Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 8

ČÍSLO 1 – LEDEN 2020

Městská část je zřizovatelem deseti základních škol. Každá znich je něčím jedinečná, nakaždou znich se hlásí doprvních tříd víc dětí, než je možné přijmout. „Školství je dle mého názoru jednou

znejdůležitějších činností městské části. Otento názor se dělím ise svými kolegy zrady, aprávě proto poskytujeme každoročně natuto oblast více než 150 milionů korun. Koneckonců to jsou prostředky, které

investujeme dodětí, atedy idonaší budoucnosti,“ říká starostka Prahy 2 Jana Černochová, která má oblast školství vesvé gesci. Tento seriál rozhovorů sřediteli jednotlivých škol postupně představí každou

znich. Rodičům budoucích prvňáčků možná usnadní rozhodování ovýběru školy, utěch starších zase zvažování, zda se mají hlásit navíceletá gymnázia, absolventi zavzpomínají nasvá školní léta atěm

ostatním snad poskytneme námět kzamyšlení. Nyní představujeme Základní školu amateřskou školu NaSmetance aZŠ Slovenskou. Vpříštím vydání to budou ZŠ Sázavská aJana Masaryka.

ZADVEŘMI ZÁKLADNÍCH ŠKOL IV.

Chybou se děti naučí nejvíce

Základní škola amateřská škola NaSmetance 1 sídlí vnádherné neorenesanční budově. Pokud máte to štěstí apropracujete se doředitelny, těžko se

vám zVinohrad ukáže lepší pohled nahistorické srdce metropole. „Je tu nádherné svítání izápad slunce. Zvláště vkrátkých zimních dnech,“ pochvaluje

si ředitelka školy Hana Vítová pohled naPražský hrad, který se dobarevných kreací zahaluje brzy ráno či vpodvečer.

Jak byste charakterizovala základní školu?

Náš program se jmenuje Všeobecně vzdělávací

škola. Zůstali jsme utradic českého školství,

vyučujeme pojednotlivých předmětech,

dodržujeme klasické dělení navyučovací

hodiny apřestávky. Držíme se klasického

známkování. Pokud to ale není pro nějaké dítě

vhodné, sejdeme se rodiči aporadenským

centrem, akdyž rodiče souhlasí, hodnotíme

dítě slovně. Ato buď vevšech, nebo jen

vněkterých vyučovaných předmětech.

Koho se to většinou týká?

Obvykle dětí, které jsou knám integrovány,

případně cizinců. Těch tu máme asi 20 procent.

Pak dětí, které mají různá znevýhodnění. Pro ně

jsou tu také asistenti pedagogů. Mají hodiny

doučování ispeciální péče. Vmenších

skupinách pak docházejí nadoučování

ivodpoledních hodinách.

Jak využíváte nový, ikdyž nedokončený

sportovní areál?

Sportovní areál byl pro mě běh nadlouhou

trať. Jsem ráda, že jsme se dostali docíle,

kterým bylo jeho otevření loni vlistopadu. Vce-

lých horních Vinohradech takový areál chyběl.

Nejbližší hřiště jsme měli naFolimance, což je

35 minut ostré chůze odsud. Škola, které je 130

let, má stejně tak starou tělocvičnu. Vté době

stačila jedna tělocvična pro sokolské cvičení.

Doba se ale vyvíjí aje potřeba školství

modernizovat. Vznikly nové sporty – korfbal,

orbal, softbal atd., kekterým je potřeba větší

plocha. Vdnešní době máme 25 dětí vjedné

skupině natělocvik. Není dost dobře možné,

aby takový počet dětí provozoval vmalých

tělocvičnách jednu smysluplnou hru.

Kolik prvních tříd letos otevřete?

Otvíráme vždy dvě první třídy. Vejde se nám

sem 18 kmenových tříd, každý ročník má dvě

paralelní třídy. Trendem je, aby vetřídě bylo

maximálně 25 dětí. Bohužel vzhledem kpočtu

dětí máme vetřídě i28 dětí.

Jste dohromady ismateřskou školou.

Je výhoda, že znáte většinu budoucích

prvňáčků?

Ano, můžeme sledovat jejich vývoj. Mateřská

škola je naší součástí. Avětšinou jedna

zprvních tříd je vždy naplněna dětmi znaší

mateřské školy.

Je to jistě výhoda ipro děti. Jsou zvyklé

léta chodit domateřské školy, akdyž

nastoupí dozákladní školy, vpodstatě

vyjdou jen dodruhého patra.

Ano, navíc paní učitelky zmateřské školy mají

spoustu nápadů, jak propojit vrámci aktivit

děti zmateřské azákladní školy. Žáci ze

základní školy připravují program pro děti

zmateřské. Kromě toho chystají irůzné hry,

kvízy, divadlo adalší aktivity. Každoročně

připravují imikulášskou besídku.

Máte veškole povolené mobily?

Nezakazujeme je, plníme přání rodičů. Rodiče

se shodli, že naprvním stupni budou mít děti

mobily vypnuté apocelou dobu výuky je

nebudou používat.

Od6. třídy máte rozšířenou výuku matema-

tiky. Věnujete se také Hejného metodě?

Učíme tradičně matematiku, ztradičních učenic.

Podle mě jsou témata, která se vmatematice

musí učit drilem. Například násobilka. Pokud ji

dítě nemá zautomatizovanou, má problém

sřešením slovních úloh či rovnic, protože se

zabývá tím, kolik je třikrát čtyři. Striktně neučíme

Hejného, ale jsou různé prvky, které jsou

použitelné. Já zastávám názor, že je dobré učit

se chybou. Pokud žák odpoví špatně, znamená

to, že se soustředí, dává pozor, jen řekne

špatnou odpověď, ale spolupracuje asnaží se.

Pak mu jen ukážeme, která cesta je ta správná.

Amáte dostatek pedagogů?

Ano, to je věčné téma. Pedagogů, zvláště těch

prvostupňových, je stále nedostatek. Ale

nechtěla bych se dočkat toho, aby byla snížena

jejich kvalikace právě proto, že jich je málo.

PTALA SE: JE

Kantořina už bohužel není prestižní povolání

Veselá škola, kam mohou děti přijet navyučování nakoloběžce aodložit ji uvchodu. Ale hlavně taková, kde se toho hodně naučí. To je Základní škola

Slovenská, Fakultní škola Pedagogické fakulty UK. Vjejím čele už 18 let stojí ředitelka Hana Žampová, která klade důraz nauniverzální rozvoj žáků.

Proto veškole najdete nadprůměrné technické vybavení stejně jako žákovskou knihovnu.

Co vtěchto dnech aktuálně řešíte?

Sháníme matikáře. Učitelé matematiky

neexistují. Zpedagogické fakulty jich vychází tak

málo, že se oně pere celý národ. Rozeberou si je

hned vysoké astřední školy, které jsou schopné

jim poskytnout lepší podmínky, zejména

nanční ohodnocení atechnické vybavení.

Je kantořina prestižní povolání?

Bohužel není. Většina mladých lidí dnes

nechce jít doškolství. Nechce se nechat

vystavovat tlaku, hlavně ze strany rodičů.

Akdyž už se pro to povolání rozhodnou, chtějí

učit nastřední škole, kde mají mnohem lehčí

vyjednávací pozici. Když student neprospívá

nebo něco dělá špatně, mohou ho vyloučit, to

nazákladní škole není možné.

Mluvíte otlaku ze strany rodičů. Sčím se

setkáváte?

Často se setkávám stím, že děti nechtějí chodit

dohodin tělesné výchovy. Arodiče je

omlouvají znaprosto nesmyslných důvodů.

Hlavně se to týká žáků v5., 7. a8. ročnících,

kdy se přihlašují narůzné přípravné kursy

nastřední školy, které často probíhají právě

vdobě hodin tělesné výchovy.

Jak to řešíte?

Klidem, věcným přístupem apřesvědčováním,

že chceme pro jejich dítě to nejlepší. Já jsem

tak vstřícná, že dokonce umožňuji navště-

vovat hodiny tělesné výchovy sjinou třídou.

Takhle jsme se domluvili utří žákyň 9. ročníku,

které chodí nahodiny tělesné výchovy

sděvčaty z8. ročníku.

Hrnou se kvám prvňáčci, nebo jim vadí, že

se už odprvní třídy musí povinně učit

angličtinu?

Zájem ostudium nanaší škole je obrovský. Svět

se změnil ahodně ztoho, co děti zajímá, je

vangličtině. Takže mají obrovskou motivaci se

ji naučit.

Bylo by efektivní zavádět pro výběr

prvňáčků přijímací řízení?

Vprvní třídě by se děti neměly dělit naty

nadanější pro studium, aty méně nadané. Unás

je situace taková, že můžeme přijmout pouze

spádové děti, protože zájem onaši školu je velký.

Vposlední době se rozmohla účelová spádovost,

ato vede ktomu, že itěch spádových dětí se

knám hlásí víc, než můžeme přijmout. Pak

rozhoduje losování mezi spádovými dětmi,

losování zapřítomnosti komise.

Nevede tahle rovnost přístupu kdevalvaci

kvality výuky? Vposlední době se hovoří

otom, že se učitelé vhodinách věnují

slabším žákům naúkor těch nadprůměrně

nadaných.

To není nic nového, nanaší škole to pozoru-

jeme už posledních deset let, že jsme nuceni se

věnovat více žákům sporuchami učení. Řešíme

to tak, že se mimořádně nadaným žákům

věnuje speciální pedagog.

Takže máte dělené hodiny?

Ne, mají dobrovolnou hodinu povyučování.

Dostávají nadstandardní úkoly, aby nezakr-

něli. Ale ani snimi není práce jednoduchá,

vněčem jsou geniální avněčem jiném zas

mohou zaostávat, třeba vnavazování

sociálních vztahů. Pedagogika je speciální

vtom, že nemá žádný všeobecný recept, je to

neustálé hledání správného postupu. Hodně

těžké to má učitel introvert, takový člověk

nerad chodí dokoniktu avetřídě se kantor

někdy koniktu nevyhne. Samozřejmě nemá

vyvolávat konikty, ale také by před nimi

neměl uhýbat. Vprvé řadě by si ale měl být

vědom toho, že děti jsou hodně citlivé

naspravedlnost anadodržování nastavených

pravidel.

Před dvěma lety jste se vžebříčku Minis-

terstva školství ocitli vprvní desítce

nejžádanějších základních škol vPraze.

Jak jste toho dosáhli?

To se získá jedině dobrou pověstí. Takovou,

kterou si rodiče mezi sebou šíří dál.

PTALA SE: KLA

Noviny Prahy 2