Strana 9
Výstava, vojenská hudba, do-
bové ukázky i nejmodernější
technologie se protnou 3. září
od 15:30 na náměstí Míru.
V tomto centrálním prostoru
Vinohrad bude probíhat verni-
sáž výstavy Spojenci: Poláci
aČeši nabojištích druhé světo-
vé války.
Právě 1. září si připomeneme
80 let odchvíle, kdy Německo
zaútočilo na Polsko a začalo
tak 2. světovou válku. Ač se
československá armáda sa-
mostatně nemohla v roce
1938 ani 1939 doobrany své-
ho státu zapojit, hned 3. září
vznikla vPolsku Legie Čechů
a Slováků – jednotka českosloven-
ských vlastenců, kteří se rozhodli bo-
jovat proti německému okupantovi
vřadách polské armády. Bojové akce
Legie nestihly nabrat výraznějších
rozměrů, avšak položily základ pro
následnou polsko-československou
spolupráci během celé války. Právě
této spolupráci je věnována výstava
Polského institutu vPraze, kterou při-
pravil společně sVojenským historic-
kým ústavem Praha, ajejíž vernisáž se
odehraje symbolicky 3. září od15:30
nanáměstí Míru. Během vernisáže se
můžete těšit navystoupení vojenské
kapely AČR, v průběhu odpoledne
naprezentaci Klubu vojenské
historie 276TH SQDN. Zajíma-
vostí bude lm Pohlednice
zpovstání, který je vůbec prv-
ním polským hraným lmem
vtechnologii virtuální reality.
Po nasazení speciálních brýlí
se ocitnete uprostřed bojující
Varšavy vlétě 1944.
Druhá část programu se ode-
hraje vkině Pilotů narozhraní
Prahy 2 a Prahy 10. I tam se
bude promítat Pohlednice
z povstání, ale především se
můžete těšit načeské premié-
ry dvou nových lmů z doby
2. světové války. Od18:45 za-
číná projekce polského sním-
ku Kurýr (2019) a od 21:00 britsko-
polského lmu Hurricane, věnované-
ho příběhu polských letců v době
Bitvy o Británii. Ve lmu exceluje
Kryštof Hádek vroli Josefa Františka,
českého leteckého esa sexcentrickou
povahou.
red, foto: Polský národní digitální archiv
Bylo to nevlídného podzimního rána
2. září 1919. Kolem osmé hodiny se
vdolní části Václavského náměstí dě-
lo něco podivného, o to víc překva-
pujícího, čím méně byla veřejnost
předem informovaná. Zvědaví Praža-
né súdivem sledovali strážníka vne-
obvyklé helmici, nové černé unifor-
mě se stříbrným odznakem na levé
straně prsou s nápisem „dopravní
stráž“. Uprostřed rušné křižovatky
směrem k Můstku dával zvláštními
gesty obuškem, do té doby nevída-
ným, pokyny a znamení povozům,
tramvajím, automobilům, ale ichod-
cům.
Dopraváci to neměli lehké. Žádný za-
čátek není lehký. „Až doté doby“, psal
dobový tisk, „si mnohý jezdil achodil,
jak se mu zlíbilo“. Vozkové klidně jez-
dili středem vozovky pokolejích elek-
trické dráhy avůbec jim nevadilo, že
tramvaj zvonila jako posedlá. Naden-
ním pořádku byly scény, shluky lidí,
stavění povozů, zjišťování a předvá-
dění. Rvačky mezi kočími, řidiči
achodci, to nebylo nic neobvyklého.
Zdvižený bič, napřažená ruka – a to
musel být tehdejší dopravák rád, že
to tak dopadlo.
Keslužbě u„dopravního oddělení“ zří-
zeného při departmentu II. pražské-
ho policejního ředitelství, jež bylo ur-
čeno „kdohledu ařízení veřejné dopra-
vy nafrekventovaných místech policej-
ního obvodu“, byli vybráni starší, zku-
šení aurostlí strážníci. Měli vychová-
vat účastníky pražské dopravy, jezdící
ipěší, anaučit je ctít adodržovat do-
pravní předpisy. Těch prvních, vycvi-
čených vinstruktážním kurzu vesta-
roměstské škole během srpna, bylo
sedmadvacet. Obsluhovali zatím
vPraze pět křižovatek zjedenácti, pů-
vodně vybraných velitelem, vrchním
inspektorem Tomkem, protože chy-
bělo mužstvo.
Jejich služba nakřižovatkách uMasa-
rykova nádraží, Prašné brány,
naMůstku, naNárodní třídě auAn-
děla trvala denně od 7. hodiny ráno
do19. hodiny večer. Důstojnost stráž-
níkům dodávala šavle. Ovšem brzy se
ukázalo, že jim ve službě poněkud
překáží aproto už vříjnu sloužili pou-
ze sobušky, přičemž dosavadní revol-
very byly nahrazeny opakovací pistolí
zn. Praga a strážníci byli vycvičeni
ve střelbě z ní. Vývoj šel rychle dál,
ovlivněn rozvojem motorizace. Udo-
pravní stráže vznikl cyklistický oddíl,
motorizovaný oddíl, ke slovu se po-
stupně dostala iauta.
Na sklonku roku 1927 byl v Praze,
na křižovatce u „Masaryčky“, nákla-
dem 37 000 korun instalován první
světelný semafor s ručním přepíná-
ním. Vprvních dnech byl nakřižovat-
ce provoz alespoň na stupni číslo 6,
dnešní mluvou. Vozidla stála v celé
Hybernské ulici, odŽižkova až kPraš-
né bráně. Dlážděná a Havlíčkova
natom byly stejně. Byla to opět do-
pravní stráž, která vysvětlovala, jak
jezdit, řadit se astát. Jestliže bylo těž-
ké pořízení s řidiči, s chodci to bylo
ještě nesnadnější. Počet semaforů se
však zvětšoval avroce 1939, podva-
ceti letech existence „dopraváků“, jich
bylo umístěno už osmnáct. Postupně
bylo zavedeno automatické přepíná-
ní adokonce vznikla i„zelená vlna“. Při
průměrné rychlosti 24–30 km/hod.
mohl automobil projet řadou vsysté-
mu zapojených křižovatek na zele-
nou, aniž by musel zastavit. Dnes,
po sto letech, se tohle všechno při
pohledu na proudy Severojižní ma-
gistrály v místech, kde bylo pevné
stanoviště dopraváka, čte jako po-
hádka.
Vesvětle ubíhajících let lze konstato-
vat, že ti první dopraváci, kterých by-
lo těsně před 2. světovou válkou 197,
přičemž řídili 105 křižovatek, začali
skládat kamínky domozaiky bezpeč-
nosti aplynulosti silničního provozu.
Marcela Machutová,
ředitelka Muzea Policie ČR
9
ČÍSLO 8 – SRPEN 2019
Výlety dohistorie
Když byly vzáří roku 1879 povýše-
ny Vinohrady nakrálovské město,
nikdo netušil, že se časem tato ob-
last stane jednou z nejzajímavěj-
ších pražských čtvrtí. Kdysi maleb-
né Viničné hory, místo, kde byly
za vlády Karla IV. zakládány další
adalší vinice, se proměnilo k nepo-
znání. Vždyť ještě začátkem 19. stole-
tí tady byla jen pole, louky aněkolik
usedlostí.
Dnešní podoba Vinohrad, noblesní
arezidenční čtvrti Prahy, vznikla pře-
devším napřelomu 19. a20. století.
Nově vybudované činžovní domy,
často se secesním nebo historizují-
cím dekorem, či prvorepublikové vily
lákaly kbydlení. Vybírali si je hlavně
lidé, které mimo jiné okouzlily roz-
lehlé Havlíčkovy sady najedné asa-
dy Riegrovy na druhé straně a kteří
patřili bezpochyby k vyšší střední
vrstvě tehdejší společnosti. K nim
přibyli renomovaní umělci, jakými
byli třeba bratři Čapkové, sochař La-
dislav Šaloun (autor Husova pomníku
naStaroměstském náměstí), malíř Lu-
děk Marold nebo architekti Alois Dry-
ák aAntonín Turek. Mluvíme odobě,
kdy byly Královské Vinohrady ještě
samostatným městem. KPraze se při-
pojily až vroce 1922.
Srdcem Královských Vinohrad je bez-
pochyby náměstí Míru se zajímavými
aimpozantními stavbami. Dominuje
jim kostel sv. Ludmily z konce 19.
století. Architekt Josef Mocker vytvo-
řil novogotický bohatě zdobený
chrám, jehož věže dosahují výšky 60
metrů. Kromě množství vitráží pře-
kvapí baldachýnový, dokonale zpra-
covaný hlavní oltář i krásná sochař-
ská amalířská díla. Při jeho prohlídce
si můžete třeba představit, jak to asi
vypadalo, když se v kostele ženil
Edvard Beneš.
Náměstí často ožívá zajímavými ak-
cemi, mezi nimiž stojí za to zmínit
třeba vánoční či velikonoční trhy. Te-
prve potom si každý uvědomí, jak
důležitou roli tento prostor hraje.
Neméně slavnou budovou je Diva-
dlo naVinohradech známého archi-
tekta Aloise Čenského. Patří mezi na-
še nejlepší divadelní scény, jen se ne-
chce věřit, že tady zpočátku působila
i opera. Konečně třetí impozantní
stavbou je Národní dům Králov-
ských Vinohrad stavěný jako spole-
čenské akulturní centrum podle pro-
jektu architekta Antonína Turka.
Ostatně plesy a velké společenské
akce se tady konají dodnes. Ať se vy-
dáte z náměstí kterýmkoli směrem,
vždy narazíte nazajímavá místa abu-
dete obklopeni pestrostí architektu-
ry či umění.
I současné Vinohrady žijí příjemným
avlastně ipoklidným životem. Široké
pohodlné chodníky vedou knejedné
zajímavé hospůdce či kavárně. Někte-
ré znich mají punc slavné historie, po-
čínaje kdysi prosperující kavárnou De-
minka. Nezapomeňte na restauraci
hotelu Beránek naTylově náměstí ne-
bo zavítejte keslavné Zvonařce.
Užijte si Královské Vinohrady,
vždyť málokterá zpražských čtvrtí
může nabídnout více!
Jaroslava Nováková, průvodkyně
aodborná konzultantka PIS
Samotné volby proběhly v neděli 15.
června. Jednalo se ovelkou premiéru, by-
ly to první volby domístních zastupitel-
stev povzniku Československa. Podle no-
vého volebního zákona, přijatého vlednu
1919, se mohly voleb poprvé účastnit že-
ny, jako voličky ikandidátky jednotlivých
stran. „Každá strana či skupina boje se
účastnící musí dojíti dle nového volebního
řádu tzv. poměrného zastoupení, strhne-li
ovšem na sebe nejméně 2000 hlasů, jimiž
dobývá se unás 1 mandát.“ Nejvíce kandi-
dátů naKrálovských Vinohradech posta-
vila Československá strana socialistická,
ato 72, mezi nimiž bylo 12 žen. Zastoupe-
ní namístní radnici chtěly mít také strany
německé, zde uveďme např. Německou
stranu sociálně demokratickou, která po-
stavila 12 kandidátů, nebo koalice stran,
kterou vytvořily Spojené německé strany
občanské a Německo-nacionální strana
socialistická. Zájmy židovských obyvatel
města pak chtěla hájit například strana
Sionisté – „Uvědomělé židovstvo“.
Ajak se před sto lety volilo? Noviny přines-
ly voličům rady adoporučení, aby je vden
voleb nic nepřekvapilo: „Každý volič avo-
lička obdrží před volebním dnem dodomu
kandidátní listiny všech stran, které se vmís-
tě voleb účastní. Ztěchto kandidátních listin
vybeřte onu, jež se vám nejvíce zamlouvá.
Ostatní listiny zničíte.“ Některé z rad dnes
vyznívají úsměvně. „Vevybrané listině ne-
smíte ničeho škrtati, jinak by se stala neplat-
nou. Listinu odevzdáte osobně v příslušné
volební síni, kde komise zjistí oprávněnost
voličovu, podá mu obálku, doníž se zalepí
hlas, avolič vhodí jej doosudí.“
Vprvních červnových dnech se naVino-
hradech rozhořel tuhý předvolební boj,
ve kterém nikdo nikoho nešetřil: „Vino-
hradští Němci rozvíjejí horlivě agitaci voleb-
ní. Bděte, aby agitace jejich nikde nevybo-
čovala z mezí přípustnosti. Nepodepisujte
ničeho, aniž byste náležitě seznali obsahu.“
Ovšem velká řevnivost probíhala také
uvnitř jednotlivých stran. Průvodním je-
vem byly anonymní dopisy aočerňování
spolustraníků: „Anonymní dopisy prší pří-
mo mezi voličstvem vinohradským. Posílají
je nejen strany protistranám ale strany
ivlastním svým stoupencům, zaúčelem od-
straňování spolustoupenců, kteří jsou jim
zjakýchkoli příčin nepohodlní.“
Ajak to naKrálovských Vinohradech před
sto lety dopadlo? „Složení našeho zastupi-
telského sboru jest, jak pa-
trno, velmi pestré. Skuteč-
nost ta dána základem de-
mokratického volebního
řádu apoměrným zastou-
pením. Jsou vněm všech-
ny strany, jež se o vládu
ucházely, krom agrární.
Celkový charakter jest ná-
rodní, republikánský. Čest-
né zastoupení mají též že-
ny.“ Zde uveďme, že dam
se do 48členného zastu-
pitelstva dostalo šest. Mezi novými zastu-
piteli bylo možné potkat kováře, malíře
pokojů, výrobce nákrčníků, faráře, hodi-
náře nebo ředitele továrny. Anazávěr tro-
chu volební statistiky: „Platných hlasů bylo
odevzdáno celkem 42.350, neplatných 109.
Přihlášených voličů bylo 46.766, nezúčast-
nilo se tudíž volby 4.307 voličů.“ Vítězem
voleb se stala Československá národní
demokracie s 15083 hlasy, druhé místo
obsadila Československá strana socialis-
tická. Nejméně hlasů naopak získala Re-
publikánská strana československá, a to
550.
Michal Frankl
Pozn. autora: Citace z dobového tisku po-
cházejí zperiodika „Vinohradské listy“, které
je součástí fondů Národní knihovny České re-
publiky.
Vážení čtenáři, tentokrát se poprvé setkáváte s novou rubrikou, která postupně představí jednotlivé části Prahy 2 z pohledu historie. Budeme rádi, když nám napíšete své
postřehy o tom, čím jsou podle vás nejkrásnější právě Vinohrady. Příště se budeme věnovat Vyšehradu s Podskalím, pak bude následovat Nové Město a seriál uzavřeme
vyprávěním o nejkrásnějších Nuslích. Nejzajímavější čtenářské názory, které budou průběžně docházet na adresu redakce@praha2.cz, uveřejníme na závěr seriálu.
Z náměstí Míru galerie pod širým nebem
Dopravákům je sto let aneb pravěk pendreku
Nejkrásnější jsou… VINOHRADY (I.)
Psalo se před sto lety
Dnes o volbách
„Dne 1. června položeny byly do rukou starosty města
našeho kandidátní listiny k volbě obecního zastupitelstva.
Sešlo se jich jedenáct. Netřeba vykládati, jaký vliv bude míti
tato skutečná záplava konkurujících stran na volby, na
jejich výsledek i konečně na složení nového zastupitelského
sboru.“
i
o
Oblíbila si je pražská smetánka