Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

ČÍSLO 9 – ZÁŘÍ 2022

VÝLETY DOHISTORIE

VÝROČÍ MĚSÍCE ZÁŘÍ

5. 9. 1942

Před 80 lety byli nacisty popraveni

další pravoslavní duchovní Alois

Václav Čikl (1900–1942), Vladimír

Petřek (1908–1942)

5. 9. 1942

Před 80 lety zemřel František Roith

(1877–1942), architekt

9. 9. 1912

Před 110 lety zemřel Jaroslav Vrch-

lický (1853–1912), básník aspisovatel

10. 9. 1892

Před 130 lety se narodil Václav Ko-

pecký (1892–1981), architekt

10. 9. 1942

Před 80 lety zemřel vkoncentračním

táboře Arnošt Vykoukal (1879–1942),

opat emauzského kláštera

12. 9. 1822

Před 200 lety se narodil Jindřich

Fügner (1822–1865), podnikatel,

spoluzakladatel Sokola

14. 9. 1937

Před 85 lety zemřel Tomáš Garrigue

Masaryk (1850–1937), lozof, první

prezident ČSR

17. 9. 1832

Před 190 lety se narodil Miroslav Tyrš

(1832–1884), historik umění, spoluza-

kladatel Sokola

17. 9. 1897

Před 125 lety zemřel Vojtěch Ignác

Ullmann (1822–1897), architekt

23. 9. 1997

Před 25 lety zemřel Rudolf Rokl

(1941–1997), klavírista, skladatel,

čestný občan Prahy 2

ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ/VYROCI

Josef Demin se narodil vPodještědí roku 1851. Jeho starší bratr založil restauraci vPraze aJosef jej brzy

následoval, aby se naučil řemeslu . Projel Evropu, ponávratu pracoval vhotelu UČerného koně, kde se

ubytovávala evropská smetánka, nebo jako vrchní číšník vrestauraci uMasarykova nádraží.

Před 125 lety zemřel Josef Demin, kavárna nese jeho jméno dodnes

Součástí severní hranice mezi

městskou částí Praha 2

aměstskou částí Praha 1 se

stala Lazarská ulice, spojující

Vodičkovu ulici se Spálenou.

Její jižní část patří kPraze 2,

severní kPraze 1.

souvislosti se sousedním Dobytčím

trhem (dnešním Karlovým náměstím)

se toto místo (tehdy ještě bez mohutné

soudní budovy) nazývalo Dolejšek Do-

bytčího trhu. Během19. století se použí-

valo spíše jméno Masný trh, neboť až

doroku 1898 přicházeli Pražané naku-

povat dozdejších Masných krámů, zalo-

žených již vestředověku. Současné po-

jmenování Lazarské ulice, používané

od2. poloviny 19. století, se stalo pa-

mátkou našpitál skaplí sv. Lazara, po-

prvé písemně připomínanou kroku 1281.

Kostelík odstředověku jako svou ce-

chovní svatyni využívali pražští řezníci.

Když pojosefínských reformách přestal

objekt sloužit náboženským účelům, řez-

níci si jej odkoupili opět pro cechovní

účely. Zpracovatelé aprodejci masa

vsousedství Masných krámů provozovali

také jatka aobývali blízké okolí Lazarské,

například ulice Školskou (tehdy Velkou

Řeznickou) aŘeznickou (tehdy Malou

Řeznickou). Bývalý špitál skostelíkem

SRPNOVÁ PIETA

Před 54 lety se naVinohradské ulici ozývala

střelba amířily sem sovětské tanky. Před

budovou Rozhlasu se 21. srpna konal tra-

diční pietní akt napamátku všech, kteří

padli při okupaci Československa vojsky

zemí Varšavské smlouvy. Zaradnici Prahy 2

se zúčastnila starostka Alexandra Udženija,

mezi vrcholnými představiteli politického

života byl ipremiér Petr Fiala aministryně

obrany Jana Černochová.

LAZARSKÁ

OPŮVODU NÁZVŮ ULIC

sv. Lazara iMasné krámy musely nazačátku

20. století ustoupit budování trestního

soudu.

Lazarská ulice se stala pojmem pro lidi využí-

vající vnoci městskou hromadnou dopravu,

neboť nakřižovatce se Spálenou ulicí vznikl nej-

významnější přestupní uzel noční tramvajové

dopravy. Zvláště v90. letech 20. století se proto

oLazarské ulici mluvilo také jako o„Opilecké“,

případně se používala ještě ostřejší slova. Vozy

elektrické dráhy se tu potkávají tak, aby bylo

možné dobře přestoupit akaždou celou čtvrt-

hodinu se rozjet některým ze tří hlavních směrů.

Nazastávku Lazarská zajíždí (mimo období

výluk) 9 linek, ato 4 až 6 minut před pláno-

vaným odjezdem. Soupravy se rozjedou až poté,

co přihlížející dispečer Dopravních podniků hl.

m. Prahy vydá řídícímu počítači pokyn. Několik

metrů odtud, vMyslíkově ulici, čekával doroku

2005 záložní vůz, který by případně některou

ztramvají nahradil. Noční linky se poprvé obje-

vily vlistopadu 1942, centrální přestupní bod

měly uHybernského nádraží abyly označeny

písmeny odAdoF. Poválce se systém upravil:

vnoci jezdily vdelších intervalech některé denní

linky. Dosoučasné podoby se noční tramvajová

doprava vPraze reformovala vlistopadu 1985,

kdy vnoci začaly tramvaje vyjíždět pod čísly

od51 do58 (dnes 90 až 99).

JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK

ne 14. listopadu 1886 otevřel první

vlastní podnik, kavárnu spivnicí naVino-

hradech vdomě čp. 386 – slavná Demínka

ožila. „Měl praxi, vkus ipeníze,“ napsal oněm

spisovatel Adolf Branald. „Zařídil kavárnu

vnóbl vídeňském stylu, mramorové stolky, sa-

lonek pro taroky, salonek pro šachy… prostě

luxus.“ Sedávali tu lidé jako Svatopluk Čech,

Marold, Kvapil… Anarchistickou tradici tu za-

kládali J. V. Frič, S. K. Neumann aFráňa Šrámek,

zatímco Masaryk tu spřáteli vymýšlel revue

Naše doba. Název tu získala AC Sparta.

Josef Demin byl vlastenec, přispěl nastavbu

kostela sv. Ludmily ajeho sebevědomí rostlo.

Roku 1895 postavil další restauraci naNárodo-

pisné výstavě, dechberoucí budovu UČeské

koruny dle návrhu arch. Josefa Fanty. Návštěv-

níci tu napurpurové podušce viděli ikopii

svatováclavské koruny ozařovanou barevnými

světly.

Restaurace sklidila samou chválu, ale ná-

vštěvnost byla slabá, Demina přivedla napo-

kraj krachu, aproto nakonec neudržel ani ka-

várnu naVinohradech. Přestože zkusil rozjet

ještě dva podniky, nedařilo se mu avýbavu

posledního hostince mu musel zapůjčit pl-

zeňský pivovar. Nahraně chudoby propadal

dodepresí, až jej 5. června 1897 zastihla smrt.

Matrika oúmrtí ani ne padesátiletého restau-

ratéra říká: „záchvatem srdečním nepředví-

daně anáhle zemřel nebyv zaopatřen“.

Přes smutný závěr života se stal Josef Demin

ikonou. Vždyť svou Demínku vedl jen deset

let, apřesto restaurace dodnes nese jeho

jméno.

LUKÁŠ BERNÝ, SPISOVATEL APUBLICISTA

Noviny Prahy 2