Strana 12
12
ČÍSLO 11 – LISTOPAD 2021
DISKUZE
Krásná místa nadvojce
Půvabu metropole si všimli vokolních státech. Zahraniční magazín Time Out vyhlásil Prahu
jako nejkrásnější město nasvětě. Proto jsme se zástupců politických klubů zeptali:
UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Příspěvky natéto straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, zaobsah odpovídají jejich autoři.
Která místa
vPraze 2
považujete
zanejkrásnější?
?
NÁZORY KOALICE NÁZORY OPOZICE
PETR NOVOTNÝ / ANO
Věnováno blízkým lidem
LUCIE PECHOVÁ / ODS
Prahu 2 miluji jako dokonalý urbanistický celek
MICHAL ZUNA AKOL. / TOP 09
Praha 2 – krásná jako celek
MICHAL UHL / DVOJKA SOBĚ
PoFolimance je idalší nekonvenční místo vohrožení: Kuželna
TOMÁŠ ČADA / PIRÁTI
Dvojka Stínadelská
KAREL KOŽELUH / STAN
Veřejný prostor je nedělitelný
Jedu tramvají č. 22 nahoru Jugoslávskou ulicí. Přes slzy pětiletého nevidím. Stěhujeme se.
Vím ale, že to bude dobré. Je tam totiž se mnou avždycky bude. Máma. Ruka míří dovelké
chlapské ochranitelské dlaně. Popobíhám, abych stačil. Alej Lužické ulice se košatí nad
hlavou aaž budu doma, pomůže mi smalou násobilkou. Táta. Čechovy sady. Velkej starej
strom aspousta červenejch ploštic, co míří holkám zakrk. Lumpačíme. Zachráním je. Ty
holky, ne ploštice. Azískám jejich srdce. Tomáš, Pepa, druhej Tomáš, Karolína aKatka.
Riegrovy sady. Spodní cesta nad Italskou ulicí. Myslel jsem, že už ho odškolky nepotkám.
Sejdeme se zas vetřetí třídě jazykovky auž nás osud nerozdělí. Honza. Cesta dolu Římskou
ulicí směrem kMuzeu. Ruce plné tašek. Průchod Čelakovskými sady. Pravidelná cesta
zaživotním moudrem, pochopením apřátelským spiklenectvím. Babička. Zase ta Jugo
-
slávská ulice. Stará fotka meziválečného frajera avyprávění oválce. Děda. Plnej kufr auta
aprůjezd uličkama namagistrálu. Jede se nachalupu. Děda ababička zjižních Čech.
APunťa. Sněží. Koulovačka vMoravské abobování vRígráku. Je léto, dobýváme starou
rozpadlou Mlíkárnu. Honza, Vojta, David, Zdeněk. Café Euphoria aprvní důležitý rande.
Kulečník vHarlequinu, Sokol, Café Ideal aPeach Pit. To už jsou vetší párty. Vinohradská
naproti parku aprvní pusa vautě. První zmnoha. Jarka. Hážu dosebe rychle vkanclu oběd
avracím se doporodnice. David. Kruh se uzavírá. Můj malej David. Mám krásnou Prahu 2
rád, ale bez nejbližších by byla jen prázdným místem.
Popsat všechna místa, která považuji naPraze 2 zanejkrásnější, by bylo nasamostatnou
přílohu, nato by mi určené znaky textu nestačily. Prahu 2 miluji jako dokonalý urbanistický
celek avám všem, kteří tyto noviny čtete, jistě nemusím vysvětlovat proč. Dvojka se nepyšní
jen Vyšehradem, který je nejen jedním znejpamátečnějších míst českých dějin amístem
snevšedním souborem památek, ale ineformálním místem pro relaxaci avycházky, které
nikdy neomrzí. Není to jen park Grébovka, zakterou obdržela Praha 2 již nejednu prestižní
cenu, nebo třeba Tančící dům adechberoucí výhled vjeho horním patře. Nejsou to jen
sobotní trhy nanáplavce, kde kromě bohaté gastronomie aživé hudby člověk může
obdivovat ijedinečné výhledy naPrahu, nebo botanická zahrada, zakterou nemusejí
dvojkoví občané až doTroji, protože naAlbertově máme botanickou zahradu, kam já osobně
moc ráda chodím, třeba když rostou azalky arododendrony. Praha 2 má zkrátka jedinečného
genia loci, který je hmatatelný nakaždém kroku naší městské části. Naúzemí, které má jen
4,19 km², najde každý obyvatel Prahy 2 vše, co kespokojenému životu potřebuje: kvalitní
školky aškoly, velké nemocnice imenší zdravotnická zařízení, opečovávané zelené plochy,
parky azahrady, sportoviště, toto vše navíc doplněno obohatou kulturní nabídku akvalitní
gastronomickou scénu. Navíc zdolat nejvzdálenější body Prahy 2 nezabere více než 30 minut
pěšky nebo 15 minut MHD. Já bych neměnila. Přeji všem krásný podzim.
Praha 2 je krásná celá, neumím však říct, která část je nejhezčí. Tak jsem se zeptal přátel
zTOP 09 Praha 2 atady je výsledek. Praha 2 je často oázou klidu odrušného města.
Nepochybně jí je ipark Ztracenka, usazený vesvahu nad Albertovem, sfascinujícím
výhledem naokolí kostela sv. Apolináře. Dalším TOP místem je také park Grébovka.
Park plný zeleně akultury, který ještě před 15 lety nevypadal jako nyní, je jako stvořený
pro různé aktivity. Byla by však škoda uvést pouze parky či kavárny, důležité jsou
isamotné ulice. ALužická – sama osobě už tak jedinečná svým charakterem – je nejen
krásná, ale má zároveň iobrovský potenciál být vbudoucnu ještě ikoničtější. Unás jsou
nejen krásná místa přírodní, ale ikulturní. Stojíte-li zaslunečného podzimního (nebo
jarního) dne naterase před klášterem vEmauzích, otevře se před vámi neopakovatelná
hra světel nad řekou azavámi se tyčí klášter prastaré tradice. Skrytou perlou se dá
považovat kostel sv. Ignáce. Jako jeden zmála vČR zasvěcený tomuto světci, zvenku
sevřený rušnou Ječnou ulicí, skrásným barokním interiérem byl svědkem historických
událostí od17. až do20. st. Nakonec je nutno zmínit místo, kde se tyto dvě strany
prolínají. Ato vsrdci Vinohrad, kam se jako tepny sbíhají ulice. Západy slunce zavěžemi
kostela sv. Ludmily, vonící šeříky najaře, kvetoucí záhony vlétě, vánoční trhy vzimě.
Aje jím náměstí Míru, krásné zakaždého počasí. Místa doporučili: Albert Kubišta, Tomáš
Halva, Jana Totušková, Šárka Michková, Michal Orság aJan Strnad.
Mám Prahu 2 opravdu rád. Narodil jsem se zde aprožil tu vyjma studií celý svůj dosavadní
život. To, že již 15 let reprezentuji obyvatele dvojky vzastupitelstvu Prahy 2, můj vztah
kobci ještě prohloubilo. Vývoj posledních let vemně však vzbuzuje smíšené pocity.
Dvojková koalice ODS aANO mění jedno krásné místo zadruhým, ato směrem, který
vzbuzuje obavy. Např. Folimanka je jedním zmých oblíbených míst. Iobě mé děti ji mají
velmi rády. Park není přehnaně sterilní aje plný podnětů azábavy. Plánovaná výstavba pod
Nuselským mostem, která nešetří betonem akterá nebyla prodiskutována řádně smístními
obyvateli, ráz afunkci parku naruší. Bojím se, že necitlivým zásahem přijdu nejen já
ooblíbené místo. Druhý příklad – uFolimanky, kousek výše zahradbami, je stará kuželna
spojená shospodou akrásnou nekonvenční atmosférou. Itoto místo má být ale vdlouho
-
dobých plánech radnice odstraněno. Bude zde snad další nepovedený projekt, jako je
nehorázně předražená restaurace naBastionu, kam nikdo nechodí? Nebo krásné prvore
-
publikové tenisové kurty uRiegrových sadů, kam před sto lety chodil iEdvard Beneš, mají
ustoupit nesrozumitelné výstavbě zapůl miliardy. Pozor, nejsem žádný staromilec, který je
proti všemu novému azměnám. Vítám například nové přechody pro pěší naKarlově
náměstí, uMuzea nebo uJiřího zPoděbrad. Jak rád ponich chodím, ajak nenávidím
podchody! Nejsem ani proti novým výstavbám. Jen se musí dělat citlivě arespektovat
místní obyvatele agenius loci.
Praha, obzvláště ta centrální, je privilegované místo pro život. Vokolí svého bydliště mám
vdochozí vzdálenosti čtyři dětská hřiště, úroveň lékařské péče, školských zařízení, služeb, vše
vysoko nad českým standardem. Aten nezaměnitelný genius loci. V19. století bych se zde
mohl potkat sBoženou Němcovou, kousek odnás žil asvůj život nešťastně ukončil básník
Konstantin Biebl, akdybych zde pobýval pár let nazpět, mohl jsem poznat autora, který mé
Praze dal tvář, Jaroslava Foglara. Čtení jeho románů mi otevřelo Prahu plnou tajemných
uliček, zákoutí aplácků. Není nad to navečer vpodzimní mlze scházet Apolinářskou. Příkře se
svažující chodník uzavřený zobou stran zdí působí jako cesta dojiného času, lampy protahu
-
jící stíny, spadané listí šustí pod nohama, to se Foglar vybaví snad každému. Při procházce
nedalekou Folimankou bylo donedávna možné narazit natypicky foglarovský „klukovský
plácek“. Místo naprvní pohled bez užitku, ovšem kypící životem. Jeden zmála prostorů
vhustě zastavěné centrální části, nakterém bylo možné popustit uzdu své fantazii anebýt
řízen diktátem volnočasových areálů, už není. Foglarova ducha nacházím ještě vulici Horská,
možná oní ani nevíte. Vyběhnete jí zAlbertova naKarlov. Avtéto ulici by vkuželně TJ Praga,
mimochodem jedné znejdéle sloužících kuželen celé Prahy, mohly mít klubovnu Rychlé šípy.
Škoda, že se rovněž připravuje její demolice azánik. Běžte se Horskou projít anavštivte
kuželnu, je to unikát.
Vkatastru městské části nalezneme nespočet krásných azajímavých míst. Jedním zpotvr
-
zení této skutečnosti je opakované umístění Prahy aPrahy 2 vrůzných světových anketách,
které hodnotí naše město jako dobré místo pro život. Výsledky těchto anket, ale především
skutečnost samotná, zavazují reprezentanty města iměstských částí, aby vevzájemné
shodě usilovali oto, aby tomu tak bylo ivobdobích příštích. Vedení Prahy 2 dlouhodobě
investuje značné nanční prostředky aúsilí dozkvalitnění veřejného prostoru především
voblasti městské zeleně, která jí byla svěřena. Výsledky jsou zjevné achvályhodné, avšak
stejně systematicky odmítá vkládat investiční prostředky Prahy 2 doveřejných prostranství,
která jí magistrátem svěřena nejsou, ato zejména douličního parteru. Aktivní utváření
funkce avzhledu našich náměstí, tříd aulice je jednou znezastupitelných rolí každé munici
-
pality aargument, že nám tato veřejná prostranství nebyla magistrátem svěřena, je
neobhajitelný, neboť primární zájem nakvalitě veřejného prostoru by měl být nastraně
místní radnice. Tato by měla nejlépe znát potřeby anároky svých občanů, kteří lokální
veřejná prostranství užívají. Rezidenti oprávněně vnímají své město jako jednotný urbanis
-
tický celek aočekávají aktivní přístup radnice ktéto problematice, bez ohledu naskuteč-
nost kdo je investorem. Problematika svěření veřejného prostranství by neměla omezovat
její investiční aktivitu, protože právě její iniciativa může akcelerovat rozvoj městské části
vsouladu spotřebami jejích obyvatel.