Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13

ČÍSLO 1 – LEDEN 2020

VÝLETY DOHISTORIE

Nusle (IV.)

Vážení čtenáři, dnes naposledy představujeme jednotlivé části Prahy 2 zpohledu historie. Tentokrát jsou nařadě někdy trochu neprávem

opomíjené Nusle. Jak zjistíte znašeho textu, jde ozajímavou část Prahy, kudy protéká potok Botič. Vprůběhu času prošla mnoha obměnami.

Svou největší slávu zažila vdobě, kdy tam naševcovskou slavnost Fidlovačka mířily proudy lidí abujará zábava ovládla celé Nuselské údolí.

T

ak trochu ukryté vúdolí Botiče, ale vždy

první zahradbami Nového Města praž-

ského, takovou roli hrály Nusle již odnepa-

měti. Ať šlo třeba ovojenskou obranu, nebo

naopak obudování vinic. Nikdo dnes netuší,

proč mají tak neobvyklé jméno.

Co to vlastně znamená Nusle? Jedno zmož-

ných vysvětlení nabízí právě umístění čtvrti

vhlubokém údolí, kam nesvítilo slunce, tedy

původně Neosvitly. Snad odtud je jejich název

odvozen.

Původně malebná údolní osada patřila kVy-

šehradské kapitule, ale časem se dostala

dorukou hraběte Sezimy zVrtby idalších

šlechtických majitelů, znichž bezpochyby vy-

nikal vojenský podnikatel Jakub Wimmer.

Právě díky němu byly Nusle zmodernizovány

apropojeny funkčními cestami. Tehdy také

vznikly důležité Nuselské schody.

Kdo dnes prochází přes Ostrčilovo náměstí,

ani netuší, že tady kdysi dávno bývala vo-

jenská střelnice aže se toto nevelké prostran-

ství jmenuje podle pedagoga ahudební skla-

datele Otakara Ostrčila, který byl svého času

šéfem opery Národního divadla. Oproti tomu

přilehlé ulice, jako je Jaromírova, Svatoplu-

kova, Oldřichova, Křesomyslova či Lumírova

adalší, připomínají slavné osobnosti přemys-

lovské historie nebo také postavy dávných

českých legend.

Až tudy půjdete, nezapomeňte zvednout

oči adobře si prohlédnout fasády noblesních

domů, krásně zdobené štukami, sochařskými

reliéfy nebo malbou. Naněkterých jsou jasně

viditelné prvky secese, jinde si ještě pohráli ar-

Někdejší malebná údolní osada prošla mnoha obměnami

chitekti vduchu historizující neorene-

sance či neobaroka.

Vkaždém případě jsou současné Nusle

poznamenány mnoha změnami. Už se

tady dávno neslaví dlovačka – svátek

ševců, doúdolí se místo toho chodí běhat

asportovat. Najiné proměny se teprve čeká.

Jednou znich bude určitě přestavba nusel-

ského pivovaru, která dodá celé Bělehradské

ulici bezpochyby nadůležitosti asnad

inamalebnosti. Máme se naco těšit!

JAROSLAVA NOVÁKOVÁ,

PRŮVODKYNĚ AODBORNÁ KONZULTANTKA PIS

Nejkrásnější jsou…

O

droku 1906 doroku 1946

nesla jméno Sámova, ale

jelikož kupec Sámo, zakladatel

Sámovy říše, byl jistou dobu

vnímán jako sjednotitel Slovanů

avítěz nad Němci, muselo se

pojmenování ulice změnit. Ta-

bule narozích ulice poté nesly

slovo „Hemina“. Jméno Emma

(někdy uváděné vetvaru

Hemma) nesla pravděpodobná

třetí manželka českého knížete

Boleslava II., která žila zhruba

odpoloviny 10. století doroku

1006. Německým okupantům

posloužila jako symbolická při-

pomínka toho, že Emma jako

příchozí odněmeckého dvora

vnaší zemi kdysi úspěšně spo-

luvládla, že tedy oba národy

byly spolu svázány již před více

než tisícem let. Ikdyž oní

máme málo informací (hlavním

zdrojem je pro nás Kosmova kro-

nika), přesto se historici shodli

nanásledujícím: původem

italská princezna se stala fran-

couzskou královnou. Když ze-

mřel její manžel, provdala se

zadalšího mocného pána – čes-

kého knížete. Dohistorie se za-

psala mimo jiné tím, že vesvé

mincovně nahraděMělníku ne-

chala razit mince stextem

Emma Regina (Emma Královna).

Po2. světové válce se jinak

nepříliš zajímavá postava české

historie znázvu dlouhé ulice

vNuslích vytratila, avrátilo se

opět jméno Sámovo. Odroku

1948 se ulice jmenuje Čiklova.

Vdomě čp. 1237/17 žil pravo-

slavný farář Alois Václav Čikl

(1900 veSlavětíně – 1942

vPraze). Pogymnáziu vLitovli

se rozhodl pro teologická studia

Církve československé (dnešní

CČSH) vOlomouci aroku 1922

se stal knězem. Při dělení církve

mezi větev husitskou apravo-

slavnou se vydal sbiskupem

Gorazdem napravoslavnou

cestu. Působil vduchovenských

pozicích vOlomouci avPřerově

aodroku 1937 vPraze. Vroce

1942 zaplatil životem zapomoc

parašutistům, kteří se podíleli

naútoku naReinharda Hey-

dricha. To však nebyl jediný

Čiklův statečný čin za2. světové

války: spolu skaplanem Vladi-

mírem Petřekem vytvářel fa-

lešné křestní listy pro Židy

aukrýval Přemysla Šámala, vr-

cholného československého

politika ajednu zvůdčích sil tu-

zemského protifašistického od-

boje. Oparašutisty, ukryté

vkryptě kostela sv. Cyrila aMe-

toděje vResslově ulici, pečoval

A. V. Čikl sbiskupem Gorazdem

akaplanem Petřekem. Všichni

zato skončili napopravišti.

Fašisté učinili zČiklových dcer

Olgy aTaťány sirotky, neboť

Marie Čiklová, hrdinova man-

želka, zemřela rukou nacistů

vMauthausenu.

TEXT: JAN GROSS

FOTO: JAROSLAV KOCOUREK

Čiklova

OPŮVODU NÁZVŮ ULIC

Čiklovou ulicí prochází hranice mezi naší městskou

částí aPrahou 4. Jedná se ojednu zrušnějších

komunikací vjinak poměrně klidné části Nuslí,

kde ulice protíná dlouhý pás zeleně vesvahu

pankráckého návrší.

SLAVNÉ STAVBY

VEVÝROČÍCH

Michnův letohrádek

slaví 300 let

J

e to jedna znejpůvabnějších staveb

vPraze 2. Jakoby zakletá včase, kdy

se naNovém Městě rozkládaly zahrady

avinice astály tu drobné vily aused-

losti. Barokní Michnův letohrádek,

zvaný též vila Amerika, byl postaven

před 300 lety. Původně ho obklopo-

vala rozlehlá zahrada, zníž dnes zbylo

jen torzo. Oč je stavba drobnější, oto

víc vynikne její jemnost apůvabnost,

možná až roztomilost, umocněná ná-

stropními freskami vinteriéru.

Byla postavena vletech 1715–1720

pro hraběte Michnu zVacínova.

Zřejmě podle projektu K. I. Dientzen-

hofera, ale jeho autorství není zcela

jisté. Ještě více nejisté je autorství ba-

rokních soch vzahradě, připisovaných

většinou Matyáši Bernardu Braunovi,

jiné prameny však uvádějí jeho

synovce Antonína, jenž posvém

strýci podědil sochařskou dílnu, další

zdroje pro jistotu hovoří oneznámém

autorovi zokruhu dílny Matyáše

Bernarda Brauna.

Přízvisko vila Amerika získala pa-

mátka poroce 1826, kdy zde byla

vprovozu zahradní restaurace Ame-

rika. Jako by se tím předznamenal další

osud komorního objektu, kde již de-

sítky let působí Muzeum Antonína

Dvořáka, českého skladatele, který se

proslavil právě vAmerice. Muzeum je

běžně přístupné ačas odčasu se tam

pořádají komorní koncerty.

KLA