Strana 5

Noviny Prahy 2

Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.
01/2023

Strana 5
5
ČÍSLO 1 – LEDEN 2023
ROZHOVOR
Dáváte si donového roku předsevzetí?
Nedávám. Mám takové celoživotní předse-
vzetí, ato je dělat pořádně svou práci.
To nemáte žádné zlozvyky?
Spoustu. Ale mnohých jsem se dokázal zbavit
ibez předsevzetí. Dosvých padesáti let jsem
dost kouřil, taky jsem až příliš často skama-
rády kumštýři popíjel vhospodách, kavárnách
avinárnách. Třeba sbásníkem Pavlem Šrutem,
se kterým mě pojilo hluboké přátelství akterý
bydlel nadvojce vSázavské ulici, jsme jednu
dobu denně sedávali upiva nebo uvína.
Vdobě minulého režimu, které říkám bezčasí,
jsme se bavili obásních, o knihách aoživotě,
povídali jsme si oumění, ale io,,umění“
pábitelůestablishmentu, vždyť tolik lidí kolem
nás tomu vábení podlehlo. Vté době jsem měl
spoustu času pro sebe, prostě bezčasí...
Právě začal nový rok 2023. Jaký podle vás
bude?
Nejsem věštec, abych nato uměl odpovědět.
Ale všechno nasvědčuje tomu, že to bude
přelomový rok. Válka, to je drahá záležitost,
předpokládám, že si budeme muset trochu
utáhnout opasky. Už moje babička říkávala
takovou hezkou větu, že ztlustýho doten-
kýho to jde těžko. Ale měli bychom to dělat
rádi, protože zasvobodu se musí platit.
To mě zase učil můj tatínek, který podepsal
Chartu 77 asilně zato zaplatil, ale nikdy toho
nelitoval.
Váš tatínek byl disident? Co tomu říkala
vaše maminka?
Nejen tatínek, oba moji rodiče byli disidenti,
maminka byla původně historička, poosmaše-
desátém uklízečka. Můj tatínek říkal, že jestli
nechceme žít jako sluhové, nebo nedej bůh
dokonce otroci, musíme tomu něco obětovat.
Můj dědeček itatínek zasvobodu bojovali – můj
dědeček v1. světové válce, pak ho zajali apřešel
kMasarykovým legiím. Můj otec bojoval
nakonci 2. světové války napražských bariká-
dách. Učil mě, že to nejdůležitější je nevzdávat
se, protože ten, kdo bojuje dál, nemůže nakonec
prohrát. Ataké, že vokupované zemi, jako byla
ta naše, se nemá dělat kariéra.
Děti disidentů obvykle nemohly studovat
navysokých školách. Stalo se to ivám?
Asi jsme měli štěstí, ale všichni jsme se
navysokou dostali, já ioba moji bratři. Pravda,
nebyla to žádná práva nebo medicína, šlo
oumělecké školy. Já jsem byl vroce 1969
přijat naUMPRUM, kde se pedagogický sbor
sestával ze špičkových umělců, co jméno, to
pojem: Trnka, Homeister, Strnadel, Sklenář,
Libeňský adalší celebrity… Aběhem dvou, tří
let je vyhodili avyměnili zadruhou nebo třetí
ligu. Někteří ztěch nově příchozích se nás
snažili obelstít různými nepravdami, někdy to
bylo až legrační.
Například?
Ptali jsme se jednoho vyučujícího, proč se
pražské náměstí, kde stojí UMPRUM aFilozo-
cká fakulta UK, nemůže jmenovat poPala-
chovi, proč je to náměstí Krasnoarmějců.
Dotyčný se rozčílil azačal nám vykládat, že
uprostřed náměstí vespolečném hrobě leží
několik stovek sovětských vojáků. Byl jsem
ztohoto výkladu historie značně překvapen,
protože jsem odotce věděl, že pakliže je tam
vůbec někdo pohřben, tak to určitě nejsou
vojáci Rudé armády, ale vlasovci.
Zasvobodu bojovali ičeskoslovenští letci
RAF vřadách britského královského
letectva. Pro městskou část Praha 2 jste
vytvořil pamětní desky pro dva znich
– armádního generála Karla Janouška
aplukovníka in memoriam Karla Janštu.
Dostal se vám příběh některého znich pod
kůži?
Tak silné příběhy se nedají srovnávat, všechny
jsou jedinečné. Byli to stateční lidé, kteří odmítli
uznat Mnichovskou dohodu ašli bojovat. Ale
pochopitelně armádní generál Janoušek, to je
obrovská postava, která nemá adekvát. Jako
jediný Čechoslovák obdržel odanglického
krále hodnost leteckého maršála RAF, abyla to
pocta pro celou naši jednotku. Každý, kdo šel
kRAF, věděl, že může velmi rychle přijít oživot,
ale zároveň také dobře věděl, že bez obětí se
nevyhrává. Poválce komunistický režim jejich
hrdinství bagatelizoval, protože adoroval jen
své lidi nebo ty, které potřeboval kreklamním
účelům.
Jak jste přistupoval ktvorbě pamětních
desek Janouška aJanšty?
Snažil jsem se vyjádřit, že to byli hrdinové, ajak
nespravedlivě snimi minulý režim naložil. Už
odprvní desky pro Prahu 2, která naKarlově
náměstí připomíná oběti náletu zúnora 1945,
jsem si řekl, že je budu realizovat jednotnou
formou. Písmena řežu laserem apoužívám jen
tři materiály svelkou trvanlivostí. Podkladová
deska je zcortenu, který narezne napovrchu,
adál už nekoroduje, pak používám světlejší
kovy, jako je nerez, ato buď leštěný, nebo
matný. Je to hra forem, písmen, znaků
amateriálů založená nakontrastech.
Načem vsoučasné době pracujete?
Teď mám rozpracovaného Přemysla Otakara I.
To je ten, který knám se Zlatou bulou
sicilskou přinesl dědičné království. Vytvořil
jsem už sochu jeho vnuka, Přemysla Otakara II.,
pro rakouské městečko Marchegg. Udělal
jsem ji takovou speciální metodou, nejdřív
jsem zpolystyrenu vytvořil guru, atu jsem
pak oblékal železnými pláty, koruna, meč
ačeský lev jsou zlacené. Socha stojí vmís-
tech, kde Přemysl Otakar II. slavně zvítězil
nad uherským králem Bélou IV., což se málo
ví, narozdíl odbitvy naMoravském poli,
kterou prohrál akde padl. Jsem vyučený
kovář adělám své sochy kovářským způ-
sobem. Je to má specializace.
Takže kovářské řemeslo vymírá?
Naopak, je teď vmódě akovářů je spousta,
kdekoho láká ta magická práce skovy
asohněm. Ale sochařinu vytvářet kovářským
způsobem, to není zase až tak běžné. Touto
metodou realizoval své plastiky kupříkladu
geniální Španěl Eduardo Chillida. Navymření
bylo řemeslo zakomunistů, kdy kovářské
výrobky byly nedostatkovým zbožím. Já
pracuju sohněm aželezem odsvých patnácti
let, chce to ijistou dávku fortelu, proto kvůli
tomu denně cvičím, to abych si prodloužil
svou mobilitu.
Vjednom rozhovoru jste řekl, že ohněm
vše začíná avše končí. Můžete tu myšlenku
nějak rozvést?
To není má myšlenka, tu jsem si vypůjčil
zBible. Rozumím tomu tak, že oheň je základ
všeho aje všude kolem nás nazemi iveves-
míru. Naše planeta vznikla nazákladě velkého
třesku, obrovské dynamiky, akonec konců
hvězdy nejsou nic jiného než velké ohnivé
koule. Tam všechno začíná, odtoho se vše
odvíjí. Aoheň je nejsilnější ze všech živlů,
který nakonec všechno pohltí. Není to poprvé,
kdy jsem si vypůjčil myšlenku odmoudrých
lidí. Třeba mám rád tu odB. Pascala, který říká,
že nakonci víme, co jsme měli dělat naza-
čátku. Amezi tím se odvíjí náš život, amy
bychom ho měli vylepšovat, aby měl smysl,
anebyl jen smutným živořením.
Nakteré své dílo jste nejvíc hrdý?
Hrdý? Takhle bych to nenazval, ale celkem
spokojený jsem sněkolika realizacemi, které
jsem vytvářel zvlastní iniciativy, ane zkon-
junkturálních důvodů, to mám namysli práci
pro obec. První znich bylabrána sv. Františka
zAssisi veFrantiškánské zahradě, kterou jsem
pojal jako celistvý obraz avšechno jsem tam
vytvořil tak, jak jsem si předsevzal, dokonce
jsem vyrobil i350 šroubů, to proto, aby byl
ikaždý detail harmonickou součástí celku.
Pracoval jsem dva roky denně metodou
,,kamikadze“, protože jsem ani neměl natu
zakázku podepsanou smlouvu. Ale já pevně
věřím tomu, že když něco děláte snadšením
aláskou, bude to mít dříve nebo později echo,
takže jsem vůbec nepochyboval otom, že se
ta práce uplatní. Byl to takový malý zázrak.
Věříte nazázraky?
Věřím. Vždycky se musím smát lidem, kteří
říkají, že nikdy neviděli žádný zázrak. Vždyť
přece náš svět aživot vesvé rozmanitosti je
zázrak! Jsme obklopeni tajemnem anepřed-
stavitelnou velikostí vesmíru, ajak říkal Albert
Einstein, to nejkrásnější, oco se můžeme
zajímat, je právě tajemno.
ptala se: kla
Zasvobodu se musí platit, rok 2023 bude přelomový
Respektovaný sochař Petr Císařovský vytvořil pamětní desku letce RAF Karla Janšty, kterou městská
část Praha 2 odhalila nasklonku loňského roku nadomě vŽitné ulici. Je to již třetí realizace pamětní desky,
kterou pro Prahu 2 vytvořil. Vnásledujícím rozhovoru odhaluje, že má duši umělce, ale také lozofa.
Petr Císařovský
(narozen vroce 1950)
Dvaasedmdesátiletý výtvarník je oso-
bitým představitelem moderního sochař-
ství. Vyrůstal vkultivované rodině
výtvarného teoretika adocenta filozofické
fakulty Josefa Císařovského. Svou tvůrčí
cestu si hledal sám aosobitě. Nejprve se
vyučil vJihlavě kovářskému řemeslu, pak
nějaký čas střídal různé profese, jednu
dobu byl ibedňákem ubigbítu. Vletech
1969–1975 absolvoval naVysoké škole
uměleckoprůmyslové vPraze obor
sochařství. Kováře vsobě nikdy nezapřel
– ijako sochař koval své plastiky ze železa
aspecializoval se nakovanou atepanou
plastiku. Vytvořil řadu realizací pro
architekturu, vjeho kovárně uprostřed
kokořínských lesů vznikají ivolné plastiky.
Jeho nejvýznamnějším dílem je Brána sv.
Františka veFrantiškánské zahradě
vPraze 1, kterou začal vytvářet vroce
1991. Jistým vybočením zřady byla
rekonstrukce hrobu Bedřicha Smetany
navyšehradském Slavíně. Pro městskou
část Prahu 2 vytvořil tři pamětní desky:
obětem náletu zúnora 1945 naKarlově
náměstí, napamátku Karla Janouška
vulici Malá Štěpánská aKarla Janšty
vŽitné ulici. Oba jeho bratři jsou rovněž
umělci: Tomáš Císařovský je malíř, ojehož
díla mají sběratelé mimořádný zájem,
Josef Císařovský točí umělecké doku-
menty, jejichž společným rysem je
magičnost. Také jeho manželka Vendula je
malířka, absolventka AVU.
FOTO: A. ZEMBOK
FOTO: JAN SCHEJBAL
Při odhalení desky K. Janouška Při odhalení desky K. JanštyV kovárně na Kokořínsku
- Strana 1
- Strana 2
- Strana 3
- Strana 4
- Strana 5
- Strana 6
- Strana 7
- Strana 8
- Strana 9
- Strana 10
- Strana 11
- Strana 12
- Strana 13
- Strana 14
- Strana 15
- Strana 16
- - ^search
  - Městská část Praha 2
  - Úřad a samospráva
  - Životní události
  - Mapový portál
  - Virtuální prohlídka
  - Platební brána
  - Kontakt
  - Zprávy
- - Podmínky používání
  - Správa cookies
  - O aplikaci
- 2018
- 2019
- 2020
- 2021
- 2022
- 2023
- 2024

Noviny Prahy 2

01/2023

Strana 1

Strana 2

Strana 3

Strana 4

Strana 5

Strana 6

Strana 7

Strana 8

Strana 9

Strana 10

Strana 11

Strana 12

Strana 13

Strana 14

Strana 15

Strana 16

^search

Městská část Praha 2

Úřad a samospráva

Životní události

Mapový portál

Virtuální prohlídka

Platební brána

Kontakt

Zprávy

Podmínky používání

Správa cookies

O aplikaci

Jak budou vypadat Riegrovy sady

Rozhovor s Liborem Boučkem

Doprava v Praze 2 v roce 2026

Zápisy do škol už bijí na dveře

Praha 2 má cenu Přívětivý úřad

Kyberbezpečnost je důležité téma

Soňa Červená byla přírodní úkaz

Tajemný a magický Vyšehrad

Rozhovor s Robertem Čásenským

Rozhovor s Kristýnou Frejovou

01/2026

12/2025

11/2025

10/2025

09/2025

08/2025

07/2025

06/2025

05/2025

04/2025

03/2025

02/2025

01/2025

12/2024

11/2024

10/2024

09/2024

08/2024

07/2024

06/2024

05/2024

04/2024

03/2024

02/2024

01/2024

12/2023

11/2023

10/2023

09/2023

08/2023

07/2023

06/2023

05/2023

04/2023

03/2023

02/2023

01/2023

12/2022

11/2022