VÝLETY DO HISTORIE
ČÍSLO 1 – LEDEN 2020
13
Nejkrásnější jsou…
Nusle (IV.)
Vážení čtenáři, dnes naposledy představujeme jednotlivé části Prahy 2 z pohledu historie. Tentokrát jsou na řadě někdy trochu neprávem
opomíjené Nusle. Jak zjistíte z našeho textu, jde o zajímavou část Prahy, kudy protéká potok Botič. V průběhu času prošla mnoha obměnami.
Svou největší slávu zažila v době, kdy tam na ševcovskou slavnost Fidlovačka mířily proudy lidí a bujará zábava ovládla celé Nuselské údolí.
Někdejší malebná údolní osada prošla mnoha obměnami
T
ak trochu ukryté v údolí Botiče, ale vždy
první za hradbami Nového Města pražského, takovou roli hrály Nusle již od nepaměti. Ať šlo třeba o vojenskou obranu, nebo
naopak o budování vinic. Nikdo dnes netuší,
proč mají tak neobvyklé jméno.
Co to vlastně znamená Nusle? Jedno z možných vysvětlení nabízí právě umístění čtvrti
v hlubokém údolí, kam nesvítilo slunce, tedy
původně Neosvitly. Snad odtud je jejich název
odvozen.
Původně malebná údolní osada patřila k Vyšehradské kapitule, ale časem se dostala
do rukou hraběte Sezimy z Vrtby i dalších
šlechtických majitelů, z nichž bezpochyby vynikal vojenský podnikatel Jakub Wimmer.
Právě díky němu byly Nusle zmodernizovány
a propojeny funkčními cestami. Tehdy také
vznikly důležité Nuselské schody.
Kdo dnes prochází přes Ostrčilovo náměstí,
ani netuší, že tady kdysi dávno bývala vojenská střelnice a že se toto nevelké prostranství jmenuje podle pedagoga a hudební skladatele Otakara Ostrčila, který byl svého času
šéfem opery Národního divadla. Oproti tomu
přilehlé ulice, jako je Jaromírova, Svatoplukova, Oldřichova, Křesomyslova či Lumírova
a další, připomínají slavné osobnosti přemyslovské historie nebo také postavy dávných
českých legend.
Až tudy půjdete, nezapomeňte zvednout
oči a dobře si prohlédnout fasády noblesních
domů, krásně zdobené štukami, sochařskými
reliéfy nebo malbou. Na některých jsou jasně
viditelné prvky secese, jinde si ještě pohráli ar-
Čiklova
Čiklovou ulicí prochází hranice mezi naší městskou
částí a Prahou 4. Jedná se o jednu z rušnějších
komunikací v jinak poměrně klidné části Nuslí,
kde ulice protíná dlouhý pás zeleně ve svahu
pankráckého návrší.
O
zdrojem je pro nás Kosmova kronika), přesto se historici shodli
na následujícím: původem
italská princezna se stala francouzskou královnou. Když zemřel její manžel, provdala se
za dalšího mocného pána – českého knížete. Do historie se zapsala mimo jiné tím, že ve své
mincovně na hradě Mělníku nechala razit mince s textem
Emma Regina (Emma Královna).
Po 2. světové válce se jinak
nepříliš zajímavá postava české
historie z názvu dlouhé ulice
v Nuslích vytratila, a vrátilo se
opět jméno Sámovo. Od roku
1948 se ulice jmenuje Čiklova.
V domě čp. 1237/17 žil pravoslavný farář Alois Václav Čikl
(1900 ve Slavětíně – 1942
v Praze). Po gymnáziu v Litovli
se rozhodl pro teologická studia
JAROSLAVA NOVÁKOVÁ,
PRŮVODKYNĚ A ODBORNÁ KONZULTANTKA PIS
S L AV N É S TAV BY
VE VÝROČÍCH
Michnův letohrádek
slaví 300 let
J
O PŮVODU NÁZVŮ ULIC
d roku 1906 do roku 1946
nesla jméno Sámova, ale
jelikož kupec Sámo, zakladatel
Sámovy říše, byl jistou dobu
vnímán jako sjednotitel Slovanů
a vítěz nad Němci, muselo se
pojmenování ulice změnit. Tabule na rozích ulice poté nesly
slovo „Hemina“. Jméno Emma
(někdy uváděné ve tvaru
Hemma) nesla pravděpodobná
třetí manželka českého knížete
Boleslava II., která žila zhruba
od poloviny 10. století do roku
1006. Německým okupantům
posloužila jako symbolická připomínka toho, že Emma jako
příchozí od německého dvora
v naší zemi kdysi úspěšně spoluvládla, že tedy oba národy
byly spolu svázány již před více
než tisícem let. I když o ní
máme málo informací (hlavním
chitekti v duchu historizující neorenesance či neobaroka.
V každém případě jsou současné Nusle
poznamenány mnoha změnami. Už se
tady dávno neslaví fidlovačka – svátek
ševců, do údolí se místo toho chodí běhat
a sportovat. Na jiné proměny se teprve čeká.
Jednou z nich bude určitě přestavba nuselského pivovaru, která dodá celé Bělehradské
ulici bezpochyby na důležitosti a snad
i na malebnosti. Máme se na co těšit!
Církve československé (dnešní
CČSH) v Olomouci a roku 1922
se stal knězem. Při dělení církve
mezi větev husitskou a pravoslavnou se vydal s biskupem
Gorazdem na pravoslavnou
cestu. Působil v duchovenských
pozicích v Olomouci a v Přerově
a od roku 1937 v Praze. V roce
1942 zaplatil životem za pomoc
parašutistům, kteří se podíleli
na útoku na Reinharda Heydricha. To však nebyl jediný
Čiklův statečný čin za 2. světové
války: spolu s kaplanem Vladimírem Petřekem vytvářel falešné křestní listy pro Židy
a ukrýval Přemysla Šámala, vrcholného československého
politika a jednu z vůdčích sil tuzemského protifašistického odboje. O parašutisty, ukryté
v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, pečoval
A. V. Čikl s biskupem Gorazdem
a kaplanem Petřekem. Všichni
za to skončili na popravišti.
Fašisté učinili z Čiklových dcer
Olgy a Taťány sirotky, neboť
Marie Čiklová, hrdinova manželka, zemřela rukou nacistů
v Mauthausenu.
TEXT: JAN GROSS
FOTO: JAROSLAV KOCOUREK
e to jedna z nejpůvabnějších staveb
v Praze 2. Jakoby zakletá v čase, kdy
se na Novém Městě rozkládaly zahrady
a vinice a stály tu drobné vily a usedlosti. Barokní Michnův letohrádek,
zvaný též vila Amerika, byl postaven
před 300 lety. Původně ho obklopovala rozlehlá zahrada, z níž dnes zbylo
jen torzo. Oč je stavba drobnější, o to
víc vynikne její jemnost a půvabnost,
možná až roztomilost, umocněná nástropními freskami v interiéru.
Byla postavena v letech 1715–1720
pro hraběte Michnu z Vacínova.
Zřejmě podle projektu K. I. Dientzenhofera, ale jeho autorství není zcela
jisté. Ještě více nejisté je autorství barokních soch v zahradě, připisovaných
většinou Matyáši Bernardu Braunovi,
jiné prameny však uvádějí jeho
synovce Antonína, jenž po svém
strýci podědil sochařskou dílnu, další
zdroje pro jistotu hovoří o neznámém
autorovi z okruhu dílny Matyáše
Bernarda Brauna.
Přízvisko vila Amerika získala památka po roce 1826, kdy zde byla
v provozu zahradní restaurace Amerika. Jako by se tím předznamenal další
osud komorního objektu, kde již desítky let působí Muzeum Antonína
Dvořáka, českého skladatele, který se
proslavil právě v Americe. Muzeum je
běžně přístupné a čas od času se tam
pořádají komorní koncerty.
KLA