Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13

ČÍSLO 8 – SRPEN 2022

VÝLETY DOHISTORIE

VÝROČÍ MĚSÍCE SRPNA

1. 8. 1887

Před 135 lety zemřel Jan Krejčí

(1825–1887), geolog, pedagog,

politik

5. 8. 1852

Před 170 lety zemřel František

Ladislav Čelakovský (1799–1852),

básník, spisovatel, překladatel,

představitel národního obrození

6. 8. 1907

Před 115 lety se narodila

Anna Hostomská (1907–1995),

spisovatelka, redaktorka,

propagátorka klasické hudby

8. 8. 1972

Před 50 lety zemřel Jaroslav

Otčenášek (1909–1972), malíř,

pedagog

9. 8. 1887

Před 135 lety zemřel Václav Štulc

(1814–1887), vyšehradský probošt,

spisovatel, vlastenec

19. 8. 1997

Před 25 lety zemřel Petr Novák

(1945–1997), populární zpěvák

20. 8. 1982

Před 40 lety zemřel Václav Voska

(1918–1982), herec, dabér

26. 8. 1942

Před 80 lety zemřela Irena

Bernášková (1904–1942), novinářka,

představitelka protinacistického

odboje

ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ/VYROCI

„Zrostlin vokolí pražském jsou dle úředního výnosu chráněny

zvláště: kandík (psí zub), lýkovec, jalovec, bělozářka, bledule,

kosatec, vemeník, líska, koniklec, dymnivka adřín. Poněvadž

naplnění tohoto nařízení nikdo nedozírá, trhají se nejen tyto

rostliny, ale rostliny vůbec, všude plnýma rukama.“

Dnes zHavlíčkových sadů

„I

vnašich sadech naříká se naspo-

jení sPrahou. Právem! Neboť byly

předtím naše parky vlivem války

zchudlé, jsou dnes nedostatkem péče

matičky Prahy zcela namizině.“ Králov-

ským Vinohradům byl navíc pro rok

1922 značně seškrtán rozpočet

naúdržbu zeleně: „Jiné roky byly naše

sady již jak tak vypraveny; navezen

písek, vysázeny květiny, umístěny nově

nalakované lavice. Dnes není písku, není

květin, není nových lavic avnašich zá-

sobních zahradách kryjí se rostliny

místo okny starými prkny! Důvodně

tedy stěžují si nejen naši penzisté, že

Velká Praha nepřinesla ani potéto

stránce očekávaného požehnání.“

Ovšem ipřes tuto mizérii místní noviny

ocenily práci vinohradských zahradníků:

„Vinohradské sady rozvily se letos nebý-

vale. Všecko kvete téměř současně. Naši

městští zahradníci jsou čaroději, do-

vedou-li zničeho, které nám dává ma-

tička Praha, vykouzliti tolik nepopsatel-

ných půvabů.“ Hojně navštěvované

Havlíčkovy sady získaly vlétě 1922

novu atrakci: „Neptunova jeskyně

vHavlíčkových sadech proměněna

byla letos vjakousi restauraci. Že

nasvoji škodu, poznáte naprvní

pohled. Neptun – ahostinské zařízení

svelkými křiklavými plakáty likérů

asódovek!“

Někteří návštěvníci však nemířili

doGrébovky pouze nasklenku sodovky.

Zvláště mládež se vsadech často zdržo-

vala zjistých důvodů déle, než povo-

loval návštěvnický řád: „Vevinohrad-

ských sadech nesmí se prodlévat

podesáté hodině noční. Kdo jest při-

stižen, musí zaplatiti namístě pokutu

2 Kč. Nařízení toto namířeno jest nejvíce

proti parkovým milencům, kteří vnašich

sadech páší skutečně nejpustší alotria.“

Zdá se, že dohled nad mravností mlá-

deže mohl představovat pro parkové

hlídače vítané přilepšení: „Praktickým

však zákrok není, neboť zkušenosti učí,

že přistižený kavalír rád zaplatí zasebe

isvoji partnerku třeba desetkrát 2 Kč,

jen může-li stráviti noc vsadě.“ Noviny

navrhovaly zpřísnit postih nezbedných

návštěvníků: „Neopustí-li milenci ani

popokutování sad, předejte je policejní

stráži!“

VHavlíčkových sadech, mimo jiné

vGröbeho vile, sídlily již oddob monar-

chie také vysokoškolské instituce. Některé

zústavů svému okolí poněkud ztrpčovaly

život: „Navinohradský zvěrolékařský ústav

NaKozačce, stěžuje si nám okolní obyvatel-

stvo. Pokusní psi vyjí askučí dnem inocí.

Mimoto zamořuje ústav své okolí otravným

zápachem při spalování zdechlin. Ústav měl

by býti zvnitřní Prahy odstraněn daleko

naobvod.“

Vtéto době přestávala stačit kapacita

přednáškových místností. Obec ale odmítla

vysoké škole poskytnout další prostory: „Po-

sluchárny zemědělského odboru české vy-

soké školy technické vHavlíčkových sadech

jsou nepostačitelné. Spolek posluchačů po-

žádal proto městskou radu zdejší zapřidě-

lení místností vbývalé vinárně. Městská

rada prohlásila, že ač chápe důvodnost po-

žadavku, nelze mu vyhověti, poněvadž vbu-

dově již žádných získatelných místností

není. Část přeměněna nabyty, část připadla

nájmem zdejšímu vinařství.“ Anazávěr na-

léhavá výzva: „Obnovte ukazovací tabulky

snápisem Havlíčkovy sady, naplynových

svítilnách, rzí sežraných anečitelných! Již

ohled naumělecké výstavy, vHavlíčkových

sadech pořádané, toho vyžaduje.“

MICHAL FRANKL

Pozn. autora: Citace zdobového tisku pochází

zperiodika „Vinohradské listy“, které je sou-

částí fondů Národní knihovny České republiky.

J

ednu takovou má inaše Praha 2. Vede

vúseku odVyšehradského tunelu, přes

Výtoň apod mosty Palackého aJiráskovým

kostrovu Žofínu odélce jednoho kilometru.

Je to nejrušnější anejživější pražská náplavka.

První její kamenné části byly vybudovány

vroce 1875 uJiráskova náměstí. Pak projektanti

astavaři postupovali dál, rozkotali Moráň, po-

stupovali podél břehu proti proudu Vltavy, aby

odklízeli před sebou staré plavecké haraburdí,

ohrady, rampy, plavecké domy, které postaletí

rýsovaly siluetu obce Podskalí. Ve20. letech

20. století bylo hotovo, nové činžovní domy,

nové tramvajové koleje, nová náplavka.

Při budování nových kamenných nábřeží

bylo rozhodnuto, že se vyjde vstříc majitelům

povoznictví, abyl vybudován uPalackého

mostu brod pro koně vdélce 50 m. Plaveckou

dráhu oddělovalo řetězové zábradlí odtoku

řeky. Bylo to koňské koupadlo, které přibližu-

jeme na fotograi. Vdobě vzniku tohoto

koňského koupadla převládal vPraze naulicích

koňský provoz. Koňské omnibusy, akry afor-

manské vozy se tehdy pletly docest prvním au-

tomobilům aelektrickým tramvajím.

Když koně vládli pražským ulicím…

PSALO SE PŘED STO LETY

Odsrpnové okupace uběhlo již 54 let

Každý ví, co ten osudný den dělal akde byl. Každý zobyvatel tehdejšího Československa ale 21. srpen

1968 prožíval jinak. Vtomto měsíci si připomeneme již 54 let ode dne, kdy vojska Varšavské smlouvy

překročila hranice naší země azahájila okupaci Československa.

P

amátku všech, kteří padli během srpnových dní 1968, si tradičně

připomeneme před budovou Rozhlasu naVinohradské třídě. Tedy

namístě, odkud zhruba dvě hodiny popůlnoci 21. srpna 1968 zazněla

zrozhlasových přijímačů první zpráva, které zpočátku nikdo nechtěl

uvěřit. Opár hodin později dorazily kbudově Rozhlasu tanky aozý-

vala se střelba. Rozhlas ale pokračoval vevysílání zpráv, nabádal lidi

kopatrnosti apouštěl československou státní hymnu. Historici vpo-

sledních letech upřesnili, že vdůsledku okupace dokonce roku1968

zemřelo 137 Čechů aSlováků. Během celého pobytu okupačních vojsk

naúzemí Československa zahynulo více než 400 lidí.

RED

Akdy jel poPraze naposledy pravidelně po-

užívaný koňský povoz? Poslední jízda koňské

tramvaje se uskutečnila 12. května 1905

nalince zKřížovnického náměstí přes Karlův

most naMalostranské náměstí. Ale kdy

Prahou přejel poslední zásobovací koňský

povoz, to nevíme. Surčitostí mohu napsat, že

jel ještě vlétě roku 1971. Bylo to oprázdni-

nách ajá chodil jeden týden naobědy doAu-

tomatu Beránek naTylově náměstí (pamětníci

vědí, že to byla jedna znejlepších pražských

samoobslužních jídelen). Hnedprvní den jsem

zaslechl neskutečný zvuk, klapot podkov

poasfaltu adláždění. Koňské povozy jsem na-

posledy viděl někdy koncem 60. let naven-

kově. Anajednou tady Rumunskou ulicí jely

zasebou dva povozy, dva zeleně natřené

prázdné valníky sčernými koly avkaždém

čele dva hnědí koně. Nad jejich hlavami prás-

kali nakozlíku kočí bičem, aby rychle přejeli

tramvajové koleje vBělehradské ulici. Druhý

den se to opakovalo. Kam vtuto dobu pravi-

delně jezdili, netuším, ale byli to poslední

koně vpravidelné dopravě, které jsem

vPraze viděl.

JAN DVOŘÁK

Příruční slovník naučný nám říká, že náplavka je podbřežní rampa

umožňující příjezd ktoku.