VÝLETY DO HISTORIE
ČÍSLO 6 – ČERVEN 2021
PSALO SE PŘED STO LE T Y
Dnes o elektrické dráze
„Zanedbané vlečňáky jsou specialitou trati č. 1 jezdící přes Vinohrady do Vršovic. Jsou to většinou vozy
někdejší koňky, ošumělé, oprchalého nátěru, s rozbitými reflektory, plné nejohavnější špíny. Cizinci, kteří
budete v nich jezditi na Hradčany, těšte se!“
Z
anedbanou údržbou trpělo také číselné označení linky na střechách
vozů: „Valná část vozů má rozbitá matovaná skla pod plechovými traťovými ciframi. Ve vlastních podnikových dílnách je
rovněž problém zhotoviti plechových, polomosazných krycích kruhů na střešní svítilny vozů vlečných.“ Noviny vyzývaly
pražské živnostníky, aby sami elektrickému podniku aktivně zasílali cenové nabídky na tyto práce: „Snad se poté dočkáme, že vozy elektrické dráhy budou
jezditi ve slušné úpravě, jak se na dopravní
podnik hlavního města státu sluší a patří.“
Kromě nevábného stavu exteriéru a interiéru tramvajových vozů se cestující museli
často potýkat také s nevrlými zřízenci elektrických drah. Mnoho hádek způsobil
tehdy panující všeobecný nedostatek
drobných mincí: „Trpí tím obecenstvo, trpí
personál. Hrubí konduktéři a konduktérky,
kteří s láním vyhazují obecenstvo, platící
korunami z vozů, měli by být oznamováni
a služby, k níž se jim nedostává taktu, zbaveni.“ Peníze naopak v té době putovaly
do úpravy vybraných úseků tramvajových
tratí. Například do rekonstrukce kolejí spojujících Korunní třídu a dnešní náměstí Míru:
„Náměstí Purkyňovo i třída Korunní touto
novou úpravou nesporně získaly. Pozvolnější
ohyb trati č. 2 obrácené nyní více k jihu, odstranil příšerný lomoz skřípajících kol a uvolnil
na náměstí prostor. Litovati dlužno jedině, že
při opravách nedošlo ke zřízení dávno kýžené
a potřebné tramvajové čekárny před kostelem.“ Právě nepříjemný hluk byl a bohužel
stále je pro provoz pražských tramvají často
typickou vlastností: „Hřmotící a skřípající vozy
elektrické dráhy patří k mukám velkopražského obyvatelstva. Vozy nejsou buď namazány neb mají uvolněné podvozky, či vybroušené brzdy, které tlukou a vyvozují
nepříjemné zvuky trhající nervy občanů v ulicích, bytech i kancelářích.“
Úrazy způsobené střetnutím tramvaje a člověka byly před sto lety na denním pořádku.
V mnoha případech však byla na vině neukázněnost samotných chodců. Velkým nešvarem bylo
například vstupování mezi propojené tramvajové vozy. Tramvaje byly tehdy lidově nazývány
výstižným slovem „hnátolamy“. Vagony nebo
spíše hnátolamy mají při skákací horečce naší
veřejnosti denně hody. Pravidelně dodávají
mrtvá těla pathologickým ústavům nebo
přejeté nohy a polámané ruce nemocnicím.“
Snížit počet úrazů mělo i následující technické opatření: „Pražská elektrika by měla
povinně opatřiti mezeru mezi vozem motorovým a vlečným ochrannou mřížkou, jaká
zavedena všude po celém světě.“ Bezpečnost cestujících mělo zvýšit také vybudování nových tramvajových nástupišť. Ovšem
na dopravně vytíženém Purkyňově náměstí
si na tyto úpravy veřejnost musela ještě nějaký čas počkat: „Druhé chodníkové nástupiště před vinohradským kostelem není
dosud vystavěno, ač materiál k němu již
týdny leží podél chodníku. Městský úřad by
měl pohnati liknavé elektrické podniky,
které stále žádají od obecenstva stále nových přídražků, ale ničeho mu za ně neskytají.“ Šťastnou cestu všem, ať už na kole,
po kolejích nebo pěšky.
MICHAL FRANKL
Pozn. autora: Citace z dobového tisku
pochází z periodika „Vinohradské listy“,
které je součástí fondů Národní knihovny
České republiky.
O PŮVODU NÁ ZVŮ ULIC
V ÝR O Č Í M Ě S Í C E
V TŮNÍCH A NA RYBNÍČKU
ČERVNA
3. 6. 1871
Před 150 lety byl položen základní
kámen stavby Gröbeho vily
8. 6. 1946
Před 75 lety se narodil Antonín
Tureček (1946–2011), vinohradnický
odborník, správce vinice na Grébovce
11. 6. 1871
Před 150 lety byl založen spolek
Vltavan v Praze, nejstarší existující
profesní spolek v Čechách
12. 6. 1936
Před 85 lety se narodil Jan Němec
(1936–2016), filmový režisér,
pedagog, představitel Nové vlny
N
Před 79 lety podlehli nacistické přesile
v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje
Gabčík s Kubišem a další parašutisté, kteří
se zde ukrývali po likvidaci Heydricha
23. 6. 1916
Před 105 lety se narodil Zdeněk Šputa
(1916–2014), malíř, sochař, designér,
čestný občan Prahy 2
ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ
18. 6. 1942
ejklidnější komunikace
spojující ulice Ječnou
a Žitnou nese jméno V Tůních. Ve středověku se tu
skutečně nacházely mokřiny
a tůně, náležící k trojici zdejších rybníčků. Odtud vedl
možná již od roku 1348
do právě vznikajícího No-
vého Města první pražský
veřejný vodovod (slovo „veřejný“ je důležité, neboť nejstarší vodovodní potrubí
na území Prahy směřovalo
od Břevnovského kláštera
na Pražský hrad asi již
od roku 1148). Od dnešní
ulice V Tůních vedla dře-
věným potrubím voda
do kašen na Koňském a Dobytčím trhu (tedy na Václavském a Karlově náměstí).
Tradiční místní název odkazující na tůně posléze přešel
i na ulici, jíž dnešní dispozici
vtiskla výstavba v 19. století.
Ulice Na Rybníčku, procházející od ulice V Tůních
do Štěpánské, neodkazuje
jen na konkrétní vodní dílo,
ale i na samostatnou osadu
jménem Rybníček, která
existovala prokazatelně již
v 10. století. Většina zdejších
budov, s výjimkou kostela
sv. Štěpána a rotundy sv.
Longina, vznikla v 19. století.
Mezi roky 1844 a 1880 se
ulice jmenovala Nová Štěpánská, ale od té doby nese
již více než 150 let současný
název. Díky zmíněným sakrálním památkám, a také
díky parčíku s dětským hřištěm, náleží ulice Na Rybníčku mezi místa vyhledávaná pro klid a možnost
odpočinku.
JAN GROSS,
FOTO: JAROSLAV KOCOUREK
13
Legionáři oslavili
sto let své existence
Č
eskoslovenská obec legionářská, spolek
sdružující veterány československého zahraničního a domácího odboje z doby 1. a 2.
světové války a rovněž válečné veterány Armády České republiky z novodobých zahraničních vojenských misí, oslavila v květnu
100 let od svého vzniku. Městská část Praha 2 je
hrdá na těsnou spolupráci s touto významnou
organizací, která má navíc své sídlo právě
v Praze 2. Spolupráce městské části Praha 2
a Československé obce legionářské (ČsOL) je
již tradicí a každým rokem se ji radnice snaží
prohlubovat. Vojenská účast Čechoslováků
v prvním odboji byla po válce komunistickou
prosovětskou vládní politikou záměrně bagatelizována (po roce 1948 byla protiprávně zlikvidována). ČsOL usilovala jak v době první republiky, tak i po druhé světové válce
o výchovu národa k vlastenectví a připravenosti bránit stát a zásady demokracie bez
ohledu na příslušnost k různým politickým
stranám a ideologiím. I proto se městská část
Praha 2 snaží vždy připomínat naši historii
a osobnosti z řad legionářů a válečných veteránů, kteří se jako dobrovolníci rozhodli svou
statečností a odhodláním bojovat na straně
spojenců za obranu svobody.
Zástupci radnice Prahy 2 se spolu pravidelně chodí poklonit památce k pomníku legionářů z 1. světové války s názvem Praha svým
vítězným synům, který stojí na náměstí Pod
Emauzy na Novém Městě, pietních aktů se
pravidelně účastní i žáci a studenti škol
z Prahy 2.
Každým rokem se koná pietní akce na památku obětí operace u Národního památníku
hrdinů heydrichiády u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, v jehož kryptě padli
parašutisté z operace Anthropoid i dalších výsadků, kteří se zde ukrývali.
MČ Praha 2 vydala v roce 2017 publikaci
Heydrichiáda v ulicích Prahy 2, která představuje místa Prahy 2 spjatá s akcí Anthropoid
a terorem, který rozpoutali nacisté po vraždě
říšského protektora Reinharda Heydricha
v květnu 1942. Připomíná jak parašutisty a vojáky, tak statečné občany, kteří na pomoc parašutistům a účast v odboji doplatili životem.
K tématu heydrichiády lze rovněž najít více
než 40 hesel ve webové Encyklopedii Prahy 2.
V Den válečných veteránů 11. listopadu ctí
Praha 2 již tradičně památku veteránů a všech,
kteří pro vlast nasazovali životy. Tato akce je
nejen vyjádřením díků a uznání, ale také
místem setkávání stále žijících osobností z řad
veteránů a válečných hrdinů.
Mezi osobnosti z řad veteránů, kterým byl
udělen titul Čestný občan Prahy 2, patří: divizní
generál Ing. Alois Eliáš, bývalý místopředseda
ČsOL Ing. plk. Alexander Beer, veterán a bývalý
předseda ČsOL Tichomir Mirkovič, členka WAAF
RAF plk. Joy Kadečková, letec a veterán západní fronty František Müller.
Stále se objevují nové skutečnosti a dozvídáme se, že některý z válečných veteránů a hrdinů byl spjat s Prahou 2, nebo zde žil. Na začátku července se chystá městská část Praha 2
spolu se zástupci ČsOL odkrýt na domě U Havlíčkových sadů pamětní desku významného
legionáře, zakladatele legií v Rusku
a ve Francii, hrdiny od Zborova, generála Otakara Husáka, v září ve Vratislavově ulici pamětní desku legionářů bratrů Evaldových,
v říjnu v ulici Malá Štěpánská 5 pamětní desku
armádního generála i.m. a leteckého maršála
RAF Karla Janouška.
K letošním oslavám se připravuje ve spolupráci s Muzeem čs. legií venkovní panelová
výstava pod názvem Dějiny Československé
obce legionářské, která seznámí diváka
ve stručnosti s československým domácím
a zahraničním bojem za samostatný stát
za první světové války s důrazem na poutavý
příběh československých legií.
RED