Strana 4
4
ČÍSLO 5 – KVĚTEN 2018
Téma měsíce
Karlovo náměstí nahlédlo do středověku
Tajný plán templářů, záhada ztracené věže
V soutěžním dialogu se utkají týmy architektů
Historie versus současnost Karlova náměstí
Prvního setkání se kromě soutěžících zúčastnili i odborníci, kteří mají kproblematice co říci. Historici, památkáři, za-
hradní a krajinářští architekti představili tento unikátní prostor ze své perspektivy. Na génia loci a historickou paměť
Karlova náměstí se zaměřil historik a lozof docent Petr Hlaváček zKarlovy univerzity. Zjeho přednášky vybíráme.
Napodzim se hlavní město prostřednictvím svého Institutu plánování a rozvoje (IPR) rozhodlo vypsat „soutěžní dia-
log“ na obnovu Karlova náměstí a zapojit do něj hned od počátku všechny zainteresované strany. Nová podoba parku
se nyní hledá formou interaktivní spolupráce města spěti týmy českých i zahraničních architektů. Vúnoru proběhl
první workshop, kdy se architekti seznámili sproblematikou náměstí ze všech možných úhlů a dostali za úkol vypra-
covat koncepty nové podoby parku. Ty pak prezentovali 5.dubna na Novoměstské radnici a kompletní návrhy promě-
ny Karlova náměstí představí včervnu. Manažerem projektu revitalizace Karlova náměstí je architekt Jan Harciník.
Zastihli jsme ho při druhém setkání na Novoměstské radnici a zeptali se na princip a průběh workshopů.
Jedno z nejvýznamnějších pražských veřejných prostranství volá
pogenerální obnově, otom není pochyb. Jak ale najít ideální směr, jímž
by se Karlovo náměstí mělo vydat, aby to vyhovovalo nárokům naveřejný
prostor 21.století? Thomayerova romantická vize už životaschopná není.
Nyní jde o to nalézt kompromis mezi městskou funkcí, tedy moderním
aživým náměstím, azelenou oázou uprostřed metropole. Vytvořit místo,
kde by Pražané rádi trávili svůj čas azároveň by tudy byla radost jen projít,
atřeba se izastavit nakávu.
Jakou cestou se bude ubírat Karlovo náměstí(II.)
Workshop je součástí zadávacího řízení
se soutěžním dialogem, jehož cílem je
získat konsenzuální návrh řešení revitali-
zace Karlova náměstí. Toho prvního
sekromě týmů a hodnotící komiseúčast-
nila iřada „stakeholderů“ (zainteresované
strany, pozn. red.), mezi nimi zástup-
ciměstské části Praha2, památkářů, Vše-
obecné fakultní nemocnice a dalších vý-
znamných institucí. A také například Spo-
lek vlastníků nemovitostí na Karlově ná-
městí. Cílem druhého workshopu bylo
prezentovat koncepty přístupu všech pě-
ti vybraných ateliérů k řešení Karlova ná-
městí a předat jim zpětnou vazbu, kterou
zapracují do dalších návrhů řešení.
Co se bude dít na dalších setkáních?
Včervnu týmy představí podrobnější ná-
vrhy řešení a opět získají zpětnou vazbu
od pozvaných expertů, zainteresovaných
stran a komise. Poté budou pracovat na
nálním návrhu. Vzáří komise rozhodne
o vítězi, který bude pověřen zpracováním
kompletní projektové dokumentace dle
svého návrhu.
Architekti diskutovali o tom, zda se
má Karlovo náměstí proměnit v mo-
derní městský prostor, nebo spíš park
lákající k odpočinku. Kčemu se přiklá-
níte vy?
Každý koncept přistupuje ke Karlovu ná-
městí speci ckým způsobem. Cílem je,
aby byl výsledný návrh konsenzuálně při-
jat všemi důležitými stranami. Který to bu-
de, to je otázkou dalších diskusí a rozhod-
nutí odbornékomise.
Co je podle vás největší výzvou pro
soutěžící architekty?
Zejména otázka, jak se postavit
k protichůdným požadavkům
jednotlivých stran, vyhodnotit
relevantnost jejich připomí-
nek, splnit obtížné zadání a zá-
roveň vytvořit svébytný a kva-
litní veřejný prostor, odpovída-
jící potřebám metropole
21.století.
Lze určit horizont, ve kterém
by se park na Karlově náměs-
tí mohl začít proměňovat?
Po skončení řízení bude následovat fá-
ze projektování, která může trvat zhru-
ba dva roky. Pak může začít samotná
realizace.
Jaký význam tomuto místu přisuzu-
jete zceloměstského hlediska?
Karlovo náměstí je jedním z nejvý-
znamnějších veřejných prostranství
Prahy. Tomu by měla odpovídat i úro-
veň a kvalita péče. Věřím, že výsledkem
současného procesu bude její zlepšení
tak, aby revitalizovaný park vydržel ně-
kolik dalších generací. len, foto: IPR
„Mentální topogra e“ Karlova náměstí
Před polovinou 19.století se rodí dvojí re-
exe Prahy, realistická afantaskní, odráže-
jící se vkrásné literatuře apoezii. Předmě-
tem této stylizace se stalo i Karlovo ná-
městí, nepominutelná lokalita pražské
mentální topogra e, jíž se zmocňovala
imaginace intelektuálů aumělců. VTylově
povídce „OdNového roku dopostu“ (1846)
je Dobytčí trh líčen jako místo, kde „zkaž-
dé hospody vřeštivá hudba zaznívala“. Roku
1847 se zde v hostinci „U Zlatého vola“
scházel radikálně demokratický politický
klub „Repeal“, během pražské bouře
včervnu 1848 došlo také zde kbojům me-
zi vojskem astudenty. Symbolický poten-
ciál tohoto veřejného prostranství si dob-
ře uvědomoval Karel Havlíček Borovský,
který v roce 1848 inicioval
jeho přejmenování naKar-
lovo náměstí. To sice získalo
exkluzivní jméno, vzhled
však zůstával nevábný. Ně-
mecký průvodce Prahou
z roku 1853 nazývá toto
prostranství „nestvůrným“,
a to pro jeho ohromnou
rozlohu, pustotu aneupra-
venost, zatímco nedaleké
Václavské náměstí hodnotí
jako „nádherné“.
Záhy se objevily úvahy, že by se toto ná-
městí mohlo stát centrem vědy akultury.
Již roku 1865 navrhoval zemský sněm
pražské obci, aby novostavba Muzea Krá-
lovství českého vznikla poblíž Novoměst-
ské radnice. Jednání však nebyla úspěšná.
Zdá se, že právě tehdy byla promarněna
možnost, aby se Karlovo náměstí stalo –
spolu se Staroměstským aVáclavským ná-
městím – nejvýznamnějším jevištěm mo-
derních pražských a českých dějin. Ja-
kýmsi „náhradním plánem“ byly parkové
úpravy vrcholící vletech 1884–1885 reali-
zací projektu Františka Thomayera. Ještě
předtím tu pro kratochvíli Pražanů bylo
v letech 1871–1872 vystaveno slavné
Zellerovo alpské dioráma, roku 1874 se
městská rada usnesla, že jedno z „rejdišť
pro děti“ bude zřízeno právě tady. Karlovo
náměstí se stalo významnou promená-
dou, zatímco velké pražské ačeské dějiny
již kráčely jinudy.
Náměstí též vzbuzovalo obdiv zahranič-
ních návštěvníků. Anglický básník Arthur
Symons je roku 1903 popisoval násle-
dovně: „Celá Praha je červená a zelená,
ačást jejího kouzla pochází odútulného,
rozkošného způsobu, jímž vyplňuje prázd-
ná prostranství travou a stromy, jako
na prostranném Karlově náměstí, pokud
vím, jediném městském náměstí vůbec, jež
tvoří téměř park vyložený hebkou travou
a stinnými stromy a vzorkovanými květi-
novými záhony apřec je skutečným měst-
ským náměstím.“
Karlovo náměstí guruje též v Haškově
„Švejkovi“. Zvěčnělé jsou například tyto vý-
roky: „Představte si park, řekněme naKarlá-
ku, anakaždým stromě jeden voják bez dis-
ciplíny.“ Nebo: „Anemíváte někdy občas ně-
jaké záchvaty? – To prosím nemám, jen jed-
nou málem byl by mne zachvátil nějakej au-
tomobil naKarlově náměstí.“
K poetice Karlova náměstí se vyslovil
i Karel Čapek. Jeho „Velká policejní po-
hádka“ (1924) si všímá zdejších strašidel,
poněvadž tu bydleli skřítkové, z nichž
nejznámější byl jistý Padrholec. Tajemná
světýlka se však podohodě sradními od-
stěhovala doStromovky. VČapkově po-
dání je pohádka jakýmsi občanským
žánrem aČapkův „Karlák“ je symbolem
smířlivého a laskavého soužití tradice
smodernitou.
Poněkud odlišná poetika panovala v„nor-
malizačních časech“, kdy byla naše země
gubernií sovětsko-ruského impéria. Po-
kud bychom vtehdejší literatuře hledali
nějaký typický autorský postoj vůči Karlo-
vu náměstí, byly by to všelijaké odstíny
nostalgie. Egon Bondy re ektuje Karlovo
náměstí v „Příšerných příbězích“ (1976)
abásník Ivan Diviš, pražský
rodák žijící v německém
exilu, odkrývá v básnické
sbírce „Beránek na sněhu“
(1980) metafyzické frag-
menty svého pražského
dětství: „Sněžilo hustě ami-
lostně, jak naboudy naKar-
láku / když jsem byl malý.“
Za skutečného objevitele
„ducha Karláku“ však musí-
me považovat Bohumila
Hrabala. V autobiogra c-
kém příběhu „Kluby poezie“ (1981) cha-
rakterizuje tehdejší Karlovo náměstí Hra-
balovo alter ego Hanťa: „Všichni pádí
zNárodní naKarlák aobráceně.“ / „Kráčel
jsem vzadumání na Karlák.“ / „Karlákem
táhne průvan odVltavy, ato já mám rád.“
Ipro Hrabala-Hanťu má vsobě toto pro-
stranství něco z dávného středověkého
mystéria, neboť právě tady se Hanťa zá-
hadně setkal s Immanuelem Kantem,
který „před čtvrtstoletím se mi zjevil
na Karláku, když jsem si kupoval vuřty
zadeštivé noci.“
Představte si, že by dnes v jediný den
doPrahy přišly skoro tři miliony lidí, tedy
dvakrát víc, než tady veskutečnosti žije?
Zdá se vám to nemožné? Apřece se něco
podobného stalo v roce 1369. Alespoň
podle kronikáře Václava Hájka zLibočan,
který napsal, že nasvátek Kopí a Hřebů
tehdy na Nové Město dorazilo více než
sto tisíc poutníků. Tedy dvakrát více, než
tehdy měla obyvatel všechna tři pražská
města dohromady.
Čím byl svátek Kopí aHřebů tak proslulý?
Když římský ačeský král Karel IV. vroce
1350 získal korunovační poklad Svaté říše
římské včele stakzvaným Kopím osudu,
hned ho přikázal vystavit na odiv lidu.
Sběhlo se ho tam tehdy tolik, že se Karel
rozhodl relikvie ukazovat každý rok. Pa-
pež Inocenc VI. k tomu ustavil zvláštní
svátek Kopí aHřebů Páně.
Relikvie původně ukazovali zdřevěného
lešení uprostřed dnešního Karlova ná-
městí. Po Karlově smrti však jeho syn
anástupce Václav IV. pověřil tajemné Bra-
trstvo obruče skladivem, aby tam vysta-
vělo monumentální chrám Božího Těla
aKrve. Měl unikátní podobu centrální vě-
že, obklopené věncem kaplí napůdorysu
osmicípé hvězdy. Zakládací listina chrá-
mu je datovaná 1. dubna 1382, skoro
naden přesně 70 let pozrušení řádu Chu-
dých rytířů Krista a Šalomounova chrá-
mu, známějšího pod názvem templáři.
Nabízí se domněnka, že kaple Těla aKrve
je veskutečnosti dílem templářů, jimž se
v Praze podařilo přežít pronásledování.
Důkazy o tom však chybí. Bratrstvo
obruče skladivem vedle kaple postavilo
také kamennou věž pro vystavování re-
likvií. Ta však záhadně zmizela už někdy
během 15. století. Snad vkvětnu 1434,
kdy Nové Město dobylo vojsko Staro-
městských, přičemž zničilo mnoho bu-
dov a také památnou zakládací listinu
města odKarla IV.
Roku 1403 Bratrstvo darovalo kapli Boží-
ho Těla a Krve českému národu pražské
University. Kaple se tím stala duchovním
středem kališnického hnutí i jedním
zprvních míst, kde laici přijímali podobo-
jí. Poupálení mistra Jana Husa mu právě
tady jeho žáci postavili kinetaf, tedy sym-
bolický hrob. Poporážce českého stavov-
ského vojska vbitvě naBílé hoře vítězný
císař Ferdinand II. kapli Božího Těla aKrve
předal Tovaryšstvu Ježíšovu. Jezuité kapli
užívali jako svůj hlavní pražský chrám,
dokud si přímo naproti ní nepostavili no-
vý kostel svatého Ignáce. Akdyž byl roku
1773 řád zrušen, jezuité prý vkryptě pod
kaplí zazdili poklad nedozírné ceny. Kap-
le Těla a Krve byla roku 1791 bohužel
zbořena dozákladů. Ale kdo ví, poklad je-
zuitů tam možná stále ještě čeká našťast-
ného nálezce.
Svátek Kopí a Hřebů, na nějž v dobách
největší slávy přicházely desetitisíce
poutníků zcelé Evropy, byl vprůběhu hu-
sitských válek zapomenut. Spolek Bra-
trstvo obruče skladivem aměstská část
Praha 2 se ho letos rozhodly obnovit.
Petr Stančík, spisovatel
Po šesti stoletích
se vrátil naKarlovo
náměstí svátek,
který byl v době
Karla IV. tak proslu-
lý, že zaním puto-
vali doPrahy věřící
zcelé Evropy. Svá-
tek, který přesto
postupně zcela
upadl v zapome-
nutí. Obnovený
Svátek Kopí aHře-
bů (rozuměj: Páně)
se konal 13. dubna
2018 na stejném
místě, kde lucem-
burští panovníci
nechávali jednou doroka okázale vysta-
vovat svaté ostatky, korunovační kleno-
ty a další relikvie. Tentokrát proběhl
v mnohem skromnější podobě, kdy
místo desetitisíců poutníků zaplnily ná-
městí kaluže vody anebe protínaly bles-
ky. K tomu nejzajímavějšímu patřila
středověká muzika v podání skupiny
Bakchus, ale iprodejní sortiment uněko-
lika stánků. Prodejci nabízeli itakové zají-
mavosti, jako křesadlo narozdělání ohně
nebo perník vetvaru znaku rytířského řá-
du Točenice, jehož předchůdcem bylo
Bratrstvo obruče skladivem. Právě ono
postavilo pro vystavování ostatků
na Karlově náměstí krásnou gotickou
kapli Božího Těla. Dnes si o této kapli
můžeme už jen číst vknížkách.
kla
Starostka J. Černochová se svým zástupcem M. Víškem (vpravo) a rad-
ním J. Šolcem Foto: tom