Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 3

3
ČÍSLO 9 – ZÁŘÍ 2018
Diskuse
ČSSD Michal Tobrman
KDU–ČSL Otto Schwarz
Praha2je jako učebnice novodobé historie
Novodobá historie českého
státu se sice začala psát vříjnu
1918, tomuto formálnímu ak-
tu ale předcházely desítky let
„národního obrození“. Rozvíje-
jící se spolkový život tehdy po-
siloval nejen ná-
rodní uvědomění, ale ilokální patri-
otismus. Píseň slepého houslisty,
která zazněla vdivadelní hře inspirované tradič-
ními poutěmi pražských ševců vJamrtálu, se sta-
la před sto lety hymnou nového českého státu.
Tradičním spolkem, který vznikl naúzemí dnešní
Prahy 2, je dodnes podskalský Vltavan. Úcta
k tradici a lokální patriotismus není v součas-
némPodskalí jen frází. Stačí zmínit spolek „Hra-
běnka zPodskalí“, podporu si zaslouží různá míst-
ní sdružení, která usilují onáplavku, „kde se dá
ibydlet“. Historickou stopu zdoby obrození za-
nechalo naúzemí Prahy2 isokolské hnutí. Sokol
Vinohrady – to je tradice, která by si rozhodně
zasloužila moderní kabát. Historickou sounáleži-
tost lze posilovat nejen podporou tradičních
spolků a sousedských akti-
vit. Je třeba také převzít od-
povědnost za záchranu
chátrajících historických památek a nenechat
spadnout třeba secesní budovu nádraží Vyše-
hrad. Historii každého místa ale tvoří hlavně lidé,
atak nesmíme dopustit, aby předražené nájmy
vyhnaly zdvojky starousedlíky, naše sousedy, je-
jichž rodiny jsou často poněkolik generací nedíl-
nou součástí genia loci Vinohrad, Nového Města,
Vyšehradu či Jamrtálu.
Historická sounáležitost oby-
vatel snaší městskou částí má
svůj nezpochybnitelný vý-
znam. Jsme lidé, jsme Evropa-
né, jsme Češi, jsme Pražané,
jsme zDVOJKY. Naše bezpro-
střední okolí je
jediné místo, které můžeme
opravdu vlastními silami měnit
klepšímu. A historie nás učí vy-
varovat se chyb.
Proto je důležité mít jak pozitivní, tak i negativ-
ní příklady zminulosti. Mám dojem, že někteří
zapomínají, co způsobily totalitní režimy vmi-
nulosti. Jak celá naše republika, ale i naše měst-
ská část, degradovaly. Dluh zatím nebyl spla-
cen a pořád máme co opravovat a zlepšovat.
Stačí se podívat na tristní stav několika míst-
ních sokoloven, na nádraží Vyšehrad a další
místa. Praha2 má potenciál být výkladní skříní
celé Prahy.
Jak ale začít konkrétně u sebe? Starat se o své
okolí, nebýt lhostejní. Někdo může zvolit gueri-
lla gardening, někdo může upo-
zornit hůře vychované, že odho-
dit na ulici nedopalek nebo neu-
klidit po pejskovi není slušné,
někdo může ve vnitrobloku vybudovat oázu
klidu pro své sousedy. Možností je celá řada.
VPraze2 jsem se narodil, podobně jako moje
maminka i babička, mám tu přátele, oblíbená
místa, tuto městskou část miluji. Žil tu již můj
pradědeček a doufám, že se tu bude dobře žít
jak mým dětem, tak nám všem.
Předražené nájmy nesmí
vyhnat starousedlíky
ODS Jan Korseska
Nebudu sdělovat žádnou
novinku, když napíšu, že
obyvatelé Prahy 2 jsou
opravdovými patrioty. Žijí
zde rodiny (či dokonce rody),
které pomalu pamatují, jak
se zvinohradů a polí stávaly
Královské Vinohrady. O tom,
kolik pamětníků mezi námi je, svědčí i reakce na
různé výzvy a soutěže, vypisované právě Novinami
Prahy 2. Ať už prosíme o vzpomín-
ky na srpen 1968, či třeba únor
1945, vždy přijdou maily, ale i do-
pisy, psané tím krásným rukopi-
sem starých lidí, plné velmi osobních příběhů.
Jsem moc rád, že radnice plní svou roli i vtomto
případě a zprostředkovává novým generacím díly
naší historie. Praha 2 se stala dějištěm tolika dějin-
ných událostí, až je to neuvěřitelné. Bydleli tu první
i poslední československý prezident, Tomáš Garri-
gue Masaryk a Václav Havel (stejně jako první i dru-
hý český prezident, Václavové Havel a Klaus). Narodil
se zde Jan Masaryk a zavražděn byl Alois Rašín. Pů-
sobili zde bratři Čapkové, žil a tvořil zde František
Langer. Za druhé světové války se Praha2 stala po-
sledním útočištěm výsadkářů, kteří zabili Reinhar-
da Heydricha, i cílem ničivého náletu spojenec-
kých bombardérů 14.února1945. Barikády u roz-
hlasu na Vinohradské třídě stavěli (nejen) obyvate-
lé Prahy2 vkvětnu 1945 i vsrpnu 1968. Za norma-
lizace zde vznikla Charta 77, byl zde založen Výbor
pro obranu nespravedlivě stíhaných, Praha 2 se
stala beze vší pochyby hlavním sídlem protikomu-
nistického odboje a tzv. svobodných bytů disiden-
tů. I průvod studentů, který dal vzniknout „sameto-
vé revoluci“ v roce 1989, začal
vPraze 2, na Albertově.
Všechny tyto – a mnohé další –
události i jejich aktéry si Praha 2
připomíná soustavně, nejen v roce stého výročí
Československé a pětadvacátého výročí České re-
publiky; pamětními deskami, výstavami, tematic-
kými brožurami, přednáškami na našich skvělých
základních školách či třeba ve spolupráci sorgani-
zací Post Bellum v projektu Paměť národa. Jako
místostarosta pro oblast  nancí mohu říci, že neli-
tuji jediné koruny, jež byla zrozpočtu městské čás-
ti na tyto vzpomínky vynaložena. Protože být míst-
ním patriotem znamená také dobře znát historii
svého bydliště a souznít sní.
Praha 2 byla a je
centrem dějinných
událostí
TOP 09 Martin Víšek
Zapomínat je prý přirozené...
Rádi zapomínáme na nepří-
jemné události, občas zapomí-
náme dorazit naschůzku, výji-
mečně zapomeneme nanaro-
zeniny partnera či partner-
ky. A často zapomínáme
na svou vlastní historii. Sou-
časný premiér ČR Andrej Babiš schutí zapomíná
navše, co řekl včera. Současný pre-
zident ČR Miloš Zeman by nejradši
zapomněl nato, že knám vsrpnu roku 1968 vtrh-
la vojska Varšavské smlouvy včele se Sovětským
svazem a okupovala nás více než 20 let! Jeho
předchůdce Václav Klaus zcela jistě již zapomněl,
že 30.4.2004 vesvém projevu označil vstup naší
republiky do Evropské unie za jednu z nejvý-
znamnějších událostí celé tisícileté existence
českého státu. Věřím, že pan prezident Václav Ha-
vel nikdy nezapomněl, že Charta 77 (občanská
iniciativa vzniklá naprotest proti nedodržování zá-
kladních lidských práv asvobod vtotalitním Česko-
slovensku) byla sepsána naúzemí Prahy 2 – vteh-
dejším bytě prvního pražského primátora pore-
volučním listopadu 1989 pana Jaroslava Kořána
vTyršově ulici č. 9. Jsem rád, že ijá jsem se jako
místostarosta Prahy2 mohl vuplynulých letech
podílet natom, že naše městská část Praha 2 je
velmi aktivní vpřipomínání si důležitých historic-
kých událostí iosobností. Aže Praha 2 má naco
vzpomínat amá naco být hrdá.Vědomí naší his-
torie, vědomí, že tu někdo byl před námi aže na-
vazujeme načiny našich předků, je třeba si neu-
stále oživovat. Protože ať chceme či
nechceme, zapomínáme. Atak jsme
si vminulých letech připomněli význam Karla IV.,
zakladatele Nového Města, vzpomínáme naobě-
ti tragického omylu spojeneckých vojsk při úno-
rovém náletu vroce 1945, jejichž životy připomí-
ná pamětní deska nabudově nemocnice naKar-
lově náměstí, avneposlední řadě si pravidelně
připomínáme hrdinný boj československých pa-
rašutistů v kryptě cyrilometodějského kostela.
Praha2 má mnoho slavných rodáků, připomína-
ných itěch, na jejichž jména se pozapomnělo.
Mimochodem, víte, že jedním znejúspěšnějších
starostů Královských Vinohrad byl vletech 1895–
1911 pan Josef Víšek?
Zapomínání
Je nejmenší městskou částí vhistorickém centru metropole. Právě tato komornost a sevřenost dodává Praze2 zvláštní ráz, který upevňuje sousedské vztahy
ipocit sounáležitosti smístem, které by mnozí starousedlíci nevyměnili zažádné jiné. Akdo tady jednou zakotvil, už se mu jinam stěhovat nechce. Když přece jen
musí, dlouho vzpomíná avrací se alespoň při zářijovém vinobraní, které už se blíží.
Zeptali jsme se komunálních politiků: Vinobraní na Grébovce se ponese vduchu oslav 100 let české státnosti a připomene významné osobnosti Prahy2.
Je podle vás důležité posilovat historickou sounáležitost obyvatel městské části?
UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Příspěvky natéto straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, zaobsah odpovídají jejich autoři.
ANO JanKolář
Vdobě globalizace, vdobě sil-
né migrační vlny, vdobě míse-
ní na první pohled nesouro-
dých kultur ahledání možností
mírového soužití v blízké bu-
doucnosti, mi uvědo-
mění národní identity
připadá jako velmi důležitá věc. Nejsem
xenofob, nejsem rasista, vnímám však problé-
my, které mají příliš otevřená města azemě vEU.
Multikulturní společnost může být velmi přínos-
ná, může obohatit životy obyvatel onové pohle-
dy namnohé zažité stereotypy, nicméně musí-
me mít napaměti, vjaké jsme zemi, který národ
je kdanému území momentálně nejdéle vázán.
Jednoduše řečeno, přísloví „Koho chleba jíš, toho
píseň zpívej“ by mělo platit pro všechny, bez roz-
dílu původu. Občanské uvědomění, kulturní
a společenské zařazení vychází z generačních
tradic. Vzájemné propojení generací přináší po-
znání aposiluje genia loci vkaždém místě, ať už
se jedná oodlehlou vesnici nebo ruš-
nou městskou část. Proto inaúrovni
městské části vnímám posilování his-
torické sounáležitosti jako jeden ze stavebních
pilířů zachování kulturního dědictví a v jistém
slova smyslui národní hrdosti. Praha2 se roz-
hodně má čím pochlubit. Přece jen některé její
části vznikly už zavlády Karla IV., odroku 1922 se
pak část území stala součástí Velké Prahy. Ajejí
občané by si toho měli být vědomi a měli by
nato být náležitě pyšní.
ANO, je to
důležité
OSB Michaela Mazanco
Vědomí sounáležitosti s mís-
tem, kde žijeme, je důležité
v každém případě. Občané
by měli být nasvoji obec hrdí.
Měli by mít respekt khistorii
a tradicím, inspirovat se
znich. Atomu je třeba napo-
máhat doma, veškolách iděním vobci. Co ne-
ní opakováno, posilováno, budováno aoživo-
váno, může být snadno zapo-
menuto nebo úmyslně či ne-
úmyslně zkresleno. Praha 2 je
nadějiny audálosti dávné inedávné bohatá
natolik, že iznalec historie má stále co objevo-
vat, amy můžeme historii vdechovat doslova
nakaždém kroku. Vsouvislosti se stoletým vý-
ročím vzniku republiky stojí za připomínání
úsilí otců zakladatelů demokratického státu,
jejichž jména mají otisk ivreáliích Prahy2 –
T. G. Masaryk, Jan Masaryk, Alois Rašín, Anto-
nín Švehla aj. Pak přišli nacisté, hrdinný odpor,
heydrichiáda a padlí parašutisté, ti, kteří jim
pomáhali a zaplatili za to tím nejcennějším,
svými životy. Následovaly boje o rozhlas…
Pokrátkém nadechnutí anadějích přišlo zkla-
mání, komunistická totalita, rok 1968 sdalšími
boji urozhlasu, vzdor proti normalizaci vpo-
době Charty 77, rok 1989 aodvážní studenti
na Albertově. Kromě bojovníků za svobodu
a demokracii zde žila i spousta báječných
umělců, vědců a věhlasných
osobností různých profesí,
na něž také upomínáme
ananěž nás vy, naši sousedé, nově upozorňu-
jete. Tím se dozvídáme olidech leckdy méně
známých, avšak sbohatými životními příběhy
a pevnými zásadami. I dnešek bude jednou
historií akdoví, jakým zatěžkávacím zkouškám
ještě budeme vystaveni. Proto se všichni snaž-
me, ať se zanás naši potomci nemusejí stydět.
Tvořme naši současnost už nyní svědomím, že
tím zásadně ovlivňujeme budoucnost.
Občané by měli být
na svoji obec hr
Strana zelených Jan Hrka
Aktivity posilující sounáležitost
obyvatel smístem, vekterém žijí,
jsou nezbytnou součástí budo-
vání občanské společnosti. Vna-
šem prostředí základ položila
první republika, jejíž stoleté vý-
ročí nás vříjnu če-
ká. Neměli bychom proto najejí odkaz
zapomínat aje dobře, že je připraveno
několik akcí, které toto dědictví vzpo-
menou. Odvrácenou stranou mince je fakt, že
natěchto oslavách se budou exhibovat politici, kteří
právě tomuto odkazu a myšlence věrni nezůstali.
Nehovořím jen oPraze2, ale obecně ozneužívání
podobných událostí ksebepropagaci politiků, kteří
si svojí účastí nahánějí pouze pomyslné body. Již
rytíř Brtník zBrtníku se odmítl zúčastnit slavnostní-
ho otevření svého hradu, protože tam řečnil žampi-
onář Jouza. Vdnešních souvislostech se nabízí ipří-
klad zgeniální Bílé paní soslavou nového mostu. My
bychom ale neměli pouze hledět dohistorie. Isou-
časnost před nás staví výzvy, které se jednou historií
stanou, a musíme udělat vše proto,
aby další pokolení měla důvod naše
činy chválit a podobně oslavovat.
Anejedná se jen ozahraničně politic-
kou orientaci, jde i o běžnou dennodenní činnost
veřejné správy, která formuje charakter naší země.
Podílet se natom můžeme všichni. Unás nadvojce
nebo ivjiné městské části můžeme sobě dokázat, že
idnešní generace je schopna zanechat pozitivní od-
kaz, který přežije století. Jde to, když se chce.
Inaše generace je
schopna formovat
historii
NÁZORY KOALICE NÁZORY OPOZICE
Naše okolí je jediné
místo, které můžeme
měnit klepšímu
Noviny Prahy 2