4

ČÍSLO 5 – KVĚTEN 2018

Téma měsíce

Jakou cestou se bude ubírat Karlovo náměstí (II.)

Jedno z nejvýznamnějších pražských veřejných prostranství volá

po generální obnově, o tom není pochyb. Jak ale najít ideální směr, jímž

by se Karlovo náměstí mělo vydat, aby to vyhovovalo nárokům na veřejný

prostor 21. století? Thomayerova romantická vize už životaschopná není.

Nyní jde o to nalézt kompromis mezi městskou funkcí, tedy moderním

a živým náměstím, a zelenou oázou uprostřed metropole. Vytvořit místo,

kde by Pražané rádi trávili svůj čas a zároveň by tudy byla radost jen projít,

a třeba se i zastavit na kávu.

V soutěžním dialogu se utkají týmy architektů Karlovo náměstí nahlédlo do středověku

Na podzim se hlavní město prostřednictvím svého Institutu plánování a rozvoje (IPR) rozhodlo vypsat „soutěžní dialog“ na obnovu Karlova náměstí a zapojit do něj hned od počátku všechny zainteresované strany. Nová podoba parku

se nyní hledá formou interaktivní spolupráce města s pěti týmy českých i zahraničních architektů. V únoru proběhl

první workshop, kdy se architekti seznámili s problematikou náměstí ze všech možných úhlů a dostali za úkol vypracovat koncepty nové podoby parku. Ty pak prezentovali 5. dubna na Novoměstské radnici a kompletní návrhy proměny Karlova náměstí představí v červnu. Manažerem projektu revitalizace Karlova náměstí je architekt Jan Harciník.

Zastihli jsme ho při druhém setkání na Novoměstské radnici a zeptali se na princip a průběh workshopů.

Zejména otázka, jak se postavit

Workshop je součástí zadávacího řízení

k protichůdným požadavkům

se soutěžním dialogem, jehož cílem je

jednotlivých stran, vyhodnotit

získat konsenzuální návrh řešení revitalirelevantnost jejich připomízace Karlova náměstí. Toho prvního

nek, splnit obtížné zadání a záse kromě týmů a hodnotící komise účastroveň vytvořit svébytný a kvanila i řada „stakeholderů“ (zainteresované

litní veřejný prostor, odpovídastrany, pozn. red.), mezi nimi zástupjící potřebám metropole

ci městské části Praha 2, památkářů, Vše21. století.

obecné fakultní nemocnice a dalších výLze určit horizont, ve kterém

znamných institucí. A také například Spoby se park na Karlově náměslek vlastníků nemovitostí na Karlově nátí mohl začít proměňovat?

městí. Cílem druhého workshopu bylo

prezentovat koncepty přístupu všech pě- Architekti diskutovali o tom, zda se Po skončení řízení bude následovat fáti vybraných ateliérů k řešení Karlova ná- má Karlovo náměstí proměnit v mo- ze projektování, která může trvat zhruměstí a předat jim zpětnou vazbu, kterou derní městský prostor, nebo spíš park ba dva roky. Pak může začít samotná

zapracují do dalších návrhů řešení.

lákající k odpočinku. K čemu se přiklá- realizace.

Co se bude dít na dalších setkáních?

níte vy?

Jaký význam tomuto místu přisuzuV červnu týmy představí podrobnější ná- Každý koncept přistupuje ke Karlovu ná- jete z celoměstského hlediska?

vrhy řešení a opět získají zpětnou vazbu městí specifickým způsobem. Cílem je, Karlovo náměstí je jedním z nejvýod pozvaných expertů, zainteresovaných aby byl výsledný návrh konsenzuálně při- znamnějších veřejných prostranství

stran a komise. Poté budou pracovat na jat všemi důležitými stranami. Který to bu- Prahy. Tomu by měla odpovídat i úrofinálním návrhu. V září komise rozhodne de, to je otázkou dalších diskusí a rozhod- veň a kvalita péče. Věřím, že výsledkem

o vítězi, který bude pověřen zpracováním nutí odborné komise.

současného procesu bude její zlepšení

kompletní projektové dokumentace dle Co je podle vás největší výzvou pro tak, aby revitalizovaný park vydržel něsoutěžící architekty?

svého návrhu.

kolik dalších generací.

len, foto: IPR

Historie versus současnost Karlova náměstí

Prvního setkání se kromě soutěžících zúčastnili i odborníci, kteří mají k problematice co říci. Historici, památkáři, zahradní a krajinářští architekti představili tento unikátní prostor ze své perspektivy. Na génia loci a historickou paměť

Karlova náměstí se zaměřil historik a filozof docent Petr Hlaváček z Karlovy univerzity. Z jeho přednášky vybíráme.

„Mentální topografie“ Karlova náměstí zací projektu Františka Thomayera. Ještě i Karel Čapek. Jeho „Velká policejní poPřed polovinou 19. století se rodí dvojí re- předtím tu pro kratochvíli Pražanů bylo hádka“ (1924) si všímá zdejších strašidel,

flexe Prahy, realistická a fantaskní, odráže- v letech 1871–1872 vystaveno slavné poněvadž tu bydleli skřítkové, z nichž

jící se v krásné literatuře a poezii. Předmě- Zellerovo alpské dioráma, roku 1874 se nejznámější byl jistý Padrholec. Tajemná

tem této stylizace se stalo i Karlovo ná- městská rada usnesla, že jedno z „rejdišť světýlka se však po dohodě s radními odměstí, nepominutelná lokalita pražské pro děti“ bude zřízeno právě tady. Karlovo stěhovala do Stromovky. V Čapkově pomentální topografie, jíž se zmocňovala náměstí se stalo významnou promená- dání je pohádka jakýmsi občanským

imaginace intelektuálů a umělců. V Tylově dou, zatímco velké pražské a české dějiny žánrem a Čapkův „Karlák“ je symbolem

povídce „Od Nového roku do postu“ (1846) již kráčely jinudy.

smířlivého a laskavého soužití tradice

je Dobytčí trh líčen jako místo, kde „z kaž- Náměstí též vzbuzovalo obdiv zahranič- s modernitou.

dé hospody vřeštivá hudba zaznívala“. Roku ních návštěvníků. Anglický básník Arthur Poněkud odlišná poetika panovala v „nor1847 se zde v hostinci „U Zlatého vola“ Symons je roku 1903 popisoval násle- malizačních časech“, kdy byla naše země

scházel radikálně demokratický politický dovně: „Celá Praha je červená a zelená, gubernií sovětsko-ruského impéria. Poklub „Repeal“, během pražské bouře a část jejího kouzla pochází od útulného, kud bychom v tehdejší literatuře hledali

v červnu 1848 došlo také zde k bojům me- rozkošného způsobu, jímž vyplňuje prázd- nějaký typický autorský postoj vůči Karlozi vojskem a studenty. Symbolický poten- ná prostranství travou a stromy, jako vu náměstí, byly by to všelijaké odstíny

ciál tohoto veřejného prostranství si dob- na prostranném Karlově náměstí, pokud nostalgie. Egon Bondy reflektuje Karlovo

ře uvědomoval Karel Havlíček Borovský, vím, jediném městském náměstí vůbec, jež náměstí v „Příšerných příbězích“ (1976)

který v roce 1848 inicioval

a básník Ivan Diviš, pražský

jeho přejmenování na Karrodák žijící v německém

lovo náměstí. To sice získalo

exilu, odkrývá v básnické

exkluzivní jméno, vzhled

sbírce „Beránek na sněhu“

však zůstával nevábný. Ně(1980) metafyzické fragmecký průvodce Prahou

menty svého pražského

z roku 1853 nazývá toto

dětství: „Sněžilo hustě a miprostranství „nestvůrným“,

lostně, jak na boudy na Kara to pro jeho ohromnou

láku / když jsem byl malý.“

rozlohu, pustotu a neupraZa skutečného objevitele

venost, zatímco nedaleké

„ducha Karláku“ však musíme považovat Bohumila

Václavské náměstí hodnotí

jako „nádherné“.

Hrabala. V autobiograficZáhy se objevily úvahy, že by se toto ná- tvoří téměř park vyložený hebkou travou kém příběhu „Kluby poezie“ (1981) chaměstí mohlo stát centrem vědy a kultury. a stinnými stromy a vzorkovanými květi- rakterizuje tehdejší Karlovo náměstí HraJiž roku 1865 navrhoval zemský sněm novými záhony a přec je skutečným měst- balovo alter ego Hanťa: „Všichni pádí

pražské obci, aby novostavba Muzea Krá- ským náměstím.“

z Národní na Karlák a obráceně.“ / „Kráčel

lovství českého vznikla poblíž Novoměst- Karlovo náměstí figuruje též v Haškově jsem v zadumání na Karlák.“ / „Karlákem

ské radnice. Jednání však nebyla úspěšná. „Švejkovi“. Zvěčnělé jsou například tyto vý- táhne průvan od Vltavy, a to já mám rád.“

Zdá se, že právě tehdy byla promarněna roky: „Představte si park, řekněme na Karlá- I pro Hrabala-Hanťu má v sobě toto promožnost, aby se Karlovo náměstí stalo – ku, a na každým stromě jeden voják bez dis- stranství něco z dávného středověkého

spolu se Staroměstským a Václavským ná- ciplíny.“ Nebo: „A nemíváte někdy občas ně- mystéria, neboť právě tady se Hanťa záměstím – nejvýznamnějším jevištěm mo- jaké záchvaty? – To prosím nemám, jen jed- hadně setkal s Immanuelem Kantem,

derních pražských a českých dějin. Ja- nou málem byl by mne zachvátil nějakej au- který „před čtvrtstoletím se mi zjevil

kýmsi „náhradním plánem“ byly parkové tomobil na Karlově náměstí.“

na Karláku, když jsem si kupoval vuřty

úpravy vrcholící v letech 1884–1885 reali- K poetice Karlova náměstí se vyslovil za deštivé noci.“

Po šesti stoletích

se vrátil na Karlovo

náměstí svátek,

který byl v době

Karla IV. tak proslulý, že za ním putovali do Prahy věřící

z celé Evropy. Svátek, který přesto

postupně zcela

upadl v zapomenutí. Obnovený

Svátek Kopí a Hřebů (rozuměj: Páně)

se konal 13. dubna

2018 na stejném

místě, kde lucem- Starostka J. Černochová se svým zástupcem M. Víškem (vpravo) a radFoto: tom

burští panovníci ním J. Šolcem

nechávali jednou do roka okázale vysta- lika stánků. Prodejci nabízeli i takové zajívovat svaté ostatky, korunovační kleno- mavosti, jako křesadlo na rozdělání ohně

ty a další relikvie. Tentokrát proběhl nebo perník ve tvaru znaku rytířského řáv mnohem skromnější podobě, kdy du Točenice, jehož předchůdcem bylo

místo desetitisíců poutníků zaplnily ná- Bratrstvo obruče s kladivem. Právě ono

městí kaluže vody a nebe protínaly bles- postavilo pro vystavování ostatků

ky. K tomu nejzajímavějšímu patřila na Karlově náměstí krásnou gotickou

středověká muzika v podání skupiny kapli Božího Těla. Dnes si o této kapli

Bakchus, ale i prodejní sortiment u něko- můžeme už jen číst v knížkách.

kla

Tajný plán templářů, záhada ztracené věže

Představte si, že by dnes v jediný den

do Prahy přišly skoro tři miliony lidí, tedy

dvakrát víc, než tady ve skutečnosti žije?

Zdá se vám to nemožné? A přece se něco

podobného stalo v roce 1369. Alespoň

podle kronikáře Václava Hájka z Libočan,

který napsal, že na svátek Kopí a Hřebů

tehdy na Nové Město dorazilo více než

sto tisíc poutníků. Tedy dvakrát více, než

tehdy měla obyvatel všechna tři pražská

města dohromady.

Čím byl svátek Kopí a Hřebů tak proslulý?

Když římský a český král Karel IV. v roce

1350 získal korunovační poklad Svaté říše

římské v čele s takzvaným Kopím osudu,

Důkazy o tom však chybí. Bratrstvo

obruče s kladivem vedle kaple postavilo

také kamennou věž pro vystavování relikvií. Ta však záhadně zmizela už někdy

během 15. století. Snad v květnu 1434,

kdy Nové Město dobylo vojsko Staroměstských, přičemž zničilo mnoho budov a také památnou zakládací listinu

města od Karla IV.

Roku 1403 Bratrstvo darovalo kapli Božího Těla a Krve českému národu pražské

University. Kaple se tím stala duchovním

středem kališnického hnutí i jedním

z prvních míst, kde laici přijímali podobojí. Po upálení mistra Jana Husa mu právě

hned ho přikázal vystavit na odiv lidu.

Sběhlo se ho tam tehdy tolik, že se Karel

rozhodl relikvie ukazovat každý rok. Papež Inocenc VI. k tomu ustavil zvláštní

svátek Kopí a Hřebů Páně.

Relikvie původně ukazovali z dřevěného

lešení uprostřed dnešního Karlova náměstí. Po Karlově smrti však jeho syn

a nástupce Václav IV. pověřil tajemné Bratrstvo obruče s kladivem, aby tam vystavělo monumentální chrám Božího Těla

a Krve. Měl unikátní podobu centrální věže, obklopené věncem kaplí na půdorysu

osmicípé hvězdy. Zakládací listina chrámu je datovaná 1. dubna 1382, skoro

na den přesně 70 let po zrušení řádu Chudých rytířů Krista a Šalomounova chrámu, známějšího pod názvem templáři.

Nabízí se domněnka, že kaple Těla a Krve

je ve skutečnosti dílem templářů, jimž se

v Praze podařilo přežít pronásledování.

tady jeho žáci postavili kinetaf, tedy symbolický hrob. Po porážce českého stavovského vojska v bitvě na Bílé hoře vítězný

císař Ferdinand II. kapli Božího Těla a Krve

předal Tovaryšstvu Ježíšovu. Jezuité kapli

užívali jako svůj hlavní pražský chrám,

dokud si přímo naproti ní nepostavili nový kostel svatého Ignáce. A když byl roku

1773 řád zrušen, jezuité prý v kryptě pod

kaplí zazdili poklad nedozírné ceny. Kaple Těla a Krve byla roku 1791 bohužel

zbořena do základů. Ale kdo ví, poklad jezuitů tam možná stále ještě čeká na šťastného nálezce.

Svátek Kopí a Hřebů, na nějž v dobách

největší slávy přicházely desetitisíce

poutníků z celé Evropy, byl v průběhu husitských válek zapomenut. Spolek Bratrstvo obruče s kladivem a městská část

Praha 2 se ho letos rozhodly obnovit.

Petr Stančík, spisovatel