VÝLETY DO HISTORIE
ČÍSLO 3 – BŘEZEN 2020
13
P S A LO S E P Ř E D S TO L E T Y
Dnes nejen o prezidentských oslavách
„Oslava 70. narozenin presidenta Masaryka na Král. Vinohradech schystána v širokém rámci. Hřebem jejím jest Masarykův
úterek pořádaný v Národním domě. Vinohraďané, ozdobte své domy i okna svých příbytků kvítím a fábory! Manifestujte
jednosvorně svoji bezmeznou úctu a lásku muži, jemuž vděčíte za zázračné dílo svého osvobození!“
M
asarykův portrét měl také nově
zdobit vinohradskou radniční síň.
Ovšem samotný interiér radnice byl v té
době značně zanedbaný: „Zasedací síň
městské radnice vinohradské utrpěla vá-
lečnými lety tak, že musí být opravena
a přitom ovšem i nově upravena. Rada
městská ovšem shledala, že v nynější době
větších oprav pro nákladnost jejich podniknouti nelze. Usnesla se však, aby byla prove-
dena alespoň úprava prozatimní s dočasným
grafickým portrétem prezidentovým.“ O samotné oslavě Vinohradské listy referovaly následovně: „Sedmdesáté narozeniny prezidenta
Masaryka oslaveny byly na Vinohradsku se
skutečným nadšením a ryzí, láskyplnou vroucností.“ Vrcholem oslav bylo divadelní představení: „Sobotní slavnostní představení v Městském divadle nabylo svrchovaného lesku tím,
že se ho pan president s vládou zúčastnil. Celé
město bylo o této druhé presidentově návštěvě
města na nohou a připravilo hlavě státu
na cestě do divadla, v divadle, i před ním
srdečné ovace.“ V sobotu pak program oslav pokračoval akcí pro školní mládež: „V sobotu oslavila osvoboditele národa naše školní mládež rozkošným rautem.“ Věru povedené oslavy.
Ve všední dny město řešilo své běžné provozní záležitosti. Na jaře roku 1920 požádali vinohradští úředníci městskou radu o finanční
podporu: „Městští úředníci vinohradští podali
městské radě žádost za udělení mimořádné výpomoci. Rada městská pojednala o žádosti
a usnesla se nevyhovovati na ten čas vzhledem
k neblahým poměrům finančním, v nichž by
Praha 2 vzpomíná na oběti Popeleční středy
T
ragickou událost spojenou s bombardováním Prahy před 75 lety si připomněla
druhá městská část v pátek 14. února. Před
budovou VFN na Karlově náměstí, kam
městská část umístila pamětní desku obětem
náletu z února 1945, se sešli radní Prahy 2
v čele se starostkou Janou Černochovou s ředitelem Všeobecné fakultní nemocnice Davidem Feltlem a Pražany. Položili věnce a zapálili symbolickou svíčku. Starostka Prahy 2
Jana Černochová připomněla, že nálet
na Prahu, při němž zahynulo 701 lidí, poničil
nejvíc Vinohrady a nejvíc obětí bylo právě
na Karlově náměstí, kde pumy zasáhly kryt.
Bylo zničeno 68 domů, 88 velmi těžce poškozeno, 168 těžce poškozeno a 2351 poškozeno
lehce. Na Vinohradech nálet srovnal se zemí
21 domů, 41 poškodil velmi těžce, 59 těžce
a 1037 lehce. Na Novém Městě bylo 21 domů
zničeno úplně, 33 bylo velmi těžce poškozeno, 61 těžce a 465 lehce. Praha 2 v souvislosti se smutným výročím vydává nové,
rozšířené vydání publikace Popel Popeleční
středy. V ní jsou otištěny vzpomínky oby-
jen těžko nesla nové zatížení.“ Stálým problémem města byl nedostatečný úklid ulic.
A tradičním nešvarem pak pravidelné vykládání peřin v oknech vinohradských
domů: „Vykládání peřin do ulic jest zlozvyk,
s nímž sejdeme se leda již jen na vesnici
a pak – na Královských Vinohradech:
Na Purkyňově náměstí v tzv. representační
frontě domů při divadle, a ještě hojněji
v ulici Nerudově, lemující Riegrovy sady.
Nemrav jest, právě jako vysýpání popelu
na ulici a vyprašování utěrek z oken, policejně zakázán.“ Ovšem to nebylo nic
oproti stavu komunikací v okrajových částech města, například v oblasti Karlova:
„Cesty pod Karlovem jsou skutečnou
ostudou Král. Vinohrad. Prach a smetí
za sucha, bezedné bláto za mokra, znemožňují tudy veškerou chůzi. Vrcholem
této skutečné vesnické idyly jest chodník
před továrnou Binningerovou, stará
ostuda Král. Vinohrad, dále pak rokle pod
Zvonařkou a nebo pověstný kopec pod
dětskou nemocnicí směrem do Nuslí, skutečné hnojiště a pařeniště infekcí, pravé eldorádo tuláků a povalečů.“ V místním tisku
se také pravidelně objevovaly upozornění
na zákaz domácího chovu hospodářských
zvířat: „Chovati jakákoliv hospodářská zvířata v domech vinohradských jest policejně zapovězeno. Oznamte domy, v nichž
se tak přes zákaz děje, Městskému policejnímu úřadu v radnici. Viníci budou přísně
potrestáni.“ A dobrá zpráva se špatným
koncem na závěr: „Pomník Boženy Němcové na Vinohradech postaviti chtěl svým
vlastním nákladem jeden mladší zdejší sochař. Kulturní komise však předloženou
skizzu pro celkovou nezpůsobilost zamítla.“
MICHAL FRANKL
Pozn. autora: Citace z dobového tisku
pochází s periodika „Vinohradské listy“,
které je součástí fondů Národní knihovny
České republiky.
V ÝR O Č Í M Ě S Í C E
BŘEZNA
vatel na den, na nějž se nedá zapomenout, tak
jak je zaslali redakci Novin Prahy 2. Brožurku,
kterou Praha 2 vydává jako svůj symbolický dar
Vzpomínky Josefíny Napravilové
„D
ne 14. února 1945, o Popeleční středě, nastává jeden ze zlomů mého života. Toho dne shodilo přibližně šedesát amerických bombardérů na obydlené části Prahy přes sto padesát
tun bomb, které zasáhly několik čtvrtí, mezi nimi i Nové Město s Karlovým náměstím a Václavskou
pasáží, nad kterou jsme bydleli. Já právě tou dobou odpočívala po obědě. Celkem bylo při náletu
zabito 701 lidí a 1184 zraněno. Dodnes vzpomínám, jak jsme měli v bytě všechno rozbité, okna,
dveře i nábytek, ale já jako zázrakem vyvázla bez zranění. Přitom skleněné střepiny byly zapíchnuté všude kolem a klika od dveří skončila zaražená v klavíru. Pomohly mi asi těžké zatemňovací
deky v oknech. Taková událost nutně člověku dodá sílu, napoví mu, že teď musí pomoci těm,
kdo pomoc potřebují. Ač jsem sama pomáhat nemusela, rozhodla jsem se bez váhání a dobrovolně. K bombardování došlo v poledne, kdy právě procházeli Václavskou pasáží lidé z nedalekého špitálu a zůstali ležet na zemi mrtví nebo zranění. A tak nezbylo nic jiného než vyběhnout ven a pomáhat, dávat první pomoc, děti a dospělé nakládat do sanitek a očekávat druhý
nálet, který naštěstí nepřišel.“
ÚRYVEK Z KNIHY VE JMÉNU NADĚJE, OTIŠTĚNO SE SOUHLASEM JEDNOHO ZE SPOLUAUTORŮ KNIHY PAVLA MOTEJZÍKA
a vzpomínku na smutnou událost, je možné
bezplatně získat na vyžádání v infocentru vinohradské radnice.
KLA
7. 3. 1850
Před 170 lety se narodil
prezident Tomáš Garrigue
Masaryk
7. 3. 1950
se narodila překladatelka
a signatářka Charty 77
Zina Freundová – 70 let
12. 3. 1895
Před 125 lety se narodil
spisovatel Otakar Batlička
13. 3. 1880
Před 140 lety se narodil
architekt Josef Gočár
18. 3. 1930
Před 90 lety zemřel spisovatel
Alois Jirásek
26. 3. 1920
Před 100 lety se narodil
popravený student Karel Bacílek
PODROBNOSTI: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ