Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

5

ČÍSLO 11 – LISTOPAD 2021

ROZHOVOR

Pocházíte ze sportovně založené rodiny?

Ano. Otec, matka, strýc se věnovali vmládí

atletice, volejbalu, fotbalu. To, že naši rodinu

provázel pogeneracíchpředevším basketbal,

jsem dlouho netušil. Až později jsem se

dozvěděl, že můj děda byl spoluzakladatelem

jičínského basketu. Vzpomínám si, oto víc, že

už tu děda není, jak jsempoprvéviděl staré

kroniky, zápisy, fotograe.To byl vzácný pocit.

Vyrůstal jste tedy mezi samými sportovci.

Chtěli zvás mít rodiče právě basketbalistu?

Začínal jsem vprvní třídě stenisem, patrně

proto, že jsme vroce 1980 vyhráli historicky

poprvé Davis Cup. Basketbal se ktenisu přidal

večtvrté třídě, kdy proběhl veškole nábor. Ale

dál jsem dělal ijiné sporty, především

veškole, kde mě hodně bavil tělocvik. Takže

jakmile proběhly jakékoliv sportovní soutěže,

vždy jsem školu rád reprezentoval vevšem.

Ale moje srdce nejvíc hořelo pro basketbal,

kde jsem se cítil nejšťastnější. Zřejmě proto, že

to je týmový sport, na rozdíl odindividuálního

tenisu. Ato mě naplňovalo tak silně, že mě

rodiče nemuseli dobasketbalu vůbec nutit.

Dvacet let se Pavel Budínský jako trenér věnoval elitnímu basketbaludospělých mužů. Teď předává své zkušenosti úspěšný

bývalý hráč mladým talentům Sokola Pražského. Doklubu byl angažován právě proto, aby pomohl zprofesionalizovat kulturu celé organizace.

Ajak říká, zpráce s‚kluky’ má velkou radost.

Ajak tehdy basketbal vypadal vmeziná-

rodním měřítku?

Vdevadesátých letech se jednoznačně zvýšila

konkurence. Rozpadem Jugoslávie aSovět-

ského svazu vznikly samostatné státy, které

ale stále měly obrovskou kvalitu. Příkladem je

třeba Litva. Malý, ale hrdý národ, jenž díky

svému programu rekrutuje spousty skvělých

basketbalistů. Takže logicky jsme nebyli až tak

výsledkově úspěšní.To se ale zlepšilo

vposledních dvaceti letech, kdy vprvní

dekádě 21. století silná generace žen starto-

vala pravidelně naOH apyšní se titulem

vícemistryň světa zroku 2010. Muži zase

píšou historii vposlední dekádě, kdy skončili

namistrovství světa vroce 2019 šestí

anaposledních OH vTokiu devátí. Navíc jako

jediný kolektivní sport.

Pojďme zpátky kSokolu. Jaký je rozdíl mezi

prací sreprezentací atady nadvojce

sdružstvem vSokolu?

Reprezentaci tvoří nejlepší hráči znejlepších,

které tato země má. Hráči, kteří mají status

profesionála, hrající elitní soutěže. Třeba tak

má rád. Vrámci prevence zdraví rozhodně.

Proto jsme vsouladu stouto lozoí vedli

děti odmalička kvšestrannosti. Běh, kolo, míč,

brusle, lyže, plavání atd. Unás to dopadlo tak,

žedcera je spíše posvé mamince abaví ji

individuálnípohyb asporty, dvanáctiletý syn

hraje basket.



Takže doPrahy

zaSokoly pokaždé

dojíždíte?

Ano, je to tak.

Dojíždím zaprací

jako mnozí další.

Mohu však

ivPraze přespat,

to není problém.

FOTO: TES, ARCHIV PAVLA BUDÍNSKÉHO

Bývalý kouč nároďáku trénuje v Sokole

Pavel

Budínský

Basketbalový

trenér ahráč

Narodil vroce

1974 vJičíně, kde

také začínal svoji

sportovní kariéru.

Vedle aktivního

hraní začal vroce

2000 trénovat tým

BK Chomutov, vroce

2010 se stal hlavním

trenérem českého

reprezentačního

družstva mužů. Nyní

kromě jiného vede

A-tým mužů Sokola

Pražského. Je ženatý,

má dvě děti.

Doživota každého člověka by měl

patřit pohyb, říká Pavel Budínský

Jaký máte přístup jako trenér?

Dvacet let jsem se věnoval elitnímu basket-

balu. Trénoval jsem tedy víc dospělé,

především profesionály.Ale jako mladý trenér

jsemzačínal udětí. Aiteď jednou týdně

trénuji věkovoukategorii svého syna. Takže

ten rozdíl je myslím patrný naprvní pohled. Je

skutečně rozdílné trénovat profesionály či

amatéry nebo dospělé aděti. Co je

vmém přístupu ale stejné, že se vždy

snažím motivovat svěřence ktomu,

aby se každým dnem chtěli zlepšovat.

Aby se snažili být tou nejlepší verzí

sebe sama. Proto se jim snažím vždy

dát hodně energie, ato samé

žádám naoplátku iponich. Protože

potom vtéto práci vidím velký

smysl. Aje mi jedno, kdo nahřišti

vdaný okamžik běhá.

PTALA SE: KATEŘINA TESAŘOVÁ



Byla osmdesátá léta. Je těžké si představit,

že se vté době basketbal unás vůbec hrál...

Samozřejmě hrál, ale neměl tak silnou pozici

jako fotbal, apředevším hokej. Málokdo

možná ale ví, že basket má unás historickou

tradici aže jsme vminulosti patřili krespekto-

vaným basketbalovým velmocem. Vždyť

Československo bylo jedním zosmi zakládají-

cích členů Mezinárodní basketbalové federace

vroce 1932. 

Přišel porevoluci boom?

Spíše než boom tak snástupem tržního

hospodářství porevoluci se začaly výrazně

měnit podmínky pro hráče směrem kprofesi-

onalizaci. Takže postupem času začaly kluby

vytvářet profesionální podmínky pro hráče,

kteří měli basketbal jako svoje hlavní povo-

lání. Sport je dnes tvrdý byznys, vekterém

není místo pro každého.

jako Tomáš Satoranský, který

hraje NBA. VSokole jsou

hráči amatéři, kteří se

snaží poctivě skloubit

cestu akademickou

asportovní. Teprve se

seznamují sjinými

nároky apřístupem

avšechno se teprve učí.

Proto jsem byl angažován

doSokola, abych byl hybatelem

vtomto procesu, který má zacíl vybudovat

profesionální organizaci.

Ajak je to uvás vrodině? Vaše žena je

bývalá krasobruslařka. Vedli jste děti spolu

kesportu?

Asi se shodneme, že pohyb by měl být

nedílnou součástí každého člověka. Jedno

jaký, ale každý by se měl hýbat adělat to, co