VÝLETY DO HISTORIE

ČÍSLO 3 – BŘEZEN 2020

13

P S A LO S E P Ř E D S TO L E T Y

Dnes nejen o prezidentských oslavách

„Oslava 70. narozenin presidenta Masaryka na Král. Vinohradech schystána v širokém rámci. Hřebem jejím jest Masarykův

úterek pořádaný v Národním domě. Vinohraďané, ozdobte své domy i okna svých příbytků kvítím a fábory! Manifestujte

jednosvorně svoji bezmeznou úctu a lásku muži, jemuž vděčíte za zázračné dílo svého osvobození!“

M

asarykův portrét měl také nově

zdobit vinohradskou radniční síň.

Ovšem samotný interiér radnice byl v té

době značně zanedbaný: „Zasedací síň

městské radnice vinohradské utrpěla vá-

lečnými lety tak, že musí být opravena

a přitom ovšem i nově upravena. Rada

městská ovšem shledala, že v nynější době

větších oprav pro nákladnost jejich podniknouti nelze. Usnesla se však, aby byla prove-

dena alespoň úprava prozatimní s dočasným

grafickým portrétem prezidentovým.“ O samotné oslavě Vinohradské listy referovaly následovně: „Sedmdesáté narozeniny prezidenta

Masaryka oslaveny byly na Vinohradsku se

skutečným nadšením a ryzí, láskyplnou vroucností.“ Vrcholem oslav bylo divadelní představení: „Sobotní slavnostní představení v Městském divadle nabylo svrchovaného lesku tím,

že se ho pan president s vládou zúčastnil. Celé

město bylo o této druhé presidentově návštěvě

města na nohou a připravilo hlavě státu

na cestě do divadla, v divadle, i před ním

srdečné ovace.“ V sobotu pak program oslav pokračoval akcí pro školní mládež: „V sobotu oslavila osvoboditele národa naše školní mládež rozkošným rautem.“ Věru povedené oslavy.

Ve všední dny město řešilo své běžné provozní záležitosti. Na jaře roku 1920 požádali vinohradští úředníci městskou radu o finanční

podporu: „Městští úředníci vinohradští podali

městské radě žádost za udělení mimořádné výpomoci. Rada městská pojednala o žádosti

a usnesla se nevyhovovati na ten čas vzhledem

k neblahým poměrům finančním, v nichž by

Praha 2 vzpomíná na oběti Popeleční středy

T

ragickou událost spojenou s bombardováním Prahy před 75 lety si připomněla

druhá městská část v pátek 14. února. Před

budovou VFN na Karlově náměstí, kam

městská část umístila pamětní desku obětem

náletu z února 1945, se sešli radní Prahy 2

v čele se starostkou Janou Černochovou s ředitelem Všeobecné fakultní nemocnice Davidem Feltlem a Pražany. Položili věnce a zapálili symbolickou svíčku. Starostka Prahy 2

Jana Černochová připomněla, že nálet

na Prahu, při němž zahynulo 701 lidí, poničil

nejvíc Vinohrady a nejvíc obětí bylo právě

na Karlově náměstí, kde pumy zasáhly kryt.

Bylo zničeno 68 domů, 88 velmi těžce poškozeno, 168 těžce poškozeno a 2351 poškozeno

lehce. Na Vinohradech nálet srovnal se zemí

21 domů, 41 poškodil velmi těžce, 59 těžce

a 1037 lehce. Na Novém Městě bylo 21 domů

zničeno úplně, 33 bylo velmi těžce poškozeno, 61 těžce a 465 lehce. Praha 2 v souvislosti se smutným výročím vydává nové,

rozšířené vydání publikace Popel Popeleční

středy. V ní jsou otištěny vzpomínky oby-

jen těžko nesla nové zatížení.“ Stálým problémem města byl nedostatečný úklid ulic.

A tradičním nešvarem pak pravidelné vykládání peřin v oknech vinohradských

domů: „Vykládání peřin do ulic jest zlozvyk,

s nímž sejdeme se leda již jen na vesnici

a pak – na Královských Vinohradech:

Na Purkyňově náměstí v tzv. representační

frontě domů při divadle, a ještě hojněji

v ulici Nerudově, lemující Riegrovy sady.

Nemrav jest, právě jako vysýpání popelu

na ulici a vyprašování utěrek z oken, policejně zakázán.“ Ovšem to nebylo nic

oproti stavu komunikací v okrajových částech města, například v oblasti Karlova:

„Cesty pod Karlovem jsou skutečnou

ostudou Král. Vinohrad. Prach a smetí

za sucha, bezedné bláto za mokra, znemožňují tudy veškerou chůzi. Vrcholem

této skutečné vesnické idyly jest chodník

před továrnou Binningerovou, stará

ostuda Král. Vinohrad, dále pak rokle pod

Zvonařkou a nebo pověstný kopec pod

dětskou nemocnicí směrem do Nuslí, skutečné hnojiště a pařeniště infekcí, pravé eldorádo tuláků a povalečů.“ V místním tisku

se také pravidelně objevovaly upozornění

na zákaz domácího chovu hospodářských

zvířat: „Chovati jakákoliv hospodářská zvířata v domech vinohradských jest policejně zapovězeno. Oznamte domy, v nichž

se tak přes zákaz děje, Městskému policejnímu úřadu v radnici. Viníci budou přísně

potrestáni.“ A dobrá zpráva se špatným

koncem na závěr: „Pomník Boženy Němcové na Vinohradech postaviti chtěl svým

vlastním nákladem jeden mladší zdejší sochař. Kulturní komise však předloženou

skizzu pro celkovou nezpůsobilost zamítla.“

MICHAL FRANKL

Pozn. autora: Citace z dobového tisku

pochází s periodika „Vinohradské listy“,

které je součástí fondů Národní knihovny

České republiky.

V ÝR O Č Í M Ě S Í C E

BŘEZNA

vatel na den, na nějž se nedá zapomenout, tak

jak je zaslali redakci Novin Prahy 2. Brožurku,

kterou Praha 2 vydává jako svůj symbolický dar

Vzpomínky Josefíny Napravilové

„D

ne 14. února 1945, o Popeleční středě, nastává jeden ze zlomů mého života. Toho dne shodilo přibližně šedesát amerických bombardérů na obydlené části Prahy přes sto padesát

tun bomb, které zasáhly několik čtvrtí, mezi nimi i Nové Město s Karlovým náměstím a Václavskou

pasáží, nad kterou jsme bydleli. Já právě tou dobou odpočívala po obědě. Celkem bylo při náletu

zabito 701 lidí a 1184 zraněno. Dodnes vzpomínám, jak jsme měli v bytě všechno rozbité, okna,

dveře i nábytek, ale já jako zázrakem vyvázla bez zranění. Přitom skleněné střepiny byly zapíchnuté všude kolem a klika od dveří skončila zaražená v klavíru. Pomohly mi asi těžké zatemňovací

deky v oknech. Taková událost nutně člověku dodá sílu, napoví mu, že teď musí pomoci těm,

kdo pomoc potřebují. Ač jsem sama pomáhat nemusela, rozhodla jsem se bez váhání a dobrovolně. K bombardování došlo v poledne, kdy právě procházeli Václavskou pasáží lidé z nedalekého špitálu a zůstali ležet na zemi mrtví nebo zranění. A tak nezbylo nic jiného než vyběhnout ven a pomáhat, dávat první pomoc, děti a dospělé nakládat do sanitek a očekávat druhý

nálet, který naštěstí nepřišel.“

ÚRYVEK Z KNIHY VE JMÉNU NADĚJE, OTIŠTĚNO SE SOUHLASEM JEDNOHO ZE SPOLUAUTORŮ KNIHY PAVLA MOTEJZÍKA

a vzpomínku na smutnou událost, je možné

bezplatně získat na vyžádání v infocentru vinohradské radnice.

KLA

7. 3. 1850

Před 170 lety se narodil

prezident Tomáš Garrigue

Masaryk

7. 3. 1950

se narodila překladatelka

a signatářka Charty 77

Zina Freundová – 70 let

12. 3. 1895

Před 125 lety se narodil

spisovatel Otakar Batlička

13. 3. 1880

Před 140 lety se narodil

architekt Josef Gočár

18. 3. 1930

Před 90 lety zemřel spisovatel

Alois Jirásek

26. 3. 1920

Před 100 lety se narodil

popravený student Karel Bacílek

PODROBNOSTI: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ