Strana 13

Noviny Prahy 2

Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.
11/2021

Strana 13
13
ČÍSLO 11 – LISTOPAD 2021
VÝLETY DOHISTORIE
VÝROČÍ MĚSÍCE LISTOPADU
5. 12. 1911
Před 110 lety zemřel Mikuláš Karlach,
probošt Vyšehradské kapituly, vlastenec
6. 11. 1936
Před 185 lety zemřel Karel Hynek
Mácha, básník, spisovatel
8. 11. 1841
Před 180 lety se narodil Jan Otto,
úspěšný nakladatel, knihkupec apolitik
12. 11. 1866
Před 155 lety se narodil Stanislav
Sucharda, sochař, autor pomníku
F. Palackého
12. 11. 1951
Před 70 lety zemřel Konstantin Biebl,
básník anovinář
15. 11. 1916
Před 105 lety zemřel František Ženíšek,
malíř generace Národního divadla,
pedagog
17. 11. 1926
Před 95 lety se narodila Vlasta Chramo-
stová, herečka, signatářka Charty 77
26. 11. 1926
Před 95 lety zemřela Eliška Krásno-
horská, spisovatelka, básnířka, před-
stavitelka ženského hnutí
26. 11. 1181
Před 840 lety byl vysvěcen kostel
sv. Václava naZderaze
ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ
K
dyž přijel napražské nádraží (dnes Ma-
sarykovo) vroce 1845 první vlak, niko-
ho tehdy nenapadlo, že začtvrt století se
otevře další spojení, stehdejším hlavním
městem monarchie Rakousko-Uhersko,
sVídní. Zatímto novým projektem stál
zejména kníže Jan Adolf Schwarzenberg,
majitel hlubockého, třeboňského akrum-
lovského panství. Povolení kestavbě
Dráhy císaře Františka Josefa (Kaiser Franz
Josephs Bahn), jak se železnice jmenovala,
bylo vydáno 11. 11. 1866.
Trať vedla zVídně přes České Velenice,
Tábor aBenešov doPrahy. Od3. 9. 1871
dráha končila vČerčanech, kde se docesty
stavbařům postavila řeka Sázava. VPraze
byl překážkou vinohradský svah, kterým
byl prokopán tunel donádraží. Ztunelu
azpolností, nanichž se budovalo želez-
niční nádraží, bylo převezeno na60000
koňských povozů nejen úrodné půdy
donedalekého bývalého lomu, který se
tím zavezl, atam došlo později nasvahu
kevzniku vinice založené stavebním mag-
nátem Moritzem Gröbem. Tak vlastně
stavba železnice dala vzniknout vnavá-
zání dávné tradice Vinohrad, okteré vypo-
vídá již dávný název Hory viničné, kde bý-
valy dalekosáhlé vinice.
Kvybudování nádraží vsoučasné loka-
litě přispělo císařské rozhodnutí zříjna
roku 1866 ozboření hradeb. Pro nové
pražské nádraží bylo vybráno tedy místo
mezi Koňskou aNovou bránou, protože
tento prostor vtzv. pevnostním pásmu při
hradbách byl nezastavěný. Byla to pražská
periferie sokolními pastvinami, poli aza-
hradami.
Když byl dostavěn dřevěný most přes
Sázavu, byl zahájen provoz až doPrahy.
Tento měsíc je tomu 150 let, co přijel první vlak nadnes nejrušnější
nádraží vČesku. Původně tomu tak ovšem nebylo, nádraží vesvých
počátcích dopravním ruchem nijak neoplývalo.
Stalo se tak před 150 lety, dne 14. 12. 1871.
Staniční budova nádraží Dráhy císaře Fran-
tiška Josefa byla postavena vnovorene-
sančním slohu podle návrhu Vojtěcha Ignáce
Ullmanna ajeho švagra Antonína Barvitia,
vnadmořské výšce 210 metrů, aměla podobu
zámku se dvěma hodinovými věžemi. Sou-
částí budovy se stal idvorní salon, který byl
tvořen zpředsálí, dvou odpočinkových míst-
ností azvelkého komfortně zařízeného sa-
lonu. Souběžně snádražím vznikl již zmíněný
první (západní) vinohradský tunel aroku 1876
podle návrhu Františka Josefa Thomayera byl
před nádražím založen městský park sje-
zírkem (odroku 1913 Vrchlického sady).
Roku 1872 vblízkosti nádraží Dráhy císaře
Františka Josefa byla nasamostatné stanici
ukončena odseveru Turnovsko-kralupsko-
-pražská dráha, což byl důvod ktomu, aby obě
nádraží brzy splynula. Ukázalo se, že nádraží
nazvýšený provoz nestačí, atak nakonci
19. století byl vypsán konkurz nanovou bu-
dovu. Kolejiště ivýpravní budova odtěchto
dob prošly mnoha přestavbami avýstavbami.
Zvětšeno arekonstruováno bylo poprvé vle-
tech 1901–09 vsecesním slohu, podle archi-
tekta Josefa Fanty, kdy byly vybudovány pod-
chody akolejiště bylo zastřešeno ocelovými
obloukovými konstrukcemi orozpětí
33 metrů avýšce 18 metrů. Samotná staniční
budova měla velkou dvoranu ačtyři střešní věže.
Odzačátku 20. století se tedy budovalo
nové nádraží, které stojí ivsoučasnosti, místo
toho původního z19. století. To nové ovšem
těch 150 let ještě neslaví. Jubileum vlastně ná-
150 let hlavního nádraží
J
an Otto nejprve odkoupil odsvého
tchána tiskárnu naVáclavském náměs-
tí, vroce 1871 založil vlastní vydavatelský
dům. Díky své ctižádosti azkušenostem
svydáváním itiskárenským provozem se
mu opravdu dařilo. Založil iknihkupectví,
najehož pultech se nabízelo doslova
všechno – oddenního tisku přes časopisy
až poobsáhlé romány, mapy, učebnice, či
dokonce vědecké spisy. Vroce 1879 se
přestěhoval doJungmannovy ulice.
Založil nové knižní edice sjasným cílem
pobavit ivzdělávat českou společnost.
Byla to ediční řadaOsvěta lidu, Matice
lidu nebo Laciná knihovna národní.
Nejznámější jsou jeho časopisyZlatá
Praha,Světozor, humoristickýPale-
čekaněkolikasvazkové díloOttův slovník
naučný, což je dosud největší česká
tištěná encyklopedie. Mezi další známá
Vlistopadu tomu bude 180 let, kdy se narodil český nakladatel,
knihkupec avelký vlastenec Jan Otto. Narodil se 8. listopadu 1841
vPřibyslavi vrodině vojenského ošetřovatele. Rodina nebyla bohatá
arodiče nemohli synovi platit studia, proto už ve13 letech odešel
doPrahy, kde se vyučil kupcem. Vesvých 21 letech začal pracovat jako
účetní adisponent vPražské akciové tiskárně bratří Grégrů
vOpletalově ulici. Vroce 1869 si vzal zaženu Miladu Pospíšilovou,
dceru tiskaře anakladatele Jaroslava Pospíšila. Díky velkému věnu,
apředevším své píli se brzy osamostatnil.
ZENCYKLOPEDIE PRAHY 2
JAN OTTO (1841–1916)
díla, která vydal, patří například iBréhmůvŽi-
vot zvířatarozsáhlý cyklusČechy. Vzhledem
kúspěchům podniku ajeho rozšiřování se
Otto vroce 1883 přestěhoval naKarlovo
náměstí čp. 534/II doznámého Domu UŽa-
teckých. Vjeho útrobách sídlilo vydavatelství,
vněmž přišel nasvět právě Ottův slovník
naučný. Dům byl zbořen vroce 1937
aposkončení druhé světové války najeho
místě vyrostla poliklinika, tzv. kachlíkárna
odarchitekta Ferdinanda Fencla.
Jan Otto vroce 1891 už zaměstnával 150
lidí. Vesvé rmě působil 45 let azatu dobu
vydal kolem 5000 publikací. Vroce 1899
prodal tiskárnu České gracké společnosti
adál působil jako nakladatel. Angažoval se
rovněž společensky, především včeských
spolcích, např. Hlahol, Sokol, Hospodářský
klub pro království české nebo Sbor pro
zřízení Národního divadla. Vroce 1912 byl
jmenován císařským radou ačlenem
panské sněmovny aobdržel iněkolik vyzna-
menání.
Jan Otto zemřel 29. května 1916 aje
pohřbený naVyšehradském hřbitově.
Náhrobní bustuvytvořilJ. V. Myslbek.
PoOttově smrti byla rma zmítána různý-
mi dědickými spory aproblémy, její další
fungování ukončil vroce 1945 stát.
Oddruhé poloviny devadesátých let
20. století naOttův odkaz navazuje sou-
časné Ottovo nakladatelství arozvíjí
původní encyklopedickou literaturu.
FOTO: NM
FOTO: FRANTIŠEK FRIDRICH
FOTO: DP
NÁZVY NÁDRAŽÍ:
 nádraží císaře Franze Josefa,
Kaiser Franz Josef Bahnhof
 nádraží císaře Františka
Josefa (1871–1919)
 Wilsonovo nádraží (1919–1940)
 Hauptbahnhof,
Hlavní nádraží (1940–1945)
 Wilsonovo nádraží (1945–1953)
 Hlavní nádraží (1953–dosud)
leží jiné nádražní budově, která se dožila
pouze 30 let aze které dodnes nic nezbylo;
ato si připomínáme ipřiloženými fotogra-
emi.
Pražské hlavní nádraží, které má dnes
odnástupišť tři podchody adenně odbaví
okolo 70000 cestujících, zasahuje do
tří městských částí. Kolejiště aFantova
odbavovací budova leží naVinohradech
vPraze 2, moderní odbavovací budova se
vstupy dometra ze začátku 70. let 20. sto-
letí naNovém Městě vPraze 1 aseverní
zhlaví zasahuje doPrahy 3-Žižkova.
JAN DVOŘÁK
Jako zámek vypadala roku 1872 budova současného pražského hlavního nádraží, tehdy nové ná-
draží císaře Františka Josefa. Stála naliduprázdném okraji Prahy, poblíž rozvíjejících se samostat-
ných obcí Žižkov aKrálovské Vinohrady. Vtéto době bylo přednádraží ještě neupravené, bez tram-
vajové dopravy, cestující chodili navlak pěšky nebo je přivážely akry. Tato novorenesanční budova
se stala nepřehlédnutelnou dominantou, kde kdysi vedly hradby astály městské fortny.
Původní nádraží těsně před zbouráním vroce
1901. Vroce 1897 sem začaly zajíždět první elek-
trické tramvaje, ato ztehdejšího samostatného
města Královských Vinohrad.
Stavba nové
secesní budovy
Fantovy vroce
1907
FOTO: RUDOLF BRUNERDVOŘÁK
- Strana 1
- Strana 2
- Strana 3
- Strana 4
- Strana 5
- Strana 6
- Strana 7
- Strana 8
- Strana 9
- Strana 10
- Strana 11
- Strana 12
- Strana 13
- Strana 14
- Strana 15
- Strana 16
- - ^search
  - Městská část Praha 2
  - Úřad a samospráva
  - Životní události
  - Mapový portál
  - Virtuální prohlídka
  - Platební brána
  - Kontakt
  - Zprávy
- - Podmínky používání
  - Správa cookies
  - O aplikaci
- 2018
- 2019
- 2020
- 2021
- 2022
- 2023
- 2024

Noviny Prahy 2

11/2021

Strana 1

Strana 2

Strana 3

Strana 4

Strana 5

Strana 6

Strana 7

Strana 8

Strana 9

Strana 10

Strana 11

Strana 12

Strana 13

Strana 14

Strana 15

Strana 16

^search

Městská část Praha 2

Úřad a samospráva

Životní události

Mapový portál

Virtuální prohlídka

Platební brána

Kontakt

Zprávy

Podmínky používání

Správa cookies

O aplikaci

Jak budou vypadat Riegrovy sady

Rozhovor s Liborem Boučkem

Doprava v Praze 2 v roce 2026

Zápisy do škol už bijí na dveře

Praha 2 má cenu Přívětivý úřad

Kyberbezpečnost je důležité téma

Soňa Červená byla přírodní úkaz

Tajemný a magický Vyšehrad

Rozhovor s Robertem Čásenským

Rozhovor s Kristýnou Frejovou

01/2026

12/2025

11/2025

10/2025

09/2025

08/2025

07/2025

06/2025

05/2025

04/2025

03/2025

02/2025

01/2025

12/2024

11/2024

10/2024

09/2024

08/2024

07/2024

06/2024

05/2024

04/2024

03/2024

02/2024

01/2024

12/2023

11/2023

10/2023

09/2023

08/2023

07/2023

06/2023

05/2023

04/2023

03/2023

02/2023

01/2023

12/2022

11/2022