Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

ČÍSLO 2 – ÚNOR 2023

ROZHOVOR

Narodil jste se naVinohradech azůstal jim

věrný dodneška. Je to náhoda, nebo volba?

Asi obojí. Jsem typ, který se nerad stěhuje,

ataké je pro mě důležité, že pořád žiju

vlokalitě, kde jsem vyrůstal achodil doškoly.

Narodil jsem se vLondýnské ulici anaproti

porodnici jsem chodil já imůj bratr ataké má

žena idcery doškoly. Vdětství jsem bydlel

vBělehradské ulici, teď žiju jen oblok dál.

Mám sVinohrady spojené vzpomínky zdětství

amládí apovažuju je zasvůj domov.

Jak se zatu dobu Vinohrady změnily?

Pamatuju si zdětství, že tu jezdila pošta

skoňským povozem alampáři ručně rozžínali

lampy. Vposledních letech se Vinohrady staly

prestižní čtvrtí, kde bydlí spousta cizinců, ale

naštěstí se nezměnily tak moc jako centrum

Prahy plné turistů. Ukrojilo se hodně zplochy

parků. My jsme vdětství bruslili navodní

ploše vČelakovského sadech, byl zde velký

park, kde jsme isáňkovali, dnes je to jen

kousek zeleně mezi dvěma větvemi magist-

rály. Nanáměstí Míru zakostelem jsme hráli

fotbal, dneska tam komunikace zabírá tak

velkou plochu, že pro lidi tam moc místa

nezbylo. Ale Vinohrady jsou pořád příjemná

čtvrť. Přitažlivá apohistorickém centru jedna

znejatraktivnějších vPraze.

Líbí se vám jejich architektura?

Dnes bereme architekturu Vinohrad téměř

jako historickou zástavbu, ale nebylo tomu tak

vždy. Naštěstí se už vytratil pejorativní názor,

že je to maloměšťácká architektura, jen kopie

historických stylů, který převládal během

1. republiky aještě v60. letech minulého

století. Nepřevládl ovšem doté míry, že by se

ta čtvrť zbourala anahradila novou vý-

stavbou, jako se stalo včásti Žižkova.

Vinohrady uchránilo, že měly vyšší standard

bytů adomů, takže izaminulého režimu se tu

dělala modernizace, ne demolice. Výsledkem

je, že se tu prolíná historická zástavba

spseudorenesančními fasádami ispousta

domů funkcionalistických, vesvé době dost

avantgardních, adnes už to nikomu nepřijde

kontroverzní. Památkáři dnes chrání obě

vrstvy, aobvykle brání vstupu té nové – třetí.

Vjakém typu domu bydlíte vy?

Vjednom ztěch zkonce 19. století, pozname-

naných tím, jak se ve30. letech, vdobě

moderny, lidé styděli zadekorativní fasády,

atak šli sdobou, aodstranili je. Sodstupem

času, když se vytratila dobová averze vůči

recyklaci historických stavebních slohů, se

ukázalo, že tradiční domy bez té výzdoby jsou

ošklivější, než byly původně. Bydlím rád

vprostředí, které jsem nenavrhoval, které je

svým způsobem dané, apokud je lidsky

příjemné, potom ho respektuji.



Kdybyste se rozhodl, že si postavíte

rodinný dům, kterého architekta byste si

nato pozval?

Kdybych si stavěl dům, tak bych se donutil si

ho také navrhnout. Ale já tyhle ambice

nemám, ikdyž přiznávám, že pro architekta je

to dost netypické.



Časopis Forbes vás zařadil dodvacítky

našich nejuznávanějších architektů, kteří

staví pro movitou klientelu. Chce ještě

dnes někdo podnikatelské baroko?

Doba podnikatelského baroka už je dávno

zanámi. Je pravda, že jsem stavěl hodně

rodinných domů pro soukromé klienty, ale

všichni nebyli nějak zvlášť movití. Namých

stavbách je typické to, že každou řeším

atypicky, namíru podle individuálních

podmínek místa izadání klienta. Když jsem

vpolovině 90. let dělal veVonoklasech

rodinnou vilu, majitel měl představu běžného

bungalovu, jaké se unás tehdy stavěly. Ale

postupně, jak jsme se otom baráku bavili,

přistoupil naúplně jinou architekturu apřijal

názor, že architektura může být zajímavá

apříjemná pro život, ikdyž nasobě nemá

spoustu vikýřů aozdob, které vlastně nemají

žádnou cenu ahodnotu. Ato pak ovlivnilo

další klienty, takže chtěli také moderní

architekturu. Atakových je čím dál víc.



Je naobzoru nějaký nový styl varchitek-

tuře?

Současná architektura má tendenci se stylově

spíš vymezovat než vyvíjet. Když jsem

studoval, bylo to období poznamenané nově

postmodernou, reagující kriticky napředchozí

éru, kdy se pod vlivem dobových ideálů

zbourala ispousta krásných domů ačtvrtí.

Počtyřiceti letech dominance modernistic-

kých názorů začali architekti isociologové

upozorňovat nato, že tradiční města nejsou

jen nezdravá azastaralá aže novodobá

zástavba, která není formovaná dobloků,

nemusí být jediná správná cesta. To se

intenzivně řešilo vdobě, kdy jsem nastoupil

dopraxe. Postmoderní postoje se však

dogmatickým uplatňováním brzo vyčerpaly

aopět se vrátila snaha oexperimenty. Přišel

dekonstruktivismus adneska je in počítačové

navrhování, které spěje ktomu, že je ostudou

někde udělat pravý úhel, protože je to

takzvaně zastaralé. Podle mě architekturu

budoucnosti ale neovlivní jen architekti,

ovlivní ji spíše nová technická aideová

dogmata aparametry stanovující, že stavby

musí být nízkoenergetické abez uhlíkové

stopy apodobně. Úplně nejpodstatnější

ale bude, že se domy nebudou stavět,

ale vyrábět.

Proč?

Protože nebudou zedníci, lidé ochotní klást

cihlu nacihlu. Takže se vrátí prefabrikace,

anově snad uplatní irobotizace přímo

nastavbě. Lidé budou nanejvýš ochotni

operovat sjeřáby nebo roboty, které tu práci

udělají. Mě to netěší, já mám rád zděné domy.

Snad naučíme roboty izdění.

Opravdu nás tohle čeká?

Zedničina není prestižní povolání. Doufám, že

to pomine, že se práce rukama zase stane

hodnotou, ale vsoučasné době to vypadá, že

ideálem je sedět upočítače adělat nezá-

živnou práci. Já se vždycky ptám, když mám

přednášku adostanu zpublika otázku

nabudoucnost architektury, kdo zvás má

ideál, že se váš syn stane zedníkem?

Kolik se jich hlásí?

Nikdo. To také ovlivní budoucnost architek-

tury.

Je architekt společensky prestižní povo-

lání? Protože mě fascinuje, kolik vidím

vtelevizi kuchařů, jak se vyjadřují

kevšemu možnému, anějak tam po-

strádám názory architektů.

Je toho moc, skoro už se nedá dívat natele-

vizi, když vás nebaví sledovat kuchařské

programy amordy. Brácha mi říkal (herec Jiří

Lábus – pozn. red.), že Milan Lasica naotázky,

proč je tak málo vtelevizi, odpovídal: Když já

nevařím. Samozřejmě být architektem je

prestižní povolání, ale vesrovnání se zeměmi,

kde se dělá dobrá architektura, jako je

Rakousko nebo Švýcarsko, kde se oarchitek-

tuře běžně píše vnovinách aje to součástí

obecné kultury, máme co dohánět. Ale

postupně se to zlepšuje. Zajímavé je, že první

zakázky jsem měl v90. letech odreemigrantů,

kteří se poroce 1989 vrátili doČech. Tady si

lidé vté době ještě mysleli, že architekt je ten,

kdo kreslí jen fasády.

Jaké je vaše profesní krédo?

Mně imponuje obyčejnost aneokázalost,

mám rád obyčejné věci. Samozřejmě mám

taky rád výjimečné věci, jako je například

Plečnikův kostel nanáměstí Jiřího zPoděbrad,

ale zároveň si uvědomuju, že výjimečné má

být jen to skutečně výjimečné. Kdyby měl být

každý barák výjimečný, tak vtakovém městě

Jsem typ, který se nerad stěhuje, aVinohrady jsou můj domov

Je respektovaný, úspěšný, žádaný. Působí skromně anevtíravě, nahony vzdálen obecné představě architekta jako muže hýčkajícího si silné ego.

Novináři ho mají rádi acharakterizují ho jako architekta empatie nebo také skromného introverta. Takový je vinohradský rodák Ladislav Lábus, který

má silnou vazbu naPrahu 2. Žije zde už 72 let.

FOTO: ARCHIV L. LÁBUSE 2X

Kdo je Ladislav Lábus

Renomovaný architekt, vysokoškolský profesor, bratr herce Jiřího Lábuse je emeritním

děkanem Fakulty architektury ČVUT. Vystudoval architekturu naStavební fakultě ČVUT

apovojenské službě působil vateliéru Delta jako vedoucí projektant. Vroce 1990 se začal

věnovat pedagogické činnosti naFakultě architektury ČVUT. Vroce 1991 založil vlastní

architektonický ateliér. Je autorem rekonstrukce paláce Langhans veVodičkově ulici

vPraze 1, zakterou získal vroce 2003 cenu Grand Prix Obce architektů aStavbu roku. Je

rovněž autorem rekonstrukce Edisonových transformačních stanic vPraze 1 arekon-

strukce bytového domu vulici NaSmetance vPraze 2, stojí také zarekonstrukcí Jízdárny

Pražského hradu, zaprojektem Nových vil naHanspaulce amnoha rodinných domů.

Vsoučasné době staví Sekyra Group jedinečný developerský projekt Smíchov City vPraze

5, kde je studio Lábus AA jedním ze šesti architektů, tvůrců nové čtvrti. Zasvoji práci

dostal mnohá prestižní ocenění – Cenu ministra kultury zapřínos voblasti architektury

ačestné členství vAmerickém institutu architektů adalší. Jeho práce nedávno vyšly

vknize Domy volným veršem, vsoučasné době pracuje skulturním publicistou Petrem

Volfem nasouborném vydání vlastních textů oarchitektuře.

bych nerad žil, protože pak se zvýjimečnosti

stává nuda. Anic horšího není, nemá to

perspektivu, když se nudíte zpřebytku, nikoli

znedostatku podnětů.

Máte rád iobyčejné lidi?

Brácha kdysi dělal cestopisný seriál pro

Českou televizi asOldřichem Kaiserem

objezdili celý svět. Přivezl si ztoho poznatek,

že čím bohatší země, tím jsou tam lidé

znuděnější aotrávenější anepříjemnější.

Anaopak nejšťastnější lidé jsou například

naokrajích Káhiry nebo Johannesburgu,

vtěch nejchudších čtvrtích. Volně to souvisí

istouvýjimečností varchitektuře. Mám rád

architekturu bez architektů. Což je pojem,

který se vžil v60. letech vsouvislosti se

stejnojmennou výstavou, která představovala

lidovou architekturu zcelého světa. Je

zajímavé, že až navýjimky vtěchto individuál-

ních počinech nevznikla ošklivá stavba. Ti lidé

si to totiž stavěli pro sebe, scitem iznalostí

potřeb apodmínek anetoužili vytvořit něco

výjimečného. Takových příkladů je spousta

imimo lidovou architekturu. Rád jsem vmládí

četl básně Toma Jeerse, který si vKalifornii

postavil vlastníma rukama zkamenů Dům

naútesu avedle něho Jestřábí věž. Byl jsem se

tam před deseti lety podívat. Dnes to tam

vypadá úplně jinak, když se věž nevypíná nad

oceán, ale nad moře okolních bungalovů.

Hrozně rád mám iMalaparteho vilu naCapri,

kterou navrhl architekt Libera, ale Malaparte

jako stavebník ji nakonec postavil podle sebe.

Máte nějaký nesplněný sen?

Mám jen jedinou realizaci vPraze 2, rekon-

strukci bytového domu narohu ulic Italská

aNaSmetance, ostatní projekty se nerealizo-

valy. Chtěl bych ještě jednou něco postavit

vmých rodných Vinohradech.

ptala se: kla

bytový dům NaSmetance 16

Noviny Prahy 2