Noviny Prahy 2
-
Noviny Prahy 2
Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.
Květen 2018
Strana 9
9ČÍSLO 5 – KVĚTEN 2018Výlety dohistorieAno, proč tam vlastně stojím. Je výročí 73let odukončení druhé světové války. Ten-krát mi byly tři roky.Protože mne dodnes objímá úzkost, sly-ším-li zvuk sirén. Maminka mne chytladonáručí aztřetího patra utíkala doskle-pa. Nahromadě uhlí byly necky pro mnevystlané peřinkou. A pak chvíle úzkosti.Viděl jsem tu úzkost v očích maminky.Bouchlo to. Bude to ještě jednou ablíž?Protože mne jímá úzkost, vidím-li ve l-mu desítky letadel seřazených jakonaprůvodu. Jejich zvuk ve lmu nelze na-podobit. Když jsem je viděl aslyšel ze svépostýlky uokna, tak vzduch se chvěl. Bu-rácel. Nejsilnější fortissimo všech píšťalvarhan tak nedovede rozechvět. Éra, éra.Tak jsem musel volat, aby maminka vědě-la, že je nutné utíkat.Protože mám úctu kjídlu. Potraviny bylynapříděl, nikdo nemohl mít víc, vše bylourčeno lístkovým systémem. Tatínek jez-dil navenkov zasvými sourozenci avra-cel se vlakem doPrahy sruksakem plnýmjídla. Dojede vlak do Prahy? Nebo senaobloze objeví letadlo, udělá naoblozeoblouk, pak topič v lokomotivě zatáhnezapíšťalu, vlak se zastaví avšichni budouprchat od vlaku do polí? Ten druhý ob-louk letadla totiž bude znamenat stacca-to kulometu, rozstřílené vagony azniče-nou lokomotivu. Bylo to štěstí, že to taknedopadlo? Ne, to ještě není konec. Zpo-malí vlak před Prahou? Bude na tomtomístě stát můj starší bratr? Vyhodí mu ta-tínek včas zokna batoh sjídlem? Neudáněkdo z cestujících vevlaku tatínka ge-stapu nanádraží, které kontrolovalo, zdaněkdo nepřeváží doPrahy potraviny? Mo-hl nato být itrest smrti. Mám úctu kjídlu.Protože jsem poznal, že oheň není jenk tomu, aby hřál ruce a ohříval pokrm.Byla noc ajá se na střeše chlívku motalmezi dospělými. Všichni se dívali tím smě-rem, kde obzor byl lemovaný červenouzáří. Tak to jsou Drážďany. Město v Ně-mecku vzdálené odnás asi 80 kilometrů.Viděly to ijiné děti? Můj odost starší brat-ranec byl v tu dobu totálně nasazenýaúčastnil se záchranných prací ponále-tu. Ty děti, zdálo se mu, spaly. Prohrabalise knim dozasypaného krytu. Děti vklid-né pozici, jedno vedle druhého. Tlakováexploze jim roztrhala plíce. Vytahovali jejedno podruhém. Padesát dětí, nebo stodětí? Bratranec, už jako starý pán, mio tom vyprávěl a tekly mu při tom slzy.Pak zNěmecka, či jak se říkalo zReichu,utekl. Byl zato trest smrti. Teta ho schová-vala až do konce války. Hovořila o tompřede mnou s mými rodiči. A já tomu,smým tříletým rozumem, rozuměl. Rozu-měl, že mají strach.Protože jsem viděl, jak jsme mohli do-padnout. Byl to dům vPerunově ulici? Ne-bo vulici Mánesově, či domy naVáclav-ském náměstí? Z dětského pokojíčku jejen půlka. Postýlka tam zůstala. Kde zů-stalo dítě? Hrálo si sautíčkem vté půlce,co se sesunula kzemi? Zůstalo vpostýlce?Nebo srodiči skončilo zasypané veskle-pě?Protože jsem viděl strach vočích všechdospělých. Byli shromážděni ukostela sv.Ludmily, tam, co je stanice tramvaje,atam, co je šeřík. Byl tam itenkrát. Vedleněj vykopaná jáma adoní spouštěli rak-ve smrtvými ruskými vojáky. Slzy vočíchženy v uniformě Rudé armády. Ticho.A do toho prásknutí několika výstřelů.Ano, je tam. Tam nastřeše domu vdnešníAmerické ulici. Nesmířil se sporážkou, ješ-tě beze smyslu chtěl zabíjet. Zase tichoa pak prásknutí. Už ho sundali. Pohřebrudoarmějců pokračoval.Stojím tam vsokolském kroji spraporemSokola na Královských Vinohradech.Té jednoty, jíž byl členem hlasatel Česko-slovenského rozhlasu Zdeněk Mančal.Ten, který v ranním vysílání 5. května1945 oznámil, že „je sechs hodin“, apakpouštěl sokolské písničky. Oznámil takzačátek povstání vPraze. Dostalo se muodkomunistů odměny. Byl vyhozen zroz-hlasu a skončil v kriminále. Stejně takjako generál Kutlvašr, poněmž se jmenujísady před školou vTáborské ulici. Vojen-ský velitel pražského povstání. I jemu sedostalo od komunistů odměny. Z krimi-nálu vyšel s podlomeným zdravím ažvroce 1960. Rok potom zemřel.Jenomže tu otázku mi vnuk nepoložil.Slzy měl vočích jen jednou. Když mu tra-gicky zahynula spolužačka. Žije v jinémsvětě. Světě, v němž on nevnímá cenujídla, vněmž umírající vevideohře nekřičíbolestí. Anic mu neříká věta „Pomni, abysden sváteční světil“. Každý den svátečnímá něco člověku připomínat, vést hokzamyšlení.Tak tedy to, co jsem napsal, mi onen svá-teční den před školou v Táborské ulici,před školní mládeží se svými učiteli aspa-nem ředitelem, připomínal.Vladimír Richter,Sokol Praha Královské VinohradyO původu názvů našich ulic NAMORÁNICelé generace archeologů snily otom,že jednou objeví doklady existencekaple Božího Těla někde v prostorupod Karlovým náměstím. Nestala sejakousi ikonou pražské archeologie?Každá výjimečná stavba, která zanikla,přitahuje zájem veřejnosti, anejen arche-ologů. Většinou totiž otakových staršíchstavbách máme jen kusé informace. Ko-lem existence tétokaple navíc existujespousta nejasností –nevíme, kdo byl ar-chitekt ani kolik jejístavba stála adokon-ce ani jak vypadala.Jak je to možné?Vždyť je zachycenana několika dobo-vých obrázcích.Ale na každé ikono-gra i, rytině neboplánech města vypa-dá trochu jinak. Bohužel se zní nic nedo-chovalo, protože byla nakonci 18. stoletíprodána nastavební materiál. Existovalačtyři století, ale zatu dobu nebyla nikdyzměřena, nikdy nebyla vykopána, nezná-me plány. Centrální stavba měla zajímavývíceboký půdorys, na tom se badateléshodnou, ale rozcházejí se vtom, jak asivypadala. Máme čtyři možné varianty pů-dorysu aspisovatel Stančík jich dokoncenapočítal s určitými úpravami ještě víc.Podle architekta Václava Mencla měl jejípůdorys tvar kříže svěncem sedmi boč-ních kaplí po obvodu. S dalším půdory-sem přišel Vilém Lorenc nazákladě Her-getova plánu zroku 1790, jednoho zpo-sledních plánů kaple, ten má půdoryshvězdy a věnec kaplí. S další variantoupřišel německý profesor Bachmann, sal-ternativní čtvrtou Petr Stančík vesvé kni-ze okapli Božího Těla.Co převratného jste při výzkumu od-halili?Otisk minulosti. Je to převratné, protožejsem se před naším výzkumem setkávalis názory, že tam dole pod zemí už nicnení. Takže to zásadní zjištění je, že jsmeobjevili zajímavé situace, které měly buďpřímou vazbu nakapli, anebo souviselys něčím, co u ní bezprostředně stálo.Všechny nálezy se nacházejí vhloubkáchdvou nebo tří metrů pod úrovní součas-ného terénu. Azjistili jsme něco, co je vel-mi zajímavé apro památky tohoto stáříideální. Odhalili jsme, že když Thomayervytvořil podobu městského parku naza-hradní navážce, sjejíž pomocí modelovalterén, zakonzervoval pod ní starší histo-rický stav. Takže nyní víme, že se naKarlo-vě náměstí pod Thomayerovou navážkounacházejí archeologické pozůstatky zdo-by středověku nebo raného novověku. Toje úžasný poznatek, zvlášť když si uvědo-míme, že Karlovo náměstí sjeho 80000metry je tak obrovské, že se to vymykározměrům evropských náměstí inadneš-ní poměry.A našli jste něco,kvůli čemu bude-me přepisovatpražské dějiny?Odkryli jsme částmasivního pískov-cového kvádru,předpokládáme,že ztakového ma-teriálu mohla býtpostavena celákaple. Tedy už tonení jenom opukajako v románskédobě, ale nazdobnější prvky se používalkvalitnější kámen, jako byl pískovec. Ka-ple Božího Těla byla ukázkou velkolepévýstavnosti lucemburské doby. Víme nynítaké, kde přesně stála, že to bylo v pří-mém geometrickém středu náměstí ažeji později, někdy nasklonku středověkuavnovověku, odněho oddělovala poce-lém obvodu kruhová zeď abyl uní hřbi-tov. Našli jsme totiž trojici hrobů v za-hloubených hrobových jámách spozůs-tatky rakví. Nic v nich nebylo, protožekřesťanství odporuje dávat dohrobů mi-lodary.Říkáte, že nyní víme, kde přesně stála.Ale to se přece vědělo už před tím, ne?Tušili jsme, kde zhruba nějaké pozůstatkymohou být, ale jaké jsou a kde přesněkaple stála, to až donašeho výzkumu ni-kdo nebyl schopný říci. Teď to víme adíkytomu také můžeme odhalovat chyby,které vedutisté často dosvých děl zakó-dovali.Myslíte záměrné chyby?Itakové. Někdy to bylo proto, že vedutis-té často pracovali podle náčrtků a řadudetailů si přesně nevybavovali. Jindy byljejich motivací nějaký úmysl, napříkladnavedutě Františka Wernera je kaple Bo-žího Těla posunuta stranou, jižněji nežstávala, pravděpodobně aby vynikla krá-sa barokní jezuitské koleje akostela sv. Ig-náce.Kdybyste se ocitl vdobě, kdy kaple ješ-tě stála, co by vás nejvíc zajímalo?Přihlížet atmosféře středověké Prahy. Jakto na Karlově náměstí vypadalo, co setam dělo, jak čilý tam byl ruch, sčím seobchodovalo ajak lidé tehdy ten prostorvnímali. A zjistit, jestli naše představyo minulosti, tak jak nám je předkládajíhistorici, nejsou mylné. Protože umístit tukapli nanejvětším náměstí, to určitě ne-bylo jen tak, to muselo mít svůj důvod.Náboženství vté době, hovoříme oob-dobí křesťanství, jistě sehrálo význam-nou roli. A také to, žepanovník vystavová-ním relikvií a koruno-vačních klenotů a po-řádáním svatých poutík nim jednou do rokadával najevo reprezen-tativnost a sílu svéhoúřadu.Archeologii se sou-stavně věnujete užpřes 20 let. Stala seněkdy pro vás zdro-jem pochybností?Před stavbou Palladiajsme pod náměstím Republiky odhalilipozůstatky trojice románských domů.Stálo nás to spoustu času aúsilí, přesvěd-čit investora, aby je zachoval, jednu znichdokonce in situ, tedy napůvodním místě.Nakonec se to podařilo, investora to stálonemalé peníze, ale lidé je vknihkupectví,blízké kavárně a pod jezdícími schodymíjejí bez povšimnutí. Vtom komerčnímprostoru se ty památky ztrácejí. Pro mě jeto velké zklamání. Ale nadruhou stranumám radost, že když nyní v souvislostischystanou stavbou Zahy Hadid pro spo-lečnost Penta vblízkosti Masarykova ná-draží zjistil archeologický výzkum exis-tenci zbytků opevnění Nového Města, in-vestora se podařilo přesvědčit apodzem-ní prostory sgarážemi se jim nakonec vy-hnou. Zakonzervování je šetrný přístupk podzemním památkám, trend, kterýv poslední době začíná převládat. Řadavěcí mizí, tak abychom onich jednou ne-četli jen vknížkách. klaMezi Karlovým náměstím aPalackého ná-městím se vdélce asi 240 m táhne uliceNa Moráni, která kdysi tvořila přibližnouseverní hranici osady Podskalí. Když v19.století vznikla, sahala odVltavy jen kVác-lavské ulici a řadu let neslajméno „Emauzská“ (podle nadní se tyčícího kláštera NaSlova-nech, zvaného také „Emauzy“).Název „NaMoráni“ se pro tutokomunikaci ujal z jednodu-chého důvodu – říkalo se takdvoupatrovému, původněstředověkému domu nanáro-ží ulice a Karlova náměstí.O této budově se vyprávělo,že zaujala místo posvátnéhoháje starých Slovanů. Údajněse tu nacházela socha Morany.Čeští mytologové 19. stoletízMorany spíše omylem učinilistaroslovanskou bohyni smrti a dodnesnení zcela jasno vtom, co toto jméno kdy-si všechno zahrnovalo. Jistým tak zůstávájen použití tohoto slova pro guríny, před-stavující zimu či smrt, které byly veslovan-ských aněmecky mluvících zemích vjar-ním období páleny či posílány po vodě.Vzhled ulice se odpoloviny 19. století pro-měnil zcela zásadně: dříve tu stály pod-statně menší budovy ananěkteré znichnavazovaly zahrady, vněkolika případechivelice rozlehlé. Ta největší náležela kláš-teru NaSlovanech atáhla se až keklášter-ním budovám. Když naseverní straně uli-ce NaMoráni vposlední čtvrtině 19. stole-tí vyrostly moderní domy, staly se výraz-nou dominantou. Při pohledu odPodskalí,tedy odjihu ajihozápadu, se tyto novore-nesanční budovy – spolu spodobně sta-rými domy vTrojické ulici anaPalackéhonáměstí – staly jakousi hradbou naobzo-ru, zakterou vykukovaly první pražské vě-že. Spodní část ulice navázalavposledním desetiletí 19. stoletínavýrazně zvýšený terén při vl-tavském břehu.Ulici dnes Pražané znají přede-vším jako velmi frekventovanoukomunikaci pro tramvaje. Vozyelektrických souprav tudy pro-jížděly již od září 1898, ale užpodvou letech tu provoz ustal,a v roce 1909 dokonce došlok úplnému zrušení zdejší trati.Důvodem se stala lepší polohatrati vMyslíkově ulici, která rov-něž vede od Karlova náměstík Vltavě. Tramvaje se do uliceNaMoráni vrátily až vlétě 1968. Dnes tu-dy ve špičkách projíždí každou hodinubezmála padesát spojů ke Karlovu ná-městí astejný počet vopačném směru.Text:Jan GrossFoto:Jaroslav KocourekPřesně před sedmi lety probíhal pod částí Karlova náměstí zjišťovací archeologický výzkum, který nancovala městskáčást Praha2. Archeologové zNárodního památkového ústavu (NPÚ) pod vedením Jaroslava Podlisky tehdy odhalili tomálo, co zbylo zkaple Božího Těla, možná nejkrásnější sakrální stavby vgotické Evropě. „Od té doby se vtěchto místechpod zem nikdo nepodíval,“ říká Jaroslav Podliska, vedoucí odboru archeologie pražského NPÚ.STŘÍPKY Z HISTORIE Nikdo neví, jak kaple Božího Těla vypadalaGenerálmajor Emil Boček podepisuje knihu„Rytíři nebes“ autorů Jana a Sabiny Kratochvílo-vých,která je nejucelenější publikací o českoslo-venských letcích a všech, kteří v Královském le-tectvu Velké Británie bojovali během 2. světovéválky. Foto: Rudolf ČížekNaKarlově po stopách policie a letců RAFDědo, proč tam vlastně stojíš?Sté výročí vzniku Československa je vy-datným zdrojem inspirace pro muzejníi galerijní aktivity. Vyhlášení samostat-né republiky vroce 1918 si totiž vynuti-lo vznik bezpočtu institucí, které před-tím fungovaly vrámci monarchie, a vět-šina z nich má za sebou vzhledemkbouřlivému minulému století pestrouminulost. Vydat se po jejích stopáchrozhodně není bez zajímavosti. Třebatakové četnictvo…Stoletou historii strážců pořádku se roz-hodlo zdokumentovat Muzeum PolicieČeské republiky. Připravilo a vpolovinědubna otevřelo pro veřejnost unikátní -gurální výstavu „Sto let bezpečnostníchsborů aneb Od četnictva k policii“.Expozice mapuje vývoj stejnokrojů, od-znaků, výstroje a výzbroje příslušníkůbezpečnostních sborů, působících naúzemí naší republiky od roku 1918 dosoučasnosti.Zároveň s touto historickousondou do minulosti našich po-licistů je v muzeu na Karlověkvidění výstava „Rytíři nebes –fragmenty“, kterou připraviloMuzeum českého a slovenské-ho exilu 20.století z Brna. Věno-vána je letcům, technikům a vů-bec veškerému personáluz Královského letectva brit-ských ozbrojených sil (RAF) zadruhé světové války. Přibližujenejen život vRAF, ale i jeho pří-slušníků v zajetí. Ve výčtu pre-zentuje jména padlých hrdinů smísty jejich hrobů i s vyzname-náními. Vystaveny jsou i osobnípředměty a oblečení velitelů.Obě výstavy jsou pro veřejnostotevřeny denně kromě pondělíod 10 do 17hodin.www.muzeumpolicie.czlenStrana 1
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6
Strana 7
Strana 8
Strana 9
Strana 10
Strana 11
Strana 12
Jak budou vypadat Riegrovy sady
Největší park v Praze 2 se zklidní.
Rozhovor s Liborem Boučkem
Jeho manželce učarovaly vinohradské stromy.
Doprava v Praze 2 v roce 2026
Co se povedlo a jak dál do budoucna.
Zápisy do škol už bijí na dveře
Nepropásněte je, začnou za chvíli.
Praha 2 má cenu Přívětivý úřad
Máme oficiálně nejvíc přátelskou radnici v Praze.
Kyberbezpečnost je důležité téma
Jak se bránit podvodníkům z online světa.
Soňa Červená byla přírodní úkaz
Návratu do Čech nikdy nelitovala.
Tajemný a magický Vyšehrad
Objevte s námi všechna jeho zákoutí.
Rozhovor s Robertem Čásenským
O stavu médií a společnosti
Rozhovor s Kristýnou Frejovou
Nová patronka fondu Dvojka srdcem
01/2026
12/2025
Noviny Prahy 2 - prosinec 2025
11/2025
Noviny Prahy 2 - listopad 2025
10/2025
Noviny Prahy 2 - říjen 2025
09/2025
Noviny Prahy 2 - září 2025
08/2025
Noviny Prahy 2 - srpen 2025
07/2025
Noviny Prahy 2 - červenec 2025
06/2025
Noviny Prahy 2 - červen 2025
05/2025
Noviny Prahy 2 - květen 2025
04/2025
Noviny Prahy 2 - duben 2025
03/2025
Noviny Prahy 2 - březen 2025
02/2025
Noviny Prahy 2 - únor 2025
01/2025
Noviny Prahy 2 - leden 2025
12/2024
Noviny Prahy 2 - prosinec 2024
11/2024
Noviny Prahy 2 - listopad 2024
10/2024
Noviny Prahy 2 - říjen 2024
09/2024
Noviny Prahy 2 - září 2024
08/2024
Noviny Prahy 2 - srpen 2024
07/2024
Noviny Prahy 2 - červenec 2024
06/2024
Noviny Prahy 2 - červen 2024
05/2024
Noviny Prahy 2 - květen 2024
04/2024
Noviny Prahy 2 - duben 2024
03/2024
Noviny Prahy 2 - březen 2024
02/2024
Noviny Prahy 2 - únor 2024
01/2024
Noviny Prahy 2 - leden 2024
12/2023
Noviny Prahy 2 - prosinec 2023
11/2023
Noviny Prahy 2 - listopad 2023
10/2023
Noviny Prahy 2 - říjen 2023
09/2023
Noviny Prahy 2 - září 2023
08/2023
Noviny Prahy 2 - srpen 2023
07/2023
Noviny Prahy 2 - červenec 2023
06/2023
05/2023
04/2023
03/2023
02/2023
01/2023
12/2022
11/2022
10/2022
09/2022
08/2022
07/2022
06/2022
05/2022
04/2022
03/2022
02/2022
01/2022
12/2021
11/2021
10/2021
09/2021
08/2021
07/2021
06/2021
05/2021
04/2021
03/2021
Únor 2021
Leden 2021
Prosinec 2020
Listopad 2020
Říjen 2020
Září 2020
Srpen 2020
Červenec 2020
Červen 2020
Květen 2020
Duben 2020
Březen 2020
Únor 2020
Leden 2020
Prosinec 2019
Listopad 2019
Říjen 2019
Září 2019
Srpen 2019
Červenec 2019
Červen 2019
Květen 2019
Duben 2019
Březen 2019
Únor 2019
Leden 2019
Prosinec 2018
Listopad 2018
Říjen 2018
Září 2018
Srpen 2018
Červenec 2018
Červen 2018
Květen 2018
Duben 2018
Březen 2018
Únor 2018
Leden 2018