Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

Výstava, vojenská hudba, do-

bové ukázky i nejmodernější

technologie se protnou 3. září

od 15:30 na náměstí Míru.

V tomto centrálním prostoru

Vinohrad bude probíhat verni-

sáž výstavy Spojenci: Poláci

aČeši nabojištích druhé světo-

vé války.

Právě 1. září si připomeneme

80 let odchvíle, kdy Německo

zaútočilo na Polsko a začalo

tak 2. světovou válku. Ač se

československá armáda sa-

mostatně nemohla v roce

1938 ani 1939 doobrany své-

ho státu zapojit, hned 3. září

vznikla vPolsku Legie Čechů

a Slováků – jednotka českosloven-

ských vlastenců, kteří se rozhodli bo-

jovat proti německému okupantovi

vřadách polské armády. Bojové akce

Legie nestihly nabrat výraznějších

rozměrů, avšak položily základ pro

následnou polsko-československou

spolupráci během celé války. Právě

této spolupráci je věnována výstava

Polského institutu vPraze, kterou při-

pravil společně sVojenským historic-

kým ústavem Praha, ajejíž vernisáž se

odehraje symbolicky 3. září od15:30

nanáměstí Míru. Během vernisáže se

můžete těšit navystoupení vojenské

kapely AČR, v průběhu odpoledne

naprezentaci Klubu vojenské

historie 276TH SQDN. Zajíma-

vostí bude  lm Pohlednice

zpovstání, který je vůbec prv-

ním polským hraným  lmem

vtechnologii virtuální reality.

Po nasazení speciálních brýlí

se ocitnete uprostřed bojující

Varšavy vlétě 1944.

Druhá část programu se ode-

hraje vkině Pilotů narozhraní

Prahy 2 a Prahy 10. I tam se

bude promítat Pohlednice

z povstání, ale především se

můžete těšit načeské premié-

ry dvou nových  lmů z doby

2. světové války. Od18:45 za-

číná projekce polského sním-

ku Kurýr (2019) a od 21:00 britsko-

polského  lmu Hurricane, věnované-

ho příběhu polských letců v době

Bitvy o Británii. Ve  lmu exceluje

Kryštof Hádek vroli Josefa Františka,

českého leteckého esa sexcentrickou

povahou.

red, foto: Polský národní digitální archiv

Bylo to nevlídného podzimního rána

2. září 1919. Kolem osmé hodiny se

vdolní části Václavského náměstí dě-

lo něco podivného, o to víc překva-

pujícího, čím méně byla veřejnost

předem informovaná. Zvědaví Praža-

né súdivem sledovali strážníka vne-

obvyklé helmici, nové černé unifor-

mě se stříbrným odznakem na levé

straně prsou s nápisem „dopravní

stráž“. Uprostřed rušné křižovatky

směrem k Můstku dával zvláštními

gesty obuškem, do té doby nevída-

ným, pokyny a znamení povozům,

tramvajím, automobilům, ale ichod-

cům.

Dopraváci to neměli lehké. Žádný za-

čátek není lehký. „Až doté doby“, psal

dobový tisk, „si mnohý jezdil achodil,

jak se mu zlíbilo“. Vozkové klidně jez-

dili středem vozovky pokolejích elek-

trické dráhy avůbec jim nevadilo, že

tramvaj zvonila jako posedlá. Naden-

ním pořádku byly scény, shluky lidí,

stavění povozů, zjišťování a předvá-

dění. Rvačky mezi kočími, řidiči

achodci, to nebylo nic neobvyklého.

Zdvižený bič, napřažená ruka – a to

musel být tehdejší dopravák rád, že

to tak dopadlo.

Keslužbě u„dopravního oddělení“ zří-

zeného při departmentu II. pražské-

ho policejního ředitelství, jež bylo ur-

čeno „kdohledu ařízení veřejné dopra-

vy nafrekventovaných místech policej-

ního obvodu“, byli vybráni starší, zku-

šení aurostlí strážníci. Měli vychová-

vat účastníky pražské dopravy, jezdící

ipěší, anaučit je ctít adodržovat do-

pravní předpisy. Těch prvních, vycvi-

čených vinstruktážním kurzu vesta-

roměstské škole během srpna, bylo

sedmadvacet. Obsluhovali zatím

vPraze pět křižovatek zjedenácti, pů-

vodně vybraných velitelem, vrchním

inspektorem Tomkem, protože chy-

bělo mužstvo.

Jejich služba nakřižovatkách uMasa-

rykova nádraží, Prašné brány,

naMůstku, naNárodní třídě auAn-

děla trvala denně od 7. hodiny ráno

do19. hodiny večer. Důstojnost stráž-

níkům dodávala šavle. Ovšem brzy se

ukázalo, že jim ve službě poněkud

překáží aproto už vříjnu sloužili pou-

ze sobušky, přičemž dosavadní revol-

very byly nahrazeny opakovací pistolí

zn. Praga a strážníci byli vycvičeni

ve střelbě z ní. Vývoj šel rychle dál,

ovlivněn rozvojem motorizace. Udo-

pravní stráže vznikl cyklistický oddíl,

motorizovaný oddíl, ke slovu se po-

stupně dostala iauta.

Na sklonku roku 1927 byl v Praze,

na křižovatce u „Masaryčky“, nákla-

dem 37 000 korun instalován první

světelný semafor s ručním přepíná-

ním. Vprvních dnech byl nakřižovat-

ce provoz alespoň na stupni číslo 6,

dnešní mluvou. Vozidla stála v celé

Hybernské ulici, odŽižkova až kPraš-

né bráně. Dlážděná a Havlíčkova

natom byly stejně. Byla to opět do-

pravní stráž, která vysvětlovala, jak

jezdit, řadit se astát. Jestliže bylo těž-

ké pořízení s řidiči, s chodci to bylo

ještě nesnadnější. Počet semaforů se

však zvětšoval avroce 1939, podva-

ceti letech existence „dopraváků“, jich

bylo umístěno už osmnáct. Postupně

bylo zavedeno automatické přepíná-

ní adokonce vznikla i„zelená vlna“. Při

průměrné rychlosti 24–30 km/hod.

mohl automobil projet řadou vsysté-

mu zapojených křižovatek na zele-

nou, aniž by musel zastavit. Dnes,

po sto letech, se tohle všechno při

pohledu na proudy Severojižní ma-

gistrály v místech, kde bylo pevné

stanoviště dopraváka, čte jako po-

hádka.

Vesvětle ubíhajících let lze konstato-

vat, že ti první dopraváci, kterých by-

lo těsně před 2. světovou válkou 197,

přičemž řídili 105 křižovatek, začali

skládat kamínky domozaiky bezpeč-

nosti aplynulosti silničního provozu.

Marcela Machutová,

ředitelka Muzea Policie ČR

ČÍSLO 8 – SRPEN 2019

Výlety dohistorie

Když byly vzáří roku 1879 povýše-

ny Vinohrady nakrálovské město,

nikdo netušil, že se časem tato ob-

last stane jednou z nejzajímavěj-

ších pražských čtvrtí. Kdysi maleb-

né Viničné hory, místo, kde byly

za vlády Karla IV. zakládány další

adalší vinice, se proměnilo k nepo-

znání. Vždyť ještě začátkem 19. stole-

tí tady byla jen pole, louky aněkolik

usedlostí.

Dnešní podoba Vinohrad, noblesní

arezidenční čtvrti Prahy, vznikla pře-

devším napřelomu 19. a20. století.

Nově vybudované činžovní domy,

často se secesním nebo historizují-

cím dekorem, či prvorepublikové vily

lákaly kbydlení. Vybírali si je hlavně

lidé, které mimo jiné okouzlily roz-

lehlé Havlíčkovy sady najedné asa-

dy Riegrovy na druhé straně a kteří

patřili bezpochyby k vyšší střední

vrstvě tehdejší společnosti. K nim

přibyli renomovaní umělci, jakými

byli třeba bratři Čapkové, sochař La-

dislav Šaloun (autor Husova pomníku

naStaroměstském náměstí), malíř Lu-

děk Marold nebo architekti Alois Dry-

ák aAntonín Turek. Mluvíme odobě,

kdy byly Královské Vinohrady ještě

samostatným městem. KPraze se při-

pojily až vroce 1922.

Srdcem Královských Vinohrad je bez-

pochyby náměstí Míru se zajímavými

aimpozantními stavbami. Dominuje

jim kostel sv. Ludmily z konce 19.

století. Architekt Josef Mocker vytvo-

řil novogotický bohatě zdobený

chrám, jehož věže dosahují výšky 60

metrů. Kromě množství vitráží pře-

kvapí baldachýnový, dokonale zpra-

covaný hlavní oltář i krásná sochař-

ská amalířská díla. Při jeho prohlídce

si můžete třeba představit, jak to asi

vypadalo, když se v kostele ženil

Edvard Beneš.

Náměstí často ožívá zajímavými ak-

cemi, mezi nimiž stojí za to zmínit

třeba vánoční či velikonoční trhy. Te-

prve potom si každý uvědomí, jak

důležitou roli tento prostor hraje.

Neméně slavnou budovou je Diva-

dlo naVinohradech známého archi-

tekta Aloise Čenského. Patří mezi na-

še nejlepší divadelní scény, jen se ne-

chce věřit, že tady zpočátku působila

i opera. Konečně třetí impozantní

stavbou je Národní dům Králov-

ských Vinohrad stavěný jako spole-

čenské akulturní centrum podle pro-

jektu architekta Antonína Turka.

Ostatně plesy a velké společenské

akce se tady konají dodnes. Ať se vy-

dáte z náměstí kterýmkoli směrem,

vždy narazíte nazajímavá místa abu-

dete obklopeni pestrostí architektu-

ry či umění.

I současné Vinohrady žijí příjemným

avlastně ipoklidným životem. Široké

pohodlné chodníky vedou knejedné

zajímavé hospůdce či kavárně. Někte-

ré znich mají punc slavné historie, po-

čínaje kdysi prosperující kavárnou De-

minka. Nezapomeňte na restauraci

hotelu Beránek naTylově náměstí ne-

bo zavítejte keslavné Zvonařce.

Užijte si Královské Vinohrady,

vždyť málokterá zpražských čtvrtí

může nabídnout více!

Jaroslava Nováková, průvodkyně

aodborná konzultantka PIS

Samotné volby proběhly v neděli 15.

června. Jednalo se ovelkou premiéru, by-

ly to první volby domístních zastupitel-

stev povzniku Československa. Podle no-

vého volebního zákona, přijatého vlednu

1919, se mohly voleb poprvé účastnit že-

ny, jako voličky ikandidátky jednotlivých

stran. „Každá strana či skupina boje se

účastnící musí dojíti dle nového volebního

řádu tzv. poměrného zastoupení, strhne-li

ovšem na sebe nejméně 2000 hlasů, jimiž

dobývá se unás 1 mandát.“ Nejvíce kandi-

dátů naKrálovských Vinohradech posta-

vila Československá strana socialistická,

ato 72, mezi nimiž bylo 12 žen. Zastoupe-

ní namístní radnici chtěly mít také strany

německé, zde uveďme např. Německou

stranu sociálně demokratickou, která po-

stavila 12 kandidátů, nebo koalice stran,

kterou vytvořily Spojené německé strany

občanské a Německo-nacionální strana

socialistická. Zájmy židovských obyvatel

města pak chtěla hájit například strana

Sionisté – „Uvědomělé židovstvo“.

Ajak se před sto lety volilo? Noviny přines-

ly voličům rady adoporučení, aby je vden

voleb nic nepřekvapilo: „Každý volič avo-

lička obdrží před volebním dnem dodomu

kandidátní listiny všech stran, které se vmís-

tě voleb účastní. Ztěchto kandidátních listin

vybeřte onu, jež se vám nejvíce zamlouvá.

Ostatní listiny zničíte.“ Některé z rad dnes

vyznívají úsměvně. „Vevybrané listině ne-

smíte ničeho škrtati, jinak by se stala neplat-

nou. Listinu odevzdáte osobně v příslušné

volební síni, kde komise zjistí oprávněnost

voličovu, podá mu obálku, doníž se zalepí

hlas, avolič vhodí jej doosudí.“

Vprvních červnových dnech se naVino-

hradech rozhořel tuhý předvolební boj,

ve kterém nikdo nikoho nešetřil: „Vino-

hradští Němci rozvíjejí horlivě agitaci voleb-

ní. Bděte, aby agitace jejich nikde nevybo-

čovala z mezí přípustnosti. Nepodepisujte

ničeho, aniž byste náležitě seznali obsahu.“

Ovšem velká řevnivost probíhala také

uvnitř jednotlivých stran. Průvodním je-

vem byly anonymní dopisy aočerňování

spolustraníků: „Anonymní dopisy prší pří-

mo mezi voličstvem vinohradským. Posílají

je nejen strany protistranám ale strany

ivlastním svým stoupencům, zaúčelem od-

straňování spolustoupenců, kteří jsou jim

zjakýchkoli příčin nepohodlní.“

Ajak to naKrálovských Vinohradech před

sto lety dopadlo? „Složení našeho zastupi-

telského sboru jest, jak pa-

trno, velmi pestré. Skuteč-

nost ta dána základem de-

mokratického volebního

řádu apoměrným zastou-

pením. Jsou vněm všech-

ny strany, jež se o vládu

ucházely, krom agrární.

Celkový charakter jest ná-

rodní, republikánský. Čest-

né zastoupení mají též že-

ny.“ Zde uveďme, že dam

se do 48členného zastu-

pitelstva dostalo šest. Mezi novými zastu-

piteli bylo možné potkat kováře, malíře

pokojů, výrobce nákrčníků, faráře, hodi-

náře nebo ředitele továrny. Anazávěr tro-

chu volební statistiky: „Platných hlasů bylo

odevzdáno celkem 42.350, neplatných 109.

Přihlášených voličů bylo 46.766, nezúčast-

nilo se tudíž volby 4.307 voličů.“ Vítězem

voleb se stala Československá národní

demokracie s 15083 hlasy, druhé místo

obsadila Československá strana socialis-

tická. Nejméně hlasů naopak získala Re-

publikánská strana československá, a to

550.

Michal Frankl

Pozn. autora: Citace z dobového tisku po-

cházejí zperiodika „Vinohradské listy“, které

je součástí fondů Národní knihovny České re-

publiky.

Vážení čtenáři, tentokrát se poprvé setkáváte s novou rubrikou, která postupně představí jednotlivé části Prahy 2 z pohledu historie. Budeme rádi, když nám napíšete své

postřehy o tom, čím jsou podle vás nejkrásnější právě Vinohrady. Příště se budeme věnovat Vyšehradu s Podskalím, pak bude následovat Nové Město a seriál uzavřeme

vyprávěním o nejkrásnějších Nuslích. Nejzajímavější čtenářské názory, které budou průběžně docházet na adresu redakce@praha2.cz, uveřejníme na závěr seriálu.

Z náměstí Míru galerie pod širým nebem

Dopravákům je sto let aneb pravěk pendreku

Nejkrásnější jsou… VINOHRADY (I.)

Psalo se před sto lety

Dnes o volbách

„Dne 1. června položeny byly do rukou starosty města

našeho kandidátní listiny k volbě obecního zastupitelstva.

Sešlo se jich jedenáct. Netřeba vykládati, jaký vliv bude míti

tato skutečná záplava konkurujících stran na volby, na

jejich výsledek i konečně na složení nového zastupitelského

sboru.“

Oblíbila si je pražská smetánka

Noviny Prahy 2