Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

ČÍSLO 2 – ÚNOR 2023

VÝLETY DOHISTORIE

ejvíce zimních radovánek se ovšem

užilo voblasti šancí askalek, kde se

sáňkovalo, koulovalo – to bývaly zase

sněhové bitvy Karlováků sNuseláky. Ale

vzimě využívali společně dodnes existu-

jící asfaltovou cestu, odbazénu nalevých

šancích naKarlově, která kolem skalek

zatáčela doprava dolů naFolimanku, jako

bobovou dráhu. Nevím už, čí zásluhou

tato dráha vznikala, musel ji někdo

zamrazu kropit vodou zhadice. Atak

byla povelkou část zimy pokryta ledem

vdélce několika stovek metrů. To se pak uká-

zalo, kdo zdětí má šikovného tatínka, strejdu

či dědu nebo staršího bráchu, protože kdo

mohl, vytáhl doma dělané boby. Ty se sklá-

daly třeba zbedýnky nebo nějaké desky,

naníž byly přišroubovány brusle – šlajfky,

které se normálně tehdy připínaly koby-

čejným botám. Boby měly připevněný pol-

štář nebo vycpaný pytel hadry, nabocích pak

uši jako držadla pro jezdce. Kdo měl šlajfky

připevněné pouze ksamotnému prknu,

míval nasobě třeba velké tepláky postarších

sourozencích, pod něž si vložil malý polštář.

Móda to bývala hrozná, ale účinná.

Vzimních měsících se chodilo ze školy vět-

šinou ihned domů, dotepla. Já jsem se někdy

cestou domů stavěl ohřát umaminky vateliéru.

Protože byla jedním ze zakládajících členů

studia Bratři vtriku, mohl jsem kdykoli přijít

najejí pracoviště veWenzigově ulici ataké

doarchivu, kde jsem se přehraboval vcelofá-

nech již hotových kreslených animovaných

 lmů. Velké studio krátkého kresleného  lmu

bylo veWenzigově ulici č. 5; zde pracovaly kres-

dRiegrových sadů směřují

přibližně západním směrem

doŠpanělské ulice dvě krátké

ulice – Lichnická aKunětická.

Spolu sItalskou obepínají areál

tenisových kurtů aknim náleží-

cích budov. Vznikly při vyprojek-

tování této okrajové části Vino-

hrad vroce 1911 aodté doby

nesou jména podvou východo-

českých sídlech. Kunětická hora

uPardubic posloužila nejpozději

ve14. století jako místo pro vy-

budování stejnojmenného

hradu, který hrál důležitou úlohu

zahusitských válek. Sídlo drželi

mj. Jiří zPoděbrad apáni zPern-

štejna. Hrad je dnes přístupný

veřejnosti avrovinatém Polabí

představuje výraznou domi-

nantu. Přibližně 40 km odKuně-

tické hory se nachází další pa-

mátné místo – zřícenina hradu

Lichnice. Opevněný objekt tu

vpolovině 13. století vybudoval

Smil ze Žitavy, později posvém

novém sídle zvaný „zLichten-

burka“. Odobré obranyschop-

nosti hradu svědčí to, že jej vý-

chodočeští husité obléhali rok,

než se obránci vzdali. Sídlo drželi

zatřicetileté války habsburští pa-

novníci, kteří nařídili poškodit

jeho forti kaci, aby zde nemohli

opěrný bod zřídit nepřátelé.

Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek

ohový dům nakřižovatce sŠu-

mavskou se zprvu výrazněji za-

psal jako místo spojené snakladatel-

stvím Josefa Pelcla, jenž zde vydával

životopisy světových osobností nebo

časopis Život. Souběžně zde vsrpnu

1898 výčepní Josef Simon otevřel

hostinec, pojmenoval jej podle histo-

rika apolitika Františka Palackého,

protože lidé stále cítili úctu kOtci ná-

roda velmi živě asilně.

Budova byla tehdy úplně nová, pro-

jekt navrhl arealizoval vinohradský sta-

vitel Josef Filipovský. Zajímavá éra tu

nastala zahostinského Václava Schä-

fera, patriota Královských Vinohrad,

zajehož „vlády“ se vpodniku rozvinul

bohatý kulturní, společenský ipolitický

život. Mezi pravidelnými hosty ne-

chyběl pozdější ministr národní obrany

Václav Klofáč, oumění tu přednášel

krajinář Alois Kalvoda, znedalekého

ateliéru spřáteli zašel Josef Váchal,

štamgastem byl bouřlivák Jaroslav

Hašek, který vŠumavské ulici ibydlel.

Ale scházely se tu také dámy jedné

zprvních místních emancipovaných

organizací Zemské jednoty českých

pracujících žen adívek.

Ve30. letech se majitelé podniku

rozhodli chovat více tržně apodnik se

Nuselská pohlednice ze začátku20. let 20. století, tehdy to bylo samostatné město (dnes součást Prahy 2). Nasnímku je zachycena nuselská základní

škola avpozadí vlevo věže kostela naKarlově, vpravo pak věž nemocnice.

Vzpomínám si nazimy naKarlově začátkem 60. let minulého století, kdy sníh ležel naulicích téměř nepřerušeně až dokonce února.

Natzv. společném dvoře (zrušené oplocení dvorů), vevnitrobloku mezi ulicemi Legerova, Rumunská, Sokolská aTyršova, zřizovali

rodiče dětí provizorní kluziště. Doohrady zprken lili vědry vodu, která vzimě zmrzla vled. NaFügnerově náměstí, vparku Ticháčku

anašancích se stavěli sněhuláci. Aže jich bývalo!

VZPOMÍNKA NAKARLOV II. DÍL  ZIMA

ličky, koloristky aanimátoři. Malé studio se

dvěma kamerami se nacházelo veWenzi-

gově ulici č. 15 avč. 17, narohu sLublaň-

skou ulicí, byl archiv. VLegerově ulici byla

dílna pro opravy přístrojů vestudiích. Ar-

chiv měl nastarosti pan Pošva, asem jsem

mohl zavést iněkteré své spolužáky, aby si

napamátku odnesli obrázky Rumcajse,

Křemílka aVochomůrky, něco z lmů

Okrtkovi apodobně. Stávalo se, že si pra-

covníci kresleného  lmu nosili práci

idomů. Iunás doma se někdy poveče-

rech kreslilo – buď přímo speciálními bar-

vami nacelofán, nebo pozadí napapír.

Tehdy nebyly počítače srůznými pro-

gramy, vše se kreslilo aručně pod kame-

rami animovalo, okýnko pookýnku se sní-

malo na lm. Atak ustolu vnaší kuchyni,

vTyršově ulici, vznikalo např. pozadí pro

znělku televizního Večerníčku, nebo čer-

nobílý tzv. pan Vajíčko, uvádějící odroku

1967 televizní reklamy. Roztroušenost

studií kresleného  lmu poPraze bylo

jednou zpříčin zániku studií veWenzigově

ulici, které se sestěhovaly naBarrandov,

doMichle adoČiklovy ulice vNuslích.

Vlednu roku 1966 začala vOpletalově

ulici vPraze 1 výstavba podpovrchové

tramvaje, která se později změnila

vpražské metro. Během jednoho roku se

tato stavba rozšířila inaPrahu 2. Kvýstavbě

pražské podzemní dráhy patřilo ivybudo-

vání Nuselského mostu, ato bylo příčinou

mnoha změn vtiché aklidné novoměstské

čtvrti Karlov, která se stala rušnou avylid-

ňující se.

Jan Dvořák

OPŮVODU NÁZVŮ ULIC

Lichnická aKunětická

Kam se chodilo napivo kPalackému

Je to nenápadný vinohradský hostinec, přesto jeden znejstarších vširokém okolí.

Restaurace vKorunní ulici se podesítky let jmenovala UPalackého, chodil sem

Hašek iVáchal aje otevřená déle než sto dvacet let.

zmodernizoval. Am oderní zábava – to

byl jazz, swing inoční život, tancovačky

tu probíhaly až dotřetí hodiny ranní.

Zasocialismu Korunní třída nesla

jméno prezidenta východního Ně-

mecka Wilhelma Piecka, ale starý

název ulice se podařilo dostat

dojména podniku asdrobnou

úpravou mu zůstal až dodnešních

dnů – VKorunní. Jako jeden zmála

vPraze lákal tehdy inadietní ku-

chyni. Vrestauraci se scházeli ire-

žimu nepohodlní signatáři Charty 77

adalší disidenti, díky čemuž poslou-

žila jako neformální redakce Výboru

naobranu nespravedlivě stíhaných.

Právě vKorunní sedávaly redaktorky

Olga Havlová, Olga Stankovičová

nebo Jarmila Bělíková. Lokál se

vlednu 1987 dokonce měl stát ději-

štěm tajné tiskové konference, naníž

chartisté plánovali přiblížit zahra-

ničním novinářům desáté výročí

vzniku Charty 77 ataké právě probí-

hající nespravedlivé stíhání organi-

zace Jazzová sekce. StB se však poda-

řilo akci zmařit.

Odroku 2019 zde sídlí nový ná-

jemce, Lokál Korunní, který při reno-

vaci prostor objevil pod vrstvami

maleb starý válečkový ornamentální

dekor. Nechal jej zrekonstruovat

aznovu jím hostinec vymalovat. Díky

tomu idnešní moderní restaurace od-

kazuje nasvou dlouholetou historii.

Lukáš Berný, spisovatel apublicista

Noviny Prahy 2