12

ČÍSLO 8 – SRPEN 2020

DISKUZE

Klimatické změny

Jak reagovat na rozmary klimatu, které zejména ve velkých metropolích znepříjemňují rezidentům život?

Mohou jednotlivé městské části samy vyvinout aktivitu, aby na jejich území vznikaly projekty pro zlepšení

životního prostředí? Zeptali jsme se proto zástupců politických klubů:

?

Který

z adaptačních

prvků reagujících

na klimatické změny

považujete za vhodný

pro Prahu 2?

UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Příspěvky na této straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, za obsah odpovídají jejich autoři.

N Á Z O R Y KO A L I C E

NÁZORY OPOZICE

MARK FLEISCHER / ANO

TOMÁŠ RICHTA / DVOJKA SOBĚ

Největší proměnu čekají Nusle

Čeká nás hodně práce

První významný projekt adaptace na klimatické změny ve snaze šetřit životní prostředí vznikl z dlouhodobé

spolupráce naší městské části Prahy 2 s Českou zemědělskou univerzitou. Jedná se v první fázi o historickou

vinici Grébovka v Havlíčkových sadech a systém jejího efektivního zavlažovaní s využitím zadržované dešťové

vody. Vinice se nachází ve svažitém terénu, kde bude použita speciální technologie řízené kapkové závlahy,

která využije zadržovanou dešťovou vodu z retenční nádrže. Systém dále umožní např. monitorovat vlhkost,

ovládat intenzitu závlahy přes počítač či mobil apod. Cílem projektu je úspora pitné vody, kterou se rostliny

zavlažují. Současně však vznikají další zajímavé projekty. Jedním z nich je návrh možné úpravy velké parkovací

plochy pod Nuselským mostem zahrnující např. vysázení stromů a celkovou revitalizaci prostoru. Snad

budeme inspirovat i TSK a MHMP a konečně se dočkáme již několikrát odložené obnovy stromořadí a zeleně

v Jaromírově ulici a také dokončení potřebných bezbariérových zastávek a rekonstrukce chodníků. Jaromírova

ulice by se stala reprezentativní třídou a zároveň by došlo ke zkvalitnění životního prostředí našich občanů

v Nuselském údolí a jeho okolí. Doufejme, že přitom nebudeme čekat na Godota.

Ne každému se podaří na léto vycestovat z Prahy, a v době po koronavirové

krizi obzvláště. Zelení, kteří jsou součástí koalice DVOJKA SOBĚ, mají za 14 let

v zastupitelstvu jasnou vizi, co a jak je potřeba udělat, aby se ve městě

navzdory jeho ohřívání dobře žilo. První velkou výsadbu stromů v ulicích Prahy 2

z rozpočtu městské části se podařilo prosadit v roce 2013. Také komunitní

zahrady mají dlouhodobou podporu naší společné koalice. Experti z České

zemědělské univerzity nám dávají za pravdu a doporučují Praze 2 podporovat

komunitní ekologické zahrádkaření, jako jsou občanské zahrady i školní

projekty. Škoda, že radnice právě tato opatření odsunula na druhou kolej.

Prioritu od radnice nedostala ani úprava okolí potoka Botiče – jeho betonové

břehy, které brání postupnému vsakování vody, a nejsou ani nijak vábivé, tedy

zatím zůstanou. Stejně tak chybí koncept systematického nakládání s dešťovou

vodou, nebo vzniku nových vodních ploch. Zdá se tedy, že radnice se při

ochlazování města brání skutečným změnám a kloní se jen k lehkým estetickým úpravám, jako je např. ozeleňování průduchu metra nebo zavlažování

na městských vinicích. Ano, někde se začít musí. Doufejme jen, že ty skutečné

změny přijdou včas. Pro nás budou i nadále prioritou.

JAN RECMAN / ODS

Je třeba konkrétní projekty

MČ Praha 2 (MČ) dlouhodobě pracuje na tom, aby bylo životní prostředí v Praze 2 co nejlepší – sázíme

stromy, rekonstruujeme parky, umisťujeme mlžítka do venkovního prostředí a snažíme se obnovovat

vodní prvky. Současná doba je však abnormální. Období dlouhého sucha se střídají s přívalovými dešti.

Proto je třeba, abychom na MČ na tuto situaci včas reagovali a pokračovali i nadále ve zlepšování

životního prostředí. Z tohoto důvodu jsme na základě dohody o spolupráci mezi MČ a Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) připravili Katalog opatření na adaptaci na klimatické změny na Praze 2, který nám

bude sloužit jako ucelený koncepční materiál k dalším krokům v této oblasti. Jedním z projektů,

na kterém nyní spolupracujeme s ČZU, je projekt „Chytrých opatření v parku Havlíčkovy sady“. Cílem

tohoto projektu je vytvořit systém chytrých opatření, která povedou k adaptaci tohoto parku na budoucí

klimatické změny. Jde o pilotní projekt, který by se mohl stát vzorem nejen pro ostatní městské části, ale

i další obce v ČR. Kromě Havlíčkových sadů byla prověřena i další konkrétní místa na území MČ, kde by

bylo možné realizovat některá z navrhovaných opatření (vertikální zelené stěny, zelené fasády, zelené

střechy, vodní prvky, mlžítka).

JAROSLAV ŠOLC / OSB

Důležitá je spolupráce s odborníky

Problém klimatických změn je třeba brát s rozumem. Ani plašit, ani podceňovat. Že úmorná vedra a sucha

střídají přívalové deště a povodně, je zřejmé. V případě Prahy je otázkou, co pro zmírnění dopadů může

dělat hlavní město a co městské části. Praha má před třemi lety schválený strategický dokument, za kterým

by měly následovat konkrétní kroky a finance. Také Praha 2 dělá ledacos. Za důležité považuji spolupracovat s odborníky, což se stalo. Ve spolupráci s Centrem pro vodu, půdu a krajinu ČZÚ vznikl celý katalog

navrhovaných opatření pro rozvíjení infrastruktury zelené (vegetace) i modré (voda). Například zelené

střechy, fasády, kultivační stěny, popínavé rostliny, konstrukce, mobilní dřeviny, úprava ploch, cest, dešťová

voda, pítka, kašny, fontány, mlhoviště aj. Jedním z projektů je využití srážkových vod v Havlíčkových

sadech s pomocí chytrých technologií. Na realizaci opatření z katalogu bude třeba najít finance i s podporou od města. Ale třeba kropení ulic, péče o vodní toky, vodovody či kanalizaci přesahuje působnost

městské části a musí se snažit hlavní město. Nezapomeňme však, že zdraví města a člověka mají něco

společného. Je nutno nejen zmírňovat dopady a adaptovat se, ale také dbát na prevenci. Třeba v podobě

šetření energií, vodou a zdroji vůbec.

HELENA BÁRTOVÁ / TOP 09

Prvky zelené a modré infrastruktury

Praha 2 je vzhledem k hustotě zástavby a demografickému vývoji jednou z městských částí, která je více

ohrožená dopady klimatických změn. Z daného důvodu navázala, nad rámec spolupráce s hl. m. Prahou

v implementaci opatření Adaptační strategie hl. m. Prahy na změnu klimatu, spolupráci s Centrem pro

vodu, půdu a krajinu České zemědělské univerzity. V rámci této spolupráce byly vytipovány adaptační

prvky zelené a modré infrastruktury, jejichž cílem je zvýšení kvality života obyvatel Prahy 2, ochrana

a rozvoj krajiny. V rámci zelené infrastruktury jde o budování a podporu vzniku zelených stěn, střech

a fasád, jejichž cílem je snížení průměrné teploty, ochrana obyvatel před nárazovými vlnami horka

a obecně snížení negativních dopadů tepelného ostrova na obyvatele Prahy 2. Z prvků modré infrastruktury je pozitivním krokem distribuce vodních prvků, které slouží k ochlazení obyvatel města i jejich okolí,

a vznik retenční nádrže na dešťovou vodu v Havlíčkových sadech. Plánované jsou i terénní úpravy, které

řeší problém zasakování srážkové vody. Praha 2 podporuje i malé projekty svých občanů v rámci dotačního programu v oblasti životního prostředí. Program umožňuje za finanční podpory budovat v komunitách a sousedstvích menší projekty, které také významně zlepšují kvalitu životního prostředí.

RADEK OBORNÝ / PIRÁTI

Blízcí přírodě, ne betonu

Klima se mění a my musíme s ním. Prvním krokem v ochraně klimatu má být

vždy mitigace – zabránění vzniku, nebo alespoň omezení rozvoje klimatické

změny. Až potom se můžeme s čistým svědomím vydat k adaptačním

opatřením. Zeptejme se tedy také, co Praha 2 dělá a může dělat lépe na tomto

poli. V dubnu letošního roku zpracovala ČZU dokument „Katalog opatření...“,

který obsahuje mnoho zajímavých řešení, kterých by se měla naše městská

část držet. Abychom podpořili naši zeleň, je třeba zvýšit přirozené vsakování

a zadržování dešťové vody do půdy, a ne vytvářet nové betonové plochy

a budovy. Není nezbytně nutné vytvářet nákladná technologická opatření,

raději taková, která jsou blízká přírodě. Udržovat vzrostlé stromy zdravé

a nekácet je také důležitý krok. Lužická ulice je důkazem, že kde je vůle, tam je

i cesta. Dále by mělo přibýt míst pro osvěžení pro lidi, ale také pro psy a pro

ptáky, kteří v parném létě přístup k vodě také ocení. Obecně je důležité

snižovat vliv tepelného ostrova města, ideálním opatřením je zvyšování

odrazivosti povrchů – střech, omítek či cest, zvláště pak na nových rekonstruovaných stavbách. V naší městské části se bude žít dobře i v horké budoucnosti, když zůstaneme blízcí přírodě a řekneme ne dalšímu betonu.

KAREL KOŽELUH / STAN

Řešení hledejme ve spolupráci

V posledních dekádách jsme svědky a často i aktéry všeobecné diskuze

o vlivu klimatické změny na naše životy. Někteří jsou přesvědčení, že je

tento proces zcela způsoben lidskou činností, jiní nikoli. Všechny strany

sporu se shodnou na skutečnosti, že klimatická změna je kontinuální jev,

rozpor však spočívá v tom, zda jsme schopni ovlivnit jeho dynamiku.

V letních obdobích jsme svědky růstu počtu tropických dnů, které zejména

v městských aglomeracích znepříjemňují životy jejich obyvatelům a které

představují zdravotní ohrožení pro rizikové skupiny. V důsledku čehož

světové metropole soustřeďují svou pozornost na realizaci komplexních

„proti-klimatických“ opatření. V našich podmínkách je však zcela iluzorní,

že by mohlo dojít k uskutečnění jakéhokoli celistvého plánu, a tak se musí

jednotlivé radnice soustředit na svá dílčí opatření. Mezi vhodná opatření,

která by mohla přijmout či podpořit i naše radnice, patří například

výsadba nových stromů v ulicích, instalace vodních prvků či posílení role

komunikační zeleně. Zároveň bychom měli motivovat cílenými granty

soukromou iniciativu k ozelenění vnitrobloků, dvorů a střech, které nehrají

pouze roli rekreační, ale zejména zmírňují dopady nárůstu teplot. Šanci

na zmírnění klimatických dopadů tak spatřujeme ve spolupráci veřejného

a soukromého sektoru.