Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13
ČÍSLO 11– LISTOPAD 2022
VÝLETY DOHISTORIE
ROČÍ MĚSÍCE
LISTOPADU
13. 11. 1912
Před 110 lety zemřela
Teréza Nováková
(1853–1912), spisovatelka
18. 11. 1852
Před 170 lety se narodil
Mikoláš Aleš (1852–1913),
malíř, kreslíř, první předseda
spolku Mánes
18. 11. 1847
Před 175 lety se narodila
Eliška Krásnohorská
(1847–1923), spisovatelka,
básnířka
21. 11. 1987
Před 35 lety zemřel Ivan
Jandl (1937–1987), herec,
držitel dětského Oscara
21. 11. 1347
Před 675 lety byl Karlem IV.
založen klášter Benediktýnů
NaSlovanech
23. 11. 1792
Před 230 lety se narodil
Václav Kliment Klicpera
(1792–1859),
dramatik, spisovatel
23. 11. 1942
Před 80 lety se narodil
Jiří Stivín, hudebník,
multiinstrumentalista
24. 11. 1907
Před 115 lety bylo
slavnostně otevřeno
Městské divadlo
Královských Vinohrad
24. 11. 1942
Před 80 lety zemřel
Bohumil Kafka (1878–1942),
sochař
26. 11. 2007
Před 15 lety zemřel
Václav Tošovský (1912–2007),
lékař, dětský chirurg,
spisovatel
26. 11. 2007
Před 15 lety zemřel
Jaroslav Skála (1916–2007),
lékař, legendární bojovník
proti alkoholismu
29. 11. 2017
Před 5 lety zemřel
Tomáš Ježek
(1940–2017), ekonom,
politik
ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ/VYROCI
„Proč je natramvaji neustále nedostatek drobných? Protože prý, tak tvrdí kde kdo, průvodčí
přenechávají drobné všemožným podnikům zaodměnu. Správa elektrických drah měla by vyšetřiti
co je napověsti pravdy azavésti pořádek.
Dnes
otramvajích
J
ejí pozemky se rozkládaly nad údolím Botiče ado-
sahovaly až někam kdnešní Bruselské ulici. Pomi-
stru Brikcím náleželi mezi majitele Zvonařky například
Pachtové zRájova, hrabě Josef Emanuel Canal apoté
baron Jakub Wimmer. Pozůstatky usedlosti musely
ustoupit budování Královských Vinohrad. Vroce 1884
tu začala sloužit vozovna koňské dráhy snázvem Zvo-
nařka, která zahrnovala halu pro vozy astáje pro 160
koní. Pozprovoznění nové elektrické dráhy byla vroce
1904 zbourána. Vroce 1967 tu vzniklo tramvajové ob-
ratiště vpodobě vratného trojúhelníku, který
odkvětna letošního roku opět využívá nostalgická
linka č. 23. Rodina podnikatele Antonína Chmela
vulici odroku 1894 provozovala proslulou továrnu
nauzeniny, produkující masné výrobky až doroku
1983. Zdejší produkt Pražská šunka si získal proslulost
ivzahraničí. Při výrobně uzenin vybudovali manželé
Chmelovi dodnes stojící honosný dům č. 65, upravený
nahotel. Vdomě strávil poslední dny svého života
malíř Luděk Marold (7. 8. 1865 – 1. 12. 1898), což při-
pomíná pamětní deska. Továrník Antonín Chmel před-
časně zemřelého umělce podporoval aten mu
naoplátku vyzdobil jeho honosné obydlí naZvonařce.
JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK
N
oviny měly natramvajové
průvodčí vskutku spadeno.
Zaměstnancům elektrických drah
byly kromě jiného vytýkány také
jazykové nedostatky: „Tramvajoví
průvodčí měli by býti vedením
podniku poučeni osprávných ná-
zvech ulic anáměstí. Není hanbou,
slyšíte-li průvodčího, Čecha, volati:
Komenské náměstí. Nebo upozor-
ňovati: Přestupte si veVodičkové
ulici? Čteme-li natramvajích
auvnitř vozů takovou spoustu ne-
českostí, pošlých zpéra správy, ne-
můžeme se diviti, že čistoty jazyka
nedbá ani personál.
Rovněž očinnosti Elektrických
podniků hlavního města Prahy měl
tehdejší tisk vcelku jasno: Vše pro
elektrické podniky, nic pro obe-
censtvo. Jest heslem dnešního ve-
dení pražských elektrických pod-
niků.“ Kromě různých šlendriánů
docházelo často kporuchám tram-
vajových vozů. Cestující tak museli
docíle své cesty dojít posvých:
„Kdykoliv jest frekvence největší –
ráno, vpoledne, večer – tj. kdy-
koliv spěchají tisíce občanů aob-
čanek zasvým denním posláním,
nebo zněho, zastaví se provoz pro
nějakou elektrárenskou nehodu.
Noviny jízlivě pokračovaly: „Chá-
peme, že porucha strojů je při
dnešním ledabylém vedení pod-
niků vždy možna; tato soustavnost
apravidelná periodičnost jest však
něco, co by mělo být stůj, co stůj
vyšetřeno.“ Častým jevem také
bylo značné zpoždění tramvajo-
vých linek. Některé linky, často
právě ty směřující naVinohrady,
nabíraly nasvé trase velké zpož-
dění: Tramvajové spojení Prahy
sKrál. Vinohrady jedenáctkou
adesítkou jest velmi nedosta-
tečné. Čekáte-li vdolní části Vác-
lavského náměstí uKoruny, vystří-
dají se všecka ostatní čísla dvakrát
itřikrát, než přibatolí se jedna de-
sítka nebo jedenáctka, obyčejně již
přeplněná odPrašné brány.
Noviny se přimlouvaly ozave-
dení další tramvajové linky, která
by rovněž obsluhovala Vinohrady:
„Což by nebylo možné vésti ještě
nějakou jinou trať knám dotřídy
Jungmannovy nebo postarati se
olepší obsazení provozu?“ Plynu-
lost tramvajového provozu naru-
šovaly vněkterých částech města
nevhodně umístěné zastávky.
Kekolizím tramvají, automobilů
achodců pravidelně docházelo
naPurkyňově náměstí, tedy
dnešním náměstí Míru: Tramva-
jové stanice natomto náměstí
měly by být decentralisovány.
Sjede-li se čtvero vozů najediném
místě před kostelem, což se děje
ob tu chvíli, vzniká uzel, jenž ruší
pasáž osobní ivozovou.
Již před 100 lety byly některé
tramvajové zastávky pouze
„naznamení“. Toto opatření však
způsobovalo mnohé těžkosti
azmatky: „Každé divadlo, ito nej-
vzdálenější, hledí si zajistit co nej-
lepší spojení tramvajové. Naše vi-
nohradské divadlo toho nedbá.
Nejdůležitější pražská jeho spojka,
trať č. 10 a11, staví nahlavní diva-
delní stanici Pštroska aBalbínova
jen naznamení. Padesát procent
návštěvnictva divadla bývá zato-
hoto stavu převezeno až kTržnici
nebo opačně kMuseu, neboť
jednak málokdo ví, že se udivadla
nestaví, jednak znamení kzasta-
vení bývá při naplněných vozech
zpravidla nemožno použít.“ Cesto-
vání tramvají si často dokázali
zkazit také sami cestující. Napří-
klad kouřením vtramvajových vo-
zech: „Zákaz kouření vtramvaji zů-
stává stále jen napapíře. Naše
obecenstvo nemůže si vybírati
mezi motorovým vozem, či ku-
řáckým vlečňákem, nýbrž musí na-
stoupiti (žen, dětí, staruch nevyjí-
maje) tam, kam právě lze. Jak
vypadají kuřácká kupé tramvajová,
bědno povídati.
MICHAL FRANKL
Pozn. autora: Citace zdobového
tisku pochází zperiodika „Vino-
hradské listy“, které je součástí fondů
Národní knihovny České republiky.
OPŮVODU NÁZVŮ ULIC
UZVONAŘKY
Nad Bělehradskou ulicí se vostrém úhlu láme
ulice UZvonařky, která vznikla při výstavbě zdejších
obytných domů napřelomu 80. a90. let 19. století. Vdobě německé okupace
nesla název Cinpergova. Připomínala tak osobnost významného kovářského
azvonařského mistra Brikcího zCimperka (Cinpergu), který ve2. polovině
16. století držel zdejší vinici. Atak není těžké uhodnout, proč místní hospodářská
usedlost získala jméno Zvonařka.
PSALO SE PŘED STO LETY
Noviny Prahy 2