Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

Pietního aktu u Českého rozhlasu se 21. srpna 2018 tradičně zúčastnili zástupci
městské části. Památce obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy se poklonili sta-
rostka Jana Černochová a místostarosta Jan Korseska. Poté přihlíželi slavnost-
nímu odhalení nové pamětní desky na budově rozhlasu se jmény všech zemře-
lých. Samotná městská část si připomíná padesáté výročí tragických událostí
výstavou snímků Bohumila Dobrovolského z 21. 8. 1968 v 1. patře radnice na
náměstí Míru a novou brožurou, nazvanou podle volání rozhlasu – Jsme
s vámi, buďte s námi. Text a foto: kav
9
ČÍSLO 9 – ZÁŘÍ 2018
Výlety dohistorie
Střípky z historie
SOVĚTSKÁ VOJSKA NA TYLOVĚ NÁMĚSTÍ
Historické vycházky
Sovětský okupační tank vsrpnu roku 1968 na Tylově náměstí
Je začátek května roku 1945 anezadrži-
telně se blíží konec 2. světové války.
Na Tylově náměstí (Tyl-Platz) začínají
kvést šeříky alípy. Německý státní mini-
str pro Čechy a Moravu Karl Hermann
Frank, vté době fakticky nejvyšší před-
stavitel okupační správy protektorátu,
už ví, že musí utéci, chce-li si zachránit
život. Většina úřadů aúředníků ze sekto-
ru civilní správy byla evakuována azů-
stávají jen někteří jednotlivci, zajišťující
chod tzv. nouzové správy. Naproti tomu
bezpečnostní složky – gestapo, policie
ispeciální oddíly zůstávají namístě, plní
stanovené úkoly a ustupují až těsně
před frontou. Civilní nouzová správa de-
nitivně zanikla v bojových územích
okamžikem, kdy úřady dostaly odK. H.
Franka pokyn kvyklizení.
Dne 5.5. 1945 zasedá vbudově naTy-
lově náměstí č. 3, vmístnostech Školy
práce Národní odborové ústředny za-
městnanecké, ilegální konference
sedmdesáti dělnických delegátů
zpražských továren azokolí Prahy. Pro
povstání byl určen termín 7. května
amělo být zahájeno generální stávkou,
ale události jsou rychlejší, povstání za-
číná spontánně 5.května. Atak vbudo-
vě bylo zřízeno sídlo České národní ra-
dy a po jejím půlnočním zasedání 6.
května odsud odešla 7. května doBar-
tolomějské ulice. Vnoci z8. na9. května
odjel z Prahy vesměru na Plzeň K. H.
Frank. Porozsáhlé pátrací akci českých
četníků byl poznán azajat Američany
vRokycanech.
Proti pražským povstalcům vyrazil bo-
jový svazek SS Wallenstein odBenešo-
va, zmilovického vojenského prostoru
bojová skupina Milowitz, dále bojová
skupina generála Reimanna zČeského
Brodu azfronty uDrážďan bojová sku-
pina 4. pluku SS Der Führer, ale brzy za-
čaly ustupovat. Sovětské tanky rychlé
skupiny 1. ukrajinského frontu už od
6. 5. 1945 začaly stíhat Němce, kteří ka-
pitulovali vKrušných horách, další pak
kolem Prahy. Průjezd sovětských
rychlých skupin naPrahu 8. a9. května
německý ústup příliš nenarušil. Pokud
sovětské tanky narazily na ustupující
kolonu, která křížila jejich trasu, rozstří-
lely nejbližší vozidla, vraky odhrnuly
nakraj silnice apokračovaly dál. Atak
mohly vzniknout fotogra e sovětských
vojsk v naší městské části, na našem
Tyláčku“, kde byli sověti nadšeně vítáni
jako osvoboditelé odněmeckého útla-
ku. Odtéto doby jsme byli tzv. vsovět-
ském hledáčku pro začlenění dosovět-
ského bloku.
Bohužel tato fotogra e z Tyláčku“ je
pro náš národ smutná. Je na ní sovět-
ský tank nikoliv jako osvoboditel, ale
jako dobyvatel a okupant. Naše země
byla okupována vnoci na 21. 8. 1968
armádami pěti států, vnichž měla na-
prostou většinu vojska sovětská. Jed-
notky ostatních států tehdejší Varšav-
ské smlouvy měly vytvářet zdání, že jde
o akt internacionální pomoci, a zakrýt,
že jde o sovětský vpád. Důvodem byla
československá reforma, která by se,
jak se nemýlili její nepřátelé, nezastavi-
la u reformy komunistického systému,
a musela být potlačena cizí silou. Naše
stranické vedení bylo okamžitě odvle-
čeno do Sovětského svazu.
V Moskvě pak probíhalo jednání za
hrubého nátlaku a výhrůžek na naši
stranu. Účastnil se ho i prezident Svo-
boda a jeho výsledkem byly potupné
moskevské protokoly z 23.–26. srpna.
Podpis na nich odepřel pouze František
Kriegel. Zjejich podstaty vyplynul poz-
dější smluvní závazek, že na území Čes-
koslovenska budou dočasně umístěny
kochraně zájmů socialistického spole-
čenství sovětské jednotky. Republika
se změnila vokupovanou zemi a kolo-
nii cizí mocnosti.
Tak skončil izolovaný pokus o reformu
komunistického režimu ve státě so-
větského bloku. Násilné potlačení za-
nechalo dlouhodobé stopy v životě
naší společnosti a ve vývoji Evropy.
Týdny po invazi byly naplněny neo-
zbrojeným odporem českého a slo-
venského lidu, který se odmítl smířit
sokupací. Náš národ tak poznal pova-
hu sovětského chápání přátelství a mí-
rového soužití i povahu komunistické-
ho systému.
Jan Dvořák, foto:archiv autora
Na ulice velmi zajímavých a nepříliš známých názvů narazíme při procházce západně
od Gröbovky, kde se vminulosti rozprostíraly usedlosti a vinice. Dnes tato část Prahy2
stále náleží mezi ty nejklidnější, a tedy i nejvíce lákající kprocházkám.
Dvakrát jsme na Tyláčku“ vítali sovětské vojáky. Poprvé to bylo sradostí, sjásotem a supřímností na obou stranách.
Podruhé se zlobou, se zármutkem a srozpaky na obou stranách.
O PŮVODU NÁZVŮ ULIC Perucká, Nad Petruskou, NaKleovce
Zdejší vedřiny, jež jsem ještě před několi-
ka lety hltal plnými doušky jak kdejaký
osvěžující mok, nutí mě k stáří k mír-
ně uvadajícímu srovnávání a zasnění.
Výstižnější „přemítání“ přenechávám ze-
mřelému panu Václavovi. A sčím srovná-
vání? zeptáte se. Inu sdobou, jejíž výročí
připomínáme si vždy
vlistopadu, abychom, až
si odfrkneme od všech le-
tošních významných „os-
miček“, řekli si za rok vten
měsíc „Na zdraví“ nebo
„Na život“, dle libosti či ví-
ry. Třicet let uplyne totiž
od chvíle, kdy se demo-
kratický svět rozhodl (a
my se přidali), že i východ
Evropy zaslouží si vypráskat „bičem os-
merákem“ totalitární hnus s jeho prota-
gonisty.
Víme: nejmarkantnější odpornosti byly
odstraněny, svléknout je zcela zkůže ne-
podařilo se pro nedostatek vůle, někte-
rých, leč ony protagonisty sevřeli jsme ni-
koli vesvěráku, leč bez rozmyslu veufo-
rickémrozevřeném náručí. Šlo to však ji-
nak? Ptám se dnes adenně.
Ze srpnové myšlenkové letargie vytrhla
mě zpráva ovraždě tří českých azranění
dalších tří vojáků v Afghánistánu. Za-
cloumala mnou vprvní chvíli dvě zjištění:
jakým fanatickým běsem je po všech
hrůzách obou světových válek stále zmí-
tána část světa, jehož důsledky se více či
méně přelévají doněkterých zemí euro-
atlantického společenství, azjak bezpeč-
ného zázemí země oplývající mlékem
a strdím mohou mnozí Češi, Moravané
a Slezané neustále naříkat a lkát nad
strastmi polistopadového času. Atřást se
hrůzou zněkolika desítek žen-turistek se
zahalenými obličeji. Oto větší čest oněm
bezejmenným civilistům, kteří snasaze-
ním vlastních životů pomáhají rozvojo-
vými projekty všude v zemích, jež mlé-
kem a strdím neoplývají. O to větší ne-
chutenství ktuzemským politikům, vykři-
kujícím cosi o nereálnosti přijmout byť
několik desítek nešťastníků, aby se tito
místo strachu z děl, bomb a smrtících ply-
nů mohli radovat
z bezpečí evrop-
ského Ráje.
Zalekl jsem se:
Kde jsem vúvaze
zanechal ony tři
mrtvé bouráky
v maskáčích? Ty
statečné chlapíky
zmisí, jež nehod-
lají v zemích,
vnichž operují, nastolovat ráj, nýbrž mi-
nimalizovat nebezpečí teroru tisíce kilo-
metrů odvlasti, vníž ráj je. Nebojme se té
nadsázky! Případným skeptikům navr-
huji sousloví „zatím je“. Vzpomeňme, jak
dlouho trvalo, než jsme si mohli nahlas
začít vážit všech našich hrdinů zobou již
zmíněných válek, z nichž někdejší sou-
kmenovci dnešních komunistů udělali
vlepším případě občany třetí kategorie,
vhorším pak vězně vuranových dolech.
Proto vzdávejme čest nejen našim chla-
píkům aženám vmaskáčích ještě zaje-
jich života, vyprávějme onich dětem do-
ma iveškole, říkejme nahlas jejich jména
a hodnosti, ukazujme jejich fotogra e
nejen ve chvíli, kdy je domů přivezou
volověných rakvích.
Post scriptum: Není mi lhostejná nebe-
tyčná provokační drzost našich soudru-
hů instalovat právě v tomhleroce vko-
munálních i senátních volbách Martu
Semelovou. Nenechme se však tímto
znechutit a upřednostněme chválu
hrdinství!
Jiří Tichý, spisovatel
Veselý senior“, projekt Centra aktivní-
ho stárnutí, připravuje pro zájemce
zřad dříve narozených poznávací vy-
cházky po známých i méně známých
místech hlavního města, prohlídky
zajímavých exteriérů i interiérů praž-
ských budov a výlety po stopách vý-
znamných pražských osobností.
Nejbližší akcí je komentovaná pro-
hlídka Vyšehradu v úterý 25. 9.
2018. Její účastníci pohodlně pro-
jdou třemi branami Vyšehradu ze
strany od metra. Pozornost zaměří
nadva netypické pohledy naPrahu –
zrozsáhlé bašty sv. Martina naKarlov
aNusle, jižní pohled bude znejvyšší-
ho bodu Vyšehradu nad Libušinou
lázní. Objasní si pojmy staré anové
probošství, staré a nové děkanství
astaré anové opatství. Projdou sta-
roslavným hřbitovem a nahlédnou
dobaziliky sv. Petra aPavla. Navštíví
dva parky spojené steologickou his-
torií – probošta Karlacha srozláma-
nými ďáblovými sloupy a děkana
Štulce snejstarší sochou sv. Václava
na koni, přemístěnou sem zVáclav-
ského náměstí. Nad nejnověji obje-
venými zbytky kostela sv. Jana Křtite-
le aPanny Marie si ujasní hlavní polo-
hy kostelů Nového Města, založe-
ných Karlem IV. na astrologickém
principu. Nazávěr si vše zopakují při
audiovizuálním programu nad mo-
delem celé Prahy v barokní bráně
skatakombami.
Sraz na stanici metra Vyšehrad
v 10:00. Prohlídku povede Ing. Stě-
nička ze spolku Pragos, trvá 1–1,5 ho-
diny a vstupné činí 50 korun. red
Perucká ulice
Praha2 si připomněla srpnovou invazi
Chvála hrdinství a hrdinů
Encyklopedie Prahy2 na webu
Praha 2 vtěchto dnech spouští nový te-
matický web „Encyklopedie Prahy 2 –
kulturně historické dědictví“ na adrese
encyklopedie.praha2.cz. Aktuální verze
obsahuje údaje ozajímavých místech,
slavných stavbách, pamětních des-
kách, plastikách, opůvodu názvů ulic
i o osobnostech, které se zapsaly
donaší historie. „Encyklopedie je urče-
na všem spoluobčanům, kteří mají chuť
poznávat více omístech, kde žijí akudy
často procházejí. Praha 2 je na historii
opravdu bohatá. Ne vždy stačí knihy, ča-
sopisy a poutavé vycházky s odborní-
kem. Elektronická verze encyklopedie,
navíc súdaji i v mapě, je úžasným po-
mocníkem pro všechny, které kultura
ahistorie baví, říká Jaroslav Šolc, radní
pro kulturu, který vznik encyklopedie
inicioval. VEncyklopedii lze hledat do-
ma upočítače ivterénu natabletu či
chytrém telefonu. Encyklopedii bude-
me dále doplňovat avylepšovat, isva-
ší pomocí. Vyzkoušejte, věříme, že se
vám Encyklopedie bude líbit, atěšíme
se navaše ohlasy apodněty.
red
Perucká
Perucká ulice svírá v oblouku několik
rodinných domů se zahradami a parko-
vě upravenou Peruckou stráň. Název
Dolní Perucká nesla dříve vinice a zde
stojící vila. V19. století se ulice nazývala
UNuslí a její současné pojmenování se
datuje do roku 1928, kdy se místo urba-
nisticky zcela proměnilo (získalo vpod-
statě již svou dnešní dispozici).
Jméno Peruc náleží městysu v loun-
ském okrese. Podle pověsti tu kdysi
kníže Oldřich poznal půvabnou pradle-
nu Boženu, se kterou se poté oženil. Ale
tento výklad opůvodu názvu, mezi lid-
mi velmi rozšířený, je zcela mylný. Po-
jmenování souvisí se zdejší viniční
usedlostí Pelikánkou. Mezi její majitele
náleželi například podnikatelé Wimme-
rovi, rodina advokáta Karla Hauschilda
akekonci 19.století továrnická rodina
Perutzových, ponichž se toto místo za-
čalo nazývat Perucka či Petruska. Dům
stojí dodnes anese číslo 62/15. Dalšími
významnými stavbami jsou známá
usedlost Vondračka (č. 61/13) anaproti
stojící bíle omítnutá vila, jejíž fasádu
zdobí pamětní deska herce Jindřicha
Plachty, jedné zlegend prvorepubliko-
vé  lmařiny.
Nad Petruskou
Po přtení předchozích řádků o Peruc-
ké ulici je čtenáři jistě zřejmé, že také
původ jména ulice Nad Petruskou se
odvozuje od vinice jménem Perucká či
Petruska. Dnešní jméno pochází zroku
1947, kdy měla ulice vmnoha směrech
již svou dnešní podobu.
Na Kleovce
Od svého vzniku až dodnes si své po-
jmenování drží ulice Na Kleovce. Ležely
tu vinice pojmenované Kleovka a Grün-
waldka, mezí jejímiž majiteli se připomí-
nají například v18. století páni zElmptů.
Jméno Kleovka po zbořené usedlosti
převzala vila, která vyrostla vroce 1878
a někdy se nazývala Alvína. Výše zmíně-
ná rodina JUDr. Karla Hausschilda vlast-
nila také Kleovku. Vila stojí dodnes
(č. 63/1 v ulici Nad Petruskou), ale je znač-
ně zmodernizovaná.
Text: Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek
Noviny Prahy 2