Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

5

ČÍSLO 4 – DUBEN 2021

ROZHOVOR

Pandemii koronaviru způsobil virus

SARS-CoV-2. Můžete jako buněčný biolog

aimunolog vysvětlit, proč má takový

záběr?

Pro mě je spíš překvapení, že něco takového,

jako je Covid-19 nebo objevení se viru

SARS-CoV-2, nepřišlo mnohem dřív. Byla to

vnaší globalizované civilizaci jen otázka času.

Protože jsme tu vminulosti měli španělskou

chřipku, mysleli jsme si, že to bude nejspíš

nějaká varianta chřipky, která vznikne

kombinací ptačího, prasečího alidského viru,

což vtomto případě možné je. Chřipkové viry

totiž díky uspořádání genetické informace

do„chromozómů“ tuto schopnost mají,

některé druhy (např. prase) se mohou nakazit

několika různými chřipkami. Nakonec to přišlo

zúplně jiné strany, odtohoto koronaviru,

který nanás přeskočil ze zvířecího rezervoáru.

Takže se máme připravit nadalší virové

pandemie?

Určitě ano. Doufám ale, že díky zkušenosti se

současnou pandemií vznikne dobrá efektivní

praxe pro to, abychom byli schopní rychle

zareagovat.

Jak je možné koronaviru zabránit všíření?

Často se zmiňují tři R, roušky, ruce,

rozestupy, vposlední době se knim

přidává čtvrté R – rozum.

Každé opatření zvýše zmíněných určitě funguje

proti šíření infekcí včetně té koronavirové.

Důkazem může být fakt, že letos nemáme

chřipkovou epidemii. Jedná se vtuto chvíli

okombinaci opatření, unichž zatím přesně

nevíme, co nejvíc funguje. Určitě je třeba brát

doporučená 4R vážně – zvýše zmíněného,

zvláště utěch starších, je při stále vysoké virové

náloži vpopulaci možnost se setkat svážným

Covid-19 jako hrát ruskou ruletu.

Riziko je tedy vysoké?

Pro starší určitě ano – tou „ruskou ruletou“

jsem myslel to, že se jedná okombinaci

mnoha faktorů, které sa naúrovni jednotlivce

sčítají aodečítají. Hraje vtom roli genetika,

prodělané infekce, možná oslabení, vurčité

míře istres, virová dávka, určitě obezita…

Sdílíte tedy stejný názor natvrdá plošná

opatření, která propaguje váš někdejší

učitel Václav Hořejší?

Václav Hořejší vtomto názoru není sám,

máme zde inapř. komunitu erudovaných

odborníků pod hlavičkou „Sníh“. Vše je

oprioritách, které si před sebe postavíme.

Pokud bychom si jako cíl dali nejnižší počet

úmrtí navirus SARS-CoV-2 ataké minimalizo-

vání počtu úmrtí vté vyšší věkové kategorii, je

to zcela jistě ta nejefektivnější cesta. Proto je

třeba co nejrychleji identikovat všechny

nakažené, postupně snížit aktuální počet

nemocných a následně co nejrychleji dosáh-

nout čísla, kdy už se dá efektivně trasovat. Ato

vše ideálně vkombinaci stím, aby lidé neměli

ekonomickou újmu, pokud zůstanou doma

nanemocenské, aaby brali jako svoji povin-

nost hlásit kontakty, protože to se neděje.

Otázkou je, zda jsme toho schopni, při vědomí

fungování příslušných orgánů aúnavě

inedůvěřivosti občanů, dosáhnout.

Ovšem my jsme svědky jakéhosi protaho-

vaného lockdownu, který společnost

povšech stránkách dost vyčerpává.

Kromě jedné misky vah, nakteré je ten tvrdý

lockdown, je druhá ananí leží fungování

společnosti jako takové, jednotlivých lidí

sindividuálními osudy. V některých situacích

lidé, kterým je třeba 90 let, vlastně rádi „položí

svůj život“ zato, aby se viděli svnoučaty. Bude

šťastný ten člověk, který umře vkolektivu své

rodiny, nebo senior, který bude půl roku nebo

rok zavřený osamotě? Toto jsou důležité

otázky, zcivilizačního pohledu vlastně

nejdůležitější. Těžko se ale vejdou douniver-

zálních předpisů! No apak tu jsou, ato si

nebudeme zastírat, ekonomické zájmy, které

politika musí brát vpotaz. Ekonomika je nutný

nástroj pro boj sinfekcí, nejen fungující

kritická infrastruktura. Adotřetice je tady

zásadní okolnost, že žijeme vesvětě, kde se

udělalo tolik chyb aepidemie je tak zpolitizo-

vaná, že lidé nevěří tomu, co říkají ti „nahoře“.

Takže byste byl zastánce toho, aby epi-

demii korigovali vědci místo politiků, jak je

tomu třeba veŠvédsku?

VeSkandinávii je demokracie naúplně jiné

úrovni anezávislí vědci jsou tam těmi, kteří

přicházejí srelevantními apolitiky následně

přijímanými řešeními. Ti jsou navíc odzačátku

vedeni ktomu komunikovat vědu sveřejností.

Předstupují pak před obrazovky avysvětlují

lidem, jak se věci mají, jsou schopni přijímané

strategie obhájit. Totéž ale platí vNěmecku,

kde mají Kochův institut, což je vysoce kvalitní

nezávislá instituce, která je placená odtoho,

aby kromě skvělé vědy řešila tyto problémy.

Jaká je cesta ven ztohoto? Očkování?

Myslím, že vývoj současné epidemie ukázal

význam objevu avývoje různých způsobů

očkování (anutno dodat iantibiotik), který

přepsal fungování medicíny. Máme dlouho-

dobou zkušenost, že očkování funguje, máme

spoustu důkazů, že vakcinace je pro kolektivní

imunitu azabrzdění infekce vysoce funkční.

Myslím si, že ochota kočkování je dokonce

vyšší, než by se zdálo zprůzkumů veřejného

mínění.

Je to tím, že jsou naústupu fake news

ohledně očkování?

Myslím, že nejsou naústupu, ale jsou

válcovány reálným nebezpečím, které tady je.

Mimochodem, já se zapojil doanti fake news

tím, že se mi podařilo získat zbyteček

nevyočkované vakcíny nadně lahvičky a dal

funkčnímu propojení jednotlivých „ozbroje-

ných složek“. Avpřípadě covidu se ukazuje,

že ti lidé, kteří mají vyváženou protilátkovou

abuněčnou imunitní odpověď, nemají

typicky vážné příznaky.

Což je vlastně princip, který jde ale proti

očkování?

Ano, vpřípadě očkovací látky se hraje naco

nejsilnější protilátkovou odpověď. Ale ono to

jednu logiku má. Zatvorbu avurčitém smyslu

výchovu T-lymfocytů odpovídá brzlík. Ajak

stárneme, tak se jeho funkce oslabuje

azejména ustarších lidí se natzv. buněčnou

imunitní odpověď nemůžeme plně spoleh-

nout. Proto má očkování velký smysl, ajak

jsem již zmínil, hlavně utěch starších.

Imunologické stáří se ale začíná lámat někdy

brzy popadesátce.

Necháte se očkovat?

Covid jsem prodělal, což beru jako tu nejlepší

imunizaci. Měl jsem mírné až střední příznaky,

což beru vtuto chvíli jako doklad toho, že se

do„války“ sinfekcí zapojilo široké spektrum

buněk amolekul. Samozřejmě že mne zajímají

detaily včetně množství zmíněných neutrali-

začních protilátek. Moc rád bych samozřejmě

věděl, jak jsem natom sbuněčnou imunitou.

Ztoho, co mi ale napovídá má imunologická

intuice, sočkováním nemusím úplně spěchat.

Existuje ale řada okolností, kdy by někdo jako

já měl být očkován. To bych ale nechal

odborníkům – lékařům aklinickým imuno-

logům, aby určili přesně ty ohrožené,

ukterých má očkování po prodělané infekci

smysl. Vmém případě, při nedostatku

očkovacích látek, by očkování vtuto chvíli

(2 měsíce poprodělaném Covid-19) bylo

plýtváním vzácné dávky.

Aco byste lidem poradil, jak se vypořádat

srizikem nákazy?

Jsem imunolog, ale pocházející zúplně jiného

zemědělského prostředí – cítím se vpodstatě

jako statkářský synek. Možná iproto se snažím

dělat věci co nejvíc přirozeně. Jako lidé jsme

se vyvinuli vesvětě, kdy měl člověk občas

hlad, neměl čepici nebo teplé ponožky abyl

stále venku nasluníčku. Co bych možná

zdůraznil je otužování apozitivní myšlení,

akde je zdravý duch, je velká šance nazdravé

tělo. Asamozřejmě je důležitý pohyb. Vědci

před několika týdny potvrdili adodali jasné

vysvětlení toho, co intuitivně víme – že

mechanická zátěž kostí – pohyb – aktivuje

krvetvorbu a funkčnost imunitního systému.

Rok se teď příliš nehýbeme…

Mám pocit, že současná situace paradoxně

vede lidi knormálnosti, že netráví víkendy

vnákupních centrech, ale jdou se projít nebo

zaběhat do lesa, ikdyž to není jednoduché,

vzhledem komezením.

Ale pak jsou lidé, kteří se bojí kvůli covidu

opustit byt.

Ano, anení možné je jakkoli soudit. Všichni

máme ze svého okolí informace okonkrét-

ních případech, včetně těch tragických. Navíc

všichni „hrajeme“ tu již zmíněnou individu-

ální „ruskou ruletu“. Nemusí to dopadnout

tak jako vpřípadě mého tatínka, který se

nakazil covidem vnemocnici při hospitalizaci

kvůli kardiologickým problémům. Jako

správný aktivní „sedlák“ to v93 letech

překonal skoro nejlépe ze všech pacientů

kovidária azdá se, že nemá žádné kompli-

kace. To ale nemusí být (ajak dobře víme,

není) pravidlem.

PTALA SE: JE

ho pod elektronový mikroskop. Adíval jsem

se, jestli jsou tam údajné elektronické čipy

abuňky lidských zárodků.

A?

Samozřejmě nebyly. (smích)

Jak tedy fungují vakcíny?

Přístupů, jak aktivovat imunitní odpověď proti

viru, je celá řada. Virus se např. izoluje,

„ochočí“ – anásledně pustí dotěla scílem

vytvořit imunitní odpověď. To je přístup, který

byl tradiční, podobnou věc dělal Pasteur

vpřípadě očkování proti vzteklině

Ato se bavíme oživém viru.

Ano, oživém viru. Představme si imunitní

systém jako ozbrojené síly nějakého státu,kde

jsou letectvo ipěchota, různé typy specializo-

vaných buněk amolekul. Když přijde přirozená

infekce, je zahájen „globální“ konikt, doboje

proti ní se zapojí celá řada koordinovaných

systémů. Tělo si během infekce vyškolí i

speciality přímo nakonkrétního nepřítele

– to se týká takzvané adaptabilní imunity

(T- aB-lymfocytů). Vakcíny se snaží lépe nebo

hůře napodobovat přirozenou infekci.

OdPasteura ale se mnohé změnilo.

Vakcinologie zažila obrovský vývoj anejvětší

tlak je vsoučasnosti snaha minimalizovat

vedlejší příznaky. Když ale mluvíme oimuno-

logii – bavíme se odisciplíně, vníž jsme každý

individuum. Jak různě vypadáme navenek, tak

různí jsme iuvnitř včetně funkčního nastavení

imunitní odpovědi. Klíčové je, jaké imunologické

konikty spatogeny jsme zaživot sami

vybojovali, jak moc jsme si např. nechali pomoct

medicínou. Vůči konkrétnímu patogenu jsme

buď ozbrojeni, nebo ne. Jako obyvatelé

civilizovaného světa omezujeme svůj kontakt

smikroby. Řada znás tudíž nemá plnohodnotně

vytrénovanou imunitu, nemá např. patřičně

vybalancovanou T-buněčnou aprotilátkovou

(B-buněčnou) imunitu. Nárůst alergií, které

vtakové míře neznali naši rodiče aprarodiče, je

vysvětlován mj. absencí setkávání se snormál-

ními patogeny vdětství, což vede ktomu, že se

buňky nenaučí správně bojovat, možná přesněji

nedojde kpatřičnému vyzbrojení aoptimálnímu

Profesor Jan Černý studentům kromě přednášek omolekulární biologii agenetice představuje svět pod elektronovým mikroskopem.

Prostřednictvím facebookové stránky Histologie/Histology-Přírodovědecká fakulta připravuje studentům také „biologické omalovánky“. Několikrát

zvětšené buňky mají kolorovat vrůzných programech. Vznikají abstraktní obrázky zmikrosvěta, který vsoučasnosti řídí naše životy.

Epidemie ukázala, že očkování aantibiotika jsou velké vynálezy

Jan Černý vystudoval naPřírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vPraze vroce

1993 obor molekulární biologie agenetika. Během doktorského studia (1994–1998)

naPřF UK vPraze (obor imunologie) se vlaboratoři prof.Václava Hořejšího (Ústav

molekulární genetiky) věnoval studiu membránových mikrodomén. Dnes se zabývá

zkoumáním funkce buněk prezentujících antigen, přenosem mikrobioty těmito

buňkami, dále studiem biologických aktivit sekundárních metabolitů bakterií ahub.

Působí naPřírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

FOTO: TIN