Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

Tramvajová linka č. 2 má v Praze význam-

nou historickou pozici, ato díky tomu, že ja-

ko jediná byla svého času provozována

dlouhou dobu jako okružní. Výjimečnost je

ivtom, že takovýchto linek bylo či ještě je

vnaší republice málo. Základem naší tram-

vajové „dvojky“ byla v pražské

aglomeraci odroku 1897 Městská

elektrická dráha Královských Vino-

hrad, kterou odkoupily Elektrické

podniky královského hlavního

města Prahy.

Se zvyšujícím se počtem linek

a vedením více linek souběžně

po jednom traťovém úseku pře-

stávalo být přehledné apraktické

doté doby užívané linkové ozna-

čování barvou vozů v kombinaci

srůznobarevnými tabulkami sná-

zvy konečných stanic. Vroce 1904

měla již předchůdkyně „dvojky“

téměř okružní trasu: Národní diva-

dlo – Staroměstské nám. – Prašná

brána – Žižkov – Olšany – Korunní

tř. – Tylovo nám. – Česká technika

– Spálená ulice. Nalince jezdily ze-

lené vozy a na mapě orientační

tramvajové sítě byla vyznačena

přerušovanou červenou čarou. Vroce 1906

byl správní radě Elektrických podniků před-

ložen první obecný návrh, aby jednotlivé

tratě byly očíslovány aaby byly vozy opat-

řeny načele číslicemi arabskými anazadní

plošině římskými. K této realizaci došlo

orok později. Před vypuknutím 1. světové

války vzrostl počet linek na14. Linka č. 2 jez-

dila ze stanice Rudol num dostanice Flora.

Zlatá éra pražských tramvají byla ve20. sto-

letí mezi dvěma světovými válkami, kdy

proběhl mohutný rozvoj tramvajové sítě.

Linka č. 2 se tak stala nepostradatelnou

a plně okružní trasou v Praze. A to i když

nasvých „cílových konečných“ mívala navo-

zidlech nápisy Bubeneč či Flora, vurčitém

období bylo nasměrovkách napsáno třeba:

„OKRUŽNÍ Král. Vinohrady“. Trasa tramvaje

zprvu vedla z Bubenče (konkrétně ze Špej-

charu) přes Letnou, Strossmayerovo nám.,

Revoluční ulicí k Masarykovu nádraží, po-

tom přes Žižkov naFloru, dále pokračovala

Korunní třídou, přes Tylovo nám. nanáměs-

tí Karlovo, poté Spálenou ulicí, Národní tří-

dou a po vltavském nábřeží na Mánesův

most apřes Chotkovy sady zpět doBuben-

če. Zanějakou dobu se namnoho let ustáli-

la vtéměř shodné trase stím rozdílem, že

odNárodního divadla vedla přes most Le-

gií, Malostranské nám. a z Klárova zase

stoupala kChotkovým sadům. Vtéto

trase si ji mnozí zobyvatel Prahy ješ-

tě dodnes pamatují.

Okružní „dvojka“ se do povědomí

Pražanů zapsala tehdy nejnovějšími

štíhlými vozy typu „Ponorka“ se

shodně karosářsky laděnými přívěs-

nými vagony, které jezdily poPraze

až do 0.30 hodin – tzv. polonoční

provoz. Tyto červené tramvaje

podlouhá desetiletí neúnavně krou-

žily popražském okruhu obousměr-

ně až do velkého dopravního prů-

zkumu nakonci 50. let minulého sto-

letí, kdy se zjeho výsledků provedly

podklady kzásadní přestavbě sítě li-

nek tramvají. Krealizaci se přistoupi-

lo od13. 3. 1961 aznamenalo tu zru-

šení okružní „dvojky“. Její nová trasa

byla vytýčena vúseku Olšanské hřbi-

tovy – Bílá Hora. Oněkolik let později

byla prodloužena zOlšan doHrdlo-

řez abyla tak jednou znejdelších vPraze.

Díky novým linkám podzemní dráhy však

její smysl pohasínal. Tak se stalo, že jednu

dobu jezdila pouze nalevém břehu Vltavy.

Byly chvíle, kdy byla i úplně zrušena. Pak

odléta roku 2016 byla znovu naplánovaná

její trasa přes Prahu 2 (Karlovo nám. aPalac-

kého nám.) zPetřin nanádraží Braník.

Text: Jan Dvořák, foto: Petr Hejna

ČÍSLO 10 – ŘÍJEN 2019

Od Ostrčilova náměstí se podél potoka

Botiče nadvakrát směrem doNuslí zala-

muje Sekaninova ulice. Vlivem blízkosti

Vyšehradu, místa spjatého snejstarší his-

torií českého státu, se tato

komunikace v letech 1892–

1947 nazývala Přemyslovým

nábřežím (na památku báj-

ného knížete Přemysla Oráče).

Ulice v roce 1947 získala

jméno Sekaninova. Právník

alevicový novinář JUDr.Ivan

Sekanina (31. 10. 1900 – 21. 5.

1940) se narodil v Novém

Městě na Moravě jako syn

spisovatele, básníka, literár-

ního kritika a pedagoga

Františka Sekaniny. K litera-

tuře měl pocelý život velmi blízko, což jis-

tě přispělo kjeho přátelství sbásníkem Ji-

řím Wolkerem ještě před prahem dospě-

losti. Postudiích naPrávnické fakultě UK

se Ivan Sekanina stýkal sněkolika levico-

vými intelektuály, což jej vroce 1925 do-

vedlo kevstupu doKomunistické strany

Československa. Následně se stal práv-

ním zástupcem takřka celého domácího

komunistického hnutí, zároveň sám psal

astýkal se smnoha lidmi zkulturní ob-

lasti. Byl přítomentzv. Lipskému proce-

su – soudu se skupinou radikálů, kteří

vroce 1933 údajně zapálili Říšský sněm.

Nakonec se prokázalo, že za zločinem

stojí sami žalující fašisté. Sekanina to vel-

mi prožíval (dokonce pomáhal chránit

dceru jednoho z obviněných) a výrazný

antifašistický tón již neopustil. Spolu s -

lozofem Josefem Fischerem formuloval

 nální verzi textu „Věrni zů-

staneme“, kterým českoslo-

venská inteligence protesto-

vala proti Hitlerově agresi

vůči našemu státu. Již vbřez-

nu 1939 byl Sekanina přícho-

zími fašisty uvězněn avkvět-

nu následujícího roku podle-

hl následkům mučení vkon-

centračním táboře Sachsen-

hausen.

Ikdyž se posametové revolu-

ci objevily hlasy protestující

proti tomu, že Sekaninova uli-

ce svým jménem připomíná jednoho

zpředních komunistů, přítele Slánského

a Švermy, nakonec zvítězil názor, že

nemá být zapomenut statečný člověk,

významný bojovník proti fašismu.

Text: Jan Gross, Foto: Jaroslav Kocourek

Výlety dohistorie

O původu názvů ulic Sekaninova ulice

Když se řekne Vyšehrad, každý si

představí hradby kdysi středově-

kého sídla prvního zčeských krá-

lů, jehož nepřehlédnutelný kostel

svatého Petra a Pavla se tyčí

na skále nad řekou Vltavou. Je-

nomže Vyšehrad, to není jenom hrad

azbytek barokní pevnosti. Je to také

jedna ze starobylých pražských čtvr-

tí městské části Prahy 2.

Ikdyž způvodních malebných dom-

ků nacházejících se kolem Přemys-

lovské rezidence již nic nezbylo,

měl Vyšehrad opravdu své vlastní

městečko, které zaniklo vsouvislosti

s budováním vojenské pevnosti.

Kromě toho k němu patřilo také

podhradí pod Vyšehradskou skálou

av něm tržiště, kde se samozřejmě

čile obchodovalo.

Stačí se jen trochu rozhlédnout

azjistíte, že tzv. Podvyšehradí exis-

tuje stále. Vypadá však úplně jinak,

než tomu bylo vminulosti, kdy jeho

zástavbu tvořilo asi padesát domků

kolem několika komunikací, znichž

nejdůležitější byla cesta totožná

sdnešní Vratislavovou ulicí.

Strategická poloha bájného sídla

prvních českých panovníků, nad

soutokem Vltavy aBotiče, předurčila

Vyšehradu významnou roli. Právě

proto považoval Karel IV. zadůležité

propojit hradby Nového Města praž-

ského s vyšehradským opevněním

a zároveň svým korunovačním řá-

dem přisoudil Vyšehradu symbolic-

ké postavení vhierarchii královských

sídel.

Postupem doby se však proměnil

nejen hrad, nýbrž i jeho bezpro-

střední okolí. Namísto středověké

jednoduchosti dnes obdivujeme ro-

dinné kubistické domy architekta

Josefa Chochola naRašínově nábřeží

nebo jeho unikátní nárožní činžák

v Neklanově ulici. Každého osloví

určitě také pestrost vyšehradské ar-

chitektury, která většinou vznikala

napřelomu 19. a20. století. Je velmi

osobitá. Někomu se bude více líbit

secese či její geometrická verze Ota-

kara Novotného, jinému třeba funk-

cionalistická sokolovna architekta

Františka Roitha nebo naopak ještě

klasicizující tvarosloví nájemních

domů. Najejich výstavbě se podílela

plejáda nejslavnějších pražských au-

torů včele sEmilem Králíčkem.

Centrem Vyšehradu zůstává bezpo-

chyby zdaleka viditelná pevnost

skasematy, kostelem sv. Petra aPav-

la aslavným národním pohřebištěm.

Ovšem pozornost si zaslouží i další

místa, která přímo vybízejí knávště-

vě. Při podzimní procházce počítejte

stím, že se trochu zadýcháte. Vyše-

hrad je totiž kopcovitou čtvrtí. Hezky

si to užijte!

Jaroslava Nováková, průvodkyně

aodborná konzultantka PIS

„Republikánská svoboda na dvorech

domů vinohradských zabíhá do nepří-

pustných mezí. Potulní zpěváci a hu-

debníci provozují své řemeslo iv hodi-

nách dopoledních. Žádáme policii aby

tohoto nešvaru netrpěla.“ Ovšem ne

všem bylo v těch dnech do zpěvu,

zvláště s vidinou přicházející zimy:

„Nedostatek uhlí na Královských Vino-

hradech jest letos všeobecný. Ani obec

nemá nacelou zimu postaráno otopivo

pro veřejné ústavy aúřady. Školní mlá-

dež musela být vpondělí pro chlad ne-

vytápěných učeben poslána domů.“

Ajak Královské Vinohrady oslavily prv-

ní výročí samostatného státu? Velkole-

pě. Odpovídaly tomu již přípravy vuli-

cích: „Městská rada vyzývá obecenstvo,

aby již přede dnem svátečním ozdobilo

domy, balkony iokna prapory. Veměstě

uspořádány budou Dobrovolné sbírky

mládeže veprospěch invalidů asirotků

polegionářích.“ Městská rada připravi-

la vespolupráci sKlubem učitelstva vi-

nohradského bohatý program. Vpřed-

večer svátku proběhla naradnici slav-

nostní schůze městského zastupitel-

stva. Starosta Pichl pronesl velkolepou

řeč, ze které ocitujme alespoň násle-

dující: „Jsem si jist, že nás velká doba ne-

shledá malými, aže se nám podaří vy-

budovat napodkladě ryze demokratic-

kém asociálně krajně spravedlivém, sil-

nou, zdravou republiku, oníž jsme drah-

ně let snili.“ Následoval bouřlivý po-

tlesk, pokterém vinohradský starosta

uvedl ještě poslední bod schůze, kte-

rým bylo udělení čestného občanství

ministrovi zahraničí dr.Benešovi: „Tlu-

močím jednomyslný návrh městské ra-

dy, aby dru. Edvardu Benešovi za jeho

veliké zásluhy onárod arepubliku uděle-

no bylo čestné měšťanství města Králov-

ských Vinohrad.“ Následná volba pro-

běhla hlasovacími lístky avyzněla jed-

nomyslně pro návrh. „Sbor přijal výsle-

dek její s nadšeným provoláním slávy

dru. Benešovi. Zapěním závěrečného

chorálu byla slavnostní schůze skonče-

na.“ Poté se již celé vinohradské zastu-

pitelstvo odebralo na Václavské ná-

městí, kde byla khrobu neznámého vo-

jína jménem obce položena kytice růží.

Vesváteční den, vúterý 28. října 1919,

byl program oslav následující: „Vevel-

kém sále Národního domu proběhl

odeváté hodině Dětský den sakademií

pro mládež škol měšťanských a 5. tříd

škol obecných. Odpoledne pak vojenský

koncert naPurkyňově náměstí anako-

nec slavnostní představení vMěstském

divadle. Navíc vinohradské biografy

uchystaly zvláštní pouč-

ná představení pro děti

a mládež.“ Školní mlá-

dež se mohla těšit

inanový přednáškový

apromítací sál veSlez-

ské ulici: „Přednášková

síň vznikne adaptací

školní kaple. Síň bude

prostě, ale účelně vyba-

vena elektrickým osvět-

lením, projekční stěnou

a promítacími aparáty.“

Uvědomělý občan avěrný republikán

mohl mladé republice přispět také  -

nančně: „Nejdůstojněji oslavíte 28. říjen,

upíšete-li státní půjčku, jak ostatně velí

vlastenecká a republikánská povinnost.

Jen bohatý stát má přátele a úvěr!“

Adobrá zpráva nazávěr: „Ničitelé emai-

lových tabulek vsadech Riegrových do-

padeni! Jsou jimi dva vinohradští, ně-

mecko-židovští školáci. Hans Obereigner

aAlfred Kollin. Městská rada učinila kro-

ky, aby darebové byli příkladně potrestá-

ni arodičové jejich, aby škodu nahradili.“

Dobrý konec všechno spraví.

Michal Frankl

Pozn. autora: Citace z dobového tisku

pocházejí z periodika „Vinohradské lis-

ty“, které je součástí fondů Národní

knihovny České republiky.

Vážení čtenáři, znovu se setkáváte s rubrikou, která postupně představuje jednotlivé části Prahy 2 z pohledu historie. Po prvním díle věnovaném Vinohradům se nyní

zaměřujeme na starobylý Vyšehrad, který se celý rozkládá na území Prahy 2. Následovat bude Nové Město. Těšíme se na vaše příspěvky o tom, kterou lokalitu v Praze 2

považujete za nejkrásnější. Pište na adresu redakce@praha2.cz, nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Historický vůz TATRA T1 dojezdil v Praze v roce 1983

Nejkrásnější je… VYŠEHRAD (II.)

Střípky z historie NOSTALGICKÁ VZPOMÍNKA NA OKRUŽNÍ TRAMVAJ Č. 2

Psalo se před sto lety

Dnes nejen o 28. říjnu

„Vinohradská sadová správa upevnila vRiegrových sadech

emailové poučné tabulky sčeským a latinským jménem

rostlin. Vtěchto dnech vyvolilo si několik uličníků tyto

tabulky za terč a bombardovalo je tak dlouho, až jich

několik úplně zničilo.“

Pro Vyšehrad je charakteristická architektonická pestrost

Noviny Prahy 2