Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 4

4

ČÍSLO 5 – KVĚTEN 2018

Téma měsíce

Karlovo náměstí nahlédlo do středověku

Tajný plán templářů, záhada ztracené věže

V soutěžním dialogu se utkají týmy architektů

Historie versus současnost Karlova náměstí

Prvního setkání se kromě soutěžících zúčastnili i odborníci, kteří mají kproblematice co říci. Historici, památkáři, za-

hradní a krajinářští architekti představili tento unikátní prostor ze své perspektivy. Na génia loci a historickou paměť

Karlova náměstí se zaměřil historik a  lozof docent Petr Hlaváček zKarlovy univerzity. Zjeho přednášky vybíráme.

Napodzim se hlavní město prostřednictvím svého Institutu plánování a rozvoje (IPR) rozhodlo vypsat „soutěžní dia-

log“ na obnovu Karlova náměstí a zapojit do něj hned od počátku všechny zainteresované strany. Nová podoba parku

se nyní hledá formou interaktivní spolupráce města spěti týmy českých i zahraničních architektů. Vúnoru proběhl

první workshop, kdy se architekti seznámili sproblematikou náměstí ze všech možných úhlů a dostali za úkol vypra-

covat koncepty nové podoby parku. Ty pak prezentovali 5.dubna na Novoměstské radnici a kompletní návrhy promě-

ny Karlova náměstí představí včervnu. Manažerem projektu revitalizace Karlova náměstí je architekt Jan Harciník.

Zastihli jsme ho při druhém setkání na Novoměstské radnici a zeptali se na princip a průběh workshopů.

Jedno z nejvýznamnějších pražských veřejných prostranství volá

pogenerální obnově, otom není pochyb. Jak ale najít ideální směr, jímž

by se Karlovo náměstí mělo vydat, aby to vyhovovalo nárokům naveřejný

prostor 21.století? Thomayerova romantická vize už životaschopná není.

Nyní jde o to nalézt kompromis mezi městskou funkcí, tedy moderním

aživým náměstím, azelenou oázou uprostřed metropole. Vytvořit místo,

kde by Pražané rádi trávili svůj čas azároveň by tudy byla radost jen projít,

atřeba se izastavit nakávu.

Jakou cestou se bude ubírat Karlovo náměstí(II.)

Workshop je součástí zadávacího řízení

se soutěžním dialogem, jehož cílem je

získat konsenzuální návrh řešení revitali-

zace Karlova náměstí. Toho prvního

sekromě týmů a hodnotící komiseúčast-

nila iřada „stakeholderů“ (zainteresované

strany, pozn. red.), mezi nimi zástup-

ciměstské části Praha2, památkářů, Vše-

obecné fakultní nemocnice a dalších vý-

znamných institucí. A také například Spo-

lek vlastníků nemovitostí na Karlově ná-

městí. Cílem druhého workshopu bylo

prezentovat koncepty přístupu všech pě-

ti vybraných ateliérů k řešení Karlova ná-

městí a předat jim zpětnou vazbu, kterou

zapracují do dalších návrhů řešení.

Co se bude dít na dalších setkáních?

Včervnu týmy představí podrobnější ná-

vrhy řešení a opět získají zpětnou vazbu

od pozvaných expertů, zainteresovaných

stran a komise. Poté budou pracovat na

 nálním návrhu. Vzáří komise rozhodne

o vítězi, který bude pověřen zpracováním

kompletní projektové dokumentace dle

svého návrhu.

Architekti diskutovali o tom, zda se

má Karlovo náměstí proměnit v mo-

derní městský prostor, nebo spíš park

lákající k odpočinku. Kčemu se přiklá-

níte vy?

Každý koncept přistupuje ke Karlovu ná-

městí speci ckým způsobem. Cílem je,

aby byl výsledný návrh konsenzuálně při-

jat všemi důležitými stranami. Který to bu-

de, to je otázkou dalších diskusí a rozhod-

nutí odbornékomise.

Co je podle vás největší výzvou pro

soutěžící architekty?

Zejména otázka, jak se postavit

k protichůdným požadavkům

jednotlivých stran, vyhodnotit

relevantnost jejich připomí-

nek, splnit obtížné zadání a zá-

roveň vytvořit svébytný a kva-

litní veřejný prostor, odpovída-

jící potřebám metropole

21.století.

Lze určit horizont, ve kterém

by se park na Karlově náměs-

tí mohl začít proměňovat?

Po skončení řízení bude následovat fá-

ze projektování, která může trvat zhru-

ba dva roky. Pak může začít samotná

realizace.

Jaký význam tomuto místu přisuzu-

jete zceloměstského hlediska?

Karlovo náměstí je jedním z nejvý-

znamnějších veřejných prostranství

Prahy. Tomu by měla odpovídat i úro-

veň a kvalita péče. Věřím, že výsledkem

současného procesu bude její zlepšení

tak, aby revitalizovaný park vydržel ně-

kolik dalších generací. len, foto: IPR

„Mentální topogra e“ Karlova náměstí

Před polovinou 19.století se rodí dvojí re-

 exe Prahy, realistická afantaskní, odráže-

jící se vkrásné literatuře apoezii. Předmě-

tem této stylizace se stalo i Karlovo ná-

městí, nepominutelná lokalita pražské

mentální topogra e, jíž se zmocňovala

imaginace intelektuálů aumělců. VTylově

povídce „OdNového roku dopostu“ (1846)

je Dobytčí trh líčen jako místo, kde „zkaž-

dé hospody vřeštivá hudba zaznívala“. Roku

1847 se zde v hostinci „U Zlatého vola“

scházel radikálně demokratický politický

klub „Repeal“, během pražské bouře

včervnu 1848 došlo také zde kbojům me-

zi vojskem astudenty. Symbolický poten-

ciál tohoto veřejného prostranství si dob-

ře uvědomoval Karel Havlíček Borovský,

který v roce 1848 inicioval

jeho přejmenování naKar-

lovo náměstí. To sice získalo

exkluzivní jméno, vzhled

však zůstával nevábný. Ně-

mecký průvodce Prahou

z roku 1853 nazývá toto

prostranství „nestvůrným“,

a to pro jeho ohromnou

rozlohu, pustotu aneupra-

venost, zatímco nedaleké

Václavské náměstí hodnotí

jako „nádherné“.

Záhy se objevily úvahy, že by se toto ná-

městí mohlo stát centrem vědy akultury.

Již roku 1865 navrhoval zemský sněm

pražské obci, aby novostavba Muzea Krá-

lovství českého vznikla poblíž Novoměst-

ské radnice. Jednání však nebyla úspěšná.

Zdá se, že právě tehdy byla promarněna

možnost, aby se Karlovo náměstí stalo –

spolu se Staroměstským aVáclavským ná-

městím – nejvýznamnějším jevištěm mo-

derních pražských a českých dějin. Ja-

kýmsi „náhradním plánem“ byly parkové

úpravy vrcholící vletech 1884–1885 reali-

zací projektu Františka Thomayera. Ještě

předtím tu pro kratochvíli Pražanů bylo

v letech 1871–1872 vystaveno slavné

Zellerovo alpské dioráma, roku 1874 se

městská rada usnesla, že jedno z „rejdišť

pro děti“ bude zřízeno právě tady. Karlovo

náměstí se stalo významnou promená-

dou, zatímco velké pražské ačeské dějiny

již kráčely jinudy.

Náměstí též vzbuzovalo obdiv zahranič-

ních návštěvníků. Anglický básník Arthur

Symons je roku 1903 popisoval násle-

dovně: „Celá Praha je červená a zelená,

ačást jejího kouzla pochází odútulného,

rozkošného způsobu, jímž vyplňuje prázd-

ná prostranství travou a stromy, jako

na prostranném Karlově náměstí, pokud

vím, jediném městském náměstí vůbec, jež

tvoří téměř park vyložený hebkou travou

a stinnými stromy a vzorkovanými květi-

novými záhony apřec je skutečným měst-

ským náměstím.“

Karlovo náměstí  guruje též v Haškově

„Švejkovi“. Zvěčnělé jsou například tyto vý-

roky: „Představte si park, řekněme naKarlá-

ku, anakaždým stromě jeden voják bez dis-

ciplíny.“ Nebo: „Anemíváte někdy občas ně-

jaké záchvaty? – To prosím nemám, jen jed-

nou málem byl by mne zachvátil nějakej au-

tomobil naKarlově náměstí.“

K poetice Karlova náměstí se vyslovil

i Karel Čapek. Jeho „Velká policejní po-

hádka“ (1924) si všímá zdejších strašidel,

poněvadž tu bydleli skřítkové, z nichž

nejznámější byl jistý Padrholec. Tajemná

světýlka se však podohodě sradními od-

stěhovala doStromovky. VČapkově po-

dání je pohádka jakýmsi občanským

žánrem aČapkův „Karlák“ je symbolem

smířlivého a laskavého soužití tradice

smodernitou.

Poněkud odlišná poetika panovala v„nor-

malizačních časech“, kdy byla naše země

gubernií sovětsko-ruského impéria. Po-

kud bychom vtehdejší literatuře hledali

nějaký typický autorský postoj vůči Karlo-

vu náměstí, byly by to všelijaké odstíny

nostalgie. Egon Bondy re ektuje Karlovo

náměstí v „Příšerných příbězích“ (1976)

abásník Ivan Diviš, pražský

rodák žijící v německém

exilu, odkrývá v básnické

sbírce „Beránek na sněhu“

(1980) metafyzické frag-

menty svého pražského

dětství: „Sněžilo hustě ami-

lostně, jak naboudy naKar-

láku / když jsem byl malý.“

Za skutečného objevitele

„ducha Karláku“ však musí-

me považovat Bohumila

Hrabala. V autobiogra c-

kém příběhu „Kluby poezie“ (1981) cha-

rakterizuje tehdejší Karlovo náměstí Hra-

balovo alter ego Hanťa: „Všichni pádí

zNárodní naKarlák aobráceně.“ / „Kráčel

jsem vzadumání na Karlák.“ / „Karlákem

táhne průvan odVltavy, ato já mám rád.“

Ipro Hrabala-Hanťu má vsobě toto pro-

stranství něco z dávného středověkého

mystéria, neboť právě tady se Hanťa zá-

hadně setkal s Immanuelem Kantem,

který „před čtvrtstoletím se mi zjevil

na Karláku, když jsem si kupoval vuřty

zadeštivé noci.“

Představte si, že by dnes v jediný den

doPrahy přišly skoro tři miliony lidí, tedy

dvakrát víc, než tady veskutečnosti žije?

Zdá se vám to nemožné? Apřece se něco

podobného stalo v roce 1369. Alespoň

podle kronikáře Václava Hájka zLibočan,

který napsal, že nasvátek Kopí a Hřebů

tehdy na Nové Město dorazilo více než

sto tisíc poutníků. Tedy dvakrát více, než

tehdy měla obyvatel všechna tři pražská

města dohromady.

Čím byl svátek Kopí aHřebů tak proslulý?

Když římský ačeský král Karel IV. vroce

1350 získal korunovační poklad Svaté říše

římské včele stakzvaným Kopím osudu,

hned ho přikázal vystavit na odiv lidu.

Sběhlo se ho tam tehdy tolik, že se Karel

rozhodl relikvie ukazovat každý rok. Pa-

pež Inocenc VI. k tomu ustavil zvláštní

svátek Kopí aHřebů Páně.

Relikvie původně ukazovali zdřevěného

lešení uprostřed dnešního Karlova ná-

městí. Po Karlově smrti však jeho syn

anástupce Václav IV. pověřil tajemné Bra-

trstvo obruče skladivem, aby tam vysta-

vělo monumentální chrám Božího Těla

aKrve. Měl unikátní podobu centrální vě-

že, obklopené věncem kaplí napůdorysu

osmicípé hvězdy. Zakládací listina chrá-

mu je datovaná 1. dubna 1382, skoro

naden přesně 70 let pozrušení řádu Chu-

dých rytířů Krista a Šalomounova chrá-

mu, známějšího pod názvem templáři.

Nabízí se domněnka, že kaple Těla aKrve

je veskutečnosti dílem templářů, jimž se

v Praze podařilo přežít pronásledování.

Důkazy o tom však chybí. Bratrstvo

obruče skladivem vedle kaple postavilo

také kamennou věž pro vystavování re-

likvií. Ta však záhadně zmizela už někdy

během 15. století. Snad vkvětnu 1434,

kdy Nové Město dobylo vojsko Staro-

městských, přičemž zničilo mnoho bu-

dov a také památnou zakládací listinu

města odKarla IV.

Roku 1403 Bratrstvo darovalo kapli Boží-

ho Těla a Krve českému národu pražské

University. Kaple se tím stala duchovním

středem kališnického hnutí i jedním

zprvních míst, kde laici přijímali podobo-

jí. Poupálení mistra Jana Husa mu právě

tady jeho žáci postavili kinetaf, tedy sym-

bolický hrob. Poporážce českého stavov-

ského vojska vbitvě naBílé hoře vítězný

císař Ferdinand II. kapli Božího Těla aKrve

předal Tovaryšstvu Ježíšovu. Jezuité kapli

užívali jako svůj hlavní pražský chrám,

dokud si přímo naproti ní nepostavili no-

vý kostel svatého Ignáce. Akdyž byl roku

1773 řád zrušen, jezuité prý vkryptě pod

kaplí zazdili poklad nedozírné ceny. Kap-

le Těla a Krve byla roku 1791 bohužel

zbořena dozákladů. Ale kdo ví, poklad je-

zuitů tam možná stále ještě čeká našťast-

ného nálezce.

Svátek Kopí a Hřebů, na nějž v dobách

největší slávy přicházely desetitisíce

poutníků zcelé Evropy, byl vprůběhu hu-

sitských válek zapomenut. Spolek Bra-

trstvo obruče skladivem aměstská část

Praha 2 se ho letos rozhodly obnovit.

Petr Stančík, spisovatel

Po šesti stoletích

se vrátil naKarlovo

náměstí svátek,

který byl v době

Karla IV. tak proslu-

lý, že zaním puto-

vali doPrahy věřící

zcelé Evropy. Svá-

tek, který přesto

postupně zcela

upadl v zapome-

nutí. Obnovený

Svátek Kopí aHře-

bů (rozuměj: Páně)

se konal 13. dubna

2018 na stejném

místě, kde lucem-

burští panovníci

nechávali jednou doroka okázale vysta-

vovat svaté ostatky, korunovační kleno-

ty a další relikvie. Tentokrát proběhl

v mnohem skromnější podobě, kdy

místo desetitisíců poutníků zaplnily ná-

městí kaluže vody anebe protínaly bles-

ky. K tomu nejzajímavějšímu patřila

středověká muzika v podání skupiny

Bakchus, ale iprodejní sortiment uněko-

lika stánků. Prodejci nabízeli itakové zají-

mavosti, jako křesadlo narozdělání ohně

nebo perník vetvaru znaku rytířského řá-

du Točenice, jehož předchůdcem bylo

Bratrstvo obruče skladivem. Právě ono

postavilo pro vystavování ostatků

na Karlově náměstí krásnou gotickou

kapli Božího Těla. Dnes si o této kapli

můžeme už jen číst vknížkách.

kla

Starostka J. Černochová se svým zástupcem M. Víškem (vpravo) a rad-

ním J. Šolcem Foto: tom