Strana 13
13
ČÍSLO 4 – DUBEN 2021
VÝLETY DOHISTORIE
VÝROČÍ MĚSÍCE
DUBNA
4. 4. 1946
Před 75 lety zemřel Antonín Vlas
(1885–1946), kameraman akon-
struktér první české kamery, produ-
cent amajitel rmy Favoritlm.
4. 4. 1996
Před 25 lety zemřel Jaroslav Štercl
(1919–1996), herec, kabaretní komik,
muzikálový aoperetní zpěvák,
trampský muzikant.
5. 4. 1876
Před 145 lety se narodil František Lexa
(1876–1960), významný český egyp-
tolog, profesor naUK.
20. 4. 2006
Před 15 lety zemřela Joy Kadečková
(1921–2006), členka WAAF RAF, Svazu
bojovníků zasvobodu, Svazu letců ČR,
překladatelka.
20. 4. 1936
Před 85 lety zemřel Antonín Belada
(1881–1936), architekt astavitel řady
významných budov vPraze2.
21. 4. 1926
Před 95 lety se narodil Olbram Zoubek
(1926–2017), významný sochař, autor
posmrtné masky Jana Palacha.
29. 4. 1876
Před 145 lety se narodil Václav Vydra
nejst. (1876–1953) divadelní almový
herec, režisér, zakladatel herecké dy-
nastie.
1925–28 podle projektu Františka Roitha
zapeníze Pražské městské pojišťovny. Nále-
žela mezi nejmodernější knihovnické objekty
vEvropě. Měla 40 poboček ačtenáři vybírali
zvíce než čtvrt milionu titulů.
JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK
ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ
„Před hlavním vchodem doNárodního domu svítí již, kdykoliv se nahoře
cokoliv pořádá, elektrická lampa, jejíž režii hradí vždy pořadatelstvo
podniku, který se vsálech právě odbývá. Dávno kýžené toto opatření
zavedla nanaše vyzvání správa budovy.“
OPŮVODU NÁZVŮ
NAŠICH ULIC
NAZBOŘENCI
U
lice NaZbořenci, spojující ulice
NaZderaze aOdborů, díky svému
půdorysnému zakroucení iterénním
rozdílům připomíná dobu před asanač-
ními zásahy naNovém Městě v19. sto-
letí. Pokud dotěchto míst zavítal vdět-
ství čtenář Foglarových dobrodružných
knížek, klidně by sem umístil tajuplná
Stínadla. Tento dojem se ještě umocní,
když zkusíte nainternetové Encyklo-
pedii Prahy 2 najít ulici NaZbořenci
vzáložce Proměny včase (srovnání
dnešní podoby shistorickou fotograí).
Dosvého stržení vroce 1905 mezi do-
minantní stavby západně odKarlova
náměstí náležel kostel sv. Petra aPavla.
Dodnes vbloku sevřeném objekty
ČVUT stojí kněmu náležející kaple Bo-
žího hrobu. Název ulice však neodka-
zuje kezboření zmíněného kostela –
toto pojmenování sahá až do
15. století, kdy husité zničili zdejší
klášter. Ten tu stával již od12. století
análežel křížovníkům. Atorza klášter-
ních budov tu zůstávala postaletí, až je
částečně dosvého zdiva pojaly nové
domy, případně zmizely roku 1905,
spolu spetropavlovským kostelem. Vý-
chodní část dnešní ulice NaZbořenci
se ještě v19. století nazývala „NaZde-
raze“ (takže ulice tohoto jména byly
vlastně dvě) azápadní úsek nesl po-
jmenování „Zderazská ulička“. Sou-
časný název byl zaveden vroce 1897
avztahoval se inakomunikaci vedoucí
až naKarlovo náměstí. Ta však odroku
1947 nesla název Kleinova aodroku
1952 dodnes se jmenuje Odborů.
JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK
PSALO SE PŘED STO LETY
Městská knihovna vPraze vznikla NaZderaze
Vletošním roce si Městská knihovna vPraze připomíná 130 let
existence. Ikdyž od20. let minulého století sídlí naMariánském náměstí
vPraze 1, kořeny této instituce musíme hledat vnaší městské části.
D
íky obrovskému úsilí vlastenecky ori-
entovaných intelektuálů zahájila dne
1. července 1891 svou činnost Veřejná
obecní knihovna královského města Prahy,
která využila prostory Svatováclavské
trestnice vulici NaZderaze. Tento rozsáhlý
komplex vznikl úpravou kláštera bosých
augustiniánů, založeného namístě středo-
věkého Hrádku zdoby krále Václava IV.
Jedna znejvětších věznic vtehdejší ra-
kouské monarchii uzavírala Resslovu ulici
hned pod dnešním kostelem sv. Cyrila
aMetoděje (teprve odjejího zboření vede
Resslova ulice až nanábřeží).
První veřejná knihovna vPraze měla
vdobě svého působení NaZderaze
vesvém fondu 3370 svazků. Zanedlouho
se celý knižní fond stěhoval, ato dokonce
několikrát. Delší čas knihovna sídlila
narohu Spálené aPurkyňovy ulice, kam
ale příliš mnoho čtenářů nedocházelo.
Zlepšení přinesla až éra básníka Anto-
nína Sovy, vletech 1898–1920 ředitele
knihovny. Tento muž, označovaný zalyrika
lásky aživota, zvítězil vtajném hlasování
vkonkurenci dalších 66 uchazečů. Bylo
mu tehdy 36 let, vpráci trávil dlouhé ho-
diny apopříchodu domů se věnoval
poezii. Navzdory narození dítěte se So-
vovo manželství sbezmála o20 let mladší
avelmi atraktivní ženou Marií rozpadlo.
Pracovitý astále více churavějící básník se
kpráci vknihovně ikesvé básnické tvorbě
upnul ještě více. Získal velké znalosti kni-
hovnictví vzahraničí avesvé funkci trpě-
livě adůrazně poukazoval nanutnost zís-
kání větších prostor. Měl podíl navzniku
několika čítáren nazačátku 20. století
aporoce 1905 také několika poboček
knihovny. Vdubnu 1903 dosáhl dílčího vítěz-
ství tím, že se knižní fond, čítající tehdy okolo
50 tisíc svazků, stěhoval dostaršího domu
čp. 98 naMariánském náměstí. Ale ihned
se jako ředitel zasazoval ovybudování
příhodnější nové budovy. Toho už se vúřadu
nedočkal – vroce 1928 zemřel.
Pod vedením spisovatele, literárního vědce
avýznamného příslušníka zednářské lóže Jana
Thona, ředitele vletech 1920–42 a1945–1948,
se knihovna nadále modernizovala arozrůs-
tala. Vdobě nástupu doúřadu bylo doktoru
Thonovi pouhých 24 let. Současná budova
naMariánském náměstí vyrostla vletech
Dnes oNárodním domě
N
aprvní pohled vcelku
bezvýznamné sdělení
vúvodu našeho vyprávění
bylo pro širokou veřejnost
před sto lety velmi pod-
statné. Pomnoha letech za-
nedbávání anedostatečné
údržby se hlavní centrum vi-
nohradského společenského
života začalo pomalu pro-
bouzet kživotu. Konečně
měla být realizována první
zásadní rekonstrukce povíce
než čtvrtstoletí provozu bu-
dovy, během kterého vino-
hradský Národní dům pozbyl
mnohé ze svého původního
lesku. Rozsáhlá rekonstrukce
měla strochou nadsázky ze
všech sálů amístností Národ-
ního domu nadobro vymést
značně zatuchlého ducha
padlé monarchie avnést
donich čerstvý republi-
kánský vítr: „Národní dům vi-
nohradský bude nákladem
obce opraven, ale inově tak
upraven, aby plně vyhovoval
požadavkům doby astal se
skutečným centrem všeho
našeho života společenského
aobčanského.“ Právě místní
spolky měly vdomě získat
nové prostory, ato díky pře-
sunu restaurační kuchyně
zprvního poschodí dopří-
zemí budovy: „Odstraněním
této kuchyně prospěje se
schodišti, které při vší péči
bylo přenášením pokrmů
akuchyňských rekvizit neu-
stále znečišťováno. Také sme-
tiště vpodsklepí, které napl-
ňovalo celý dům svými
výpary, se nově přestěhuje
dovzdušného nádvoří.“
Všechny práce měly být
pokud možno zadány
místním vinohradským
rmám: „Oprava ačištění
skleněných stropů vNá-
rodním domě zadána byla
místní rmě Josef Vokoun,
sklenářství vKomenského
ulici.“ Nově byl také řešen
provoz sousedního biografu
„Minuta“, tak aby co nejméně
zatěžoval prostory Národ-
ního domu: „Aby vestibul
vKorunní třídě netrpěl ani ze
strany návštěvnictva bio-
grafu, jež si zněho učinilo
promenádu akuřárnu, bude
vydán zákaz hostům bio-
grafu pobývati vněm.“
Zaněkolik měsíců bylo
prakticky vše hotovo aNá-
rodní dům opět začal sloužit
veřejnosti. Obnovením pro-
vozu utrpěl dům také první
šrámy: „Městský úřad vino-
hradský žádá veřejnost, aby
šetřila Národního domu zdej-
šího, který byl velkým ná-
kladem obce opraven, ale
nevychází zjediné zábavy,
ani schůze nepoškozen. Při-
stihnete-li škůdce, dejte jej
zajistiti aprovinilce ohlašte
kpotrestání městské radě.
Škody nezjištěné hraditi
bude pořadatelstvo toho
kterého podniku.“ Častým
problémem bylo také kou-
ření vprostorách budovy:
„Nekuřte veschůzích apřed-
náškách, neodhazujte sirek
aodpadků naparkety! Jsou
lidé, kteří si ztéto budovy
dělají vesnickou hospodu.
Kouřiti veschůzích apři
přednáškách je zdravotnický
ispolečenský nemrav aakt
despektu kpřednášejícímu.“
Důležitou součástí Národ-
ního domu byl dnešními
slovy řečeno také gastrono-
mický provoz, tedy místní ka-
várna arestaurace: „Restau-
race, která odsvého počátku
trpěla neupraveností aneútul-
ností, zřizuje se nově ná-
kladem nájemce hostinství,
velkorestauratéra pana Val-
nohy. Místnosti budou pro-
měněny vprostorný
aúhledný restaurant, který
bude naše občanstvo jistě
rádo vyhledávati. Veškeré za-
řízení rozpočtené na70.000
korun stane se majetkem
obce.“ Atak nakonec bylo
možné shrdostí konstatovat:
„Tyto radikální úpravy ko-
nečně znašeho Národního
domu učinily vše, čím býti
má: velkoměstský, příjemný
apohostinný dům všeho ob-
čanstva.“
MICHAL FRANKL
Pozn. autora: Citace zdobo-
vého tisku pochází zperiodika
„Vinohradské listy“, které je
součástí fondů Národní
knihovny České republiky.
Pobočka v Záhřebské ulici