12
ČÍSLO 7 – ČERVENEC 2021
DISKUZE
?
Parky a zeleň Prahy 2
Zeptali jsme se proto
zástupců politických
klubů: Jak nejlépe
zabránit škodám na zeleni
a inventáři v parcích Prahy 2?
V letních měsících nabízejí parky osvěžení Pražanům, na území dvojky je řada zelených
prostranství, která lákají veřejnost k odpočinku. V souvislosti s vyšší návštěvností během
léta ale dochází také ke škodám na majetku a inventáři.
UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Příspěvky na této straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, za obsah odpovídají jejich autoři.
N Á Z O R Y KO A L I C E
NÁZORY OPOZICE
MARK FLEISCHER / ANO
ONDŘEJ BÁRTA / DVOJKA SOBĚ
Kéž by magistrát byl v Nuslích
Tohle není jen místo k posezení
Jako obyvatel Nuselského údolí nemohu nezmínit, že stále čekáme na dokončení rekonstrukce zdejší hlavní třídy. Kdy začne dlouho odkládaná revitalizace stromořadí na Jaromírově třídě, je stále otázkou. Rekonstrukci potřebují i chodníky na Ostrčilově náměstí, kde se
dlažba houpe jak bárka na rozbouřeném moři a kde bylo v důsledku toho zaznamenáno
několik úrazů. V jedné části Ostrčilova náměstí se nacházely vzrostlé keře květnatých šeříků.
Nyní je zde torzo uschlých keřů. Tento nezájem se týká i údržby rabátek kolem nedalekých
stromů. Je tak velmi dobře vidět, že TSK Praha pod patronací Magistrátu hlavního města
Prahy nezvládá obhospodařovat svěřené plochy v takové kvalitě jako třeba některé
zahradnické či správcovské firmy, které má nasmlouvané radnice Prahy 2. Ostatně stále
upravené náměstí Míru, které má naše městská část svěřené do správy, je toho jasným
důkazem. Škoda že magistrát nesídlí v Nuslích. Když se pak podíváte směrem na hradby,
které se majestátně tyčí nad udržovanou strání parku Folimanka, uvidíte dlouhodobou
hradební „galerii“ graffiti. Snad se podobná „galerie“ nestane také součástí nového parku
U Hradeb, který se plánuje obnovit v ulici Horská. Toto jsou témata, a určitě jich bude více,
o kterých bychom měli mluvit a řešit je, než diskutovat nad tématem, který má odbor
životního prostředí ve své kompetenci a zvládá ho na jedničku.
Mohlo by se zdát, že taková lavička v parku není než místem k posezení. Když se pak,
chuděrka, přes noc změní v posprejované místo zasypané nedopalky po nočním večírku,
na odpočinek není pomyšlení a raději zrychlíte krok. A vzniká tak nutně otázka, jak lavičku
a její okolí ochránit, jak zajistit, aby místem k sezení zůstávala. Častějším hlídkám či
kamerám se to patrně dařit může, nedostane se nám však na takovém místě spíše pocitu
úzkosti než pohodlí? A hlavně: nezůstane problém mnohem palčivější? Jsme svědky
plíživé proměny naší čtvrti a lavička v tom zdaleka není sama. Koše obsypané odpadky,
slalomy elektrických koloběžek nebo bezohledně zaparkovaná auta tak, že pro průjezd
kočárku místa nezbývá. A cestu do práce lemují snad jen holičství pro gentlemany.
Zaměření se na dílčí projevy vandalismu nám možná brání vidět celou řadu smutných
okolností ve vzájemné souvislosti. Nájmy neutěšeně rostou, staří sousedé jsou dávno pryč
a z bytů se často stávají jen investice nebo noclehárny pro turisty. Mění se skladba
obyvatel a s ní i vztah k místu, kde žijí. Stává se dočasným a nejistým a nemůže se proto
upevňovat ani úcta k veřejnému prostoru. Ani k lavičce. Ta není než místem k posezení
právě proto, že je také odrazem respektu k místu a respektu k sousedům. Nyní je však
často upomínkou toho, jak se obojího čtvrti přestává dostávat.
ALEXANDRA UDŽENIJA / ODS
Zelenější dvojka pro naše děti
MAGDALENA VALDMANOVÁ / PIRÁTI
Vandalství je beton na Folimance
Ochrana životního prostředí a přírody je pro mě tím nejdůležitějším poselstvím. Všichni se
na dvojce snažíme, aby kvalita života včetně péče o parky a městskou zeleň byla co
nejlepší. Proto jsme v loňském roce spustili projekt Udržitelná dvojka, ve spolupráci
s Českou zemědělskou univerzitou. Cílem je udržet Prahu 2 zelenější a schopnou obstát
v podmínkách probíhajících klimatických změn. Snažíme se i o určitou osvětu, vydáváme
naučné články, komunikujeme s občany a zapojujeme děti ve školách, aby se učily
zodpovědnému přístupu ke svému okolí, dokonce máme i dětské dobrovolníky, kteří chodí
nepořádek uklízet. Záleží na každém z nás, na naší odpovědnosti, na tom, jaký máme
ke svému okolí přístup. Bohužel se občas najdou i ti, kteří si svého okolí neváží a ničí ho.
I přesto hledáme cesty, jak tomu předejít a škody napravit. Jedním z krásných projektů,
který jsme nedávno realizovali, bylo ozelenění domku v části Sadů Svatopluka Čecha. Ten
byl častým cílem sprejerů. V tuto chvíli ho pokrývá zelená fasáda s pestrými barvami květů.
Na jaře jsme také vysázeli přes 50 nových stromů v alejích i parcích. Praha 2 je krásná
a zaslouží si být krásná i do budoucna. Stačí málo. Vnímat svoje okolí jako něco, co sdílíme
s ostatními, a také něco, co chceme předat našim dětem. Budu moc ráda, když v sobě
každý najdeme i vůli to dodržovat. Já můžu za vedení radnice slíbit, že budeme pokračovat
v osvětě i v navyšování výsadby stromů a uděláme dvojku ještě zelenější.
Největší vandalství je kácení zdravých stromů a zalévání parku betonem. Při slovech
škoda na zeleni se mi vybaví, jak vedení radnice Prahy 2 zbytečně kácí zdravé stromy
i tam, kde je řešení velmi jednoduché. Třeba posunout o jeden metr plot. Nebo prostě
rovnou přemýšlet, jak postavit sportoviště pro základní školu, aby stromy byly jeho
součástí. Tedy tak, jak se to dělá v civilizovaných zemích. Nyní se radnice pro změnu
rozhodla vyhodit 35 milionů korun, tedy více než dva tisíce průměrných starobních
důchodů, za beton do Folimanky. I tady by stačilo namísto devastace prostoru jen zasadit
trávu a rozšířit pod mostem zavlažovací systém, který už v parku ostatně je. Oba případy
spojuje nahrazování zeleně a přírody umělými povrchy, a to je k pláči. Rozpálený beton
a umělá tráva by měly zůstat odstrašující vzpomínkou na politiku devadesátých let.
Všichni se určitě shodneme na tom, že není nad živou přírodu, trávu, keře a stromy.
Barevný beton zkrátka zeleň nenahradí. To se ale koalici, která chce stůj co stůj utrácet,
nedaří vysvětlit. V situacích, kdy škody nepáchají politici, ale někdo jiný, je prevence
složitější. Určitě by ale stálo za pokus prohlubovat dialogem vztah občanů k městské
části, zapojit je, vyslechnout jejich nápady i kritické hlasy a podle toho konat. Těším se, až
skončí doba, ve které jsou politici přesvědčení, že ví nejlépe, co občané chtějí, aniž by se
jich zeptali. Tak snad po volbách.
HELENA BÁRTOVÁ / TOP 09
KAREL KOŽELUH / STAN
Prevence, osvěta, dohled a fyzické zábrany
Ochrana městské zeleně a parků začíná projektem
Praha 2 každoročně vynaloží nemalé finanční prostředky na nápravu škod způsobených
jak ať již úmyslně či neúmyslně lidmi, tak zásahy přírody. Některým škodám lze těžko
zabránit. Mezi takové řadíme poškození půdy a zeleně v parcích venčením psů, jež
poškozuje kvalitu a úrodnost půdy a ztěžuje růst městské zeleně, popř. škody způsobené nadměrným suchem. Zabránění úmyslným škodám na zeleni a inventářích parků
Prahy 2 představuje nelehký úkol. Mezi nástroje, se kterými již dnes městská část
aktivně pracuje, patří edukace, osvěta a prevence. V rámci edukace je navázána
spolupráce se školami na Praze 2. Jejím cílem je vzbudit v dětech zájem o prostředí,
které je obklopuje a vytvořit pozitivní vztah k přírodě. Hlavní město Praha pořádá navíc
řadu ekologických výukových programů, které cílí na všechny věkové skupiny obyvatelstva. Tyto programy se též týkají prevence způsobených škod. Mezi další opatření, která
Praha 2 aktivně využívá, patří fyzické zábrany chránící zeleň v parcích. Jedná se o plůtky,
zábradlí a pletiva kolem kmínků stromů apod. Tato opatření nicméně spoléhají na respekt a dodržování pravidel ze strany obyvatel. Až v poslední řadě je možné využít
prvků dohledu a represe, mezi které patří monitoring soukromými strážci a strážníky
Městské policie. V případě vzniku škody je nezbytné spolupracovat jak s nimi, tak
i s Policií ČR. Dohledání a potrestání pachatele má v komunitě odstrašující, a tedy
preventivní roli.
V českých podmínkách velmi často pokulhává soustavná údržba a péče o veřejné
investice, tedy i o zeleň. Tato skutečnost je neblahým dědictvím minulého režimu, kdy ať
již z důvodu nedostatku finančních a hmotných prostředků, nebo pouhého nezájmu
docházelo k postupnému úpadku kvality veřejného prostoru. Byli jsme tak svědky
chátrání pražských parků, sadů a zeleně. Polistopadové období přineslo podstatnou
kvalitativní změnu v podobě velkých investic do rekonstrukcí v této oblasti, avšak ne vždy
bylo již při zakládání nové zeleně počítáno s dlouhodobým udržením její kvality. Příkladem takového nedobrého založení parkové plochy může být například Palachovo
náměstí, jehož údržba i přes opakované pokusy značně selhává.
Prvním a základním postulátem pro dobrou údržbu a ochranu parků je tak kvalitní
projekt, který zohlední veškeré aspekty a reálie místa, na kterém je zeleň zakládána.
V případě, že projekt již ve svém počátku zohledňuje údržbu, bezpečnost či kvalitu
mobiliáře a použitých materiálů, pak trvanlivost a odolnost takového řešení jsou
i v běžném provozu výrazně vyšší. Centrum Prahy si zaslouží, aby na projektové dokumentaci a na zvolených řešeních nebylo nijak šetřeno. Rozhodujícím pro zamezení poškozování zeleně je souhrn takových řešení, která zajistí kvalitu veřejného prostoru (umělé
závlahy, kvalitní cesty, odolný mobiliář, osvětlení apod.), ale především funkci, tedy
užitečnost pro veřejnost, a to v kombinaci se soustavnou údržbou (hlídač parku apod.).