Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

Pietního aktu u Českého rozhlasu se 21. srpna 2018 tradičně zúčastnili zástupci

městské části. Památce obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy se poklonili sta-

rostka Jana Černochová a místostarosta Jan Korseska. Poté přihlíželi slavnost-

nímu odhalení nové pamětní desky na budově rozhlasu se jmény všech zemře-

lých. Samotná městská část si připomíná padesáté výročí tragických událostí

výstavou snímků Bohumila Dobrovolského z 21. 8. 1968 v 1. patře radnice na

náměstí Míru a novou brožurou, nazvanou podle volání rozhlasu – Jsme

s vámi, buďte s námi. Text a foto: kav

9

ČÍSLO 9 – ZÁŘÍ 2018

Výlety dohistorie

Střípky z historie

SOVĚTSKÁ VOJSKA NA TYLOVĚ NÁMĚSTÍ

Historické vycházky

Sovětský okupační tank vsrpnu roku 1968 na Tylově náměstí

Je začátek května roku 1945 anezadrži-

telně se blíží konec 2. světové války.

Na Tylově náměstí (Tyl-Platz) začínají

kvést šeříky alípy. Německý státní mini-

str pro Čechy a Moravu Karl Hermann

Frank, vté době fakticky nejvyšší před-

stavitel okupační správy protektorátu,

už ví, že musí utéci, chce-li si zachránit

život. Většina úřadů aúředníků ze sekto-

ru civilní správy byla evakuována azů-

stávají jen někteří jednotlivci, zajišťující

chod tzv. nouzové správy. Naproti tomu

bezpečnostní složky – gestapo, policie

ispeciální oddíly zůstávají namístě, plní

stanovené úkoly a ustupují až těsně

před frontou. Civilní nouzová správa de-

 nitivně zanikla v bojových územích

okamžikem, kdy úřady dostaly odK. H.

Franka pokyn kvyklizení.

Dne 5.5. 1945 zasedá vbudově naTy-

lově náměstí č. 3, vmístnostech Školy

práce Národní odborové ústředny za-

městnanecké, ilegální konference

sedmdesáti dělnických delegátů

zpražských továren azokolí Prahy. Pro

povstání byl určen termín 7. května

amělo být zahájeno generální stávkou,

ale události jsou rychlejší, povstání za-

číná spontánně 5.května. Atak vbudo-

vě bylo zřízeno sídlo České národní ra-

dy a po jejím půlnočním zasedání 6.

května odsud odešla 7. května doBar-

tolomějské ulice. Vnoci z8. na9. května

odjel z Prahy vesměru na Plzeň K. H.

Frank. Porozsáhlé pátrací akci českých

četníků byl poznán azajat Američany

vRokycanech.

Proti pražským povstalcům vyrazil bo-

jový svazek SS Wallenstein odBenešo-

va, zmilovického vojenského prostoru

bojová skupina Milowitz, dále bojová

skupina generála Reimanna zČeského

Brodu azfronty uDrážďan bojová sku-

pina 4. pluku SS Der Führer, ale brzy za-

čaly ustupovat. Sovětské tanky rychlé

skupiny 1. ukrajinského frontu už od

6. 5. 1945 začaly stíhat Němce, kteří ka-

pitulovali vKrušných horách, další pak

kolem Prahy. Průjezd sovětských

rychlých skupin naPrahu 8. a9. května

německý ústup příliš nenarušil. Pokud

sovětské tanky narazily na ustupující

kolonu, která křížila jejich trasu, rozstří-

lely nejbližší vozidla, vraky odhrnuly

nakraj silnice apokračovaly dál. Atak

mohly vzniknout fotogra e sovětských

vojsk v naší městské části, na našem

„Tyláčku“, kde byli sověti nadšeně vítáni

jako osvoboditelé odněmeckého útla-

ku. Odtéto doby jsme byli tzv. vsovět-

ském hledáčku pro začlenění dosovět-

ského bloku.

Bohužel tato fotogra e z „Tyláčku“ je

pro náš národ smutná. Je na ní sovět-

ský tank nikoliv jako osvoboditel, ale

jako dobyvatel a okupant. Naše země

byla okupována vnoci na 21. 8. 1968

armádami pěti států, vnichž měla na-

prostou většinu vojska sovětská. Jed-

notky ostatních států tehdejší Varšav-

ské smlouvy měly vytvářet zdání, že jde

o akt internacionální pomoci, a zakrýt,

že jde o sovětský vpád. Důvodem byla

československá reforma, která by se,

jak se nemýlili její nepřátelé, nezastavi-

la u reformy komunistického systému,

a musela být potlačena cizí silou. Naše

stranické vedení bylo okamžitě odvle-

čeno do Sovětského svazu.

V Moskvě pak probíhalo jednání za

hrubého nátlaku a výhrůžek na naši

stranu. Účastnil se ho i prezident Svo-

boda a jeho výsledkem byly potupné

moskevské protokoly z 23.–26. srpna.

Podpis na nich odepřel pouze František

Kriegel. Zjejich podstaty vyplynul poz-

dější smluvní závazek, že na území Čes-

koslovenska budou dočasně umístěny

kochraně zájmů socialistického spole-

čenství sovětské jednotky. Republika

se změnila vokupovanou zemi a kolo-

nii cizí mocnosti.

Tak skončil izolovaný pokus o reformu

komunistického režimu ve státě so-

větského bloku. Násilné potlačení za-

nechalo dlouhodobé stopy v životě

naší společnosti a ve vývoji Evropy.

Týdny po invazi byly naplněny neo-

zbrojeným odporem českého a slo-

venského lidu, který se odmítl smířit

sokupací. Náš národ tak poznal pova-

hu sovětského chápání přátelství a mí-

rového soužití i povahu komunistické-

ho systému.

Jan Dvořák, foto:archiv autora

Na ulice velmi zajímavých a nepříliš známých názvů narazíme při procházce západně

od Gröbovky, kde se vminulosti rozprostíraly usedlosti a vinice. Dnes tato část Prahy2

stále náleží mezi ty nejklidnější, a tedy i nejvíce lákající kprocházkám.

Dvakrát jsme na „Tyláčku“ vítali sovětské vojáky. Poprvé to bylo sradostí, sjásotem a supřímností na obou stranách.

Podruhé se zlobou, se zármutkem a srozpaky na obou stranách.

O PŮVODU NÁZVŮ ULIC Perucká, Nad Petruskou, NaKleovce

Zdejší vedřiny, jež jsem ještě před několi-

ka lety hltal plnými doušky jak kdejaký

osvěžující mok, nutí mě k stáří k mír-

ně uvadajícímu srovnávání a zasnění.

Výstižnější „přemítání“ přenechávám ze-

mřelému panu Václavovi. A sčím srovná-

vání? zeptáte se. Inu sdobou, jejíž výročí

připomínáme si vždy

vlistopadu, abychom, až

si odfrkneme od všech le-

tošních významných „os-

miček“, řekli si za rok vten

měsíc „Na zdraví“ nebo

„Na život“, dle libosti či ví-

ry. Třicet let uplyne totiž

od chvíle, kdy se demo-

kratický svět rozhodl (a

my se přidali), že i východ

Evropy zaslouží si vypráskat „bičem os-

merákem“ totalitární hnus s jeho prota-

gonisty.

Víme: nejmarkantnější odpornosti byly

odstraněny, svléknout je zcela zkůže ne-

podařilo se pro nedostatek vůle, někte-

rých, leč ony protagonisty sevřeli jsme ni-

koli vesvěráku, leč bez rozmyslu veufo-

rickémrozevřeném náručí. Šlo to však ji-

nak? Ptám se dnes adenně.

Ze srpnové myšlenkové letargie vytrhla

mě zpráva ovraždě tří českých azranění

dalších tří vojáků v Afghánistánu. Za-

cloumala mnou vprvní chvíli dvě zjištění:

jakým fanatickým běsem je po všech

hrůzách obou světových válek stále zmí-

tána část světa, jehož důsledky se více či

méně přelévají doněkterých zemí euro-

atlantického společenství, azjak bezpeč-

ného zázemí země oplývající mlékem

a strdím mohou mnozí Češi, Moravané

a Slezané neustále naříkat a lkát nad

strastmi polistopadového času. Atřást se

hrůzou zněkolika desítek žen-turistek se

zahalenými obličeji. Oto větší čest oněm

bezejmenným civilistům, kteří snasaze-

ním vlastních životů pomáhají rozvojo-

vými projekty všude v zemích, jež mlé-

kem a strdím neoplývají. O to větší ne-

chutenství ktuzemským politikům, vykři-

kujícím cosi o nereálnosti přijmout byť

několik desítek nešťastníků, aby se tito

místo strachu z děl, bomb a smrtících ply-

nů mohli radovat

z bezpečí evrop-

ského Ráje.

Zalekl jsem se:

Kde jsem vúvaze

zanechal ony tři

mrtvé bouráky

v maskáčích? Ty

statečné chlapíky

zmisí, jež nehod-

lají v zemích,

vnichž operují, nastolovat ráj, nýbrž mi-

nimalizovat nebezpečí teroru tisíce kilo-

metrů odvlasti, vníž ráj je. Nebojme se té

nadsázky! Případným skeptikům navr-

huji sousloví „zatím je“. Vzpomeňme, jak

dlouho trvalo, než jsme si mohli nahlas

začít vážit všech našich hrdinů zobou již

zmíněných válek, z nichž někdejší sou-

kmenovci dnešních komunistů udělali

vlepším případě občany třetí kategorie,

vhorším pak vězně vuranových dolech.

Proto vzdávejme čest nejen našim chla-

píkům aženám vmaskáčích ještě zaje-

jich života, vyprávějme onich dětem do-

ma iveškole, říkejme nahlas jejich jména

a hodnosti, ukazujme jejich fotogra e

nejen ve chvíli, kdy je domů přivezou

volověných rakvích.

Post scriptum: Není mi lhostejná nebe-

tyčná provokační drzost našich soudru-

hů instalovat právě v tomhleroce vko-

munálních i senátních volbách Martu

Semelovou. Nenechme se však tímto

znechutit a upřednostněme chválu

hrdinství!

Jiří Tichý, spisovatel

„Veselý senior“, projekt Centra aktivní-

ho stárnutí, připravuje pro zájemce

zřad dříve narozených poznávací vy-

cházky po známých i méně známých

místech hlavního města, prohlídky

zajímavých exteriérů i interiérů praž-

ských budov a výlety po stopách vý-

znamných pražských osobností.

Nejbližší akcí je komentovaná pro-

hlídka Vyšehradu v úterý 25. 9.

2018. Její účastníci pohodlně pro-

jdou třemi branami Vyšehradu ze

strany od metra. Pozornost zaměří

nadva netypické pohledy naPrahu –

zrozsáhlé bašty sv. Martina naKarlov

aNusle, jižní pohled bude znejvyšší-

ho bodu Vyšehradu nad Libušinou

lázní. Objasní si pojmy staré anové

probošství, staré a nové děkanství

astaré anové opatství. Projdou sta-

roslavným hřbitovem a nahlédnou

dobaziliky sv. Petra aPavla. Navštíví

dva parky spojené steologickou his-

torií – probošta Karlacha srozláma-

nými ďáblovými sloupy a děkana

Štulce snejstarší sochou sv. Václava

na koni, přemístěnou sem zVáclav-

ského náměstí. Nad nejnověji obje-

venými zbytky kostela sv. Jana Křtite-

le aPanny Marie si ujasní hlavní polo-

hy kostelů Nového Města, založe-

ných Karlem IV. na astrologickém

principu. Nazávěr si vše zopakují při

audiovizuálním programu nad mo-

delem celé Prahy v barokní bráně

skatakombami.

Sraz na stanici metra Vyšehrad

v 10:00. Prohlídku povede Ing. Stě-

nička ze spolku Pragos, trvá 1–1,5 ho-

diny a vstupné činí 50 korun. red

Perucká ulice

Praha2 si připomněla srpnovou invazi

Chvála hrdinství a hrdinů

Encyklopedie Prahy2 na webu

Praha 2 vtěchto dnech spouští nový te-

matický web „Encyklopedie Prahy 2 –

kulturně historické dědictví“ na adrese

encyklopedie.praha2.cz. Aktuální verze

obsahuje údaje ozajímavých místech,

slavných stavbách, pamětních des-

kách, plastikách, opůvodu názvů ulic

i o osobnostech, které se zapsaly

donaší historie. „Encyklopedie je urče-

na všem spoluobčanům, kteří mají chuť

poznávat více omístech, kde žijí akudy

často procházejí. Praha 2 je na historii

opravdu bohatá. Ne vždy stačí knihy, ča-

sopisy a poutavé vycházky s odborní-

kem. Elektronická verze encyklopedie,

navíc súdaji i v mapě, je úžasným po-

mocníkem pro všechny, které kultura

ahistorie baví,“ říká Jaroslav Šolc, radní

pro kulturu, který vznik encyklopedie

inicioval. VEncyklopedii lze hledat do-

ma upočítače ivterénu natabletu či

chytrém telefonu. Encyklopedii bude-

me dále doplňovat avylepšovat, isva-

ší pomocí. Vyzkoušejte, věříme, že se

vám Encyklopedie bude líbit, atěšíme

se navaše ohlasy apodněty.

red

Perucká

Perucká ulice svírá v oblouku několik

rodinných domů se zahradami a parko-

vě upravenou Peruckou stráň. Název

Dolní Perucká nesla dříve vinice a zde

stojící vila. V19. století se ulice nazývala

UNuslí a její současné pojmenování se

datuje do roku 1928, kdy se místo urba-

nisticky zcela proměnilo (získalo vpod-

statě již svou dnešní dispozici).

Jméno Peruc náleží městysu v loun-

ském okrese. Podle pověsti tu kdysi

kníže Oldřich poznal půvabnou pradle-

nu Boženu, se kterou se poté oženil. Ale

tento výklad opůvodu názvu, mezi lid-

mi velmi rozšířený, je zcela mylný. Po-

jmenování souvisí se zdejší viniční

usedlostí Pelikánkou. Mezi její majitele

náleželi například podnikatelé Wimme-

rovi, rodina advokáta Karla Hauschilda

akekonci 19.století továrnická rodina

Perutzových, ponichž se toto místo za-

čalo nazývat Perucka či Petruska. Dům

stojí dodnes anese číslo 62/15. Dalšími

významnými stavbami jsou známá

usedlost Vondračka (č. 61/13) anaproti

stojící bíle omítnutá vila, jejíž fasádu

zdobí pamětní deska herce Jindřicha

Plachty, jedné zlegend prvorepubliko-

vé  lmařiny.

Nad Petruskou

Po přečtení předchozích řádků o Peruc-

ké ulici je čtenáři jistě zřejmé, že také

původ jména ulice Nad Petruskou se

odvozuje od vinice jménem Perucká či

Petruska. Dnešní jméno pochází zroku

1947, kdy měla ulice vmnoha směrech

již svou dnešní podobu.

Na Kleovce

Od svého vzniku až dodnes si své po-

jmenování drží ulice Na Kleovce. Ležely

tu vinice pojmenované Kleovka a Grün-

waldka, mezí jejímiž majiteli se připomí-

nají například v18. století páni zElmptů.

Jméno Kleovka po zbořené usedlosti

převzala vila, která vyrostla vroce 1878

a někdy se nazývala Alvína. Výše zmíně-

ná rodina JUDr. Karla Hausschilda vlast-

nila také Kleovku. Vila stojí dodnes

(č. 63/1 v ulici Nad Petruskou), ale je znač-

ně zmodernizovaná.

Text: Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek