Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

9

ČÍSLO 5 – KVĚTEN 2018

Výlety dohistorie

Ano, proč tam vlastně stojím. Je výročí 73

let odukončení druhé světové války. Ten-

krát mi byly tři roky.

Protože mne dodnes objímá úzkost, sly-

ším-li zvuk sirén. Maminka mne chytla

donáručí aztřetího patra utíkala doskle-

pa. Nahromadě uhlí byly necky pro mne

vystlané peřinkou. A pak chvíle úzkosti.

Viděl jsem tu úzkost v očích maminky.

Bouchlo to. Bude to ještě jednou ablíž?

Protože mne jímá úzkost, vidím-li ve l-

mu desítky letadel seřazených jako

naprůvodu. Jejich zvuk ve lmu nelze na-

podobit. Když jsem je viděl aslyšel ze své

postýlky uokna, tak vzduch se chvěl. Bu-

rácel. Nejsilnější fortissimo všech píšťal

varhan tak nedovede rozechvět. Éra, éra.

Tak jsem musel volat, aby maminka vědě-

la, že je nutné utíkat.

Protože mám úctu kjídlu. Potraviny byly

napříděl, nikdo nemohl mít víc, vše bylo

určeno lístkovým systémem. Tatínek jez-

dil navenkov zasvými sourozenci avra-

cel se vlakem doPrahy sruksakem plným

jídla. Dojede vlak do Prahy? Nebo se

naobloze objeví letadlo, udělá naobloze

oblouk, pak topič v lokomotivě zatáhne

zapíšťalu, vlak se zastaví avšichni budou

prchat od vlaku do polí? Ten druhý ob-

louk letadla totiž bude znamenat stacca-

to kulometu, rozstřílené vagony azniče-

nou lokomotivu. Bylo to štěstí, že to tak

nedopadlo? Ne, to ještě není konec. Zpo-

malí vlak před Prahou? Bude na tomto

místě stát můj starší bratr? Vyhodí mu ta-

tínek včas zokna batoh sjídlem? Neudá

někdo z cestujících vevlaku tatínka ge-

stapu nanádraží, které kontrolovalo, zda

někdo nepřeváží doPrahy potraviny? Mo-

hl nato být itrest smrti. Mám úctu kjídlu.

Protože jsem poznal, že oheň není jen

k tomu, aby hřál ruce a ohříval pokrm.

Byla noc ajá se na střeše chlívku motal

mezi dospělými. Všichni se dívali tím smě-

rem, kde obzor byl lemovaný červenou

září. Tak to jsou Drážďany. Město v Ně-

mecku vzdálené odnás asi 80 kilometrů.

Viděly to ijiné děti? Můj odost starší brat-

ranec byl v tu dobu totálně nasazený

aúčastnil se záchranných prací ponále-

tu. Ty děti, zdálo se mu, spaly. Prohrabali

se knim dozasypaného krytu. Děti vklid-

né pozici, jedno vedle druhého. Tlaková

exploze jim roztrhala plíce. Vytahovali je

jedno podruhém. Padesát dětí, nebo sto

dětí? Bratranec, už jako starý pán, mi

o tom vyprávěl a tekly mu při tom slzy.

Pak zNěmecka, či jak se říkalo zReichu,

utekl. Byl zato trest smrti. Teta ho schová-

vala až do konce války. Hovořila o tom

přede mnou s mými rodiči. A já tomu,

smým tříletým rozumem, rozuměl. Rozu-

měl, že mají strach.

Protože jsem viděl, jak jsme mohli do-

padnout. Byl to dům vPerunově ulici? Ne-

bo vulici Mánesově, či domy naVáclav-

ském náměstí? Z dětského pokojíčku je

jen půlka. Postýlka tam zůstala. Kde zů-

stalo dítě? Hrálo si sautíčkem vté půlce,

co se sesunula kzemi? Zůstalo vpostýlce?

Nebo srodiči skončilo zasypané veskle-

pě?

Protože jsem viděl strach vočích všech

dospělých. Byli shromážděni ukostela sv.

Ludmily, tam, co je stanice tramvaje,

atam, co je šeřík. Byl tam itenkrát. Vedle

něj vykopaná jáma adoní spouštěli rak-

ve smrtvými ruskými vojáky. Slzy vočích

ženy v uniformě Rudé armády. Ticho.

A do toho prásknutí několika výstřelů.

Ano, je tam. Tam nastřeše domu vdnešní

Americké ulici. Nesmířil se sporážkou, ješ-

tě beze smyslu chtěl zabíjet. Zase ticho

a pak prásknutí. Už ho sundali. Pohřeb

rudoarmějců pokračoval.

Stojím tam vsokolském kroji spraporem

Sokola na Královských Vinohradech.

Té jednoty, jíž byl členem hlasatel Česko-

slovenského rozhlasu Zdeněk Mančal.

Ten, který v ranním vysílání 5. května

1945 oznámil, že „je sechs hodin“, apak

pouštěl sokolské písničky. Oznámil tak

začátek povstání vPraze. Dostalo se mu

odkomunistů odměny. Byl vyhozen zroz-

hlasu a skončil v kriminále. Stejně tak

jako generál Kutlvašr, poněmž se jmenují

sady před školou vTáborské ulici. Vojen-

ský velitel pražského povstání. I jemu se

dostalo od komunistů odměny. Z krimi-

nálu vyšel s podlomeným zdravím až

vroce 1960. Rok potom zemřel.

Jenomže tu otázku mi vnuk nepoložil.

Slzy měl vočích jen jednou. Když mu tra-

gicky zahynula spolužačka. Žije v jiném

světě. Světě, v němž on nevnímá cenu

jídla, vněmž umírající vevideohře nekřičí

bolestí. Anic mu neříká věta „Pomni, abys

den sváteční světil“. Každý den sváteční

má něco člověku připomínat, vést ho

kzamyšlení.

Tak tedy to, co jsem napsal, mi onen svá-

teční den před školou v Táborské ulici,

před školní mládeží se svými učiteli aspa-

nem ředitelem, připomínal.

Vladimír Richter,

Sokol Praha Královské Vinohrady

O původu názvů našich ulic NAMORÁNI

Celé generace archeologů snily otom,

že jednou objeví doklady existence

kaple Božího Těla někde v prostoru

pod Karlovým náměstím. Nestala se

jakousi ikonou pražské archeologie?

Každá výjimečná stavba, která zanikla,

přitahuje zájem veřejnosti, anejen arche-

ologů. Většinou totiž otakových starších

stavbách máme jen kusé informace. Ko-

lem existence této

kaple navíc existuje

spousta nejasností –

nevíme, kdo byl ar-

chitekt ani kolik její

stavba stála adokon-

ce ani jak vypadala.

Jak je to možné?

Vždyť je zachycena

na několika dobo-

vých obrázcích.

Ale na každé ikono-

gra i, rytině nebo

plánech města vypa-

dá trochu jinak. Bohužel se zní nic nedo-

chovalo, protože byla nakonci 18. století

prodána nastavební materiál. Existovala

čtyři století, ale zatu dobu nebyla nikdy

změřena, nikdy nebyla vykopána, nezná-

me plány. Centrální stavba měla zajímavý

víceboký půdorys, na tom se badatelé

shodnou, ale rozcházejí se vtom, jak asi

vypadala. Máme čtyři možné varianty pů-

dorysu aspisovatel Stančík jich dokonce

napočítal s určitými úpravami ještě víc.

Podle architekta Václava Mencla měl její

půdorys tvar kříže svěncem sedmi boč-

ních kaplí po obvodu. S dalším půdory-

sem přišel Vilém Lorenc nazákladě Her-

getova plánu zroku 1790, jednoho zpo-

sledních plánů kaple, ten má půdorys

hvězdy a věnec kaplí. S další variantou

přišel německý profesor Bachmann, sal-

ternativní čtvrtou Petr Stančík vesvé kni-

ze okapli Božího Těla.

Co převratného jste při výzkumu od-

halili?

Otisk minulosti. Je to převratné, protože

jsem se před naším výzkumem setkával

is názory, že tam dole pod zemí už nic

není. Takže to zásadní zjištění je, že jsme

objevili zajímavé situace, které měly buď

přímou vazbu nakapli, anebo souvisely

s něčím, co u ní bezprostředně stálo.

Všechny nálezy se nacházejí vhloubkách

dvou nebo tří metrů pod úrovní součas-

ného terénu. Azjistili jsme něco, co je vel-

mi zajímavé apro památky tohoto stáří

ideální. Odhalili jsme, že když Thomayer

vytvořil podobu městského parku naza-

hradní navážce, sjejíž pomocí modeloval

terén, zakonzervoval pod ní starší histo-

rický stav. Takže nyní víme, že se naKarlo-

vě náměstí pod Thomayerovou navážkou

nacházejí archeologické pozůstatky zdo-

by středověku nebo raného novověku. To

je úžasný poznatek, zvlášť když si uvědo-

míme, že Karlovo náměstí sjeho 80000

metry je tak obrovské, že se to vymyká

rozměrům evropských náměstí inadneš-

ní poměry.

A našli jste něco,

kvůli čemu bude-

me přepisovat

pražské dějiny?

Odkryli jsme část

masivního pískov-

cového kvádru,

předpokládáme,

že ztakového ma-

teriálu mohla být

postavena celá

kaple. Tedy už to

není jenom opuka

jako v románské

době, ale nazdobnější prvky se používal

kvalitnější kámen, jako byl pískovec. Ka-

ple Božího Těla byla ukázkou velkolepé

výstavnosti lucemburské doby. Víme nyní

také, kde přesně stála, že to bylo v pří-

mém geometrickém středu náměstí aže

ji později, někdy nasklonku středověku

avnovověku, odněho oddělovala poce-

lém obvodu kruhová zeď abyl uní hřbi-

tov. Našli jsme totiž trojici hrobů v za-

hloubených hrobových jámách spozůs-

tatky rakví. Nic v nich nebylo, protože

křesťanství odporuje dávat dohrobů mi-

lodary.

Říkáte, že nyní víme, kde přesně stála.

Ale to se přece vědělo už před tím, ne?

Tušili jsme, kde zhruba nějaké pozůstatky

mohou být, ale jaké jsou a kde přesně

kaple stála, to až donašeho výzkumu ni-

kdo nebyl schopný říci. Teď to víme adíky

tomu také můžeme odhalovat chyby,

které vedutisté často dosvých děl zakó-

dovali.

Myslíte záměrné chyby?

Itakové. Někdy to bylo proto, že vedutis-

té často pracovali podle náčrtků a řadu

detailů si přesně nevybavovali. Jindy byl

jejich motivací nějaký úmysl, například

navedutě Františka Wernera je kaple Bo-

žího Těla posunuta stranou, jižněji než

stávala, pravděpodobně aby vynikla krá-

sa barokní jezuitské koleje akostela sv. Ig-

náce.

Kdybyste se ocitl vdobě, kdy kaple ješ-

tě stála, co by vás nejvíc zajímalo?

Přihlížet atmosféře středověké Prahy. Jak

to na Karlově náměstí vypadalo, co se

tam dělo, jak čilý tam byl ruch, sčím se

obchodovalo ajak lidé tehdy ten prostor

vnímali. A zjistit, jestli naše představy

o minulosti, tak jak nám je předkládají

historici, nejsou mylné. Protože umístit tu

kapli nanejvětším náměstí, to určitě ne-

bylo jen tak, to muselo mít svůj důvod.

Náboženství vté době, hovoříme oob-

dobí křesťanství, jistě sehrálo význam-

nou roli. A také to, že

panovník vystavová-

ním relikvií a koruno-

vačních klenotů a po-

řádáním svatých poutí

k nim jednou do roka

dával najevo reprezen-

tativnost a sílu svého

úřadu.

Archeologii se sou-

stavně věnujete už

přes 20 let. Stala se

někdy pro vás zdro-

jem pochybností?

Před stavbou Palladia

jsme pod náměstím Republiky odhalili

pozůstatky trojice románských domů.

Stálo nás to spoustu času aúsilí, přesvěd-

čit investora, aby je zachoval, jednu znich

dokonce in situ, tedy napůvodním místě.

Nakonec se to podařilo, investora to stálo

nemalé peníze, ale lidé je vknihkupectví,

blízké kavárně a pod jezdícími schody

míjejí bez povšimnutí. Vtom komerčním

prostoru se ty památky ztrácejí. Pro mě je

to velké zklamání. Ale nadruhou stranu

mám radost, že když nyní v souvislosti

schystanou stavbou Zahy Hadid pro spo-

lečnost Penta vblízkosti Masarykova ná-

draží zjistil archeologický výzkum exis-

tenci zbytků opevnění Nového Města, in-

vestora se podařilo přesvědčit apodzem-

ní prostory sgarážemi se jim nakonec vy-

hnou. Zakonzervování je šetrný přístup

k podzemním památkám, trend, který

v poslední době začíná převládat. Řada

věcí mizí, tak abychom onich jednou ne-

četli jen vknížkách. kla

Mezi Karlovým náměstím aPalackého ná-

městím se vdélce asi 240 m táhne ulice

Na Moráni, která kdysi tvořila přibližnou

severní hranici osady Podskalí. Když v19.

století vznikla, sahala odVltavy jen kVác-

lavské ulici a řadu let nesla

jméno „Emauzská“ (podle nad

ní se tyčícího kláštera NaSlova-

nech, zvaného také „Emauzy“).

Název „NaMoráni“ se pro tuto

komunikaci ujal z jednodu-

chého důvodu – říkalo se tak

dvoupatrovému, původně

středověkému domu nanáro-

ží ulice a Karlova náměstí.

O této budově se vyprávělo,

že zaujala místo posvátného

háje starých Slovanů. Údajně

se tu nacházela socha Morany.

Čeští mytologové 19. století

zMorany spíše omylem učinili

staroslovanskou bohyni smrti a dodnes

není zcela jasno vtom, co toto jméno kdy-

si všechno zahrnovalo. Jistým tak zůstává

jen použití tohoto slova pro  guríny, před-

stavující zimu či smrt, které byly veslovan-

ských aněmecky mluvících zemích vjar-

ním období páleny či posílány po vodě.

Vzhled ulice se odpoloviny 19. století pro-

měnil zcela zásadně: dříve tu stály pod-

statně menší budovy ananěkteré znich

navazovaly zahrady, vněkolika případech

ivelice rozlehlé. Ta největší náležela kláš-

teru NaSlovanech atáhla se až keklášter-

ním budovám. Když naseverní straně uli-

ce NaMoráni vposlední čtvrtině 19. stole-

tí vyrostly moderní domy, staly se výraz-

nou dominantou. Při pohledu odPodskalí,

tedy odjihu ajihozápadu, se tyto novore-

nesanční budovy – spolu spodobně sta-

rými domy vTrojické ulici anaPalackého

náměstí – staly jakousi hradbou naobzo-

ru, zakterou vykukovaly první pražské vě-

že. Spodní část ulice navázala

vposledním desetiletí 19. století

navýrazně zvýšený terén při vl-

tavském břehu.

Ulici dnes Pražané znají přede-

vším jako velmi frekventovanou

komunikaci pro tramvaje. Vozy

elektrických souprav tudy pro-

jížděly již od září 1898, ale už

podvou letech tu provoz ustal,

a v roce 1909 dokonce došlo

k úplnému zrušení zdejší trati.

Důvodem se stala lepší poloha

trati vMyslíkově ulici, která rov-

něž vede od Karlova náměstí

k Vltavě. Tramvaje se do ulice

NaMoráni vrátily až vlétě 1968. Dnes tu-

dy ve špičkách projíždí každou hodinu

bezmála padesát spojů ke Karlovu ná-

městí astejný počet vopačném směru.

Text:Jan Gross

Foto:Jaroslav Kocourek

Přesně před sedmi lety probíhal pod částí Karlova náměstí zjišťovací archeologický výzkum, který  nancovala městská

část Praha2. Archeologové zNárodního památkového ústavu (NPÚ) pod vedením Jaroslava Podlisky tehdy odhalili to

málo, co zbylo zkaple Božího Těla, možná nejkrásnější sakrální stavby vgotické Evropě. „Od té doby se vtěchto místech

pod zem nikdo nepodíval,“ říká Jaroslav Podliska, vedoucí odboru archeologie pražského NPÚ.

STŘÍPKY Z HISTORIE Nikdo neví, jak kaple Božího Těla vypadala

Generálmajor Emil Boček podepisuje knihu

„Rytíři nebes“ autorů Jana a Sabiny Kratochvílo-

vých,která je nejucelenější publikací o českoslo-

venských letcích a všech, kteří v Královském le-

tectvu Velké Británie bojovali během 2. světové

války. Foto: Rudolf Čížek

NaKarlově po stopách policie a letců RAF

Dědo, proč tam vlastně stojíš?

Sté výročí vzniku Československa je vy-

datným zdrojem inspirace pro muzejní

i galerijní aktivity. Vyhlášení samostat-

né republiky vroce 1918 si totiž vynuti-

lo vznik bezpočtu institucí, které před-

tím fungovaly vrámci monarchie, a vět-

šina z nich má za sebou vzhledem

kbouřlivému minulému století pestrou

minulost. Vydat se po jejích stopách

rozhodně není bez zajímavosti. Třeba

takové četnictvo…

Stoletou historii strážců pořádku se roz-

hodlo zdokumentovat Muzeum Policie

České republiky. Připravilo a vpolovině

dubna otevřelo pro veřejnost unikátní  -

gurální výstavu „Sto let bezpečnostních

sborů aneb Od četnictva k policii“.

Expozice mapuje vývoj stejnokrojů, od-

znaků, výstroje a výzbroje příslušníků

bezpečnostních sborů, působících na

území naší republiky od roku 1918 do

současnosti.

Zároveň s touto historickou

sondou do minulosti našich po-

licistů je v muzeu na Karlově

kvidění výstava „Rytíři nebes –

fragmenty“, kterou připravilo

Muzeum českého a slovenské-

ho exilu 20.století z Brna. Věno-

vána je letcům, technikům a vů-

bec veškerému personálu

z Královského letectva brit-

ských ozbrojených sil (RAF) za

druhé světové války. Přibližuje

nejen život vRAF, ale i jeho pří-

slušníků v zajetí. Ve výčtu pre-

zentuje jména padlých hrdinů s

místy jejich hrobů i s vyzname-

náními. Vystaveny jsou i osobní

předměty a oblečení velitelů.

Obě výstavy jsou pro veřejnost

otevřeny denně kromě pondělí

od 10 do 17hodin.

www.muzeumpolicie.cz

len