Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13

ČÍSLO 4 – DUBEN 2021

VÝLETY DOHISTORIE

VÝROČÍ MĚSÍCE

DUBNA

4. 4. 1946

Před 75 lety zemřel Antonín Vlas

(1885–1946), kameraman akon-

struktér první české kamery, produ-

cent amajitel rmy Favoritlm.

4. 4. 1996

Před 25 lety zemřel Jaroslav Štercl

(1919–1996), herec, kabaretní komik,

muzikálový aoperetní zpěvák,

trampský muzikant.

5. 4. 1876

Před 145 lety se narodil František Lexa

(1876–1960), významný český egyp-

tolog, profesor naUK.

20. 4. 2006

Před 15 lety zemřela Joy Kadečková

(1921–2006), členka WAAF RAF, Svazu

bojovníků zasvobodu, Svazu letců ČR,

překladatelka.

20. 4. 1936

Před 85 lety zemřel Antonín Belada

(1881–1936), architekt astavitel řady

významných budov vPraze2.

21. 4. 1926

Před 95 lety se narodil Olbram Zoubek

(1926–2017), významný sochař, autor

posmrtné masky Jana Palacha.

29. 4. 1876

Před 145 lety se narodil Václav Vydra

nejst. (1876–1953) divadelní almový

herec, režisér, zakladatel herecké dy-

nastie.

1925–28 podle projektu Františka Roitha

zapeníze Pražské městské pojišťovny. Nále-

žela mezi nejmodernější knihovnické objekty

vEvropě. Měla 40 poboček ačtenáři vybírali

zvíce než čtvrt milionu titulů.

JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK

ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ

„Před hlavním vchodem doNárodního domu svítí již, kdykoliv se nahoře

cokoliv pořádá, elektrická lampa, jejíž režii hradí vždy pořadatelstvo

podniku, který se vsálech právě odbývá. Dávno kýžené toto opatření

zavedla nanaše vyzvání správa budovy.“

OPŮVODU NÁZVŮ

NAŠICH ULIC

NAZBOŘENCI

U

lice NaZbořenci, spojující ulice

NaZderaze aOdborů, díky svému

půdorysnému zakroucení iterénním

rozdílům připomíná dobu před asanač-

ními zásahy naNovém Městě v19. sto-

letí. Pokud dotěchto míst zavítal vdět-

ství čtenář Foglarových dobrodružných

knížek, klidně by sem umístil tajuplná

Stínadla. Tento dojem se ještě umocní,

když zkusíte nainternetové Encyklo-

pedii Prahy 2 najít ulici NaZbořenci

vzáložce Proměny včase (srovnání

dnešní podoby shistorickou fotograí).

Dosvého stržení vroce 1905 mezi do-

minantní stavby západně odKarlova

náměstí náležel kostel sv. Petra aPavla.

Dodnes vbloku sevřeném objekty

ČVUT stojí kněmu náležející kaple Bo-

žího hrobu. Název ulice však neodka-

zuje kezboření zmíněného kostela –

toto pojmenování sahá až do

15. století, kdy husité zničili zdejší

klášter. Ten tu stával již od12. století

análežel křížovníkům. Atorza klášter-

ních budov tu zůstávala postaletí, až je

částečně dosvého zdiva pojaly nové

domy, případně zmizely roku 1905,

spolu spetropavlovským kostelem. Vý-

chodní část dnešní ulice NaZbořenci

se ještě v19. století nazývala „NaZde-

raze“ (takže ulice tohoto jména byly

vlastně dvě) azápadní úsek nesl po-

jmenování „Zderazská ulička“. Sou-

časný název byl zaveden vroce 1897

avztahoval se inakomunikaci vedoucí

až naKarlovo náměstí. Ta však odroku

1947 nesla název Kleinova aodroku

1952 dodnes se jmenuje Odborů.

JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK

PSALO SE PŘED STO LETY

Městská knihovna vPraze vznikla NaZderaze

Vletošním roce si Městská knihovna vPraze připomíná 130 let

existence. Ikdyž od20. let minulého století sídlí naMariánském náměstí

vPraze 1, kořeny této instituce musíme hledat vnaší městské části.

D

íky obrovskému úsilí vlastenecky ori-

entovaných intelektuálů zahájila dne

1. července 1891 svou činnost Veřejná

obecní knihovna královského města Prahy,

která využila prostory Svatováclavské

trestnice vulici NaZderaze. Tento rozsáhlý

komplex vznikl úpravou kláštera bosých

augustiniánů, založeného namístě středo-

věkého Hrádku zdoby krále Václava IV.

Jedna znejvětších věznic vtehdejší ra-

kouské monarchii uzavírala Resslovu ulici

hned pod dnešním kostelem sv. Cyrila

aMetoděje (teprve odjejího zboření vede

Resslova ulice až nanábřeží).

První veřejná knihovna vPraze měla

vdobě svého působení NaZderaze

vesvém fondu 3370 svazků. Zanedlouho

se celý knižní fond stěhoval, ato dokonce

několikrát. Delší čas knihovna sídlila

narohu Spálené aPurkyňovy ulice, kam

ale příliš mnoho čtenářů nedocházelo.

Zlepšení přinesla až éra básníka Anto-

nína Sovy, vletech 1898–1920 ředitele

knihovny. Tento muž, označovaný zalyrika

lásky aživota, zvítězil vtajném hlasování

vkonkurenci dalších 66 uchazečů. Bylo

mu tehdy 36 let, vpráci trávil dlouhé ho-

diny apopříchodu domů se věnoval

poezii. Navzdory narození dítěte se So-

vovo manželství sbezmála o20 let mladší

avelmi atraktivní ženou Marií rozpadlo.

Pracovitý astále více churavějící básník se

kpráci vknihovně ikesvé básnické tvorbě

upnul ještě více. Získal velké znalosti kni-

hovnictví vzahraničí avesvé funkci trpě-

livě adůrazně poukazoval nanutnost zís-

kání větších prostor. Měl podíl navzniku

několika čítáren nazačátku 20. století

aporoce 1905 také několika poboček

knihovny. Vdubnu 1903 dosáhl dílčího vítěz-

ství tím, že se knižní fond, čítající tehdy okolo

50 tisíc svazků, stěhoval dostaršího domu

čp. 98 naMariánském náměstí. Ale ihned

se jako ředitel zasazoval ovybudování

příhodnější nové budovy. Toho už se vúřadu

nedočkal – vroce 1928 zemřel.

Pod vedením spisovatele, literárního vědce

avýznamného příslušníka zednářské lóže Jana

Thona, ředitele vletech 1920–42 a1945–1948,

se knihovna nadále modernizovala arozrůs-

tala. Vdobě nástupu doúřadu bylo doktoru

Thonovi pouhých 24 let. Současná budova

naMariánském náměstí vyrostla vletech

Dnes oNárodním domě

N

aprvní pohled vcelku

bezvýznamné sdělení

vúvodu našeho vyprávění

bylo pro širokou veřejnost

před sto lety velmi pod-

statné. Pomnoha letech za-

nedbávání anedostatečné

údržby se hlavní centrum vi-

nohradského společenského

života začalo pomalu pro-

bouzet kživotu. Konečně

měla být realizována první

zásadní rekonstrukce povíce

než čtvrtstoletí provozu bu-

dovy, během kterého vino-

hradský Národní dům pozbyl

mnohé ze svého původního

lesku. Rozsáhlá rekonstrukce

měla strochou nadsázky ze

všech sálů amístností Národ-

ního domu nadobro vymést

značně zatuchlého ducha

padlé monarchie avnést

donich čerstvý republi-

kánský vítr: „Národní dům vi-

nohradský bude nákladem

obce opraven, ale inově tak

upraven, aby plně vyhovoval

požadavkům doby astal se

skutečným centrem všeho

našeho života společenského

aobčanského.“ Právě místní

spolky měly vdomě získat

nové prostory, ato díky pře-

sunu restaurační kuchyně

zprvního poschodí dopří-

zemí budovy: „Odstraněním

této kuchyně prospěje se

schodišti, které při vší péči

bylo přenášením pokrmů

akuchyňských rekvizit neu-

stále znečišťováno. Také sme-

tiště vpodsklepí, které napl-

ňovalo celý dům svými

výpary, se nově přestěhuje

dovzdušného nádvoří.“

Všechny práce měly být

pokud možno zadány

místním vinohradským

rmám: „Oprava ačištění

skleněných stropů vNá-

rodním domě zadána byla

místní rmě Josef Vokoun,

sklenářství vKomenského

ulici.“ Nově byl také řešen

provoz sousedního biografu

„Minuta“, tak aby co nejméně

zatěžoval prostory Národ-

ního domu: „Aby vestibul

vKorunní třídě netrpěl ani ze

strany návštěvnictva bio-

grafu, jež si zněho učinilo

promenádu akuřárnu, bude

vydán zákaz hostům bio-

grafu pobývati vněm.“

Zaněkolik měsíců bylo

prakticky vše hotovo aNá-

rodní dům opět začal sloužit

veřejnosti. Obnovením pro-

vozu utrpěl dům také první

šrámy: „Městský úřad vino-

hradský žádá veřejnost, aby

šetřila Národního domu zdej-

šího, který byl velkým ná-

kladem obce opraven, ale

nevychází zjediné zábavy,

ani schůze nepoškozen. Při-

stihnete-li škůdce, dejte jej

zajistiti aprovinilce ohlašte

kpotrestání městské radě.

Škody nezjištěné hraditi

bude pořadatelstvo toho

kterého podniku.“ Častým

problémem bylo také kou-

ření vprostorách budovy:

„Nekuřte veschůzích apřed-

náškách, neodhazujte sirek

aodpadků naparkety! Jsou

lidé, kteří si ztéto budovy

dělají vesnickou hospodu.

Kouřiti veschůzích apři

přednáškách je zdravotnický

ispolečenský nemrav aakt

despektu kpřednášejícímu.“

Důležitou součástí Národ-

ního domu byl dnešními

slovy řečeno také gastrono-

mický provoz, tedy místní ka-

várna arestaurace: „Restau-

race, která odsvého počátku

trpěla neupraveností aneútul-

ností, zřizuje se nově ná-

kladem nájemce hostinství,

velkorestauratéra pana Val-

nohy. Místnosti budou pro-

měněny vprostorný

aúhledný restaurant, který

bude naše občanstvo jistě

rádo vyhledávati. Veškeré za-

řízení rozpočtené na70.000

korun stane se majetkem

obce.“ Atak nakonec bylo

možné shrdostí konstatovat:

„Tyto radikální úpravy ko-

nečně znašeho Národního

domu učinily vše, čím býti

má: velkoměstský, příjemný

apohostinný dům všeho ob-

čanstva.“

MICHAL FRANKL

Pozn. autora: Citace zdobo-

vého tisku pochází zperiodika

„Vinohradské listy“, které je

součástí fondů Národní

knihovny České republiky.

Pobočka v Záhřebské ulici