4
ČÍSLO 5 – KVĚTEN 2018
Téma měsíce
Jakou cestou se bude ubírat Karlovo náměstí (II.)
Jedno z nejvýznamnějších pražských veřejných prostranství volá
po generální obnově, o tom není pochyb. Jak ale najít ideální směr, jímž
by se Karlovo náměstí mělo vydat, aby to vyhovovalo nárokům na veřejný
prostor 21. století? Thomayerova romantická vize už životaschopná není.
Nyní jde o to nalézt kompromis mezi městskou funkcí, tedy moderním
a živým náměstím, a zelenou oázou uprostřed metropole. Vytvořit místo,
kde by Pražané rádi trávili svůj čas a zároveň by tudy byla radost jen projít,
a třeba se i zastavit na kávu.
V soutěžním dialogu se utkají týmy architektů Karlovo náměstí nahlédlo do středověku
Na podzim se hlavní město prostřednictvím svého Institutu plánování a rozvoje (IPR) rozhodlo vypsat „soutěžní dialog“ na obnovu Karlova náměstí a zapojit do něj hned od počátku všechny zainteresované strany. Nová podoba parku
se nyní hledá formou interaktivní spolupráce města s pěti týmy českých i zahraničních architektů. V únoru proběhl
první workshop, kdy se architekti seznámili s problematikou náměstí ze všech možných úhlů a dostali za úkol vypracovat koncepty nové podoby parku. Ty pak prezentovali 5. dubna na Novoměstské radnici a kompletní návrhy proměny Karlova náměstí představí v červnu. Manažerem projektu revitalizace Karlova náměstí je architekt Jan Harciník.
Zastihli jsme ho při druhém setkání na Novoměstské radnici a zeptali se na princip a průběh workshopů.
Zejména otázka, jak se postavit
Workshop je součástí zadávacího řízení
k protichůdným požadavkům
se soutěžním dialogem, jehož cílem je
jednotlivých stran, vyhodnotit
získat konsenzuální návrh řešení revitalirelevantnost jejich připomízace Karlova náměstí. Toho prvního
nek, splnit obtížné zadání a záse kromě týmů a hodnotící komise účastroveň vytvořit svébytný a kvanila i řada „stakeholderů“ (zainteresované
litní veřejný prostor, odpovídastrany, pozn. red.), mezi nimi zástupjící potřebám metropole
ci městské části Praha 2, památkářů, Vše21. století.
obecné fakultní nemocnice a dalších výLze určit horizont, ve kterém
znamných institucí. A také například Spoby se park na Karlově náměslek vlastníků nemovitostí na Karlově nátí mohl začít proměňovat?
městí. Cílem druhého workshopu bylo
prezentovat koncepty přístupu všech pě- Architekti diskutovali o tom, zda se Po skončení řízení bude následovat fáti vybraných ateliérů k řešení Karlova ná- má Karlovo náměstí proměnit v mo- ze projektování, která může trvat zhruměstí a předat jim zpětnou vazbu, kterou derní městský prostor, nebo spíš park ba dva roky. Pak může začít samotná
zapracují do dalších návrhů řešení.
lákající k odpočinku. K čemu se přiklá- realizace.
Co se bude dít na dalších setkáních?
níte vy?
Jaký význam tomuto místu přisuzuV červnu týmy představí podrobnější ná- Každý koncept přistupuje ke Karlovu ná- jete z celoměstského hlediska?
vrhy řešení a opět získají zpětnou vazbu městí specifickým způsobem. Cílem je, Karlovo náměstí je jedním z nejvýod pozvaných expertů, zainteresovaných aby byl výsledný návrh konsenzuálně při- znamnějších veřejných prostranství
stran a komise. Poté budou pracovat na jat všemi důležitými stranami. Který to bu- Prahy. Tomu by měla odpovídat i úrofinálním návrhu. V září komise rozhodne de, to je otázkou dalších diskusí a rozhod- veň a kvalita péče. Věřím, že výsledkem
o vítězi, který bude pověřen zpracováním nutí odborné komise.
současného procesu bude její zlepšení
kompletní projektové dokumentace dle Co je podle vás největší výzvou pro tak, aby revitalizovaný park vydržel něsoutěžící architekty?
svého návrhu.
kolik dalších generací.
len, foto: IPR
Historie versus současnost Karlova náměstí
Prvního setkání se kromě soutěžících zúčastnili i odborníci, kteří mají k problematice co říci. Historici, památkáři, zahradní a krajinářští architekti představili tento unikátní prostor ze své perspektivy. Na génia loci a historickou paměť
Karlova náměstí se zaměřil historik a filozof docent Petr Hlaváček z Karlovy univerzity. Z jeho přednášky vybíráme.
„Mentální topografie“ Karlova náměstí zací projektu Františka Thomayera. Ještě i Karel Čapek. Jeho „Velká policejní poPřed polovinou 19. století se rodí dvojí re- předtím tu pro kratochvíli Pražanů bylo hádka“ (1924) si všímá zdejších strašidel,
flexe Prahy, realistická a fantaskní, odráže- v letech 1871–1872 vystaveno slavné poněvadž tu bydleli skřítkové, z nichž
jící se v krásné literatuře a poezii. Předmě- Zellerovo alpské dioráma, roku 1874 se nejznámější byl jistý Padrholec. Tajemná
tem této stylizace se stalo i Karlovo ná- městská rada usnesla, že jedno z „rejdišť světýlka se však po dohodě s radními odměstí, nepominutelná lokalita pražské pro děti“ bude zřízeno právě tady. Karlovo stěhovala do Stromovky. V Čapkově pomentální topografie, jíž se zmocňovala náměstí se stalo významnou promená- dání je pohádka jakýmsi občanským
imaginace intelektuálů a umělců. V Tylově dou, zatímco velké pražské a české dějiny žánrem a Čapkův „Karlák“ je symbolem
povídce „Od Nového roku do postu“ (1846) již kráčely jinudy.
smířlivého a laskavého soužití tradice
je Dobytčí trh líčen jako místo, kde „z kaž- Náměstí též vzbuzovalo obdiv zahranič- s modernitou.
dé hospody vřeštivá hudba zaznívala“. Roku ních návštěvníků. Anglický básník Arthur Poněkud odlišná poetika panovala v „nor1847 se zde v hostinci „U Zlatého vola“ Symons je roku 1903 popisoval násle- malizačních časech“, kdy byla naše země
scházel radikálně demokratický politický dovně: „Celá Praha je červená a zelená, gubernií sovětsko-ruského impéria. Poklub „Repeal“, během pražské bouře a část jejího kouzla pochází od útulného, kud bychom v tehdejší literatuře hledali
v červnu 1848 došlo také zde k bojům me- rozkošného způsobu, jímž vyplňuje prázd- nějaký typický autorský postoj vůči Karlozi vojskem a studenty. Symbolický poten- ná prostranství travou a stromy, jako vu náměstí, byly by to všelijaké odstíny
ciál tohoto veřejného prostranství si dob- na prostranném Karlově náměstí, pokud nostalgie. Egon Bondy reflektuje Karlovo
ře uvědomoval Karel Havlíček Borovský, vím, jediném městském náměstí vůbec, jež náměstí v „Příšerných příbězích“ (1976)
který v roce 1848 inicioval
a básník Ivan Diviš, pražský
jeho přejmenování na Karrodák žijící v německém
lovo náměstí. To sice získalo
exilu, odkrývá v básnické
exkluzivní jméno, vzhled
sbírce „Beránek na sněhu“
však zůstával nevábný. Ně(1980) metafyzické fragmecký průvodce Prahou
menty svého pražského
z roku 1853 nazývá toto
dětství: „Sněžilo hustě a miprostranství „nestvůrným“,
lostně, jak na boudy na Kara to pro jeho ohromnou
láku / když jsem byl malý.“
rozlohu, pustotu a neupraZa skutečného objevitele
venost, zatímco nedaleké
„ducha Karláku“ však musíme považovat Bohumila
Václavské náměstí hodnotí
jako „nádherné“.
Hrabala. V autobiograficZáhy se objevily úvahy, že by se toto ná- tvoří téměř park vyložený hebkou travou kém příběhu „Kluby poezie“ (1981) chaměstí mohlo stát centrem vědy a kultury. a stinnými stromy a vzorkovanými květi- rakterizuje tehdejší Karlovo náměstí HraJiž roku 1865 navrhoval zemský sněm novými záhony a přec je skutečným měst- balovo alter ego Hanťa: „Všichni pádí
pražské obci, aby novostavba Muzea Krá- ským náměstím.“
z Národní na Karlák a obráceně.“ / „Kráčel
lovství českého vznikla poblíž Novoměst- Karlovo náměstí figuruje též v Haškově jsem v zadumání na Karlák.“ / „Karlákem
ské radnice. Jednání však nebyla úspěšná. „Švejkovi“. Zvěčnělé jsou například tyto vý- táhne průvan od Vltavy, a to já mám rád.“
Zdá se, že právě tehdy byla promarněna roky: „Představte si park, řekněme na Karlá- I pro Hrabala-Hanťu má v sobě toto promožnost, aby se Karlovo náměstí stalo – ku, a na každým stromě jeden voják bez dis- stranství něco z dávného středověkého
spolu se Staroměstským a Václavským ná- ciplíny.“ Nebo: „A nemíváte někdy občas ně- mystéria, neboť právě tady se Hanťa záměstím – nejvýznamnějším jevištěm mo- jaké záchvaty? – To prosím nemám, jen jed- hadně setkal s Immanuelem Kantem,
derních pražských a českých dějin. Ja- nou málem byl by mne zachvátil nějakej au- který „před čtvrtstoletím se mi zjevil
kýmsi „náhradním plánem“ byly parkové tomobil na Karlově náměstí.“
na Karláku, když jsem si kupoval vuřty
úpravy vrcholící v letech 1884–1885 reali- K poetice Karlova náměstí se vyslovil za deštivé noci.“
Po šesti stoletích
se vrátil na Karlovo
náměstí svátek,
který byl v době
Karla IV. tak proslulý, že za ním putovali do Prahy věřící
z celé Evropy. Svátek, který přesto
postupně zcela
upadl v zapomenutí. Obnovený
Svátek Kopí a Hřebů (rozuměj: Páně)
se konal 13. dubna
2018 na stejném
místě, kde lucem- Starostka J. Černochová se svým zástupcem M. Víškem (vpravo) a radFoto: tom
burští panovníci ním J. Šolcem
nechávali jednou do roka okázale vysta- lika stánků. Prodejci nabízeli i takové zajívovat svaté ostatky, korunovační kleno- mavosti, jako křesadlo na rozdělání ohně
ty a další relikvie. Tentokrát proběhl nebo perník ve tvaru znaku rytířského řáv mnohem skromnější podobě, kdy du Točenice, jehož předchůdcem bylo
místo desetitisíců poutníků zaplnily ná- Bratrstvo obruče s kladivem. Právě ono
městí kaluže vody a nebe protínaly bles- postavilo pro vystavování ostatků
ky. K tomu nejzajímavějšímu patřila na Karlově náměstí krásnou gotickou
středověká muzika v podání skupiny kapli Božího Těla. Dnes si o této kapli
Bakchus, ale i prodejní sortiment u něko- můžeme už jen číst v knížkách.
kla
Tajný plán templářů, záhada ztracené věže
Představte si, že by dnes v jediný den
do Prahy přišly skoro tři miliony lidí, tedy
dvakrát víc, než tady ve skutečnosti žije?
Zdá se vám to nemožné? A přece se něco
podobného stalo v roce 1369. Alespoň
podle kronikáře Václava Hájka z Libočan,
který napsal, že na svátek Kopí a Hřebů
tehdy na Nové Město dorazilo více než
sto tisíc poutníků. Tedy dvakrát více, než
tehdy měla obyvatel všechna tři pražská
města dohromady.
Čím byl svátek Kopí a Hřebů tak proslulý?
Když římský a český král Karel IV. v roce
1350 získal korunovační poklad Svaté říše
římské v čele s takzvaným Kopím osudu,
Důkazy o tom však chybí. Bratrstvo
obruče s kladivem vedle kaple postavilo
také kamennou věž pro vystavování relikvií. Ta však záhadně zmizela už někdy
během 15. století. Snad v květnu 1434,
kdy Nové Město dobylo vojsko Staroměstských, přičemž zničilo mnoho budov a také památnou zakládací listinu
města od Karla IV.
Roku 1403 Bratrstvo darovalo kapli Božího Těla a Krve českému národu pražské
University. Kaple se tím stala duchovním
středem kališnického hnutí i jedním
z prvních míst, kde laici přijímali podobojí. Po upálení mistra Jana Husa mu právě
hned ho přikázal vystavit na odiv lidu.
Sběhlo se ho tam tehdy tolik, že se Karel
rozhodl relikvie ukazovat každý rok. Papež Inocenc VI. k tomu ustavil zvláštní
svátek Kopí a Hřebů Páně.
Relikvie původně ukazovali z dřevěného
lešení uprostřed dnešního Karlova náměstí. Po Karlově smrti však jeho syn
a nástupce Václav IV. pověřil tajemné Bratrstvo obruče s kladivem, aby tam vystavělo monumentální chrám Božího Těla
a Krve. Měl unikátní podobu centrální věže, obklopené věncem kaplí na půdorysu
osmicípé hvězdy. Zakládací listina chrámu je datovaná 1. dubna 1382, skoro
na den přesně 70 let po zrušení řádu Chudých rytířů Krista a Šalomounova chrámu, známějšího pod názvem templáři.
Nabízí se domněnka, že kaple Těla a Krve
je ve skutečnosti dílem templářů, jimž se
v Praze podařilo přežít pronásledování.
tady jeho žáci postavili kinetaf, tedy symbolický hrob. Po porážce českého stavovského vojska v bitvě na Bílé hoře vítězný
císař Ferdinand II. kapli Božího Těla a Krve
předal Tovaryšstvu Ježíšovu. Jezuité kapli
užívali jako svůj hlavní pražský chrám,
dokud si přímo naproti ní nepostavili nový kostel svatého Ignáce. A když byl roku
1773 řád zrušen, jezuité prý v kryptě pod
kaplí zazdili poklad nedozírné ceny. Kaple Těla a Krve byla roku 1791 bohužel
zbořena do základů. Ale kdo ví, poklad jezuitů tam možná stále ještě čeká na šťastného nálezce.
Svátek Kopí a Hřebů, na nějž v dobách
největší slávy přicházely desetitisíce
poutníků z celé Evropy, byl v průběhu husitských válek zapomenut. Spolek Bratrstvo obruče s kladivem a městská část
Praha 2 se ho letos rozhodly obnovit.
Petr Stančík, spisovatel