Strana 5
5
ČÍSLO 8 – SRPEN 2022
ŽIJÍ MEZI NÁMI
N
asvětě je rád anaVinohradech,
kde žije už 41 let, je mu dobře.
Ani včtyřiaosmdesáti letech ho
smysl pro humor neopouští. Asi se
sním už narodil, jako kluk prý býval
bavič třídy. Někdy je ale těžké
rozeznat, kdy mluví vážně. „Támhle
nastěně, to nejsem já, to je Picasso,“
řekne například ausmívá se při tom,
jenže on se vlastně usmívá pořád.
Při bližším rozhovoru vyjde najevo,
že to není originál díla slavného
Picassa, ale Benetkův obraz
inspirovaný Picassem. „Picasso je
absolutní špička, je to můj vzor,
Picasso je Picasso,“ vyznává se
zrespektu kešpanělskému géniovi
ainspiraci kubismem. „Ahned
potom Leonardo da Vinci, zejména
pro jeho všestrannost. Leonardo, to
není jen krása, ale imyšlenka,“
dodává vzápětí avysvětluje, proč ho
tak zaujaly obrazy akresby, ale
ivynálezy renesančního myslitele,
umělce avynálezce. „Býval jsem
elektroprojektant, špičkový
projektant. Projektoval jsem závod
Spolana Neratovice, stál jsem
uzrodu elektrizace českých drah,
první napájecí aspínací stanice se
dělaly podle mých projektů. Kdyby
knám vsrpnu 1968 nevtrhla vojska
Varšavské smlouvy, asi bych dělal
projektanta dál, bavilo mě to, ale
stejně bych maloval,“ líčí okolnosti,
které mu fatálně změnily život.
Okupace Československa vroce
1968 pro něj znamenala životní
zvrat. Veřejně ji odsuzoval, napsal
otom několik textů avyjadřoval
se kriticky vmédiích, nakreslil
nato téma několik plakátů, kdy
využil zlidovělý slogan Běž domů,
Ivane, čeká tě Nataša! zpísně
Dobře míněná rada Jaromíra
Vomáčky. Když ho bolševik začal
šikanovat, dal výpověď vzaměst-
nání. Stáhl se doústraní, dnes by
se řeklo, že odešel na „otcovskou
dovolenou“, staral se odcerku
avydělávala manželka Helena.
Dnes Karel Benetka nejraději
sedává vhoupacímkřesle, které
dostala jako dárek odstudentů při
maturitním večírku. Nepřízeň
osudu manželství posílila. „Nikdy
jsem toho nelitoval, že jsem se
vyslovil proti okupaci. Nebál jsem
se, uvýslechu jsem byl jen jednou,
ale štvalo mě, jaká to byla doba,
kdy lidé nahlas nesměli beztrestně
říkat, co si myslí. Mám rád
svobodu avolnost. Jsme přece
lidé, ane dav, který jen plní
příkazy,“ vzpomíná nadobu, která
mu byla proti srsti.
Vté době se ještě víc upnul
kmalování. Jeho byt je jako galerie,
žádné krajinomalby tu ale nena-
jdete. Provádí mě tou galerií,
zjednoho pokoje je ateliér, obrazy
visí vkaždé místnosti. Při pohledu
naně ožívá: „Tohle je mladý obraz.
Nepoznáváte Tančící dům?“ Zmoklé
nahotinky vloďce naVltavě apták
schovaný pod deštníkem, to je zase
vzpomínka napovodně 2002.
Plátna nazvaná Number 1
aNumber 5 jsou památeční – po-
slední zpětadvaceticiferné číselné
řady, která odstartovala prodej jeho
obrazů. Vtěch je vliv kubismu
patrný. Namnohých dílech je
krásná žena – jeho vlastní, cizí,
lmová hvězda Lola (Lolobrigida).
Maluje je zpaměti, nikdo mu
nesedává modelem. Vlastně
modelkou, protože nikdy naplátně
nenamaloval muže.
Nastojanu je iteď napnuté
plátno, nic naněm zatím není, aco
tam vznikne, neví ani on sám.
Zásadně si nepřipravuje předem, co
bude malovat. Prostě začne. Začne,
auž nepřestane. „Umění je neucho-
pitelné jako vítr, apřitom tak
potřebné jako vítr. Bez umění abez
větru bychom se udusili všedivém
smogu vyvěrajícím znaší vlastní
tuposti,“ říká. Ovlivnil ho expresioni-
smus, kubismus, op-art inaivismus.
V90. letech si prošel magickým
Modrým obdobím. Modrá ho
fascinuje. „Modré je moře anebe,
modrá je sen, modrá je nekonečno.“
Snít se Karel Benetka naučil už
vdětství, fantazie dělala svět
krásnějším. „Oba mí rodiče byli
sirotci, vzimě bylo uhlí málo, své
Karel Benetka: Nikdy jsem nelitoval, že jsem odsoudil srpnovou okupaci
KAREL BENETKA
Známý malíř, grak, ilustrátor akarikaturista, čestný občan Prahy 2, žije naVinohradech. Původní profesí je projektant elektro
– vystudoval Vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou aStřední grackou školu Václava Hollara vPraze. Poroce 1968 byl
zpolitických důvodů nucen opustit povolání. Odté doby je už jen svobodným umělcem. Od60. let 20. století publikoval
včasopisech, ilustroval řadu učebnic aknih. Vjeho tvorbě najdete ikreslený humor, jeho pajduláci jsou nezaměnitelní –
možná směšní, ale nikdy ne pranýřovaní zasvé lidské slabůstky. Se svými obrazy se pravidelně zúčastňuje Salonu výtvarníků
pro Konto Bariéry napodporu handicapovaných. Vroce 2019 spočítal, že olejů aakvarelů už namaloval 538. Atvoří dál. Je
členem skupiny Nezávislí. Píše básničky, povídky apohádky.
Vevinohradském bytě vetřetím patře domu vKorunní ulici je nejméně stovka štětců vykukujících ven zrůzných stojanů ahrnečků. Všechny
obmalované. Obrazů je tu ještě víc. Jsou všude: nastěnách, nazemi, malířském stojanu. Nikdo nemůže pochybovat otom, že tu žije malíř. Ale čestný
občan Prahy 2 Karel Benetka je také grak, ilustrátor, autor kresleného humoru stypicky benetkovskými pajduláky aspisovatel.
Stoletá voda
Přišla knám stoletá voda, taková stařičká voda,
ale jakou měla ještě sílu!
Ach, kde jsou ty mladé vody, svěží anadějné, odvážné, dychtivé, hravé?
Kde jsou ty vody, jiskřivé, vláčné idravé, rozmarné, chlípné ictnostné,
vtipné abezstarostné?
Jednoho dne přijde stará voda abere všechno.
Karel Benetka
první tepláky jsem dostal až vosmi
letech, doté doby jsem je nosil
posestře, udomku nalouce vLibiši
uNeratovic jsme měli čtyři králíky
ačtyři slepice. Pak nastalo období
neustálého stěhování, táta byl jako
mistr přesného strojírenství
přesunován dopohraničí, aby tam
oživil opuštěné továrny. Nebyli jsme
bohatí, atak vás možná překvapí, že
pokaždé volím pravici. Nikdy jsem
nebyl levicového smýšlení, nesdílel
jsem představu, že všechno má
patřit všem.“
Jaký je čestný občan Prahy 2
Karel Benetka vsoukromí? „Manžel
je velmi upřímný člověk, čestný, ale
také tvrdohlavý,“ říká Helena
Benetková. Co považuje sám
Benetka zasvůj největší úspěch?
„Že jsem to všechno přežil.“ Tahle la-
pidární věta naznačuje, že život
Karla Benetky nebyl vždy jedno-
duchý. Přesto zůstal věčným
optimistou ajemným humoristou.
Anikdy nelitoval, že odsouzením
srpnové okupace se jeho život
dostal najinou kolej.
KLA