených parků a historických památek se krásně odpočívá od hluku a stresu města dole pod ním. Jsem rád nejen na samotném Vyšehradě, ale rád se na něj i dívám z vyvýšených míst Dvojky. Nikdy se mi neokouká pohled na štíhlé siluety věží vyšehradské baziliky z Bastionu novoměstských hradeb, nebo chcete-li Bastionu XXXI. Když se tak dívám z jednoho krásného místa na druhé, říkám si, jak je hezky na světě. Bastion je pozůstatek středověkého opevnění, které bylo dlouhé několik kilometrů a mělo i brány a věže. Dnes je to odpočinkové místo s výstavami pod širým nebem, které městská část Praha 2 znovu probudila k životu, a restaurací. Ideální místo pro nedělní rodinný výlet.

  Procházka po hradbách

  Foto: Adam Slavkovský

  NKP Vyšehrad nabízí spoustu různých zajímavostí, ale naprostým unikátem je procházka po hradebním okruhu. Hradební promenáda je dlouhá přibližně 1,5 km, její kouzlo je ale v něčem jiném než délce. Nabízí úžasné, takřka panoramatické pohledy na všechny strany. „Ze severní strany na Pražský hrad, Nové Město a Emauzy. Z východu na Nuselské údolí, mimochodem z žádného jiného místa není pohled na Nuselský most tak působivý. A z jižní části na vltavské údolí až ke Zbraslavi. Takové dálkové pohledy nenabízí žádné jiné místo v Praze,“ hodnotí ředitel NKP Vyšehrad Petr Kučera.

  Zajímavostí je, že při této procházce narazíte i na různé vstupy do podzemí. Vyšehradské kasematy totiž kopírují hradební okruh, jen jsou na rozdíl od něj 14 metrů pod zemí. Přitom míjíte vyšehradské vinice, jejich obnovou v roce 2006 se navázalo na tisíciletou tradici pěstování vinné révy v této lokalitě. A nezapomeňte se dívat nahoru do oblak, kde se tyčí k nebi věže baziliky sv. Petra a Pavla. Ředitel Petr Kučera přidává i další tip: „Nepřehlédněte románskou rotundu sv. Martina z poslední třetiny 11. století, naše infocentrum nabízející různé materiály v Leopoldově bráně a zajděte si do populární restaurace Na hradbách na dobré pivo a grilované pochoutky.“

  Klotildina vyhlídka

  Foto: MAR

  Jeden muž měl životní sen, splnil si ho a dodnes z něj mají potěšení ostatní lidé. Ten muž se jmenoval Moritz Gröbe a založil zahradu, nyní park Grébovka, obklopující neorenesanční vilu, kde s rodinou žil. Gröbeho vilu, Viniční altán na okraji historické vinice, Pavilon a umělou jeskyni zná kdekdo, proto v Grébovce (oficiálně Havlíčkových sadech) zamiřme jinam. 

  Jedním ze skrytých míst Grébovky je Klotildina vyhlídka nad romantickým jezírkem. Bylo to oblíbené místo jedné z jeho tří dcer, Klotildy. Dnes tady místo ní občas sedává volavka bílá, tedy pokud máte štěstí. Malebný kout v horní partii parku vznikl v roce 1871 a je řešen v duchu romantismu. Encyklopedie Prahy 2 uvádí, že jakoby náhodně zde byly rozmístěny různě velké balvany a umělé betonové pařezy s umělými kořeny, které tvoří přirozené obrubníky cestiček. Původně bylo jezírko napájeno z místního vodovodu, nyní voda cirkuluje z jezírka přes vodopád zpět. Zvuk padající vody navozuje atmosféru poklidné přírody a nabízí odpočinek. Poseďte, postůjte.

  Vyhlídka Riegrovy sady

  Foto: Petra Hajská

  Tohle místo není skryté, naopak patří k hojně navštěvovaným. Vyhlídka Riegrovy sady je ale tak kouzelná, že ji při letních romantických večerech nemůžete vynechat. Je odtud ikonický pohled na Malou Stranu a Hradčany s Pražským hradem. Proslulost ale tomuto místu a vlastně celému jedenáctihektarovému parku získaly zdejší západy slunce. Sedíte na dece nebo bez ní na svažité louce a máte před sebou přírodní letní kino. A když počkáte, až se setmí, můžete tady ještě jeden srpnový večer zažít skutečné letní kino. 14. srpna se tu od 20:30 promítá film Cesta do fantazie. Pořádající městská část Praha 2 všechny srdečně zve a umožnila bezplatný vstup.

  Malé albertovské schody

  Foto: MAR

  Vrch Větrov je tajemným místem Prahy 2, opředeným řadou pověstí a legend a temnou historií dnes již neexistující Jedové chýše. Když se vydáte od kostela sv. Apolináře k domu, kde bydlel skladatel Ladislav Štaidl a několik let i zpěvačka Iveta Bartošová, možná si ani nevšimnete téměř skrytého vstupu na Malé albertovské schody. Po 154 schodech sejdete dolů na Albertov, po cestě narazíte i na několik laviček, odkud jsou krásné výhledy. Kousek od nich je nově zbudovaný terénní amfiteátr – stupňovité odpočinkové místo s lavicemi na albertovských svazích. Jste v Praze, a přitom nejste v Praze. Tady se fantazie rozletí do dáli.

  Zahrada Ztracenka

  Foto: MAR

  Není ztracená, ale dobře skrytá. Zelená tichá perla kousek od hlučného Nuselského mostu a malý zázrak, který vytvořila po nákladné rekonstrukci městská část Praha 2. Původně se v těchto místech rozkládaly vinice, sad a v poslední době dětské hřiště. Teď je svažitá zahrada Ztracenka krásným veřejným parkem, který dýchá noblesou italských zahrad, oplývá zídkami, schodišti a překvapivými výhledy. Jsou lidé, kteří Ztracenku považují za nejpůvabnější místo v Praze 2.

  V její těsné blízkosti vzniká nový park U hradeb. Až se dokončí, můžete strávit i několik hodin daleko od hlučícího davu. Se vznikem nového parku se totiž rýsuje i nová zelená stezka, propojující tři krásné parky – Folimanku, U hradeb a Ztracenku. Úžasné je, že můžete přecházet z jednoho parku do druhého, aniž byste museli překročit silnici. To lze už nyní, ale v budoucnu přibydou další možnosti, jak cesty kombinovat, navíc do parku U hradeb povedou tři brány, každá v jiné úrovni terénu.

  V tuto chvíli je to ale právě komornost zahrady Ztracenka která učaruje každému, kdo sem vkročí. A jejím skrytým místem je nová cestička na hraně tenisových kurtů, s lampami a popínavými rostlinami. Měří 55 metrů a dovede vás k Velkým albertovským schodům.

  Stránku připravila: kla

  
  

• Základem jsou kvalitní a čerstvé potraviny

  V rubrice, kde představujeme zajímavé podniky na Dvojce, se budeme věnovat hned dvěma, které mají mnoho společného. To, že oba sídlí na Vinohradech v Polské ulici, je jen náhoda. Oba také vznikly za covidu, v době velké nejistoty, ale zároveň v časech odvahy a příležitosti. A co je nejdůležitější, oba svým zákazníkům dodávají kvalitní a čerstvé potraviny.

  Prague Greens. Malé zázraky z parapetu

  Na začátku byli dva mladí lidé, Dominik a Lucia, kteří si jen tak zkoušeli na vinohradském balkonu pěstovat zeleninu. Dnes si říkají Prague Greens, a jejich mikrobylinky neboli microgreens odebírají desítky pražských restaurací.

  Mikrobylinky jsou malý zázrak přírody. Lístky, které vám vyrostou během několika dnů, a chutnají jako ředkvičky, hrášek nebo hořčice. „Za covidu byl problém s čerstvou zeleninou, takže jsme s manželkou začali na balkoně pěstovat malé papriky, rajčata a podobně. Během lockdownu jsme najednou měli čtyři měsíce volno a neměli co dělat. Tak jsme koupili první semínka microgreens, protože jsme viděli na internetu, že v USA je to hit,“ popisuje Dominik Samec (31) začátky bylinkového byznysu, do nějž se vrhl se svou stejně starou manželkou Lucií. On vystudovaný podnikatel, ona s doktorátem z chemie. „Řekli jsme si, že to hodíme na parapet a uvidíme, co z toho bude. Když jsem to ochutnal, řekl jsem si, že to není možné – lístek, co chutná jako ředkvička,“ vypráví. Mikrobylinky si nejprve pěstovali pro své vlastní potěšení, ale nedlouho poté si jich všiml provozní z nedaleké restaurace Spravovna, který o jejich výpěstky projevil zájem. „Tehdy jsme se o to začali zajímat i z byznysového pohledu,“ říká Dominik. Průlom nastal, když manželé dostali pozvání na mamutí restauratérský veletrh For Gastro. Restaurací, které měly zájem, bylo stále více a bylo potřeba pěstovat ve velkém. „Dokonce k nám jednou přijela policie, protože to zvenčí vypadalo jako pěstírna marihuany,“ vzpomíná se smíchem Lucia. Mikrobylinky manželů Samcových dnes najdete ve zhruba dvaceti restauracích, z těch dvojkových to je například Kravín, hostinec Na Výtoni či Olive Point. Manžele najdete také na farmářských trzích, kde své „poklady z parapetu“ nabízejí. Pěstují na třicet druhů, nejvíce na odbyt jde kromě zmíněné ředkvičky, hrášku a hořčice také koriandr či cibule.

  Mikrobylinky jsou nesmírně zdravou superpotravinou. „Obsahují 40x více vitamínů, minerálů a antioxidantů než klasická zelenina. Podporují imunitní systém, pomáhají v prevenci chronických onemocnění a přispívají k celkovému zdraví organismu,“ říká Dominik a vypichuje jednu z hlavních výhod: jejich rychlý růst. „Hrášek vyroste asi za deset dní, ředkvička za týden.“ V domě v Polské ulici, kde oba bydlí, si ve sklepě zřídili i workshopovou místnost, kde lidem ukazují, jak mikrobylinky pěstovat. „Každý si je může za hubičku vypěstovat doma, když ví jak na to. Potřebují zhruba minutu péče denně, musíte je každý den zalít. A když je dáte do lednice, neztratí čerstvost,“ doplňuje Lucia. Pro všechny informace, včetně „upřímného deníku“, kde manželé s humorem glosují svou ne zcela jednoduchou cestu, najdete na stránkách www.praguegreens.cz.

  Živina znamená lásku k jídlu

  Když se Martin Kudera se svou ženou odjel schovat před covidovým lockdownem ke tchyni na Moravu, zjistil, že ze všeho nejvíc mu tam chybí dobré jídlo. S dalšími lidmi tak začali doslova ve sklepě vyrábět kimchi - nakládanou a kvašenou zeleninu, která se v Asii používá jako příloha k jídlu už několik století. Dnes je značka Živina, kterou tehdy s přáteli založili, dobře známá mezi všemi milovníky skvělého jídla.

  „Naše hlavní hodnota je férovost. Chceme vyrábět produkty, které bychom dávali i našim dětem,” vítá nás Ondřej Dufek, kuchař a produktový manažer společnosti Živina, v jejich vinohradské kanceláři. „Chceme umožnit všem Čechům připravit kvalitní jídlo, které se vyrovná něčemu, co si dáte v dobré restauraci. Máme vizi vytvořit největší síť domácích restaurací v Česku,” nastiňuje.

  Všechno začalo s kimchi - kvašeným zázrakem, o jehož nesmírné prospěšnosti na lidský organismus vás bude přesvědčovat každý odborník na výživu. „Fermentování neboli kvašení je pradávný způsob konzervování potravin. Zjednodušeně řečeno pracuje s bakteriemi, které jsou všude kolem nás. V tomto případě to jsou bakterie mléčného kvašení, které díky vláknině požírají cukry a mění je ve zdravé kyseliny. Díky nim potravina neshnije a jsou velmi prospěšné pro střevní mikrobiom,” vysvětluje Ondřej Dufek. „Mikrobiom je něco, co nám nejen pomáhá zpracovat potravu, ale má velký vliv na imunitu i na náladu. Je to velmi důležitá složka v našich střevech, kterou stále zkoumáme, ale víme, že musí být ve formě,” dodává.

  Živina už dávno nevyrábí jen fermentované potraviny, s kterými si její jméno spojí asi nejvíc zákazníků. V nabídce má i kromě asijských omáček pad thai, hoisin či teriyaki také kečupy, hořčice, pesta či boloňské omáčky. Samozřejmě všechno z čerstvých, domácích a nejkvalitnějších surovin. Zákazníkům pak stačí přidat jednu ingredienci, a jídlo je s minimem námahy na světě. „Ke každé omáčce máme připravené dva až tři recepty,” podotýká Dufek. A ačkoliv Živina vyrábí především bezmasé produkty, nelze ji podle něj zařadit do vegetariánské či dokonce veganské škatulky. „Jsme flexateriáni,” vysvětluje. A co to vlastně znamená? „Věříme na balanc, a nevidíme na konzumaci masa nic špatného. Člověk by ho ale neměl jíst ke snídani, obědu i večeři. Všeho moc škodí,” vysvětluje. „Když publikujeme recepty, tak jeden s masem, další s rybou, pak s tofu, zeleninou… ukazujeme zákazníkům cesty, jak si jídlo připravit. Nemusí být nutně všechno s vepřovou krkovicí,” dodává. Za svůj osobně nejoblíbenější produkt Dufek označuje čínskou omáčku hoisin. „Lidé znají její podobu z levnějších restaurací, kde je plná solamylu. My ji děláme smíchanou s arašídovým máslem a výrazným kořením pěti vůní. Na našich kurzech vaření lidem strašně chutná, ale málokdo by si pod tím představil tu asijskou omáčku, kterou zná,” říká.

  Ačkoliv produkty Živiny si můžete koupit i v některých obchodech (na Dvojce například Moje kredenc, Plný špajz či síť Country life), nejsnazší cesta vede přes jejich e-shop. Zákazníkům nabízí i různé věrnostní programy, jako například měsíční předplatné či dárkové poukazy. Pořádají i oblíbené kurzy vaření. Do budoucna přemýšlí i o dovozu čerstvých potravin. „To je mnohem složitější disciplína, takže je to zatím hudba budoucnosti,” uzavírá Dufek.

  www.zivina.cz

  tin

• Dvojka pro seniory

  Dvojka pro seniory

  Milí přátelé,

  prázdniny se přehouply do své druhé poloviny, děti si naplno užívají prázdniny a čas dovolených jede na plné obrátky. Možná už máte pár dní odpočinku za sebou, nebo se na ně právě těšíte – ať tak či tak, přeji vám, ať si ještě trochu letní pohody stihnete užít.

  Dvojka pro děti a rodiče má v létě volnější režim – stejně jako školáci. Vinohradská knihovna je tu ale i teď s letní otevírací dobou, tak se zastavte. A hlavně si nezapomeňte zapsat do diářů rozloučení s prázdninami: tvořivé dílničky v altánu Folimanka se konají 30. srpna od 15:00. Přijďte si užít poslední letní dny ve společnosti dobré nálady a barev.

  Klub Dvojka pro seniory jede naplno i v srpnu. Těšit se můžete třeba na výlet autobusem na zámek Březnice. A s paní Martínkovou se vydáme po stopách velikánů – za Václavem Talichem do Berouna nebo za Josefem Jungmannem do Hudlic. Výlety do míst, která psala českou historii, mají vždycky něco do sebe.

  Za pozornost stojí i komentovaná prohlídka výstavy Trnka – příběh legendy. A pokud hledáte klid i v těch nejteplejších dnech, vinohradská knihovna vás ráda přivítá. Stejně jako Karma jóga, která je ideální pro letní restart.

  Přeji vám, ať si druhou část prázdnin užijete podle svých představ.

  Nezapomeňte si během léta dobít baterky, nasbírat úsměvy a radost do zásoby – ať vám energie vydrží do podzimu i dál!

  Dávejte na sebe pozor a přeji ještě spoustu hezkých chvil a odpočinku.

  Vaše Sandra

  Jóga pro seniory Karma Yoga

  Korunní ul.

  Každé úterý od 14:30 do 15:30 ve studiu Karma Yoga v Korunní 25 za 50 korun. Rezervace je nutná přímo na místě.

  
  

  Jóga pro seniory Prostor8

  Šmilovského 8

  Každý čtvrtek v čase od 15:30 do 16:30 ve studiu Prostor 8 ve Šmilovského ulici 8. Lekce jsou zpoplatněny částkou 50 korun. Přihlásit se můžete na e-mailu info@prostor8.cz nebo na tel. 603 752 468. Při přihlášení je nutné uvést číslo členské karty klubu.

  
  

  Knihovna na Vinohradech

  Vinohradská 69

  Členové klubu se zde mohou zaregistrovat za polovinu, tj. 40 korun na rok, a využívat všech služeb knihovny.

  
  

  Komentovaná prohlídka: Trnka, příběh legendy

  Pelléova 10

  Ve čtvrtek 14. srpna v 16:00 nás čeká komentovaná prohlídka výstavy Trnka, příběh legendy – první komplexní výstava Jiřího Trnky v Praze od roku 1992. Budete mít možnost objevovat méně známé ilustrace knih, loutky, dávné autorovy novinové anekdoty, obrazy, v nichž se mu stal tématem domov a divadlo, dechberoucí květinová zátiší, portréty blízkých, zkoumavé autoportréty. Linku výstavy zdůrazní několik původních filmů a interaktivní průvodci, kino.

  Přihlásit se můžete na tel. 724 102 328 v pondělí 11. srpna v 9:00. Vstupné zdarma. Omezený počet účastníků. Sraz před galerií v 15:50.

  Jak se dostat na místo?

  Metro linka A, zastávka Hradčanská, odtud 5 minut pěšky

  Tram, zastávka Hradčanská. tramvaje 1, 2, 8, 12, 18, 20, 25, 26, odtud 5 minut pěšky

  Bus 131, zastávka Hradčanská, odtud 5 minut pěšky

  
  

  Pétanque

  Šmilovského 8

  Tréninky probíhají každé úterý od 14:00 do 15:30, ve studiu – klubovně (dolní sál) PROSTOR8, Šmilovského 8. S sebou pohodlné oblečení a přezůvky. Při příznivém počasí se tréninky konají na hřišti v parku Folimanka v areálu Jammertal.

  
  

  Solná terapie

  Kidzbay, Máchova 431/21

  Vždy ve středu od 18:15 do 19:00 a od 19:00 do 19:45

  Přijďte relaxovat do studia Kidzbay, solného inhalatoria. Prospějete svému zdraví prostřednictvím inhalování soli jako u moře. Jedná o speciální solné inhalatorium v podobě mořské pláže. Pravidelná inhalace solného aerosolu může mít preventivní účinky i pozitivní vliv na celou řadu zdravotních neduhů, jako jsou začínající či lehčí záněty dutin a průdušek, astma, akné nebo další kožní problémy. Lehátka a velmi milý personál se na vás už moc těší. Pro vstup na pláž je nutné mít s sebou bílé ponožky.

  Pobyt je zpoplatněn částkou 50 korun. Přihlásit se můžete na tel. 724 102 328 v úterý 5. srpna v 9:00 na všechny středy/terapie. Při přihlášení je nutné uvést číslo členské karty. 1.–15. 8. ZAVŘENO

  
  

  Výlet autobusem

  Ve čtvrtek 14. srpna na vás čeká trasa zámek Březnice a poté procházka v Blatné (park, zámek, likérka).

  Rezervace pro stálé účastníky 13. srpna od 9:00 do 9:30 na tel. 724 102 328. 

  Ti, kteří se nezúčastnili předchozích výletů, se mohou přihlásit 12. srpna od 9:00 do 9:30 na tel. 724 102 328. Účastník si hradí vstupné na zámek.

  Zámek Březnice: vstupné 160 korun/osoba, zámek Blatná: park 50 korun/osoba, vstupné do zámeckého parku Blatná – ceník a permanentky

  Odjezd: v 8:00 od baziliky sv. Ludmily. Návrat v pozdních odpoledních hodinách.

  
  

  Výlety s Petrou Martínkovou

  V pondělí 18. srpna za Václavem Talichem do Berouna

  Naše srpnové výlety povedou na Berounsko. Projdeme nově opravenou stezku věnovanou dirigentu Václavu Talichovi. Půjdeme místy, která měl Talich v oblibě a kde čerpal inspiraci k tvorbě. Vystoupáme na vrchol Děd (493 metrů n.m.), odkud je pěkný výhled. Nakonec se zastavíme u hrobu Václava Talicha.

  Trasa: cca 10 km (274 m převýšení, 263 m klesání).

  Sraz: 9:05 metro Nové Butovice na perónu (společně půjdeme na autobus, připravte si drobné na lístek)

   

  Ve středu 20. srpna za Josefem Jungmannem do Hudlic

  Navštívíme památník „tichého génia“ Josefa Jungmanna, který se nachází v jeho rodném domě, krásné staročeské roubence z roku 1718. Vstupné 20 korun. Poté se vydáme na dřevěnou rozhlednu Máminka na Krušné hoře (609 metrů n.m.) od Martina Rajniše, odkud je panoramatický výhled. Krásnou lesnatou krajinou se pak vrátíme k autobusové zastávce. Je možné absolvovat pouze prohlídku památníku Josefa Jungmanna, podívat se na hudlickou myslivnu, buližníkovou skalku s názvem Hudlická skála a pak se vrátit zpět do Prahy. Autobus z Hudlic do Berouna jede každou hodinu.

  Trasa: cca 10 km (243 m převýšení, 249 m klesání)

  Sraz: 9:05 metro Nové Butovice na perónu (společně půjdeme na autobus, připravte si drobné na lístek) 

  Rezervace na oba termíny v pátek 15. srpna od 9:00 do 9:30 na tel. 724 102 328.

  
  

  
  

  
  

  
  

  
  

  
  

• Dvojka pro seniory ve fotografii

  Ta je velká! I houbařský zážitek a posezení u rybníka přinesl výlet podél Vinného potoka.

  
  

  Prázdninový výlet s Petrou Martínkovou podél Labe zavedl účastníky i do lázní Toušeň.

  
  

  Máchův Máj si senioři připomněli na Petříně u pomníku K. H. Máchy. Jejich obdiv měly i žluté kosatce.

  
  

  Oba červencové výlety s Petrou Martínkovou mířily do Čelákovic.

  
  

  
  

  
  

  
  

  
  

  
  

• Dvojka pro děti a rodiče: rozloučení s prázdninami

  Tradiční rozloučení s prázdninami bude spojeno s tvořivými dílnami.

  Kdy: 30. 8., 15:00–17:30

  Kde: Altán Folimanka

  
  

• Proběhněte se neznámou Prahou

  Běžte, klusejte, jděte! Centrum architektury a městského plánování (CAMP) pořádá již 3. ročník architektonického závodu Archirun 2025. Koná se 23. srpna a osmikilometrová trasa zavede účastníky na několik skrytých či méně obvyklých míst pro běžce.

  Jsou mezi nimi zahrady Emauzského opatství, kde účastníci nahlédnou do jižní části areálu, kam běžně není možný vstup, protože tam probíhá komplexní rekonstrukce. Další zastávka bude ve vyšehradských kasematech, kde umožní běh v historickém podzemí. Odtud se poběží ke Kongresovému centru Praha, dokončenému v roce 1981, kde se připravuje dostavba výstavního pavilonu od španělského ateliéru OCA. Poběží se i sídlem České televize na Kavčích horách, a nakonec se účastníci podívají z Veslařského ostrova na výstavbu Dvoreckého mostu přes Vltavu.

  Tento netypický závod ukazuje město jinak, než jsme zvyklí ho vídat. Kdo se zaregistruje, pozná Prahu jako běžeckou dráhu. Start i cíl je před CAMP. Pro ty, co nepoběží, je připraven doprovodný program. „Připravili jsme celodenní zážitky pro všechny věkové kategorie – komentované prohlídky, dětský koutek, výtvarné díly a otevření výstavy Praha zítra? Propojené město,“ uvedl vedoucí CAMPu Štěpán Bärtl. Akci předcházejí bezplatné tréninky ve vybraných čtvrtcích, více na www.praha.camp/archirun. Vstupné na účast v závodě je 650–850 korun.

  red

• Vyměňte nepotřebné věci

  V pátek 5. září se Karlovo náměstí opět promění v místo, kde věci dostávají druhou šanci. Městská část Praha 2 zde pořádá už druhý Reuse den na Karlově náměstí, opět ve spolupráci se Swap Prague a za podpory Magistrátu hl. m. Prahy. 

  Od 11 do 17 hodin bude v jižní části parku na prostranství u Faustova domu probíhat velký SWAP – tedy výměna oblečení, knih, doplňků do bytu, nádobí, pokojových rostlin, ale třeba i menšího nábytku nebo věcí ze zahrady. Prostě přinést to, co je ještě v super stavu, ale vám už neslouží nebo nedělá radost, a najít si něco jiného.

  Reuse den na Karlově náměstí ale není jen o výměně věcí. Je také připomínkou toho, že i malé každodenní kroky mohou mít velký dopad. Opětovné používání věcí, střídmé nakupování, hledání kvality, opravy místo vyhazování – to vše pomáhá šetřit přírodu, energii i naši peněženku a také planetu. „Každá věc, kterou pošleme dál místo toho, abychom ji vyhodili, prodlužuje svůj životní cyklus a snižuje naši ekologickou stopu,“ říkají organizátoři. Hojná účast na loňské akci svědčí o tom, že občané Prahy 2 mají o tuto problematiku zájem.

  Kromě swapu se můžete těšit i na doprovodný program, bližší informace najdete na facebookové stránce události i na webu městské části www.praha2.cz. Máte také možnost odnést nepotřebné věci do ReUse pointu ve sběrném dvoře Komwagu v Perucké ulici, a to každý všední den do 18:00 a v sobotu do 15:00.

  red

• UNESCO chrání obrozenecké mapy

  Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy slaví mezinárodní úspěch. V její Mapové sbírce je uložen soubor autografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka z 1. poloviny 19. století, který byl nyní zapsán do seznamu Paměti světa UNESCO. Tam se zařazují pouze unikátní kulturní a historické památky z celého světa, z České republiky je jich pouhých dvanáct.

  V oceněném Šafaříkově souboru se nacházejí původní rukopisné mapy, tištěné mapy s rukopisnými doplňky a kolorováním i rukopisné texty. Díky tomu je každý dokument jedinečný a vyskytuje se pouze v jediném exempláři. 

  Pavel Josef Šafařík byl slavista a filolog hovořící deseti jazyky, jehož 230. výročí narození si letos připomínáme. Narodil se na Slovensku, ale celý život jako nadšený národní obrozenec působil v Praze a odmítal lukrativní místa na evropských univerzitách. Bojoval za svobodu a rovnoprávnost pro slovanské národy v rakouské monarchii a ve své tvorbě dokázal, že Slované jsou spolutvůrci evropské kultury. „Nebyl panslavista, ale austroslavista. Značně ho ovlivnilo to, s jak agresivními výpady se Slované setkávali na univerzitách od německých a maďarských učenců a jak byly slovanské národy v habsburské monarchii utlačovány. Zabýval se otázkami lidské důstojnosti, svobody a rovnoprávnosti,“ říká Eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK.

  Jako kartograf byl samouk, který se po dvacetiletém úsilí vypracoval v uznávaného odborníka s jedinečnou metodou tematické kartografické tvorby. „Zpracovával tematické mapy a ovlivnil tím řadu pozdějších autorů. Pracoval tak, že obkresloval dobové nebo vojenské mapy a barevně do nich zakresloval jazykové a národnostní hranice – Slovany značil zeleně, Němce žlutě, ugrofinské národy červeně, románské národy modře,“ dodává Eva Novotná.

  Digitalizované mapy z jeho kolekce jsou volně přístupné a je možné je svobodně užít v kvalitním rozlišení v Digitální knihovně Kramerius Univerzity Karlovy či v Digitální Mapové sbírce, na portálu Národního muzea v Praze a na portálu evropské digitální knihovny Europeana.

  kla

  Odkazy: http://kramerius.cuni.cz/uk 

  http://www.mapovasbirka.cz/geonetwork

  https://www.europeana.eu/cs

• Střípky ze sítí

  
  

  
  

  
  

• Gurmánské léto: Jak chutná na Dvojce

  Top 5 nejlepších podniků podle TripAdvisor

  TripAdvisor je celosvětová platforma pro hodnocení a recenze restaurací, hotelů, atrakcí a dalších cestovatelských služeb. Uživatelé zde sdílejí své zkušenosti, hodnotí podniky hvězdičkami a píší recenze, které ovlivňují pořadí v žebříčcích. Kromě toho nabízí i možnost rezervací, fotogalerie a cestovní tipy. Žebříčky se průběžně mění podle toho, jak hodnocení přibývají. Pořadí v žebříčku neovlivňuje pouze počet bodů, ale také počet jednotlivých hodnocení a také to, zda pocházejí od častých a ověřených uživatelů.

  Ve kterých restauracích a bistrech v Praze 2 si nejlépe pochutnali návštěvníci z celého světa? Zde se můžete podívat na žebříček restaurací na Dvojce, který podle uživatelských recenzí sestavuje a obměňuje nejznámější turistický server TripAdvisor. Některé z pěti nejlépe ohodnocených podniků Noviny Prahy 2 už představily v pravidelné rubrice „Vaříme s…“, kde přinášíme i recepty z těchto kulinářských svatyní.

  1| SRNKY SÁZAVSKÁ  |  Sázavská 720/19, Vinohrady

  Na první příčku umístili v polovině července, kdy tento text vznikal, hodnotitelé TripAdvisoru bistro Srnky Sázavská. Tento malý podnik byl původně kavárnou a název se měnil od Mezi zrnky přes Mezi srnky až na ten současný. 

  Lidé si brzy navykli sem chodit na opulentní a s láskou připravené snídaně, často s použitím méně obvyklých ingrediencí. Hodnotitelé oceňují i moderní interiér a skutečně přátelskou obsluhu. „Pokud patříte mezi kávové fajnšmekry, vegany nebo vegetariány, nebo vyžadujete bezlepkové či bezlaktózové menu, budete se zde cítit jako ryba ve vodě,“ konstatují Noviny Prahy 2 v prosincovém vydání loňského roku. Bistro, které má téměř pořád plno, se v průběhu času rozrostlo o daleko prostornějšího „sourozence“ v Americké ulici, a také na Smíchově. Pobočka v Sázavské, kde to všechno začalo, bude ovšem letos v září zavírat. Máte proto poslední dny na to, abyste si užili neopakovatelný půvab malého, ale útulného místa.

  (4,7 bodů z 5, 302 recenzí)

  2 | AMUNI PIZZERIA | Vinohradská 1183/83, Vinohrady

  Italská restaurace Amuni na Vinohradské ulici se chlubí tím, že je první „slow food“ pizzerií v Praze. A „slow food“ zde určitě neznamená pomalou obsluhu. Značí opak rychlého občerstvení: jde o přístup ke stravování, který klade důraz na kvalitní, čerstvé a místní suroviny, tradiční přípravu jídel a užívání si jídla v klidu. „Skvělá prezentace jídla, lahodná zmrzlina, velmi milý personál, který naslouchá svým zákazníkům, příjemné prostředí, více než rozumné ceny. Určitě se sem vrátím,“ píše jeden z hodnotitelů na Trip­Advisoru.

  (4,8 bodů z 5, 549 recenzí)

  3 | U KROKA  |  Vratislavova 12/28, Vyšehrad

  Restauraci poblíž Vyšehradu mnozí turisté popisují jako „skrytý klenot“ nedaleko centra. Jde o podnik s klasickou českou kuchyní, který je ale svou kvalitou podle některých hodnotitelů srovnatelný s restauracemi ověnčenými Michelinskými hvězdami. O výjimečnosti této vyšehradské hospody svědčí i to, že po večerech si zde většinou bez rezervace nesednete. Veškeré suroviny jsou domácí, samozřejmostí je i profesionální personál, jehož velmi přátelský přístup návštěvníci v recenzích často zmiňují. „I známé chutě a ty nejběžnější suroviny se dají různým způsobem přetvořit a povznést,“ říká šéfkuchař Tomáš Pekár v Novinách Prahy 2 v loňském dubnovém vydání.

  (4,6 bodů z 5, 6757 recenzí)

  4 | MADAME LYN RESTAURANT  |  Šafaříkova 39/18, Vinohrady

  Jedna z prvních vietnamských restaurací v Praze, která zákazníkům nabízí skutečně jedinečnou a poctivou vietnamskou kuchyni. Zdejší specialitou jsou grilované kuřecí špízy s arašídovou omáčkou (pozor ovšem, nemáte-li na arašídy alergii!), na TripAdvisoru hodnotitelé rovněž oceňují klasický vietnamský pokrm Bún bò Nam Bô. (rýžové nudle s hovězím masem marinovaným v rybí omáčce a zeleninou) jako nejlepší v celém hlavním městě. Jestli je to pravda, budete se muset přesvědčit sami, ale faktem je, že Madame Lyn se ve velké konkurenci vietnamských restaurací na Dvojce i celé Praze už mnoho let stále drží a zákazníci se sem rádi vracejí. 

  (4,5 bodů z 5, 437 recenzí)

  5| U BULÍNŮ  |  Budečská 2, Vinohrady

  I tento podnik, nacházející se na rohu Budečské a Francouzské ulice, je na Vinohradech dobře známou klasikou. Chodí se sem především na skvěle vychlazenou Plzeň, vyhlášený je místní guláš, jehněčí kolínko, pečená kachna a další typicky české speciality. Z objemného jídelního lístku si určitě vyberete a velké porce by měly uspokojit i ty nejnáročnější jedlíky. „Když máte velký hlad, je to opravdu skvělé místo. Obsluha je neuvěřitelně rychlá a super příjemná. A už jen kvůli zdejšímu guláši se stojí za to sem vracet,“ napsal letos v červnu na TripAdvisor například nadšený návštěvník z Amsterdamu.

  (4,6 bodů z 5, 1537 recenzí)

  
  

  
  

  
  

• V létě jedině na zahrádku

  Jakmile teploměr začne ukazovat dvacet stupňů a výš, a sluneční paprsky začnou rozpalovat chodníky, člověka to hned láká jít ven. A to nejen na procházku. Co může být v létě lepšího než dát si jídlo, kávu, pivo či víno na zahrádce? Sestavili jsme přehled těch nejzajímavějších venkovních posezení, která lze na Dvojce najít.

  
  

  A | Restaurace Na Hradbách | V Pevnosti, Praha 2 – Vyšehrad 

  Jedinečný výhled na Prahu a historické opevnění nabízí restaurace Na Hradbách, která ke geniu loci tohoto starobylého místa, kde se psaly české dějiny, přispívala desítky let. V roce 2023 však změnila majitele a prostor prošel rekonstrukcí. Zahradní restaurace však neztratila nic ze svého specifického kouzla. „Je to jednoznačná volba pro každého, kdo hledá doopravdy autentický zážitek v Praze,“ hodnotí na Google recenzích restauraci jeden z nadšených turistů. „Tento skrytý klenot nabízí opravdu dechberoucí panoramatický výhled na město,“ píše další.

  
  

  B | WAID Bar & Café | Lublaňská 57, Praha 2 – Vinohrady

  Bar, v němž to ještě po půlnoci žije, a který kromě výběru alkoholických i nealkoholických drinků nabízí piva z menších pivovarů a k jídlu například veganskou klobásu či hummus. Skrytým lákadlem je pak venkovní zahrádka ve vnitrobloku, která bývá v příznivém počasí vždy plná. Cestu sem najdou převážně mladí lidé a studenti. „Úžasný schovaný bar, cenově se mu okolní bary mohou těžko rovnat. Určitě si udělejte rezervaci, protože se dokáže rychle naplnit. Atmosféra je zde úžasná,“ píše recenzent Matěj.

  
  

  C | Café Emauzy | Na Slovanech, Praha 2 – Nové Město

  Existuje něco romantičtějšího, než venkovní posezení mezi dvěma kostely s výhledem na Prahu? Navíc sem do tichého zákoutí ani trochu nedolehne ruch velkoměsta, které je hned za rohem. V této kavárně se i najíte, nabízí lehká jídla především ve středomořském stylu.

  
  

  D | Strop Café | Balbínova 14, Praha 2 – Vinohrady

  Kavárna s opravdu velkou zahradou ve vnitrobloku, kde se dá bez problémů uspořádat i opulentní raut pro mnoho lidí. Pro soukromé večírky je zde i možnost cateringu. Kvalitní a čerstvé suroviny jsou samozřejmostí. „Milé překvapení ve čtvrti hipsterských kaváren. Příjemné prostředí, velmi milá obsluha, ticho, klid,“ rozplývá se jeden z místních hodnotitelů. Vyhlášený je místní nakládaný hermelín, panini či velké zapékané tousty.

  
  

  E | Pražírna | Lublaňská 50, Praha 2 – Vinohrady

  Kromě skvělé kávy dělají v této útulné kavárně poblíž metra I.P. Pavlova také domácí zákusky, skvělý nakládaný hermelín či utopence. Je zde možné také koupit pecen domácího chleba. Pražírna patří do sítě tzv. solidárních podniků, kterou provozuje nezisková organizace Místní místním. Lidem bez domova, či těm, co se ocitnou v akutní nouzi, nabízí například vodu, přístup na WC, nabití telefonu či vouchery, za které mohou získat zadarmo oběd či kávu. Zdejší zahrádka ve vnitrobloku je menší, ale velmi příjemná.

  
  

  F | Hostinec Na Výtoni | Rašínovo nábřeží 30, Praha 2 – Nové Město

  Nad upečenou kachnou z této výtoňské restaurace se už rozjasnil nejeden gurmán. Tato restaurace je pověstná tím, že zde dostanete nejlepší kachnu v Praze. Kromě kachen tu dostanete také skvěle připravené ryby: filozofie hostince, který sídlí kousíček od vltavského břehu, je totiž symbióza s řekou. Plavat zde ovšem nemusíte, a když je teplo, můžete vzít zavděk místní zahrádkou.

  
  

  G | Čekárna | Vratislavova 30, Praha 2 – Vyšehrad

  Kavárna pod Vyšehradem podle návštěvníků dostává svému názvu – skutečně si tu připadáte jako v čekárně na vlak. S rychlostí obsluhy to snad nesouvisí. Zdejší rozhlehlá zahrádka ve vnitrobloku připomíná sezení v přírodě.

  
  

  H | Na Pasece | Rumunská 32, Praha 2 – Vinohrady

  Útulná hospůdka hned vedle náměstí Míru, kam se chodí především na dobré pivo a pořádné porce české kuchyně. Velkým lákadlem je ale zdejší zimní zahrada, která se v létě otvírá a rozšiřuje o zahrádku venkovní. Tedy spíš zahradu.

  
  

  I | Café Neustadt | Karlovo náměstí 1, Praha 2 – Nové Město

  Tato oáza výběrové kávy se nachází v těsném sousedství Novoměstské radnice, kde téměř denně probíhají nějaké zajímavé akce. V letních dnech je přímo ideální spojit návštěvu této historické budovy s posezením na zahrádce ve vnitrobloku, a dát si například skvělý brunch.

  
  

  J | Industra Cofee | Oldřichova 31, Praha 2 – Nusle

  Punková kavárna v nuselském vnitrobloku, která sousedí s podnikem 1981 Secondhand, kde si můžete za nízký peníz vybavit šatník, ale třeba sehnat i knihu z druhé ruky. Z kavárny, která v zimě sídlí v garáži, čiší ta nejautentičtější atmosféra nuselských oprýskaných dvorků. Největším lákadlem je určitě místní káva, dáte si tu i zákusky. „Nejlepší ledová káva, kterou jsem kdy měla,“ svěřuje se Googlu hodnotitelka Lucie.

  
  

  K | Bystro Cafe | K Rotundě 3, Praha 2 – Vyšehrad

  Příjemné bistro přímo u magického Vyšehradu, které kromě vyhlášených domácích limonád a dezertů nabízí také piknikové koše. Ty zde můžete zakoupit a uspořádat si hostinu kdekoliv v prostoru jednoho z nejmystičtějších míst Prahy. 

  
  

  L | Merrybeans | Neklanova 1, Praha 2 – Vyšehrad

  Ve velmi netradičně vypadajícím rohovém domě v Neklanově ulici, nazývaném „pražská žehlička“ si můžete nechat upražit a vypít skvělou kávu, kterou pro vás připravuje Vojta, jeho manželka Magda a jeho táta Marek.

  
  

  
  

  
  

• Srpnová Novoměstská radnice: Kolektivní výstava i kolektivní tvoření

  V tomto měsíci pořádá Novoměstská radnice dvě výstavy, které se tematicky i zpracováním vymykají tomu, co jsme zvyklí ve výstavních síních vídat. Tím spíš stojí za pozornost.

  Alena Petříčková: Za svobodu žen

  Jindřich Modráček: Bez názvu

  Raoul Wallenberg, sir Nicolas Winton a Veleslav Wahl. Tři stateční muži, tři nevšední lidské osudy. Právě jim je věnována srpnová výstava v Galerii ve věži Novoměstské radnice, nazvaná Odvaha a empatie, tři stateční muži. Nemusíte se jen dívat, protože součástí výstavy je interaktivní oblast, do níž se může zapojit kdokoliv a rozšířit tak velkou mozaikovou louku. Tvoří se na místě, mezinárodní projekt, do nějž se už zapojilo 7500 dospělých i dětí z celého světa, má název Loukamosaic. Svou mozaiku tvořenou z květů můžete připojit k ostatním na www.loukamosaic.com.Koncept výstavy navazuje na naučnou stezku po Promenádě Raoula Wallenberga na Petříně. Na výstavě na Novoměstské radnici ovšem uvidíte především díla francouzských, italských a českých umělců, které inspirovali tři stateční muži v době holocaustu a kladou si nyní otázku: Jak křehká je lidská důstojnost, svoboda a spravedlnost? 

  Raoul Wallenberg zachránil tisíce Židů. Po válce ho z Budapešti odvlekli sovětští důstojníci a již ho nikdo nikdy nespatřil. Živého, ani mrtvého. Jméno Nicolase Wintona je u nás dobře známé. Takzvané Wintonovy vlaky, které odvážely děti z židovských rodin do bezpečí, byly na kolejích již od roku 1938. Zachránily stovky dětí. Winton se dožil 106 let. Naproti tomu jméno Veleslava Wahla, ve své době vynikajícího ornitologa, upadlo v zapomnění. V době politických procesů v komunistickém Československu v 50. letech byl tento účastník druhého i třetího odboje popraven. Před smrtí si přál, aby znovu vyšla jeho kniha Pražské ptactvo, což se v roce 2021 stalo v nakladatelství Leda. Tři různé osudy spojuje touha zachraňovat druhé.

  Druhá srpnová expozice má název Pod povrch a je kolektivní výstavou Nového sdružení pražských umělců. Spojuje klasické malířství a grafiku s dalšími vizuálními přístupy, ale mezi jeho členy najdeme i sochaře a fotografa. Název výstavy vystihuje skutečnost, že většina členů spolku (založeného v roce 1992 Jiřím Načeradským a dalšími umělci) hledá ve své práci niternější vyjádření osobních, filozofických, společenských a kulturních proudů, a navazuje tak na své kolegy, s nimiž pod povrchem věcí tímto způsobem komunikují a rezonují. Výstava je přístupna denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin v Galerii v přízemí.

  kla

  
  

  
  

• Vyšehradské podzemí ohromí nejen sochami z Karlova mostu

  Každý den mohou návštěvníci Vyšehradu zažít jedinečný zážitek během komentovaných prohlídek Vyšehradského podzemí. Každý z úseků kasemat, tedy chodeb vestavěných v útrobách hradebních zdí, nabízí zcela jinou zkušenost. 

  Martinské kasematy překvapí svou členitostí a návštěvou kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Ten je skrytý v opevnění. Podolské kasematy jsou přístupné každou sobotu a neděli. Nabízejí strhující příběh o pohnuté historii a jejich využití lazaretem SS během druhé světové války. Kasematy ke ­Gorlici ohromí stejnojmenným sálem Gorlice, největším podzemním prostorem na Vyšehradě. I díky rozloze 300 metrů čtverečních a 12 metrů vysokému stropu jsou zde od 90. let umístěny originály barokních soch z Karlova mostu.

• Zář toho jitra zazní i pro Simonu

  V rámci zářijové oslavy 1100. výročí převezení ostatků sv. Ludmily z Tetína na Hrad je v bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru připravováno několik akcí. Jednou z nich je hudebně dramatické pásmo Já hledala zář toho jitra, které se uskuteční v pátek 12. září v 18:30. Vstup do baziliky bude volný.

  Při své premiéře před dvěma lety na témže místě se stejnojmenná akce setkala s živým zájmem veřejnosti, někteří diváci přijeli až ze severu Moravy. Je mi líto, že pro herečku Simonu Postlerovou bylo vystoupení v tomto programu jejím posledním. A tak „zář toho jitra“ bude letos také vzpomínkou na tuto ceněnou umělkyni, která vykonala mnoho práce i pro „naši“ Prahu 2. Místo Simony Postlerové vystoupí herečka Kateřina Petrová.

  Program večera nás přenese do doby 2. světové války i po letech 1948 a 1968, kdy se řada československých občanů ocitla v mezních životních situacích. Žili svůj těžký čas v koncentračních táborech, ve vězeních či v občanské izolaci. Pro pásmo byla vybrána tvorba duchovních, studentů, učitelů, dělníků a spisovatelů slavných jmen (např. J. Seifert, J. Skácel, J. Zahradníček), které spojuje společný zájem: v těžkém čase svého žití psali poezii. Spolu s jejich literárními díly (se symbolickým odkazem k sv. Ludmile) zazní i nádherná hudba od A. Dvořáka, B. Smetany či E. Morriconeho. V programu vystoupí mladý herec Matěj Havelka či operní pěvkyně Lucie Silkenová, za varhanního doprovodu Lindy Juránkové. 

  Milí občané Prahy 2, jste srdečně zváni na pěkný kulturní zážitek!

  Vladislav Kučík

• Kultura: akce

  Výstavy

  Galerie Tančící dům

  Robert Vano

  KDY: do 21. října, denně 9:00–19:00

  Výstava zahrnuje 150 černobílých i barevných fotografií, včetně dosud nepublikovaných snímků ze 70. a 80. let. Zavede návštěvníky do New Yorku, Milána, Paříže až do Prahy, k vidění jsou slavné portréty, mužské akty i poetická zátiší. Jedná se o Vanovu poslední autorskou výstavu, která ukazuje životní příběh autora, věrného svému stylu.

  
  

  Výstavní prostory radnice, nám. Míru 20

  Vylepeno na Dvojce: Historie a současnost plakátů z Prahy 2

  KDY: do konce srpna, v době otevření úřadu

  Dnes již zaniklá kina a další instituce sídlící na Dvojce si připomenete na výstavě historických i novodobých plakátů. Vstup je zdarma.

  
  

  Emauzské opatství

  Eva Erbsová: Čtyřlístek pro štěstí

  KDY: celý srpen, v době otevření areálu

  Již potřetí vystavuje autorka v Emauzích své olejomalby, akvarely, grafiky, keramiku a malby na sklo. Náměty čerpá v Praze 2 a jejím nejbližším okolí – maluje například pražské kostely, exteriéry Botanické zahrady Na Slupi, ptáky a koupaliště.

  
  

  Akce

  Riegrovy sady

  Tančírny pod širým nebem

  KDY: 8. a 22. srpna, 18:00

  Nový cyklus pořádá MČ Praha 2 letos poprvé, první lekce s profesionálním lektorem proběhly minulý měsíc. Tentokrát se bude tančit Bal folk a v závěrečné lekci argentinské tango.

  
  

  Dětské hřiště U vodárny

  Zábavný den s Městskou policií

  KDY: 11. srpna, 14:30–17:00

  Městská policie pořádá zábavnou akci pro děti, přístup je zdarma. Děti mohou plnit různé úkoly, hrát kuželky, házet na terč, jezdit slalom na kole nebo si vyzkoušet paměťový test.

  
  

  Botanická zahrada UK Na Slupi

  Exotické ptactvo

  KDY: 15.–31.srpna, denně 10:00–16:30

  Ve sklenících botanické zahrady se koná již 86. výstava různých druhů exotických ptáků. Pro děti budou připraveny soutěžní hry, kvízy a ptačí dílničky.

  
  

  Kryt Folimanka

  Individuální prohlídka

  KDY: 16. srpna, 9:00–15:00

  Technickou zajímavost představuje rozlehlý podzemní bunkr, který byl postaven v 50. letech minulého století jako součást civilní ochrany obyvatelstva. Je dodnes funkční a sami si ho můžete projít jednou do měsíce, kdy se otevírá na několik hodin. Kryt je osvětlený a bezbariérový.

  
  

  Karlov, Muzeum Policie

  Karlovské slavnosti 

  1350–2025

  KDY: 13. září, 10:00–22:00

  Výjimečnou událost včetně historického průvodu můžete zažít na místě, jemuž Karel IV. přikládal velkou důležitost. Součástí oslav bude slavnostní mše v karlovském chrámu, ukázky historického šermu, venkovní koncert a tržiště se stánky. Bližší informace přineseme v příštím vydání.

  
  

  Koncerty

  Folimanka

  Hudební léto v parcích Prahy 2

  KDY: 6. srpna, 18:00 a 19:00

  Na prvním koncertu vystoupí s autorskou i převzatou folk-popovou hudbou Štěpán Klouček a Brigita Cmuntová, na dalším Lukáš Písařík s melodickým poprockem. Vstup do altánu vedle dětského hřiště je zdarma.

  
  

  Botanická zahrada UK na Slupi

  Zdenka Trvalcová s kapelou

  KDY: 7. srpna, 17:00

  Známé písně zazní v podání muzikálové zpěvačky a skladatelky, kterou na klávesy doprovodí Václav Tobrman. Koncert se koná v refugiu, vstup je zdarma a Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK ho pořádá k výročí 250 let od založení.

  
  

  Letní scéna na Vyšehradě

  Szidi Tobias & Band

  KDY: 17. srpna, 20:00

  S písněmi z alba Okná dokořán vystoupí zpěvačka, která má na svém kontě několik Zlatých sesek. V jejím podání zaznívá židovský pláč, cikánský smích, vášnivost i něha. Koncert se koná v rámci přehlídky Metropolitní léto hereckých osobností.

  
  

  Karlovo náměstí

  Hudební léto v parcích Prahy 2

  KDY: 20. srpna, 18:00

  Závěrečný koncert hudebního cyklu, který pořádá MČ Praha pro posluchače zdarma, vyplní dechový showband Brass Avenue.

  
  

  Divadla

  Letní scéna na Vyšehradě

  Bez roucha

  KDY: 16. srpna, 20:00

  V rámci přehlídky Metropolitní léto hereckých osobností se opět hraje situační komedie z divadelního zákulisí. V hlavních rolích uvidíte Zlatu Adamovskou, Petra Štěpánka, Miroslava Vladyku a Petra Stacha.

  
  

  NKP Vyšehrad

  Vyšehrátky

  KDY: 4.–7. září

  Interaktivní festival pro děti a rodiče je divadelním svátkem, který si užijí již batolata od tří let. Kromě divadelních představení pod taktovkou DAMÚZY mohou malí i velcí návštěvníci navštívit koncerty a workshopy. Součástí programu budou také jógohrátky, hudební filharmoniště, čtení na dobrou noc a divadelní bojovka.

  
  

  Novoměstská radnice

  Bruncvík a lev

  KDY: 29.–31. srpna, 18:00, v dalších dvou termínech 15:00

  Představení divadla Minor pro děti od sedmi let představuje středověký příběh hrdinství, který zachytil Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Hrdiny jsou bájný český kníže Bruncvík a zachráněný lev, který ho provází světem.

  
  

  Kina

  Kino MAT

  Letecké filmové legendy

  KDY: do konce prázdnin

  Během letních prázdnin promítá kino na Karlově náměstí slavné filmy o letadlech, letcích a pilotech. Tak například 19. srpna zde můžete vidět dobrodružné drama Aféra Concorde.

  
  

  CAMP, Emauzy

  Tajuplný vlak

  KDY: 19. srpna, 20:00

  Úterky patří v emauzském CAMpu letnímu kinu pod širým nebem. Vypravit se můžete například na Jarmuschův snímek, který balancuje na hranici absurdity, romantiky a černého humoru. Jde o tři příběhy – japonského páru putujícího za duchem rokenrolu, Italky převážející manželovu rakev do Říma a tří výtržníků, kteří se pokaždé ocitnou na stejném místě.

  kla

• Swing dnes zažívá boom v celém světě

  Když se někde tančí swing, určitě bude poblíž Jonáš Hartl. V Praze 2 jste se s ním mohli setkat minulý měsíc při otevřené lekci swingu v Grébovce, kterou pořádala městská část Praha 2 jako novinku letošního léta. Tento rozhovor vznikl těsně před ní:

  Učíte lidi tančit swing. Čím může oslovit dnešní mladé lidi?

  Je projevem revolty a duchem svobody, touhy po volnosti. To je něco, co je vlastní mladým lidem v jakékoliv době. Swingový tanec dnes zažívá celosvětový boom, a právě hlavně mezi mladými lidmi. U nás zdomácněl už ve 30. letech minulého století, kdy tady podobně jako jinde v Evropě vznikaly subkultury swingařů. Měli vlastní životní styl, stylové účesy a oblékání – kluci nosili široké kalhoty, holky barevné šaty, něco jako předvoj toho, co se pak objevilo v muzikálu Pomáda. V Praze se chodilo do tančíren, kde hrály velké big bandy, např. Orchestr R. A. Dvorského. Jak píše Petr Koura v knize o české swingové mládeži a jejím hořkém světě, holkám se říkalo bedly a klukům potápky – swing je takový rozhoupaný tanec, chvílemi to opravdu připomíná potápku, jak se noří pod hladinu a zase vyplouvá nad ní.

  Kdybych chtěla vidět pravý nefalšovaný swing, kam bych se za ním musela rozjet?

  Za černošskými obyvateli čtvrti Harlem v New Yorku před sto lety, kteří trávili volné večery tak, že tančili, zpívali, a v jejich projevu se odrážel typický africký temperament. Počátky jazzu a swingu jsou ryze černošské, ale později do něj pronikaly i vlivy bělošské kultury. To černošské tam stále zůstává, je to párový tanec, kde velký prostor dostává improvizace a prvky taneční akrobacie. Lidé v Evropě tehdy lačnili po všem, co bylo exotické, o tom svědčí sláva tanečnice Josephine Bakerové, která se stala sex symbolem Paříže. Nakonec v Evropě swing zdomácněl. Nejznámějším tancem je charleston, který tančily naše babičky, když byly mladé.

  Jsou tančírny na veřejném místě, jak je pořádá letos v létě městská část Praha 2, v něčem jiné než vaše taneční kurzy na stálé scéně?

  Obvykle venku startujeme tak 20 minut před začátkem, kdy začne DJ pouštět písničky. Lidi to přitáhne, někoho jen ze zvědavosti. Já vždycky tančím, lidé se přidávají. Nikdy se nám ale nestalo, že by na tančírnu pod širým nebem nepřišel nikdo. Swingová komunita je v Praze široká a swingaři si o akcích dávají mezi sebou vědět. Nejčastějším tancem je Lindy Hop, pojmenovaný podle legendárního letce Charlese Lindberga zvaného Lucky Lindy, který se přehoupl přes Atlantik. Hlavně studentům se líbí Collegiate shag, při němž se hodně skáče v rychlém tempu. Při tanci Balboa zase tančí páry hodně blízko u sebe. Učíme lidi naposlouchat swingovou muziku, která je hodně pocitová a je v ní hodně synkop – zní jako: ta ta tá, ta ta tá. A zajímavé je, že swing má v sobě i emancipační prvek – muž nemusí být ten, kdo vede.

  Patříte do rodiny taneční školy Swing Busters. Co byste o ní řekl?

  Je to jedna z největších tanečních škol. Naším principem je rodinný přístup, chceme, aby se lidé u nás cítili dobře. Problémem je najít ty správné prostory pro tančírny, krásný pocit je, že při pořádání událostí se k nám hrnou dobrovolníci.

  Ptala se: kla, foto: Anna Rasmussen

• Z Encyklopedie Prahy 2

  Bohuslav Schnirch (10. 8. 1845 – 30. 9. 1901)

  Před 180 lety se v Praze narodil akademický sochař monumentální romantiky, Sokol a vlastenec. Začínal v kamenické dílně, byl žákem Josefa Zítka na pražské Technice stavitelství a architektury. Zkušenosti sbíral v zahraničí, inspirovala jej antika a renesance. Po návratu do Prahy se podílel na výzdobě Národního divadla. Po požáru Zlaté kapličky byly jeho sochy částečně zničeny, později je obnovili umělcovi žáci. Další Schnirchovy sochy zdobí např. Národní muzeum, Rudolfinum, Holešovickou tržnici, budovu ČVUT na Karlově náměstí nebo Grottu v Havlíčkových sadech, kde stojí kopie sochy Neptuna. Schnirchův originál si můžete prohlédnout na Novoměstské radnici. Ve vinohradské Mikovcově ulici je Schnirchův dům od architekta A. Wiehla, pro který si sochař sám navrhoval sgrafita. Po smrti byl pohřben do honosné rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech. 

• Velká vlna zalije kino Mat

  Mimořádný dokument o japonském malíři a grafikovi Hokusaim promítalo v červenci kino MAT jako jediné kino v naší zemi. „Rozeslali jsme do světa mnoho e-mailů, než se nám podařilo získat práva na dokument o nejslavnějším japonském malíři, o němž se mluví jako o Leonardovi východu,“ uvedla Zuzana Mattlachová, která kino na Karlově náměstí provozuje v domě, jenž se rodině vrátil v restituci.

  Dokument pod názvem Hokusai z Britského muzea– stařec posedlý malováním byl v tuzemských kinech k vidění pouze několik týdnů v roce 2018. Zachycuje výstavu, která byla instalována několik měsíců v Britském muzeu v roce 2017 a brzy byla kompletně vyprodána. Není se čemu divit. Kacušika Hokusai inspiroval například Moneta či van Gogha a stal se jediným malířem, který má vlastní emoji inspirované jeho ikonickou Velkou vlnou u Kanagawy. Slavný barvotisk je ze série Třicet šest pohledů na Fudži, pro buddhisty posvátného místa a symbolu věčného života. Maloval barevné dřevořezy, je také duchovním otcem komiksového stylu využívaného v anime. Zanechal po sobě impozantní sbírku děl, měl mnoho následovníků a značný vliv na vývoj světového malířství, zejména krajinomalbu. Přesto sám sebe označoval za „starého bláznivého malíře“. Těsně před smrtí řekl, že by rád maloval ještě dalších pět nebo deset let, a pak by se z něj mohl stát opravdu dobrý malíř. 

  Pro ty, kteří červencovou projekci nestihli, má kino Mat dobrou zprávu: dokument znovu nasadí v září a říjnu, konkrétní termíny sledujte na: www.mat.cz.

  kla

• Dvojka je gurmánskou Mekkou Prahy

  Nikdo neví, jak se to stalo, že se na Dvojce tak dobře jí. Ale je to tak. A protože k létu patří gurmánská turistika, celým srpnovým číslem našeho měsíčníku prolíná téma gastronomie. Hned na několika stránkách najdete různé tipy, kde se dobře najíst, a jaké produkty jsou kvalitní. Radnice v tomto procesu nestojí mimo, nepřímo ho totiž může ovlivnit směrem nahoru i dolů. Zeptali jsme se zástupců koalice a opozice:

  Jak jste spokojeni s úrovní gastronomických služeb v Praze 2?

  
  

  NÁZORY KOALICE

  JAN KOLÁŘ / ANO

  místostarosta Prahy 2 pro volnočasové aktivity a IT

  Milí sousedé, vážení čtenáři, … jak chutná Praha 2? 

  Jedním slovem výborně. Nabídka je tu opravdu pestrá, od klasických hospod, kde si člověk dá dobře načepované pivo, přes příjemné vinárny až po podniky, kde jde o zážitek a vyšší gastronomii. Kvalita navíc rok od roku stoupá. Podniky více dbají na čerstvé suroviny, obsluhu i atmosféru, stejně tak na zdravější životní styl, který začíná být vítaným trendem. Zavítat na Dvojce můžeme prakticky do všech světových kuchyní, každý si najde to svoje. Některé podniky si už vybudovaly pevnou pozici na předních místech gastronomických map a jsou častým cílem nejen místních.

  Restaurační zařízení jsou ale odnepaměti také o komunitách. A i v tomto ohledu existují na Dvojce podniky, které se staly oblíbenými místy pravidelného sousedského setkávání. To je moc dobře.

  Praha 2 je živá čtvrť, kde se gastronomie stále vyvíjí. Lidé jsou tu zvyklí na určitou úroveň, takže podniky se snaží držet krok. Občas se samozřejmě stále najde místo, kde sem tam něco pokulhává, ale v posledních letech jsou to opravdu výjimky. Ano, přiznávám, řadím se mezi jedince s „mlsnějším jazýčkem,“ protože vaření je jedním z mých velkých koníčků, o to víc však, věřím, dokážu hodnotit objektivně. Dobrou chuť!

  
  

  JAN RECMAN / ODS

  místostarosta Prahy 2 pro životní prostředí a územní rozvoj

  Když chutná procházka po Dvojce

  Nedávno se u mě zastavil kamarád z Vídně. „Kam na večeři?" ptal se. Začal jsem vyjmenovávat: Italskou, vietnamskou, typickou českou, středomořskou, japonskou… Po pár minutách mě zastavil: „Vy tady máte vlastní gastronomickou čtvrť," podivil se.

  A došlo mi, že má pravdu. Dvojka se nenápadně stala místem, kam se jezdí za jídlem. Ne náhodou, ale díky pestré skladbě obyvatel i podnikatelů. Od studentských bister po fine dining, od tradičních hospod po hipsterské kavárny. Kdo chce, najde si své.

  Ale pozor! Není to samozřejmost. Viděl jsem už v řadě měst čtvrti, které ztratily svou gastronomickou duši. Buď je vytlačily řetězce nebo přehnaná regulace. Proto musíme i u nás na radnici podporovat rozmanitost, ne ji dusit předpisy.

  Proč? Protože kvalitní gastronomie není jen o jídle. Je to o geniu loci, o důvodu, proč sem lidé přijedou. Turista, který přijede na víkend do místních restaurací, tady utratí víc než ten, který běží Prahou za památkami. A místní? Ti mají radost, že nemusí za dobrou večeří až na druhý konec města.

  Samozřejmě, vždy je co zlepšovat. Mohli bychom mít třeba pestřejší snídaňovou scénu. Ale směr je správný. Jsme laboratoř chutí. Takže až půjdete na procházku po Dvojce, nezapomeňte si ji vychutnat.

  
  

  MICHAL ZUNA / TOP 09

  místostarosta pro bezpečnost a sport

  Skvělá místa pro každého

  Praha 2 se pyšní pestrými gastronomickými možnostmi. Ty nám totiž nabízí široké spektrum variant pro všechny milovníky jídla. Naše městská část tak je již známá i velmi rozmanitou kuchyní a stává se oblíbeným cílem pro místní i návštěvníky. Od tradičních českých jídel po moderní gastronomické trendy evropské či světové kuchyně. Každý si zde najde to své. V restauracích, kavárnách či bistrech se kloubí lokální recepty s kreativním přístupem, což přináší jedinečné kulinářské zážitky.

  Pokud hledáte něco rychlého a zdravého, můžete zkusit Polévkárnu na Bělehradské. Toto bistro nabízí gruzínské pokrmy včetně prodeje surovin. Na dobroty lze zajít do Dorty všem v Jaromírově. Útulná kavárna, která nabízí kávu a skvělé dezerty, a je to příjemné místo na odpočinek nebo setkání s přáteli. Na kvalitní masová jídla a české speciality láká Lokál na Korunní nebo Kravín na náměstí Míru. 

  Dvojka je známá i unikátem v podobě trhů u vody. Pro milovníky jídla jsou tu farmářské trhy na náplavce, které se konají pravidelně prakticky každou sobotu do dvou hodin odpoledne. Trhy nabízejí široký výběr místních výrobků, čerstvé zeleniny, ovoce a domácích delikates. Atmosféra trhů je vždy živá a přátelská, což dělá z návštěvy nezapomenutelný zážitek.

  Praha 2 tedy nabízí kombinaci tradiční a moderní gastronomie, která potěší každého návštěvníka. Místní podniky se snaží o poctivý přístup k jídlu a kvalitní suroviny, což vytváří skvělou příležitost pro objevování nových chutí. Od útulných kaváren po kvalitní restaurace či trhy s čerstvými výrobky a surovinami. Na Dvojce najdete vše, co si vaše chuťové pohárky mohou přát.

  
  

  NÁZORY OPOZICE

  JAROSLAV NĚMEC / JSME PRAHA 2

  zastupitel

  Gastronomie není jen byznys

  Dvojka je domovem mnoha skvělých restaurací, hospod a kaváren s duší, které tvoří charakter naší městské části. Každý si tu najde své, ale s nostalgií vzpomínáme i na podniky, které zanikly. Jejich místa často nahrazují anonymní provozovny bez vztahu k místu a lidem. Jsme rádi za každý kvalitní podnik, který ctí tradici i sousedství. Zároveň však varujeme před trendem, kdy se komerční zájmy staví nad veřejný prospěch. 

  Takovým příkladem je i aktuální kauza restaurace Vltava na náplavce – rodinný podnik fungující od roku 1945, navíc kulturní památka. Ta je v soukromých rukou, ale pozemek pod ní spravuje městská společnost Trade Centre Praha (TCP). Ta se pokouší doslova o „nepřátelské převzetí“ podniku. Ve věci probíhá soud. Ten vedla TCP i se sousední galerii a kavárnou (A)VOID, kdy městská společnost prvoinstanční soud prohrála. Obratem smlouvu vypověděla znovu, tentokráte bez udání důvodu. Tyto kauzy bedlivě sledujeme a aktivně proti nepravostem vystupujeme.

  Nový zastupitelský klub Jsme Praha 2 stojí na straně takových míst, která nejsou jen podnikem, ale součástí živé komunity. Gastronomie není jen byznys – je to i kultura, paměť a vztah k městu.

  
  

  HAJRIZ BERIŠA / PIRÁTI

  Člen Pirátů Praha 2, věnuje se rozvoji služeb a komunit

  Po covidu s novým apetitem

  Gastro scéna v Praze 2 prošla po pandemii výrazným zvratem. Jedním z nejpozitivnějších prvků je rozvoj venkovních posezení – kavárenské zahrádky dnes patří mezi standardní prvky městského ruchu. Statistiky potvrzují, že změna gastronomických návyků během covidu přinesla zvýšený důraz na venkovní služby.

  Na druhé straně pandemie ukázala slabiny personálního trhu. Už v roce 2019 chybělo v Praze přibližně 3000 kuchařů a dalšího personálu – situace se během pandemie ještě prohloubila. Mnoho odborníků odešlo z oboru, což se projevilo na úrovni služeb i osobního přístupu v řadě provozoven.

  Dnes však cítím pozitivní obrat, a to i díky ekonomickému oživení. Nové podniky se zaměřují nejen na vzhled a menu, ale i na stabilní a kvalifikovaný personál. Navzdory výzvám hledáme stěžejní hodnotu: aby volně přístupné venkovní prostory nabízely příjemný zážitek místním i návštěvníkům. Celkově si myslím, že gastro v Praze 2 je dnes kvalitnější než před covidem. Venku se sedí lépe, obsluha se postupně stabilizuje a prostředí se vrací do pohodového, komunitního módu. Zůstává však prostor pro zlepšení: širší cenová dostupnost a aktivní podpora udržitelného personálního růstu.

  
  

  JAN FALTYS / PRAHA 2 SOBĚ

  zastupitel, člen kulturní komise

  Hezký zbytek prázdnin!

  Obecně se úroveň gastronomických služeb v Praze za posledních několik let výrazně zvedla a dosahuje vysokých standardů. Není problém zde najít téměř jakoukoliv kuchyni a člověk tak klidně může obědvat v Mexiku, na večeři se přesunout třeba do Vietnamu a zakončit celé cestování italskou zmrzlinou. Naštěstí tento pozitivní trend můžeme vidět i na území městské části Praha 2!

  Zároveň jsem nadšený, že pod Vyšehradem (resp. na Výtoni) je možné si zajít do standardní jídelny, kde se člověk může dobře najíst za rozumný peníz a ochutnat jednu z českých klasik od domácí sekané až po borůvkové knedlíky. Ale možná úplně nejlepší plán je navštívit jedno z farmářských tržišť na území naší městské části, nakoupit potraviny, doma si připravit piknikový koš a vyrazit na deku do Grébovky do stínu pod stromy s rodinou nebo přáteli. 

  Rád bych to zakončil jedním z mých oblíbených citátů o jídle, který říká: “Život je nejistý, a proto snězte zákusek jako první.” V letošních horkých dnech se vyplatí řídit tímto heslem více než kdy jindy, takže bych vám všem doporučil najít si nejbližší zmrzlinárnu a pořádně život oslavit. Hezký zbytek prázdnin!

  
  

  VLADISLAV KUČÍK / SPD PRO PRAHU 2

  zastupitel, člen kulturní komise a komise životního prostředí

  „Léto mé, jsi tu zas“

  – a tak s vyšší teplotou Prahy 2 se hrnou turisté, ale i její obyvatelé, pokud na to ovšem mají peníze, do hospod, barů či restaurací. Vesele se popíjí a huláká až do rána. 

  Břicho je futrováno „jídlem“ typu hranolky z Egypta, kečup z marockých rajčat, vepřové – snad z Belgie? Na „zahrádkách,“ kterých je kolem nás „neúrekom“ – a často blokují možnost procházet matkám s kočárky či penzistům s holí – se rovněž v pohodě pije všemožný alkohol. A haleká se i přes čas nočního klidu, hlavně jazykem druhé největší evropské země. Fakt paráda. Ale i naštvání těch, co by rádi měli svůj klid. Bylo by cenné i na naší radnici nastudovat, jaké kroky k ochraně svých obyvatel před turisty či rekreačními migranty dělají jiné země. Třeba Chorvatsko. Na Hvaru je za veřejné pití alkoholu pokuta 600 euro. Stejná pokuta je za jídlo a pití v blízkosti kulturních památek v Dubrovníku. No a projít Split nalehko, „sexisticky“ přioděn, je za 150 euro. To by byl pro naši městskou policii byznys, postávat třeba u schodů do baziliky sv. Ludmily a kasírovat tam sedící spoře oděné turistky, chlápky popíjející 12° pivo, či pusinkující se páry. Bylo by hned na vyšší platy!

  
  

  Upozornění redakce: Příspěvky na této straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, za obsah i formu odpovídají jejich autoři.

• Stoletý pomocník č. 101 a Prdlavka

  Letos v červnu jsme si připomněli 100 let existence pravidelné autobusové dopravy v Praze. Pokusy nabídnout Pražanům tento způsob dopravy se datují ale již od března roku 1908, kdy se první autobus s kapacitou pouhých osmi cestujících rozjel na 1,6 km dlouhé trati z Malé Strany na Pohořelec. 

  Fotografie zachycuje autobus na zastávce s půvabným názvem U Prdlavky při křižovatce ulic Vozové, Slavíkovy, Ježkovy a Kubelíkovy. Svým jménem dává vzpomenout na slavnou filmovou komedii Vrchní prchni. Pár metrů odtud, před domem č. 1570/4 ve Vozové ulici, nutil bodrý a zvědavý pan Pařízek, představovaný Zdeňkem Svěrákem, členy své rodiny, aby mu hlásili správnou funkci blinkrů a zda na jeho škodovce „stěrače stírají“ a „ostřikovače stříkají“. A jelikož hlavní hrdina, znázorněný Josefem Abrhámem, jezdil Velorexem (známém mezi československými občany také jako hadraplán, montgomerák, splašené trubky, prdprdcililink či prchající stan), přezdívali Pařízkovi svému sousedovi právě „Prdlavka“.
  Foto: Jaroslav Kocourek

  Náročné stoupání a klesání v kopcovitém pražském terénu nebylo možné svěřit tehdejším tramvajím a původně zamýšlené návrhy na soustavu lanovek se zdály obtížně realizovatelné. A tak se objevily maličké autobusy, sužované obrovským drncáním (namísto dnešních pneumatik měly jen plné pryžové kotouče), s mnoha poruchami, z nichž některé vypadaly skutečně nebezpečně. Když dne 17. listopadu 1909 jednomu z vozů při jízdě z Hradčan na Malou Stranu praskl hnací řetěz, rozjel se autobus nekontrolovaně prudce se svažující Nerudovou ulicí dolů. Pohotový řidič začal snižovat rychlost tlačením kol na hranu chodníku, a tak nedošlo k žádnému zranění, ale vedení dopravního podniku stejně přistoupilo k zastavení provozu autobusů. Nicméně po vzniku Československa si rozrůstání Prahy vyžádalo opět bezkolejné řešení dopravy.

  Dne 21. června 1925 vyjely první větší autobusy, nyní již s kapacitou dvacet sedících a dvacet stojících pasažérů. Mezi jejich linkami se skutečným rekordmanem stal spoj č. 101, který dodnes alespoň z malé části jezdí po své původní trase. Tehdy měla jeho vozidla ještě označení „A“ a spojovala Čechovo náměstí se Záběhlicemi. Již roku 1929 se tato linka prodloužila přes území Vinohrad a Nového Města až na Můstek. V opačném směru začala na začátku 30. let zajíždět až do Hostivaře a od roku 1932 do ní pasažéři nastupovali již na Malostranském náměstí, aby cestou překonali mimo jiné Karlův most. 

  Další změny přinesla 2. světová válka, která způsobila zejména omezení provozu a zkracování trasy. Při komplexní změně označování pražských spojů v roce 1951 bylo písmenko „A“ v názvu linky nahrazeno dodnes užívaným číslem 101. A pod tímto označením se autobusy od roku 1978 znovu vydávaly do vnitřní Prahy, konkrétně na Karlov. Rozsáhlé změny v pražské MHD roku 2009 přinesly odklonění linky 101 z Vršovic na Skalku, ale od prosince 2021 se rekordmanka „Stojednička“ opět pohybuje i v našich ulicích, neboť od Zentivy a Skalky přijíždí přes Záběhlice do Vršovic, aby se po hranici městské části Praha 2 vydala od Vinohradské vodárny k náměstí Jiřího z Poděbrad. Svou trasu končí pár desítek metrů pod Riegrovými sady.

  Jan Gross

  
  

  
  

  
  

  
  

• Srpen 1969: sedm obětí demonstrací

  Byla to tragická náhoda. Nebo něčí úmysl? Ten den čtrnáctiletý obyčejný kluk z Písecka Bohumil Syřínek Prahou jen projížděl. Ale nakonec zamířil za svou tetou na Vinohrady, aby mu půjčila peníze. Byl 21. srpen 1969, první výročí srpnové okupace. Tylovo námětí bylo večer plné lidí – tisíce demonstrantů proti policistům a vojákům s milicionáři. Byl zvědavý, stál a díval se. A pak ho jeden milicionář střelil do břicha. V nemocnici v Londýnské ulici později zemřel. Střelec nebyl nikdy dopaden a obviněn. Podle některých médií to byl milicionář z podniku Okula Nýrsko. Ta existuje a funguje v Nýrsku dodnes.

  Na Syřínka (někdy psáno i Siřínek kvůli chybě matrikářky) upomíná pamětní deska kousek od vchodu do pražského hotelu Beránek v Bělehradské ulici. Stal se nejmladší obětí demonstrací v roce 1969. Ne jedinou. Historici spočítali, že obětí bylo ten den sedm – v Praze a Brně. Byl to poslední vzdor na dlouhá léta. A poslední pokus o získání svobody, se vzpomínkou na upáleného Palacha. Demonstrace a vzpoury mladých Čecho­slováků ale nebyly zastaveny okupujícími vojsky jako v roce 1968. Tentokrát do nich střílela vlastní armáda totalitního režimu, Lidové milice a Veřejná bezpečnost. Jména těch sedmi postupně upadla v zapomnění. Na Syřínkově náhrobním kameni na hřbitově stojí věta: „Spi sladce, drahý Bohoušku. Na shledanou.“ kla

  Tip redakce

  Připomeňte si spolu s městskou částí atmosféru srpnových dní v roce 1968 při projekci filmu VLNY 28. srpna na náměstí Míru. Začátek je 20:30, vstup je volný. Jde o strhující příběh rozhlasáků podle skutečných událostí. Film natočil Jiří Mádl v roce 2024, získal několik cen včetně Českého lva a oblibu u diváků.

  
  

  
  

  
  

• Psalo se před sto lety – Dnes z vinohradských ulic

  „V čištění chodníků zavládla letos úplná anarchie: někdo čistí, někdo nečistí. Druhých je většina a podle toho vyhlížejí naše ulice. Magistrát pražský upozornil nedávno, že povinnost vlastníků domů pečovati o čistotu jejich částí chodníků nepominula, ale jak je patrno, bez účinku.“ 

  Po čase se vydáme do vinohradských ulic, které stejně jako dnes trpěly před sto lety různými neduhy. Nedostatečný úklid byl jedním z nich. S tehdejší intenzivní stavební činností souvisel značný výskyt všemožných bud, ohrad a hromad stavebního materiálu v mnoha vinohradských ulicích: „Nejvíce bud a rumišť je na Královských Vinohradech, jak lze se o tom přesvědčiti malou vycházkou. Spousta bud a stavebních rumišť nachází se v ulici Slezské, Fochově (Vinohradské), Havlíčkově (Bělehradské), Palackého (Anglické) – slovem všude! Pláče nad nimi nejen Esthetika ale i Hygiena.“ 

  Před očima mizel poslední volný pozemek mezi dnešní Vinohradskou třídou a ulicí Slezskou: „Na Seidlově poli staví se o překot, takže bezmála celá plocha lánu zmizela již pod základy moderních novostaveb.“ Také před sto lety bylo vandalství v ulicích bohužel častým jevem: „Zlomyslnost! Na rohu ulic Komenského (Belgické), a Čelakovského (Jana Masaryka), poškodil nějaký ničemník poštovní schránku lakovou barvou (na podlahy) tak, že musí býti znovu natřena.“

  V souvislosti s výstavbou nových toalet a tržní váhy na Tylově náměstí si noviny postěžovaly na jejich výslednou podobu: „Na tržišti na Tylově náměstí blíží se stavba kiosku s novou tržní váhou a podzemními záchody jen velmi zvolna svému dokončení. Nový kiosek, jak jsme již poznamenali, je svými rozměry nedostatečný a nevyniká ani zařízením. Staré macešství Prahy projevuje se tu opět výmluvným způsobem.“ Ve značně neutěšeném stavu zůstávaly naopak podzemní toalety na křižovatce dnešních ulic Anglické a Bělehradské, místními nazývané „hrobka“: „Záchod pustne den za dnem. Jejich kryt byl původně míněn jako zahradnická dekorace a zdobíval se za léta palmami, v zimě smrčím. Dnes není po všem tom ani památky. Jen hromady špinavé prsti dekorují trosky, které by měly býti i s otravným podzemím co nejdříve odstraněny.“

  Michal Frankl

  Pozn. autora: Citace z dobového tisku pochází z periodika „Vinohradské listy“, které je součástí fondů Národní knihovny České republiky.

  
  

  
  

  
  

• Vaříme s...

  Štěpánem Návratem, majitelem restaurace Katchi,
  Na Moráni 17, Praha 2 – Nové Město

  V této rubrice většinou dáváme prostor zajetým podnikům, které místní usedlíci a jedlíci už dobře znají. V tomto čísle uděláme výjimku a podíváme se pod pokličku velmi zajímavé restaurace, která otevírá právě v těchto dnech. Jméno jejího majitele Štěpána Návrata je ale ve světě pražské gastronomie známé natolik, že není vůbec pochyb, že si mlsné jazýčky jeho zbrusu nový podnik – fusion restauraci Katchi – zamilují.

  „V jednadvaceti jsem byl gastronomií nepolíben a měl jsem thajské spolupracovníky, se kterými jsem brigádničil na Palmovce. To vedlo k tomu, že jsem si nakonec otevřel první thajskou restauraci Bangkok na Malé straně,“ začíná poodkrývat svůj gastropříběh Návrat, vyučený truhlář, který vařil podle receptů své babičky už v dětství. „V USA jsem vystudoval architekturu a inženýrství. Když jsem se pak vrátil do Čech a chtěl tu studovat dále, bylo mi řečeno, že nemám maturitu, tak co bych dělal na vysoké škole. Tím jsem na školství zanevřel a při práci jsem vystudoval tříletý obor ekonomika-podnikání,“ říká muž, který stál za známou thajskou restaurací Café Buddha na Vinohradech a ve Vršovicích (dnes tento koncept funguje v Holešovicích pod názvem PRU 58). 

  Pak už jeho další kroky vedly k Moráni. „S kolegou jsme hledali prostor přes internet. Našli jsme místo, ve kterém bylo dřív už několik restaurací. Říkal jsem kolegovi, že tahle část Prahy 2 je gastronomicky polomrtvá a že by nebylo od věci ji trochu pozvednout,“ vypráví Návrat. Interiér, v němž dnes otvírá zbrusu novou restauraci, ho napoprvé příliš neoslnil. „Byl to zanedbaný až zničený prostor s plesnivou podlahou, doslova škaredý. Viděl jsem ale krásné výlohy a okna a řekl jsem si, že to chci. Když ale přišlo na lámání chleba, kolega z toho dva dni před podpisem smlouvy vycouval, a musel jsem to kompletně vzít na sebe,“ popisuje úskalí, které musel překonat. 

  V kompletně zrekonstruovaném prostoru chtěl nejdřív otevřít restauraci zaměřenou na kachní maso na všechny způsoby, narazil ale na nedostatečnou kapacitu vzduchotechniky a přílišnou byrokracii. „Koncept Katchi je moderní kuchyně zaměřená na Asii. Kombinuje prvky japonské, thajské a mexické kuchyně, které k sobě mají extrémně blízko,“ přibližuje zaměření kuchyně. „Našimi zákazníky budou lidé, co chtějí zkoušet nové věci. Nabídneme jim například klasický řízek, ale s japonskou kari omáčkou a japonskou křepelčí majonézou. Člověk si tak může dát jídlo, které zná, ale posunuté do úplně jiných sfér,“ slibuje a láká také na umění mladé šéfkuchařky Sierry Holanové, vítězky první série české reality show Hell’s Kitchen (Pekelná kuchyně).

  Pro čtenáře vybral Štěpán Návrat jednoduché, ale skvělé jídlo, speciálně upravenou kukuřici se sýrem. „Kukuřice je sezónní ingredience, lehce blanšírovaná a dotažená na grilu, s čerstvým kravským sýrem a doplněná mexickým kořením. Extrémně lehké a zároveň vydatné jídlo, kombinace mexických a thajských chutí v rámci našeho konceptu,“ popisuje.

  tin

  Grilovaná kukuřice s espumou (pěnou) z čerstvého sýra

  Na porci budeme potřebovat: celou kukuřici, 100 g čerstvého kravského sýra, 100 ml mléka, 75 ml smetany na šlehání, šalotku, sůl, pepř, olej, uzenou papriku a bylinky na dozdobení.

  Kukuřici celou zblanšírujeme (krátce spaříme a pak ihned ochladíme) ve slané vodě, nakrájíme na díly a dobarvíme na grilu. Na oleji usmažíme šalotku. Na pěnu rozdrobíme sýr, přidáme mléko a smetanu, sůl, pepř, lehce ohřejeme a rozmixujeme. Pokud budeme chtít hutnější konzistenci, přidáme zakysanou smetanu. Kukuřici dáme do misky, zastříkneme pěnou a ozdobíme smaženou šalotkou, uzenou paprikou a bylinkami, které máme rádi.

  TIP REDAKCE: 

  Na ozdobení můžete použít například mikro koriandr. 

• Fotosoutěž

  Vážení čtenáři,

  správná odpověď z minulého čísla zní: Dřevěné postavy, dílo architekta a výtvarníka Jiřího Vorla, jsou součástí výzdoby modlitebny Církve adventistů sedmého dne v Londýnské ulici č. 30. Výherce Luboš Zoubek má u nás v redakci dárek.

  Dnešní fotohádanka vás upozorní na místo, kde z niky nad průčelím nenápadného domu shlíží svatý Vojtěch, první pražský biskup a zakladatel nejstaršího mužského kláštera v českých zemích, tedy toho na pražském Břevnově. Stejné křestní jméno jako tento nejslavnější příslušník slavníkovského rodu a národní patron Čechů a Poláků nesl muž, který se ve svých 75 letech stal rovněž zakladatelem. I když jím vytvořená instituce byla poměrně skromná, představovala radikální zlepšení životní situace několika desítek osob. 

  Zřizovatel této charitativně orientované organizace pro svůj chvályhodný záměr zakoupil bývalou pekárnu. Tento čin dnes připomíná nepříliš výrazná pamětní deska v ose průčelí. Dům je nejstarší stavbou celého domovního bloku, v němž se krčí mezi dvojnásobně vysokými budovami z 2. poloviny 19. století a první třetiny 20. století. A ještě krátce k osobnosti zakladatele: na sklonku života zastával jeden z nejvýznamnějších církevních úřadů v zemi, ale předtím odvedl vynikající práci jako pedagog (pro rady si k němu docházeli mnozí kolegové), archivář, historik a autor řady náboženských spisů. Václava Štulce aktivně podporoval v realizaci myšlenky na zřízení pohřebiště národních velikánů na Vyšehradě.

  
  

  SOUTĚŽNÍ OTÁZKA: 

  O jaký dům se jedná a kdo byl onen zakladatel?

  Odpovědi zasílejte na adresu redakce Novin Prahy 2, nám. Míru 20, 120 39 nebo e-mailem na: tajenka@praha2.cz, nejpozději do 20. srpna.

  Text: Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek