Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

Vednech, kdy jsme si

připomínali 73. výročí

ukončení druhé svě-

tové války v Evropě,

přibyla na domě

v Mánesově ulici 20

pamětní deska. Není

věnována lidem, kteří

padli v bojích kolem

rozhlasu, ale dvěma

obětem únorového

bombardování Prahy

v roce 1945. Konce

války se nedožili

manželé Otakar aVlasta Štá ovi. Za-

hynuli pár týdnů předtím vtroskách

domu, kde měl Otakar svůj pražský

ateliér. On byl malíř, ona spisovatelka,

oba nadšení horolezci amilovníci pří-

rody.

Vznik pamětní desky, naníž je symbolic-

ky znázorněno panorama Vysokých

Tater, podpořila starostka Jana Černo-

chová na popud bývalého zastupitele

Prahy 2 Karla Vitouška: „O Štá ových

jsem slyšel hodně vyprávět odhorolezců,

Vlastu pravděpodobně znal zasvobodna

můj otec,“ vysvětluje. „Když za války ne-

mohli jezdit doTater ani doAlp, tak jezdili

do Sedmihorek. Tam byly dvě skupiny –

Pražáci slepším vybavením aTurnováci,

otrhaní, obyčejní kluci, kteří zase lezli výš

alíp. Vznikla tak určitá nevraživost, kterou

ale Vlasta dokázala překonat. Byla mladá

aveselá, tak se přátelila smístními alezla

snimi. VPříhrazských skalách je poní do-

konce pojmenována jedna věž, kam

smístními podnikla prvovýstup.“

Otakar Štá tak vysoko nelezl, oto víc

hory zaznamenával naplátně. Je pova-

žován zanejlepšího malíře Vysokých Ta-

ter. Vroce 1928 vyšel tiskem cyklus jeho

120 akvarelů zTater, dva obrazy stěmito

motivy byly vydány na poštovních

známkách. Maloval i pražská zákoutí

aVysočinu, kde měl kořeny. Rodák zHa-

vlíčkova Brodu si úctu v uměleckém

světě získal řadou dalších aktivit. Praco-

val jako gra k, navrhoval plakáty, knižní

značky. Jeho fantazie aláska k přírodě

se nejvíc projevovaly vknižních ilustra-

cích pro děti.

Vdubnu 1929 si manželé Štá ovi pro-

najali chatu uPopradského plesa. Inicio-

vali tam vznik Symbolického cintorína

pod západní stěnou Ostrvy, kde mají ta-

ké odroku 1947 pamětní tabuli. Vlasta

Štá ová byla průkopnicí ženského ho-

rolezectví. Kromě věže vČeském ráji je

poní pojmenována istěna vlezecké ob-

lasti Srbsko uBerouna.

len

9

ČÍSLO 6 – ČERVEN 2018

Výlety dohistorie

Starostka J. Černochová s iniciátorem pamětní desky K. Vitouškem

Již více než sto let působí pobočka

Spolku rodáků a přátel Turnova vměst-

ské části Praha 2. Vsoučasnosti se ob-

vykle schází na jarním a podzimním se-

tkání vučebně Českého institutu inter-

ních auditorů na Karlově náměstí č.3.

Pořádá zde besedy a přednášky s vý-

znamnými osobnostmi Turnovska a

Českého ráje. Členové spolku kladou

každý rok věnec na Vyšehradském hřbi-

tově svému slavnému rodákovi, národ-

nímu buditeli Antonínu Markovi, a aka-

demickému sochaři Josefu Drahoňov-

skému, rodákovi zVolavce u Rovenska

pod Troskami.

Členem výboru rodáků je i Karel Vitou-

šek, bývalý zastupitel městské části Pra-

ha 2, který inicioval instalování pamětní

desky manželům Štá ovým na domě

v Mánesově ulici 20. Spolu s ním se

slavnostního odhalení zúčastnili i přá-

telé Českého ráje, mezi nimi dr. Karel

Svoboda, jinak dlouholetý obyvatel Vi-

nohrad. Ten nás na existenci spolku

upozornil a požádal o zveřejnění násle-

dující výzvy:

Vyzýváme touto cestou rodáky

a přátele regionu Český ráj, kteří

by mohli a chtěli na setkání spolku

přijít, aby se ozvali na e-mailu

fuk.negyesi@volny.cz.

PSALO SE PŘED STO LETY Dnes zvinohradských parků

„To je ran, jako oBožím Těle,“ říkávala moje

babička, když někde začalo něco bouchat.

Letošní svátek připadl na 31. květen

amnoha lidem už tak moc neříká. Matně

si možná milovníci historie vzpomenou,

že naKarlově náměstí kdysi stávala stejno-

jmenná kaple, kde odčasů Karla IV. bývaly

vystavovány nejvzácnější církevní relikvie.

Kaple byla při stavební regulaci Prahy

v19. století necitlivě odstraněna ajen

malá nerovnost trávníku proti kostelu

sv.Ignáce připomíná místo, kde stáva-

la. A přesto je městská část Praha 2

s tímto svátkem slaveným dnes v ce-

lém křesťanském světě spojena víc, než

by si kdo mohl pomyslet. Odpověď na-

lezneme naVyšehradě, kde vdobě pa-

nování krále Přemysla Otakara II. byl

proboštem asoučasně královým kanc-

léřem kněz Petr zPrahy. Začínal vkrá-

lovské kanceláři jako notář a později

králův osobní kaplan, a jak říká paní

profesorka Hledíková, „uněho doslovně

platí, že se stal vyšehradským proboštem

proto, aby mohl vykonávat funkci kanc-

léře, včetně k ní vázaného politického

rádcovství“.

Přemysl Otakar II. často tohoto svého

důvěrníka pověřoval zahraničními di-

plomatickými misemi, zejména doItálie

a ke Svatému stolci. Písemně jsou

dosoučasnosti doloženy dvě. Roku 1262

doViterba aodva roky později doOrvi-

eta. Životní příběh Petra z Prahy je do-

kladem, že ve13. století nevládne vČe-

chách hluboký atemný středověk, jak si

to někdy s oblibou představují čtenáři

historických románů. Naopak celá řada

významných představitelů tehdejšího

politického akulturního života, stejně ja-

ko Petr z Prahy, studovala v zahraničí,

vnašem případě vitalské Bologni, ado-

sahovala značné intelektuální akulturní

úrovně.

Petr zPrahy je však také aktéremudálosti,

kterou později zvěčnil Ra ael vnadoken-

ní fresce vHeliodorově síni Vatikánského

papežského paláce. Při jedné z častých

cest do Itálie ve službách svého krále,

konkrétně to mělo být v roce 1263, byl

Petr vchrámu sv. Kristiny vBolseně pří-

mým účastníkem tzv. „zázraku vBolseně“.

Oco šlo? NaRa aelově fresce vidíme, jak

u oltáře nad hrobem, kde je pohřbena

sv. Kristina, celebruje kněz mši vpřítom-

nosti klečícího papeže Urbana IV. Ra ael

fresku maloval vroce 1512, atak logicky

dal klečícímu ponti kovi podobu tehdy

vládnoucího papeže Julia II. Celebrující

kněz nebo někdo zúčastníků bohoslužby

měl snad pochybovat oproměně hostie

naskutečné tělo Kristovo. Když kněz hos-

tii rozlomil, skanulo z ní několik kapek

krve nakorporál – ubrousek, rozprostře-

ný naoltáři. Celebrujícím knězem měl být

podle legendy právě Petr zPrahy. Proč?

Odpověď je jednoduchá, apřitom logic-

ká. Možnost celebrovat mši sv. před pa-

pežem a jeho dvorem mohla být pro

Petra zPrahy vyznamenáním aprojevem

úcty Svatého stolce k vyslanci velkého

krále, kterým Přemysl Otakar II. bezpo-

chyby byl.

Korporál sněkolika kapkami krve ze zá-

zraku v Bolseně je dodnes uchováván

v katedrále v Orvietu, ve zvláštní kapli,

vpřekrásném relikviáři, zhotoveném vle-

tech 1337–1339. Každoročně je objek-

tem uctívání věřících veslavném procesí

procházejícím ulicemi tohoto starobylé-

ho, původně etruského města. V roce

2011 vedl toto procesí Miloslav kardinál

Vlk. Po nešťastné bitvě na Moravském

poli na den sv. Rufa 1278 se osobnost

kněze Petra zPrahy zarchivních pramenů

postupně vytrácí. Od roku 1289 o něm

zprávy mizí úplně. Co však nezmizelo, je

svátek Božího Těla, kjehož zavedení ne-

zpochybnitelně přispěl vyšehradský

kněz. Jan Kotous

Pookřát na těle i na duchu a alespoň na

pár chvil zapomenout na prázdný žalu-

dek a každodenní starosti mohli obyva-

telé města vněkterém zvinohradských

parků: „Kvetou magnolie, japonerie, hlo-

hy, střemchy, pestré macešky, tulipány a

primuly, bezy odívají se svěžím listovím a

spolu skaštany a rhododendrony o pře-

kot ženou do poupat. Vydatné deště le-

tošní posílily vzrůst trav.“ Nejinak tomu

bylo v oblíbené Grébovce: „V Havlíčko-

vých sadech rozkvetly bezy. Proudy obe-

censtva putují, hlavně ve sváteční dny,

pokochat se pohledem na bílé, modré a

rudé barevné shluky, jež tvoří tato poetic-

ká, libá křovina.“

Ale vše rozhodně nebylo takto poetické:

„Bylo by si jen přáti, aby pro pohodlí publika

byl počet sedadel vsadě, jmenovitě vdolejší

části, rozmnožen.“ Grébovka kromě nedo-

statku laviček pravidelně čelila také nájez-

dům vandalů a nezvaných hostů, kteří pro

vstup do parku využívali neo ciální cesty.

Noviny upozornily na jeden takový „tajný“

vchod: „Do parku jest tajný vchod, jímž za

dne a hlavně za noci vkrádají se do něj po-

dezřelá individua. Vchod tento nachází se

na straně západní v korytě Botiče. Vetřelci

sestoupí u parku do potoka, podlezou lávku

a díky chybějící mříži v parku z potočiště

opět vystoupí.“ Noviny kromě tohoto návo-

du, jak se neo ciálně dostat do Grébovky,

uveřejnily i výzvu městské radě: „Jest vzá-

jmu obce, aby se v zájmu veřejné bezpeč-

nosti o uzavření všech neobligátních vcho-

dů do parku neprodleně postarala a tímto

opatřením ničení sadů a nočnímu pelešení

lůzy vzáhonech přítrž učinila!“

Kromě vandalismu se vinohradské parky

v průběhu válečných let potýkaly také s

nedostatečnou údržbou: „Naše krásné

parky vinohrad-

ské, jimiž jsme

se vždy chlubili,

trpí velmi nyněj-

šími neutěšený-

mi poměry. Co

zuří válka, ne-

hnojily se ani

trávníky, ani ke-

ře a stromy!

Trávníky řídnou,

keře hynou ne-

bo krní, a hlav-

ně velké stromy

usychají nedo-

statkem výživy.“

Velmi trpěla i samotná infrastruktura jed-

notlivých parků, dlouhodobě se nedostá-

valo materiálu ani pracovníků: „Cesty se

neopravují, není povozů, ani dělníků, ani

písku. Na kropení není dostatek hadic. Jiná

zařízení, jak ochranná, tak technická, buď

zvolna zanikají, nebo nelze jich poříditi.“

Ovšem parky nešetřili ani samotní ná-

vštěvníci, a to bez rozdílu společenského

postavení: „K tomu všemu druží se systema-

tické ničení sadů zvlčilou mládeží a dospělý-

mi, a to nejen znejnižších, nevzdělaných vrs-

tev, ale i ztzv. salonů. Denně vidíme, kterak

elegantně oděné dámy rvou květy právě tak

nemilosrdně, jako žebravý kluk, jenž je pak

ku prodeji nabízí.“ Na stavu parků se také

podepsalo nepříznivé počasí: „Předloňská

krutá zima, loňské suché léto dovršily zkázu

vnašich sadech. Škody tyto jsou teprve letos

zřejmé. Co nezničili lidé, to zmařila nepoho-

da. Poškozením a živelními vlivy zaniklo

v našich sadech a ve stromořadí přes 300

stromů, 600 keřů, 400 růží, sta a sta dalších

rostlin a drobných bylin. Co ještě zajde ná-

sledkem těchto pohrom a nedostatečného

ošetřování, předvídá již dnes oko odborní-

ka.“ Dnešní parkový exkurz můžeme za-

končit tímto sto let starým provoláním,

které je bohužel aktuální i dnes: „Jest pří-

kazem obecenstva, aby krásné sady vino-

hradské úzkostlivě střehlo a chránilo před

škůdci, jimiž, žel, jest dosud povětšině nezve-

dená mládež a tu a tam i nerozumní, cyničtí

rodičové.“

Michal Frankl

Program

7. června // zahájení

21:00 Přednáška o ztracených a nedostupných  lmech z Pod-

skalí / Hraběnka z Podskalí, Děvče z Podskalí, Podskalák / Mi-

chal Večeřa, NFA

21:30 Životem vedle je láska (1928), režie: Josef Rovenský / ro-

mantické drama / živý klavírní doprovod

8. června

21:00 Pražské konfrontace (1976), režie Jiří Papoušek / dokument

21:30 Nevíte o bytě (1947), režie Bořivoj Zeman / komedie

9. června

21:00 Panoptikum města pražského – Děvče od vody (1987), režie:

Antonín Moskalyk / krimi komedie

21:30 Bejvávalo – Děti křtěné Vltavou (1992), režie: Zdeněk Pod-

skalský / Písničky ze starého Podskalí

Festival se uskuteční naVýtoni uPodskalské celnice, promítat se

bude nazadní stěnu směrem oddětského hřiště, ato každý večer

od21:00. Přehlídka se koná zapodpory MČ Praha 2, Muzea hlavní-

ho města Prahy, Národního  lmového archivu apod záštitou mís-

tostarosty Prahy 2 Martina Víška. Podskalí se vposledních letech

stalo oblíbenou destinací jak pro místní, tak „přespolní“ návštěvní-

ky. Proto je zajímavé aužitečné připomenout, jak místo vypadalo

ajaké  lmové „poklady“ se zde odehrávaly anatáčely.

Jiří Š. Cieslar, předseda spolku Hraběnka z Podskalí

„Bezpříkladné lehkovážnosti dopouštějí se na Tylově náměstí oni obchodníci s potravinami, kteří zkažené zboží, hlavně ovo-

ce, vystavují před svými krámy napospas chudině. Tuto hnusně páchnoucí, mnohdy až tekutou hmotu, obklopují celé zástupy

dětí, ba i dospělých, kteří celistvější partie ovoce vybírají a pojídají přímo na místě.“

STŘÍPKY Z HISTORIE Svátek Božího Těla

Vlasta Štá ová Otakar Štá

Tatranské panorama na Vinohradech

Turnovští rodáci se scházejí vPraze2

Podskalí ve  lmu

Druhý ročník  lmového festivalu „Podskalí ve lmu“ proběhne mezi 7. a9. červnem 2018 uPodskalské celnice naVýtoni.

Minulost rázovité čtvrti pod Emauzy se stala námětem několika celovečerních  lmů, které se vPodskalí odehrávají aza-

chycují jeho proměnu včase. Loňský festival se setkal súspěchem umístních ipřespolních, aproto spolek Hraběnka

zPodskalí připravil idruhý ročník.