Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13

ČÍSLO 11– LISTOPAD 2022

VÝLETY DOHISTORIE

VÝROČÍ MĚSÍCE

LISTOPADU

13. 11. 1912

Před 110 lety zemřela

Teréza Nováková

(1853–1912), spisovatelka

18. 11. 1852

Před 170 lety se narodil

Mikoláš Aleš (1852–1913),

malíř, kreslíř, první předseda

spolku Mánes

18. 11. 1847

Před 175 lety se narodila

Eliška Krásnohorská

(1847–1923), spisovatelka,

básnířka

21. 11. 1987

Před 35 lety zemřel Ivan

Jandl (1937–1987), herec,

držitel dětského Oscara

21. 11. 1347

Před 675 lety byl Karlem IV.

založen klášter Benediktýnů

NaSlovanech

23. 11. 1792

Před 230 lety se narodil

Václav Kliment Klicpera

(1792–1859),

dramatik, spisovatel

23. 11. 1942

Před 80 lety se narodil

Jiří Stivín, hudebník,

multiinstrumentalista

24. 11. 1907

Před 115 lety bylo

slavnostně otevřeno

Městské divadlo

Královských Vinohrad

24. 11. 1942

Před 80 lety zemřel

Bohumil Kafka (1878–1942),

sochař

26. 11. 2007

Před 15 lety zemřel

Václav Tošovský (1912–2007),

lékař, dětský chirurg,

spisovatel

26. 11. 2007

Před 15 lety zemřel

Jaroslav Skála (1916–2007),

lékař, legendární bojovník

proti alkoholismu

29. 11. 2017

Před 5 lety zemřel

Tomáš Ježek

(1940–2017), ekonom,

politik

ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ/VYROCI

„Proč je natramvaji neustále nedostatek drobných? Protože prý, tak tvrdí kde kdo, průvodčí

přenechávají drobné všemožným podnikům zaodměnu. Správa elektrických drah měla by vyšetřiti

co je napověsti pravdy azavésti pořádek.“

Dnes

otramvajích

J

ejí pozemky se rozkládaly nad údolím Botiče ado-

sahovaly až někam kdnešní Bruselské ulici. Pomi-

stru Brikcím náleželi mezi majitele Zvonařky například

Pachtové zRájova, hrabě Josef Emanuel Canal apoté

baron Jakub Wimmer. Pozůstatky usedlosti musely

ustoupit budování Královských Vinohrad. Vroce 1884

tu začala sloužit vozovna koňské dráhy snázvem Zvo-

nařka, která zahrnovala halu pro vozy astáje pro 160

koní. Pozprovoznění nové elektrické dráhy byla vroce

1904 zbourána. Vroce 1967 tu vzniklo tramvajové ob-

ratiště vpodobě vratného trojúhelníku, který

odkvětna letošního roku opět využívá nostalgická

linka č. 23. Rodina podnikatele Antonína Chmela

vulici odroku 1894 provozovala proslulou továrnu

nauzeniny, produkující masné výrobky až doroku

1983. Zdejší produkt Pražská šunka si získal proslulost

ivzahraničí. Při výrobně uzenin vybudovali manželé

Chmelovi dodnes stojící honosný dům č. 65, upravený

nahotel. Vdomě strávil poslední dny svého života

malíř Luděk Marold (7. 8. 1865 – 1. 12. 1898), což při-

pomíná pamětní deska. Továrník Antonín Chmel před-

časně zemřelého umělce podporoval aten mu

naoplátku vyzdobil jeho honosné obydlí naZvonařce.

JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK

N

oviny měly natramvajové

průvodčí vskutku spadeno.

Zaměstnancům elektrických drah

byly kromě jiného vytýkány také

jazykové nedostatky: „Tramvajoví

průvodčí měli by býti vedením

podniku poučeni osprávných ná-

zvech ulic anáměstí. Není hanbou,

slyšíte-li průvodčího, Čecha, volati:

Komenské náměstí. Nebo upozor-

ňovati: Přestupte si veVodičkové

ulici? Čteme-li natramvajích

auvnitř vozů takovou spoustu ne-

českostí, pošlých zpéra správy, ne-

můžeme se diviti, že čistoty jazyka

nedbá ani personál.“

Rovněž očinnosti Elektrických

podniků hlavního města Prahy měl

tehdejší tisk vcelku jasno: „Vše pro

elektrické podniky, nic pro obe-

censtvo. Jest heslem dnešního ve-

dení pražských elektrických pod-

niků.“ Kromě různých šlendriánů

docházelo často kporuchám tram-

vajových vozů. Cestující tak museli

docíle své cesty dojít posvých:

„Kdykoliv jest frekvence největší –

ráno, vpoledne, večer – tj. kdy-

koliv spěchají tisíce občanů aob-

čanek zasvým denním posláním,

nebo zněho, zastaví se provoz pro

nějakou elektrárenskou nehodu.“

Noviny jízlivě pokračovaly: „Chá-

peme, že porucha strojů je při

dnešním ledabylém vedení pod-

niků vždy možna; tato soustavnost

apravidelná periodičnost jest však

něco, co by mělo být stůj, co stůj

vyšetřeno.“ Častým jevem také

bylo značné zpoždění tramvajo-

vých linek. Některé linky, často

právě ty směřující naVinohrady,

nabíraly nasvé trase velké zpož-

dění: „Tramvajové spojení Prahy

sKrál. Vinohrady jedenáctkou

adesítkou jest velmi nedosta-

tečné. Čekáte-li vdolní části Vác-

lavského náměstí uKoruny, vystří-

dají se všecka ostatní čísla dvakrát

itřikrát, než přibatolí se jedna de-

sítka nebo jedenáctka, obyčejně již

přeplněná odPrašné brány.“

Noviny se přimlouvaly ozave-

dení další tramvajové linky, která

by rovněž obsluhovala Vinohrady:

„Což by nebylo možné vésti ještě

nějakou jinou trať knám dotřídy

Jungmannovy nebo postarati se

olepší obsazení provozu?“ Plynu-

lost tramvajového provozu naru-

šovaly vněkterých částech města

nevhodně umístěné zastávky.

Kekolizím tramvají, automobilů

achodců pravidelně docházelo

naPurkyňově náměstí, tedy

dnešním náměstí Míru: „Tramva-

jové stanice natomto náměstí

měly by být decentralisovány.

Sjede-li se čtvero vozů najediném

místě před kostelem, což se děje

ob tu chvíli, vzniká uzel, jenž ruší

pasáž osobní ivozovou.“

Již před 100 lety byly některé

tramvajové zastávky pouze

„naznamení“. Toto opatření však

způsobovalo mnohé těžkosti

azmatky: „Každé divadlo, ito nej-

vzdálenější, hledí si zajistit co nej-

lepší spojení tramvajové. Naše vi-

nohradské divadlo toho nedbá.

Nejdůležitější pražská jeho spojka,

trať č. 10 a11, staví nahlavní diva-

delní stanici Pštroska aBalbínova

jen naznamení. Padesát procent

návštěvnictva divadla bývá zato-

hoto stavu převezeno až kTržnici

nebo opačně kMuseu, neboť

jednak málokdo ví, že se udivadla

nestaví, jednak znamení kzasta-

vení bývá při naplněných vozech

zpravidla nemožno použít.“ Cesto-

vání tramvají si často dokázali

zkazit také sami cestující. Napří-

klad kouřením vtramvajových vo-

zech: „Zákaz kouření vtramvaji zů-

stává stále jen napapíře. Naše

obecenstvo nemůže si vybírati

mezi motorovým vozem, či ku-

řáckým vlečňákem, nýbrž musí na-

stoupiti (žen, dětí, staruch nevyjí-

maje) tam, kam právě lze. Jak

vypadají kuřácká kupé tramvajová,

bědno povídati.“

MICHAL FRANKL

Pozn. autora: Citace zdobového

tisku pochází zperiodika „Vino-

hradské listy“, které je součástí fondů

Národní knihovny České republiky.

OPŮVODU NÁZVŮ ULIC

UZVONAŘKY

Nad Bělehradskou ulicí se vostrém úhlu láme

ulice UZvonařky, která vznikla při výstavbě zdejších

obytných domů napřelomu 80. a90. let 19. století. Vdobě německé okupace

nesla název Cinpergova. Připomínala tak osobnost významného kovářského

azvonařského mistra Brikcího zCimperka (Cinpergu), který ve2. polovině

16. století držel zdejší vinici. Atak není těžké uhodnout, proč místní hospodářská

usedlost získala jméno Zvonařka.

PSALO SE PŘED STO LETY