4
ČÍSLO 10 – ŘÍJEN 2019
Základní školy Prahy 2
Za dveřmi našich základních škol (I.)
Městská část Praha 2 je zřizovatelem deseti základních škol. Každá z nich je něčím jedinečná, na každou z nich se každý rok hlásí do prvních tříd víc dětí, než je možné přijmout.
Od tohoto vydání zahajujeme nový seriál, v němž všech deset škol postupně představíme. Rodičům budoucích prvňáčků možná usnadní rozhodování o výběru školy, u těch
starších zase zvažování, zda se mají hlásit na víceletá gymnázia, absolventi si zavzpomínají na svá školní léta a těm ostatním snad poskytneme námět k zamyšlení. Nyní
představujeme základní školy Kladská a Londýnská, v příštím vydání to budou ZŠ Botičská a Štěpánská.
Základní škola Kladská naučí děti učit se
Základní škola Kladská je plná rostlin. Vesele se zelenají na chodbách, ve školních třídách, dokonce i na toaletách. Není to náhoda. Ředitelka
školy Kateřina Vávrová je přesvědčená, že krásné prostředí vychovává. A pro svou školu vše pečlivě připravuje a systematicky plánuje. To může být jedním z důvodů, proč je už patnáct let ředitelkou vynikající základní školy, kterou před lety sama absolvovala. Tedy Základní školy
s rozšířenou výukou jazyků, Fakultní školy Pedagogické fakulty UK – jak zní oficiální název.
Na dveřích školní budovy máte už nyní
vyvěšeno datum zápisu prvňáčků pro
školní rok 2020/2021. Proč tak brzy?
V jiných školách to běžné asi není, ale
my to tak děláme pokaždé. Vždy během
letních prázdnin připravíme program
na celý školní rok. Je náročný, je nutné
skloubit výuku s velkým množstvím mimoškolních aktivit tak, aby byla zachována kvalita výuky. Pořádáme jazykové
pobyty v zahraničí, pět týdenních výměnných pobytů během jednoho roku
v zahraničních rodinách v německy
a anglicky mluvících zemích, v Německu dokonce už pro žáky 4. ročníků, například na lyžařské kurzy jezdíme každý
rok se všemi třídami od druhého ročníku. Skloubit to dohromady je náročné
a bez plánování to nejde.
Na druhou stranu se o vaší škole traduje, že studium na Kladské vyžaduje
i hodně učení doma. Není to dril, co
po dětech vyžadujete? Třeba ve srovnání se ZŠ Londýnská, kde se dětem
snaží vycházet vstříc například posunutím začátku vyučování?
Je pravda, že tak uvolněné jako v základní škole Londýnská to u nás není.
My jsme zaměřeni na výkon. Naše děti skládají v 9. třídě povinně německou mezinárodní zkoušku Deutsches
Sprachdiplom, mají ji u nás zdarma,
němčinu se naši žáci učí od první třídy.
Tradice němčiny jako druhého jazyka
trvá na naší škole už 53 let. Bez domácí
přípravy to ale nejde. Někomu to jako
dril připadat může, ale já bych to drilem
nenazývala. Náročnost je přiměřena věku a i děti se specifickými poruchami
ZŠ Kladská má pověst jedné z nejpres- učení, kterých máme také hodně, nejen
tižnějších škol v Praze. Jak se taková tuto zkoušku zvládnou a jsou na další
studium dobře připraveny.
pověst získává?
Získali jsme ji díky studijním úspěchům
našich absolventů. U nás děti nezískáva- A jak tomu tedy říkáte?
jí jenom vědomosti, ale my je naučíme Úcta k tradici a řádu. Jsme přísní a důučit se, a tak není překvapením, že větši- slední. Já vždy rodičům zdůrazňuji, že
na našich dětí jde dál studovat, přede- jsme klasická škola. Vyučování začínávším na gymnáziích. Jsme na to hrdí, já me v 8 hodin ráno, na přestávky zvoní,
i všichni naši báječní kantoři, kteří dělají máme školní třídy s tabulemi a křídou,
pro školu maximum, dodává nám to klasickou papírovou žákovskou knížku
energii. Máme slavné absolventy, např. se známkami, žádné slovní nebo elekoperního pěvce Adama Plachetku, kteří tronické hodnocení. I s těmito klasickýse rádi vracejí na naše tradiční akce. Je mi atributy se dá pohrát. Žákovskou
i potěšující, že ředitelé škol v Praze 2 ne- knížku máme každý rok v jiné barvě, lebo jejich zástupci k nám často dávají své tos je to tyrkysová, grafický design žákovského diáře vytvořil akademický
vlastní děti…
malíř Jiří Votruba. Ale především jsme
zaměřeni na náročnou výuku a nezapomínáme ani na výchovu našich dětí.
Slušně pozdravit, poděkovat, netykat
dospělým – měla by to být pro školní
děti samozřejmost, ale bohužel u některých to tak není. Máme s dětmi velmi
přátelský vztah, který je ale založen
na vzájemném respektu a úctě. Učíme
je empatii, soucitu s těmi, kteří to nemají na světě lehké, proto v rámci hnutí
Stonožka každý rok pomáháme dětem
ve válečných zónách nebo ve Středoafrické republice. Ale o tu pomoc se žáci
musí zasloužit sami, například tím, že se
finanční obnos získává koupí jejich
obrázků nebo vlastnoručně vypěstovaných bylinek ze semen. Snažíme se nepromarnit ani minutu, přesně v duchu
motta naší školy, které zní: Nikdy nebudeme moci vychovávat a vzdělávat své
děti znovu. Nikdy. Máme jen jedinou
možnost, a to neopakovatelnou.
situacím. Hlásí prvňáčky
na několik škol současně,
pak je odhlašují na poslední chvíli a je to chaos
až do konce srpna. Někdy
dokonce se do naší spádové oblasti hlásí na měsíc k trvalému pobytu jen
kvůli přijetí dítěte na školu, a to jen proto, že jediná
oficiální cesta, jak dítě z jiné městské části dostat
k nám, je buď se přestěhovat, nebo využít toho, že
k nám už chodí jeho starší
sourozenec. Spádové děti
jsme brali vždy, ale k tomu
byla dál možnost děti vybrat dle našich kritérií.
K nám se ročně hlásí okolo 200 prvňáků a bereme 56 žáků
do dvou prvních tříd. Ale navzdory tomu
všemu kvalitu výuky máme pořád na vysoké úrovni a i ty spádové děti si na naše
Zní to, jako byste byli elitní, výběrová tempo a řád časem zvyknou.
škola…
Bývali jsme „výběrová škola“ od 3. roční- Vy osobně na škole vyučujete výtvarku, ale to již dávno nejsme. Rádi by- nou výchovu. Jak k tomu předmětu
chom, aby si rodiče mohli alespoň naši přistupujete?
školu sami zvolit. Už dva roky ale platí V každé třídě trochu jinak, ale zjišťuji, že
striktní opatření ombudsmanky pro se u dětí vytrácí kreativita. S tím, co dovšechny školy v Praze, že musí povinně kázaly před dvaceti lety, se to dnes nedá
přijímat děti ze své spádové oblasti, tedy vůbec srovnat. Jsou zvyklé z tabletů, teurčitých předem vymezených ulic v oko- levizních obrazovek a displejů přijímat
lí dané školy. Rodiče si tak nemohou vy- vše vizuálně hotové. Vidím to jako velký
brat školu, která by jejich dětem nejlépe problém, že u nich slábne představivost
vyhovovala, a vede to k absurdním a fantazie.
Kateřina Vávrová
Máte při srovnávání s minulostí i nějaký pozitivní příklad?
Přepracovali jsme „osnovy“ hodin dějepisu. Na 20. století tam zbývalo málo času, tak se to vyučovalo celé roky, za komunismu to bylo samozřejmě schválně,
my této etapě našich dějin naopak věnujeme skoro celou 9. třídu. Považuji
za nesmírně důležité, aby se děti učily
o bezpráví od 50. let 20. století až do sametové revoluce i dalších nespravedlnostech minulého režimu. Můj tatínek
stál čestnou stráž u rakve Jana Palacha
v Karolinu a já to cítím jako svůj závazek
předávat dětem lásku k pravdě, čestnosti, slušnosti a svobodě.
Ptala se: kla
Slovní hodnocení nutí učitele o dětech přemýšlet
Základní škola v Londýnské ulici je skryta za stromořadím. Vlastně byste ji skoro přešli. A prostředí uvnitř na první pohled odkazuje na prvorepublikové školy. Jenže: v Londýnské nezvoní, hodiny
od přestávek poznáte podle šumu na chodbě, a pokud zrovna nemůžete najít ředitelnu, žáci vám ochotně poradí a doprovodí vás. Podle ředitele školy Martina Ševčíka škola klade důraz právě na
komunikační schopnosti dětí.
Jak se odlišuje Londýnská od ostatních škol nejen v Praze 2?
Systémem hodnocení žáků a pojetím
předmětů, které je jiné, než je v České
republice zvykem. Pokud se máme
srovnávat s Kladskou, nechceme dosáhnout u žáků tak vysoké úrovně encyklopedických
znalostí.
Dbáme
na uplatňování konstruktivistické pedagogiky, vzdělání v souvislostech, rozvoj kompetencí žáků například v komunikačních dovednostech. Děti musí nejen formulovat své myšlenky, ale zejména se je učit zpracovávat, třídit je, aby
nepodlehly jednoduše manipulativním
sdělením. Kromě toho máme také slovní hodnocení. Děti od první až do deváté třídy dostávají hodnocení formou
popisného textu. V něm je zdůrazněno,
co se jim podařilo zvládnout během
pololetí, případně jsou upozorněny
na to, co jim nejde a co mají zlepšit, aby
dosáhly lepších výsledků.
Co to znamená v každodenní praxi?
Děti samozřejmě píšou testy, prezentují
své práce. Nedáváme jim v tu chvíli
známku, vyjadřujeme úspěšnost buď
v procentech, nebo bodově. Nemáme
potřebu přiřadit, zda 20 bodů z 26 je
ještě jednička, nebo už dvojka. Pro nás
je mnohem důležitější zjistit, proč dítě
těch 6 bodů ztratilo. Běžně se stává, že
pochvalu dostane žák i za těch 20 bodů
se slovy: Jsem rád, že jsi to zvládl. Naopak někomu, kdo má také 20 bodů
z 26, řeknu: Vidíš, je to zbytečné. Mohl
jsi upravit ještě tohle a měl bys hned
je slovní hodnocení motivační. Má ale jednu nevýhodu. Pro učitele je časově mnohem náročnější.
Nutí je to ovšem o dítěti
mnohem víc přemýšlet
než jen udělat aritmetický
průměr ze známek. Zaměřují se na to, jaký udělal pokrok, byť by to v tom
absolutním měřítku byla
stále čtyřka, ale něco se
mu povedlo. V 8. a 9. třídě
převádíme
hodnocení
na známky, aby žáci věděli, s jakým průměrem
do soutěže o místa
na gymnáziích a středních školách jdou.
Preferujete tedy slovní
hodnocení hlavně proto,
že i dětem, které jsou průo šest bodů víc. Hodnotíme děti vzhle- měrné, dává možnost zažít úspěch.
dem k jejich vlastním předpokladům. Ano, přesně o tom to je.
Běžnou součástí roku je sebehodnocení a děti ho dělají velmi často v různých Oceňují to i rodiče?
formách. Prvňáci vybarvují, osmáci Ano. Několikrát jsme se jich ptali, zda
a deváťáci si sami zkusí napsat hodno- jim slovní systém vyhovuje. Spousta rocení. Někdy si napíší známky sami a mí- dičů si váží toho, že přemýšlíme o jejich
ra shody s učiteli je obrovská, kolem 80 dětech a systematicky se je snažíme
procent. Velmi nás překvapilo, že žáci motivovat.
reálně vědí, jak na tom jsou, a přechod
Co dalšího oceňují rodiče a žáci? Třeba
na známky pro ně není problém.
že nezvoní?
Nevejde se tedy tento způsob hodno- Hodně nám to vyhovuje. Na prvním
stupni máme výuku v blocích a je fajn,
cení do škály 1–5?
Vejde. Jsme ale přesvědčeni, že pro děti že ji zvonek neruší. Když nezazvoní, je
Martin Ševčík
možné dokončit myšlenku a děti jsou
schopny to vnímat. Naopak děti mohou
dokončit svoji prezentaci. Není nic proti
ničemu, že si děti dokončí třeba výtvarné dílo a mají přestávku s paní učitelkou
později.
Máte ve škole povolené mobily?
U nás jsou povolené, protože je považujeme za důležitý komunikační nástroj. V hodinách je žáci mohou použít
pouze na přímé povolení učitele. Máme dohodu, že o přestávkách by děti
neměly používat mobil, a pokud ho použijí, ptáme se, proč. Když žák řekne, že
se dovolil paní učitelky, protože potřebuje zavolat rodičům, je to v pořádku.
Pokud ukazuje fotku kamarádovi, protože má nové štěně, tak to je taky legitimní důvod.
Kdybyste mohl ve škole něco změnit,
co by to bylo?
Určitě bych přistavěl patro. Problém
Londýnské je 100procentní naplněnost. Máme přesně 560 žáků a nemůžeme přijmout ani jedno dítě. Potřebovali bychom zvětšit prostory, aniž
bychom ale zvyšovali kapacitu. Nejde Jaký je váš postoj k Hejného metodě?
o to, abychom měli více dětí, potře- Učíte podle něho matematiku?
bovali bychom více prostor na děle- Učíme.
né hodiny.
Výhradně?
Učíte již 32 let. Jak se podle vás změni- Celé pojetí Londýnské je taková moli žáci?
zaika toho, co nám vyhovuje, a co ne.
Děti se prakticky nezměnily. Změnilo Londýnská je opravdu Londýnská,
se jejich životní tempo a přibyly nástra- a není to ani Montessori ani Waldorfhy, kterým musí čelit, a s tím se musí ská škola ani dogmaticky Hejný. Byť
pracovat. Jsou jiné možnosti, než jsme matematická prostředí použitá v meměli my, zvláště v technické oblasti. todách výuky podle profesora HejnéTechnický pokrok s sebou nese zrád- ho jsou dobrým nápadem. Ale máme
nosti a úskalí, na které je musíme při- takovou zkušenost, že je přeci jen dobpravit. Musíte je seznámit s tím, že exis- ré ve 4. a 5. třídě některé výpočty u dětuje kyberprostor a elektronická stopa, tí zmechanizovat, aby počítaly rychleji.
což před 30 lety nebylo. Je potřeba my- Ta prostředí jim vytvářejí takové berličslet na to, že větší procento dětí má ky, jak látku pochopit. Jsou skvělá
psychologické a někdy i psychiatrické v tom, aby děti získaly názor a číslo neproblémy. To se děje a musíme s tím bylo imaginární. S tím se ztotožňuji.
počítat. Zátěž na ně je velká a své Pak je ale nutné, aby berliček nebylo
v tomto sehrávají sociální sítě. Děti pře- mnoho a dokázaly je odhodit a nepřebírají vzory od svých vrstevníků, což kážely jim. Někdy jde v životě také
může mít patologické následky.
o efektivitu procesu.
Ptala se: je