Strana 12
12
ČÍSLO 8 – SRPEN 2020
DISKUZE
Klimatické změny
Jak reagovat narozmary klimatu, které zejména vevelkých metropolích znepříjemňují rezidentům život?
Mohou jednotlivé městské části samy vyvinout aktivitu, aby najejich území vznikaly projekty pro zlepšení
životního prostředí? Zeptali jsme se proto zástupců politických klubů:
UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Příspěvky natéto straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, zaobsah odpovídají jejich autoři.
Který
zadaptačních
prvků reagujících
naklimatické změny
považujete zavhodný
pro Prahu 2?
?
NÁZORY KOALICE NÁZORY OPOZICE
MARK FLEISCHER / ANO
Největší proměnu čekají Nusle
JAN RECMAN / ODS
Je třeba konkrétní projekty
JAROSLAV ŠOLC / OSB
Důležitá je spolupráce sodborníky
HELENA BÁRTOVÁ / TOP 09
Prvky zelené amodré infrastruktury
TOMÁŠ RICHTA / DVOJKA SOBĚ
Čeká nás hodně práce
RADEK OBORNÝ / PIRÁTI
Blízcí přírodě, ne betonu
KAREL KOŽELUH / STAN
Řešení hledejme vespolupráci
První významný projekt adaptace naklimatické změny vesnaze šetřit životní prostředí vznikl zdlouhodobé
spolupráce naší městské části Prahy 2 sČeskou zemědělskou univerzitou. Jedná se vprvní fázi ohistorickou
vinici Grébovka vHavlíčkových sadech asystém jejího efektivního zavlažovaní svyužitím zadržované dešťové
vody. Vinice se nachází vesvažitém terénu, kde bude použita speciální technologie řízené kapkové závlahy,
která využije zadržovanou dešťovou vodu zretenční nádrže. Systém dále umožní např. monitorovat vlhkost,
ovládat intenzitu závlahy přes počítač či mobil apod. Cílem projektu je úspora pitné vody, kterou se rostliny
zavlažují. Současně však vznikají další zajímavé projekty. Jedním znich je návrh možné úpravy velké parkovací
plochy pod Nuselským mostem zahrnující např. vysázení stromů acelkovou revitalizaci prostoru. Snad
budeme inspirovat iTSK aMHMP akonečně se dočkáme již několikrát odložené obnovy stromořadí azeleně
vJaromírově ulici ataké dokončení potřebných bezbariérových zastávek arekonstrukce chodníků. Jaromírova
ulice by se stala reprezentativní třídou azároveň by došlo kezkvalitnění životního prostředí našich občanů
vNuselském údolí ajeho okolí. Doufejme, že přitom nebudeme čekat naGodota.
MČ Praha 2 (MČ) dlouhodobě pracuje natom, aby bylo životní prostředí vPraze 2 co nejlepší – sázíme
stromy, rekonstruujeme parky, umisťujeme mlžítka dovenkovního prostředí asnažíme se obnovovat
vodní prvky. Současná doba je však abnormální. Období dlouhého sucha se střídají spřívalovými dešti.
Proto je třeba, abychom naMČ natuto situaci včas reagovali apokračovali inadále vezlepšování
životního prostředí. Ztohoto důvodu jsme nazákladě dohody ospolupráci mezi MČ aČeskou zeměděl
-
skou univerzitou (ČZU) připravili Katalog opatření naadaptaci naklimatické změny naPraze 2, který nám
bude sloužit jako ucelený koncepční materiál kdalším krokům vtéto oblasti. Jedním zprojektů,
nakterém nyní spolupracujeme sČZU, je projekt „Chytrých opatření vparku Havlíčkovy sady“. Cílem
tohoto projektu je vytvořit systém chytrých opatření, která povedou kadaptaci tohoto parku nabudoucí
klimatické změny. Jde opilotní projekt, který by se mohl stát vzorem nejen pro ostatní městské části, ale
idalší obce vČR. Kromě Havlíčkových sadů byla prověřena idalší konkrétní místa naúzemí MČ, kde by
bylo možné realizovat některá znavrhovaných opatření (vertikální zelené stěny, zelené fasády, zelené
střechy, vodní prvky, mlžítka).
Problém klimatických změn je třeba brát srozumem. Ani plašit, ani podceňovat. Že úmorná vedra asucha
střídají přívalové deště apovodně, je zřejmé. Vpřípadě Prahy je otázkou, co pro zmírnění dopadů může
dělat hlavní město aco městské části. Praha má před třemi lety schválený strategický dokument, zakterým
by měly následovat konkrétní kroky anance. Také Praha 2 dělá ledacos. Zadůležité považuji spolupra-
covat sodborníky, což se stalo. Vespolupráci sCentrem pro vodu, půdu akrajinu ČZÚ vznikl celý katalog
navrhovaných opatření pro rozvíjení infrastruktury zelené (vegetace) imodré (voda). Například zelené
střechy, fasády, kultivační stěny, popínavé rostliny, konstrukce, mobilní dřeviny, úprava ploch, cest, dešťová
voda, pítka, kašny, fontány, mlhoviště aj. Jedním zprojektů je využití srážkových vod vHavlíčkových
sadech spomocí chytrých technologií. Narealizaci opatření zkatalogu bude třeba najít nance ispod-
porou odměsta. Ale třeba kropení ulic, péče ovodní toky, vodovody či kanalizaci přesahuje působnost
městské části amusí se snažit hlavní město. Nezapomeňme však, že zdraví města ačlověka mají něco
společného. Je nutno nejen zmírňovat dopady aadaptovat se, ale také dbát naprevenci. Třeba vpodobě
šetření energií, vodou azdroji vůbec.
Praha 2 je vzhledem khustotě zástavby ademograckému vývoji jednou změstských částí, která je více
ohrožená dopady klimatických změn. Zdaného důvodu navázala, nad rámec spolupráce shl. m. Prahou
vimplementaci opatření Adaptační strategie hl. m. Prahy nazměnu klimatu, spolupráci sCentrem pro
vodu, půdu akrajinu České zemědělské univerzity. Vrámci této spolupráce byly vytipovány adaptační
prvky zelené amodré infrastruktury, jejichž cílem je zvýšení kvality života obyvatel Prahy 2, ochrana
arozvoj krajiny. Vrámci zelené infrastruktury jde obudování apodporu vzniku zelených stěn, střech
afasád, jejichž cílem je snížení průměrné teploty, ochrana obyvatel před nárazovými vlnami horka
aobecně snížení negativních dopadů tepelného ostrova naobyvatele Prahy 2. Zprvků modré infrastruk-
tury je pozitivním krokem distribuce vodních prvků, které slouží kochlazení obyvatel města ijejich okolí,
avznik retenční nádrže nadešťovou vodu vHavlíčkových sadech. Plánované jsou iterénní úpravy, které
řeší problém zasakování srážkové vody. Praha 2 podporuje imalé projekty svých občanů vrámci dotač-
ního programu voblasti životního prostředí. Program umožňuje zananční podpory budovat vkomuni-
tách asousedstvích menší projekty, které také významně zlepšují kvalitu životního prostředí.
Ne každému se podaří naléto vycestovat zPrahy, avdobě pokoronavirové
krizi obzvláště. Zelení, kteří jsou součástí koalice DVOJKA SOBĚ, mají za14 let
vzastupitelstvu jasnou vizi, co ajak je potřeba udělat, aby se veměstě
navzdory jeho ohřívání dobře žilo. První velkou výsadbu stromů vulicích Prahy 2
zrozpočtu městské části se podařilo prosadit vroce 2013. Také komunitní
zahrady mají dlouhodobou podporu naší společné koalice. Experti zČeské
zemědělské univerzity nám dávají zapravdu adoporučují Praze 2 podporovat
komunitní ekologické zahrádkaření, jako jsou občanské zahrady iškolní
projekty. Škoda, že radnice právě tato opatření odsunula nadruhou kolej.
Prioritu odradnice nedostala ani úprava okolí potoka Botiče – jeho betonové
břehy, které brání postupnému vsakování vody, anejsou ani nijak vábivé, tedy
zatím zůstanou. Stejně tak chybí koncept systematického nakládání sdešťovou
vodou, nebo vzniku nových vodních ploch. Zdá se tedy, že radnice se při
ochlazování města brání skutečným změnám akloní se jen klehkým este
-
tickým úpravám, jako je např. ozeleňování průduchu metra nebo zavlažování
naměstských vinicích. Ano, někde se začít musí. Doufejme jen, že ty skutečné
změny přijdou včas. Pro nás budou inadále prioritou.
Klima se mění amy musíme sním. Prvním krokem vochraně klimatu má být
vždy mitigace – zabránění vzniku, nebo alespoň omezení rozvoje klimatické
změny. Až potom se můžeme sčistým svědomím vydat kadaptačním
opatřením. Zeptejme se tedy také, co Praha 2 dělá amůže dělat lépe natomto
poli. Vdubnu letošního roku zpracovala ČZU dokument „Katalog opatření...“,
který obsahuje mnoho zajímavých řešení, kterých by se měla naše městská
část držet. Abychom podpořili naši zeleň, je třeba zvýšit přirozené vsakování
azadržování dešťové vody dopůdy, ane vytvářet nové betonové plochy
abudovy. Není nezbytně nutné vytvářet nákladná technologická opatření,
raději taková, která jsou blízká přírodě. Udržovat vzrostlé stromy zdravé
anekácet je také důležitý krok. Lužická ulice je důkazem, že kde je vůle, tam je
icesta. Dále by mělo přibýt míst pro osvěžení pro lidi, ale také pro psy apro
ptáky, kteří vparném létě přístup kvodě také ocení. Obecně je důležité
snižovat vliv tepelného ostrova města, ideálním opatřením je zvyšování
odrazivosti povrchů – střech, omítek či cest, zvláště pak nanových rekonstru-
ovaných stavbách. Vnaší městské části se bude žít dobře ivhorké budouc-
nosti, když zůstaneme blízcí přírodě ařekneme ne dalšímu betonu.
Vposledních dekádách jsme svědky ačasto iaktéry všeobecné diskuze
ovlivu klimatické změny nanaše životy. Někteří jsou přesvědčení, že je
tento proces zcela způsoben lidskou činností, jiní nikoli. Všechny strany
sporu se shodnou naskutečnosti, že klimatická změna je kontinuální jev,
rozpor však spočívá vtom, zda jsme schopni ovlivnit jeho dynamiku.
Vletních obdobích jsme svědky růstu počtu tropických dnů, které zejména
vměstských aglomeracích znepříjemňují životy jejich obyvatelům akteré
představují zdravotní ohrožení pro rizikové skupiny. Vdůsledku čehož
světové metropole soustřeďují svou pozornost narealizaci komplexních
„proti-klimatických“ opatření. Vnašich podmínkách je však zcela iluzorní,
že by mohlo dojít kuskutečnění jakéhokoli celistvého plánu, atak se musí
jednotlivé radnice soustředit nasvá dílčí opatření. Mezi vhodná opatření,
která by mohla přijmout či podpořit inaše radnice, patří například
výsadba nových stromů vulicích, instalace vodních prvků či posílení role
komunikační zeleně. Zároveň bychom měli motivovat cílenými granty
soukromou iniciativu kozelenění vnitrobloků, dvorů astřech, které nehrají
pouze roli rekreační, ale zejména zmírňují dopady nárůstu teplot. Šanci
nazmírnění klimatických dopadů tak spatřujeme vespolupráci veřejného
asoukromého sektoru.