4

ČÍSLO 10 – ŘÍJEN 2019

Základní školy Prahy 2

Za dveřmi našich základních škol (I.)

Městská část Praha 2 je zřizovatelem deseti základních škol. Každá z nich je něčím jedinečná, na každou z nich se každý rok hlásí do prvních tříd víc dětí, než je možné přijmout.

Od tohoto vydání zahajujeme nový seriál, v němž všech deset škol postupně představíme. Rodičům budoucích prvňáčků možná usnadní rozhodování o výběru školy, u těch

starších zase zvažování, zda se mají hlásit na víceletá gymnázia, absolventi si zavzpomínají na svá školní léta a těm ostatním snad poskytneme námět k zamyšlení. Nyní

představujeme základní školy Kladská a Londýnská, v příštím vydání to budou ZŠ Botičská a Štěpánská.

Základní škola Kladská naučí děti učit se

Základní škola Kladská je plná rostlin. Vesele se zelenají na chodbách, ve školních třídách, dokonce i na toaletách. Není to náhoda. Ředitelka

školy Kateřina Vávrová je přesvědčená, že krásné prostředí vychovává. A pro svou školu vše pečlivě připravuje a systematicky plánuje. To může být jedním z důvodů, proč je už patnáct let ředitelkou vynikající základní školy, kterou před lety sama absolvovala. Tedy Základní školy

s rozšířenou výukou jazyků, Fakultní školy Pedagogické fakulty UK – jak zní oficiální název.

Na dveřích školní budovy máte už nyní

vyvěšeno datum zápisu prvňáčků pro

školní rok 2020/2021. Proč tak brzy?

V jiných školách to běžné asi není, ale

my to tak děláme pokaždé. Vždy během

letních prázdnin připravíme program

na celý školní rok. Je náročný, je nutné

skloubit výuku s velkým množstvím mimoškolních aktivit tak, aby byla zachována kvalita výuky. Pořádáme jazykové

pobyty v zahraničí, pět týdenních výměnných pobytů během jednoho roku

v zahraničních rodinách v německy

a anglicky mluvících zemích, v Německu dokonce už pro žáky 4. ročníků, například na lyžařské kurzy jezdíme každý

rok se všemi třídami od druhého ročníku. Skloubit to dohromady je náročné

a bez plánování to nejde.

Na druhou stranu se o vaší škole traduje, že studium na Kladské vyžaduje

i hodně učení doma. Není to dril, co

po dětech vyžadujete? Třeba ve srovnání se ZŠ Londýnská, kde se dětem

snaží vycházet vstříc například posunutím začátku vyučování?

Je pravda, že tak uvolněné jako v základní škole Londýnská to u nás není.

My jsme zaměřeni na výkon. Naše děti skládají v 9. třídě povinně německou mezinárodní zkoušku Deutsches

Sprachdiplom, mají ji u nás zdarma,

němčinu se naši žáci učí od první třídy.

Tradice němčiny jako druhého jazyka

trvá na naší škole už 53 let. Bez domácí

přípravy to ale nejde. Někomu to jako

dril připadat může, ale já bych to drilem

nenazývala. Náročnost je přiměřena věku a i děti se specifickými poruchami

ZŠ Kladská má pověst jedné z nejpres- učení, kterých máme také hodně, nejen

tižnějších škol v Praze. Jak se taková tuto zkoušku zvládnou a jsou na další

studium dobře připraveny.

pověst získává?

Získali jsme ji díky studijním úspěchům

našich absolventů. U nás děti nezískáva- A jak tomu tedy říkáte?

jí jenom vědomosti, ale my je naučíme Úcta k tradici a řádu. Jsme přísní a důučit se, a tak není překvapením, že větši- slední. Já vždy rodičům zdůrazňuji, že

na našich dětí jde dál studovat, přede- jsme klasická škola. Vyučování začínávším na gymnáziích. Jsme na to hrdí, já me v 8 hodin ráno, na přestávky zvoní,

i všichni naši báječní kantoři, kteří dělají máme školní třídy s tabulemi a křídou,

pro školu maximum, dodává nám to klasickou papírovou žákovskou knížku

energii. Máme slavné absolventy, např. se známkami, žádné slovní nebo elekoperního pěvce Adama Plachetku, kteří tronické hodnocení. I s těmito klasickýse rádi vracejí na naše tradiční akce. Je mi atributy se dá pohrát. Žákovskou

i potěšující, že ředitelé škol v Praze 2 ne- knížku máme každý rok v jiné barvě, lebo jejich zástupci k nám často dávají své tos je to tyrkysová, grafický design žákovského diáře vytvořil akademický

vlastní děti…

malíř Jiří Votruba. Ale především jsme

zaměřeni na náročnou výuku a nezapomínáme ani na výchovu našich dětí.

Slušně pozdravit, poděkovat, netykat

dospělým – měla by to být pro školní

děti samozřejmost, ale bohužel u některých to tak není. Máme s dětmi velmi

přátelský vztah, který je ale založen

na vzájemném respektu a úctě. Učíme

je empatii, soucitu s těmi, kteří to nemají na světě lehké, proto v rámci hnutí

Stonožka každý rok pomáháme dětem

ve válečných zónách nebo ve Středoafrické republice. Ale o tu pomoc se žáci

musí zasloužit sami, například tím, že se

finanční obnos získává koupí jejich

obrázků nebo vlastnoručně vypěstovaných bylinek ze semen. Snažíme se nepromarnit ani minutu, přesně v duchu

motta naší školy, které zní: Nikdy nebudeme moci vychovávat a vzdělávat své

děti znovu. Nikdy. Máme jen jedinou

možnost, a to neopakovatelnou.

situacím. Hlásí prvňáčky

na několik škol současně,

pak je odhlašují na poslední chvíli a je to chaos

až do konce srpna. Někdy

dokonce se do naší spádové oblasti hlásí na měsíc k trvalému pobytu jen

kvůli přijetí dítěte na školu, a to jen proto, že jediná

oficiální cesta, jak dítě z jiné městské části dostat

k nám, je buď se přestěhovat, nebo využít toho, že

k nám už chodí jeho starší

sourozenec. Spádové děti

jsme brali vždy, ale k tomu

byla dál možnost děti vybrat dle našich kritérií.

K nám se ročně hlásí okolo 200 prvňáků a bereme 56 žáků

do dvou prvních tříd. Ale navzdory tomu

všemu kvalitu výuky máme pořád na vysoké úrovni a i ty spádové děti si na naše

Zní to, jako byste byli elitní, výběrová tempo a řád časem zvyknou.

škola…

Bývali jsme „výběrová škola“ od 3. roční- Vy osobně na škole vyučujete výtvarku, ale to již dávno nejsme. Rádi by- nou výchovu. Jak k tomu předmětu

chom, aby si rodiče mohli alespoň naši přistupujete?

školu sami zvolit. Už dva roky ale platí V každé třídě trochu jinak, ale zjišťuji, že

striktní opatření ombudsmanky pro se u dětí vytrácí kreativita. S tím, co dovšechny školy v Praze, že musí povinně kázaly před dvaceti lety, se to dnes nedá

přijímat děti ze své spádové oblasti, tedy vůbec srovnat. Jsou zvyklé z tabletů, teurčitých předem vymezených ulic v oko- levizních obrazovek a displejů přijímat

lí dané školy. Rodiče si tak nemohou vy- vše vizuálně hotové. Vidím to jako velký

brat školu, která by jejich dětem nejlépe problém, že u nich slábne představivost

vyhovovala, a vede to k absurdním a fantazie.

Kateřina Vávrová

Máte při srovnávání s minulostí i nějaký pozitivní příklad?

Přepracovali jsme „osnovy“ hodin dějepisu. Na 20. století tam zbývalo málo času, tak se to vyučovalo celé roky, za komunismu to bylo samozřejmě schválně,

my této etapě našich dějin naopak věnujeme skoro celou 9. třídu. Považuji

za nesmírně důležité, aby se děti učily

o bezpráví od 50. let 20. století až do sametové revoluce i dalších nespravedlnostech minulého režimu. Můj tatínek

stál čestnou stráž u rakve Jana Palacha

v Karolinu a já to cítím jako svůj závazek

předávat dětem lásku k pravdě, čestnosti, slušnosti a svobodě.

Ptala se: kla

Slovní hodnocení nutí učitele o dětech přemýšlet

Základní škola v Londýnské ulici je skryta za stromořadím. Vlastně byste ji skoro přešli. A prostředí uvnitř na první pohled odkazuje na prvorepublikové školy. Jenže: v Londýnské nezvoní, hodiny

od přestávek poznáte podle šumu na chodbě, a pokud zrovna nemůžete najít ředitelnu, žáci vám ochotně poradí a doprovodí vás. Podle ředitele školy Martina Ševčíka škola klade důraz právě na

komunikační schopnosti dětí.

Jak se odlišuje Londýnská od ostatních škol nejen v Praze 2?

Systémem hodnocení žáků a pojetím

předmětů, které je jiné, než je v České

republice zvykem. Pokud se máme

srovnávat s Kladskou, nechceme dosáhnout u žáků tak vysoké úrovně encyklopedických

znalostí.

Dbáme

na uplatňování konstruktivistické pedagogiky, vzdělání v souvislostech, rozvoj kompetencí žáků například v komunikačních dovednostech. Děti musí nejen formulovat své myšlenky, ale zejména se je učit zpracovávat, třídit je, aby

nepodlehly jednoduše manipulativním

sdělením. Kromě toho máme také slovní hodnocení. Děti od první až do deváté třídy dostávají hodnocení formou

popisného textu. V něm je zdůrazněno,

co se jim podařilo zvládnout během

pololetí, případně jsou upozorněny

na to, co jim nejde a co mají zlepšit, aby

dosáhly lepších výsledků.

Co to znamená v každodenní praxi?

Děti samozřejmě píšou testy, prezentují

své práce. Nedáváme jim v tu chvíli

známku, vyjadřujeme úspěšnost buď

v procentech, nebo bodově. Nemáme

potřebu přiřadit, zda 20 bodů z 26 je

ještě jednička, nebo už dvojka. Pro nás

je mnohem důležitější zjistit, proč dítě

těch 6 bodů ztratilo. Běžně se stává, že

pochvalu dostane žák i za těch 20 bodů

se slovy: Jsem rád, že jsi to zvládl. Naopak někomu, kdo má také 20 bodů

z 26, řeknu: Vidíš, je to zbytečné. Mohl

jsi upravit ještě tohle a měl bys hned

je slovní hodnocení motivační. Má ale jednu nevýhodu. Pro učitele je časově mnohem náročnější.

Nutí je to ovšem o dítěti

mnohem víc přemýšlet

než jen udělat aritmetický

průměr ze známek. Zaměřují se na to, jaký udělal pokrok, byť by to v tom

absolutním měřítku byla

stále čtyřka, ale něco se

mu povedlo. V 8. a 9. třídě

převádíme

hodnocení

na známky, aby žáci věděli, s jakým průměrem

do soutěže o místa

na gymnáziích a středních školách jdou.

Preferujete tedy slovní

hodnocení hlavně proto,

že i dětem, které jsou průo šest bodů víc. Hodnotíme děti vzhle- měrné, dává možnost zažít úspěch.

dem k jejich vlastním předpokladům. Ano, přesně o tom to je.

Běžnou součástí roku je sebehodnocení a děti ho dělají velmi často v různých Oceňují to i rodiče?

formách. Prvňáci vybarvují, osmáci Ano. Několikrát jsme se jich ptali, zda

a deváťáci si sami zkusí napsat hodno- jim slovní systém vyhovuje. Spousta rocení. Někdy si napíší známky sami a mí- dičů si váží toho, že přemýšlíme o jejich

ra shody s učiteli je obrovská, kolem 80 dětech a systematicky se je snažíme

procent. Velmi nás překvapilo, že žáci motivovat.

reálně vědí, jak na tom jsou, a přechod

Co dalšího oceňují rodiče a žáci? Třeba

na známky pro ně není problém.

že nezvoní?

Nevejde se tedy tento způsob hodno- Hodně nám to vyhovuje. Na prvním

stupni máme výuku v blocích a je fajn,

cení do škály 1–5?

Vejde. Jsme ale přesvědčeni, že pro děti že ji zvonek neruší. Když nezazvoní, je

Martin Ševčík

možné dokončit myšlenku a děti jsou

schopny to vnímat. Naopak děti mohou

dokončit svoji prezentaci. Není nic proti

ničemu, že si děti dokončí třeba výtvarné dílo a mají přestávku s paní učitelkou

později.

Máte ve škole povolené mobily?

U nás jsou povolené, protože je považujeme za důležitý komunikační nástroj. V hodinách je žáci mohou použít

pouze na přímé povolení učitele. Máme dohodu, že o přestávkách by děti

neměly používat mobil, a pokud ho použijí, ptáme se, proč. Když žák řekne, že

se dovolil paní učitelky, protože potřebuje zavolat rodičům, je to v pořádku.

Pokud ukazuje fotku kamarádovi, protože má nové štěně, tak to je taky legitimní důvod.

Kdybyste mohl ve škole něco změnit,

co by to bylo?

Určitě bych přistavěl patro. Problém

Londýnské je 100procentní naplněnost. Máme přesně 560 žáků a nemůžeme přijmout ani jedno dítě. Potřebovali bychom zvětšit prostory, aniž

bychom ale zvyšovali kapacitu. Nejde Jaký je váš postoj k Hejného metodě?

o to, abychom měli více dětí, potře- Učíte podle něho matematiku?

bovali bychom více prostor na děle- Učíme.

né hodiny.

Výhradně?

Učíte již 32 let. Jak se podle vás změni- Celé pojetí Londýnské je taková moli žáci?

zaika toho, co nám vyhovuje, a co ne.

Děti se prakticky nezměnily. Změnilo Londýnská je opravdu Londýnská,

se jejich životní tempo a přibyly nástra- a není to ani Montessori ani Waldorfhy, kterým musí čelit, a s tím se musí ská škola ani dogmaticky Hejný. Byť

pracovat. Jsou jiné možnosti, než jsme matematická prostředí použitá v meměli my, zvláště v technické oblasti. todách výuky podle profesora HejnéTechnický pokrok s sebou nese zrád- ho jsou dobrým nápadem. Ale máme

nosti a úskalí, na které je musíme při- takovou zkušenost, že je přeci jen dobpravit. Musíte je seznámit s tím, že exis- ré ve 4. a 5. třídě některé výpočty u dětuje kyberprostor a elektronická stopa, tí zmechanizovat, aby počítaly rychleji.

což před 30 lety nebylo. Je potřeba my- Ta prostředí jim vytvářejí takové berličslet na to, že větší procento dětí má ky, jak látku pochopit. Jsou skvělá

psychologické a někdy i psychiatrické v tom, aby děti získaly názor a číslo neproblémy. To se děje a musíme s tím bylo imaginární. S tím se ztotožňuji.

počítat. Zátěž na ně je velká a své Pak je ale nutné, aby berliček nebylo

v tomto sehrávají sociální sítě. Děti pře- mnoho a dokázaly je odhodit a nepřebírají vzory od svých vrstevníků, což kážely jim. Někdy jde v životě také

může mít patologické následky.

o efektivitu procesu.

Ptala se: je