Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

ČÍSLO 4 – DUBEN 2019

Radnice zblízka

Seznamte se s radními (IV.) Jan Korseska, místostarosta

Jako správce  nancí můžete s plnou va-

hou odpovědět naotázku: Je Praha 2 bo-

hatá?

Záleží, zjakého úhlu se nato díváte. Bohatá

se vtuto chvíli zdá být, protože jsme prodali

majetek, okterém jsme se domnívali, že ho

prodat můžeme, aniž bychom ohrozili chod

městské části. Nyní máme naúčtech slušné

 nanční prostředky. Já to ale beru tak, jak

bych hospodařil doma – jsou to úspory

na horší doby. Městská část by měla mít

na účtech takové  nanční prostředky, aby

rok až dva mohla fungovat bez dotací. Jsou

věci, které neovlivníme – třeba nenadálá kri-

ze. Jiné městské části ty peníze okamžitě

utratily, já se snažím držet rozpočty tak, aby-

chom měli minimálně nadeset let výhled, že

budeme vpohodě.

Zastupitelstvem právě prošel návrh roz-

počtu, jehož tvůrcem jste už řadu let. Mů-

žete srovnat, jak se zata léta měnila situ-

ace? Nebo je to pořád otomtéž?

Není to o tomtéž… Zabývám se  nancemi

Prahy 2 od konce 90. let a zhruba do roku

2006 se rozpočet dělal docela snadno. Opozi-

ce tehdy byla konstruktivní, držela se pravi-

dla, že komunální politika je spíš otématech,

než opolitice. Že je olidech, kteří ta témata

chtějí dělat. Všichni víme, že ten dům se má

postavit nebo zrekonstruovat, můžeme se

bavit, jestli se má vymalovat nazeleno nebo

namodro, ale víme, že se postavit má. Odro-

ku 2006 jsem měl malou pauzu, ale když jsem

se v roce 2012 vrátil na radnici, přišel jsem

dosituace, kdy se vbřeznu přemýšlelo, jestli

bude včervnu navýplaty. Takže jsme museli

nastavit velmi tvrdé podmínky, dostali jsme

se zté situace azačali jsme tvořit úsporný pro-

gram, který vedl ktomu, že si dnes můžeme

říci, že jsme bohatá městská část.

Obrovský rozdíl vidím právě vchování opo-

zice, která tu už téměř osm let funguje tak, že

když někdo řekne, tohle je černé, oni řeknou,

že to je bílé, jen proto, že vy řeknete, že to je

černé. Ato podle mě není úplně správný pří-

stup. Pravda je, že když jsme teď schvalovali

rozpočet, největší bojovníci zminulého ob-

dobí mi řekli, že se jim tahle bitva taky nelíbí.

Pokrok vidím v tom, že oni rozpočet ne-

schválili, ale ani ho nezamítli – zdrželi se hla-

sování. Myslím, že to je dobrý signál.

Podle jakého klíče při sestavování roz-

počtu rozhodujete, kolik právě teď bude-

me investovat tam atam?

Aby si člověk pamatoval čísla kapitol apo-

dobně, nato jsou tu zaměstnanci úřadu. Já

jsem byl zvolen jako zástupce občanů amu-

sím mít politický nadhled. Všechno se tedy

odvíjí od Programového prohlášení rady,

odtoho, co chce koalice začtyři roky udělat,

co je prioritou akam půjdou  nance přede-

vším. Pak je tu vlastní chod městské části,

která potřebuje  nanční zdroje, aby

obec fungovala. Nechal jsem si spočítat,

že to představuje 420 milionů korun.

Avšechno, co je nad to, je přidaná hod-

nota… investice dodomů, doškolských

zařízení apod. Pak je samozřejmě otázka,

jestli chceme chodit pošpinavých, rozbi-

tých chodnících nebo chceme mít něco

lepšího – což asi chceme, ato něco stojí,

ikdyž by to měla platit TSK. ODS se vevo-

lebním programu zavázala investovat

10 milionů doobnovy chodníků zvlast-

ních zdrojů, což se snažíme dodržet. Ni-

koliv z dotací magistrátu, jako to dělají

jinde, ale zvlastních peněz. Z nančních

prostředků získaných z prodeje domů

abytů by měli mít užitek všichni, nejen ti,

kteří bydlí vměstských bytech, atak pe-

níze z výtěžku prodeje dáváme např.

naty opravy chodníků, čímž je vracíme

všem občanům. Podobně jako u inves-

tičních akcí v parcích nebo ve školách.

Peníze získané zprodeje zkrátka dáváme

dověcí, které jsou kobecnému užitku.

Školství představuje největší položku

rozpočtu. Je to tedy priorita č. 1?

Jednoznačně. Jestliže chceme, aby mladí

lidé byli nějakým způsobem vychováni, mu-

sí žít vprostředí, které je ktomu vede. Aprv-

ní styk srealitou je škola. Kdyby byla zane-

dbaná aneměla podmínky pro výchovu, byl

by to špatný počin. Proto je školství velkou

prioritou naší městské části. Máme se také

čím chlubit, naše školy se umisťují vevšech

možných žebříčcích napředních pozicích.

Je tu ale jeden problém – pronajímáme

budovy školám zasymbolickou cenu, atak

jejich opravy nemohou být zařazeny dozda-

ňované činnosti, ktomu musíte mít vždy vý-

nos a náklad. Tady výnosy nemáme, a tak

všechny opravy školských zařízení jdou

dorozpočtového okruhu, doběžných výda-

jů, aleckdo by si mohl říct „běžné výdaje, to

jsou projídací peníze“. Jenže to tak není,

od běžných výdajů je třeba odečíst výdaje

naškolství, doparků apod. Někdo by třeba

řekl, že „projídáme“ peníze naúřad… Tohle

všechno by ale měly pokrýt dotace odma-

gistrátu, které bohužel nedostáváme v po-

třebné výši. My dokonce jako městská část

doplácíme řádově kolem 10 milionů napře-

nesený výkon státní správy. Což je zásadní

chyba.

Které nejvýznamnější investice letošního

roku považujete zazásadní aproč?

Jsou to obecně investice doškolských zaří-

zení, právě teď je nařadě příprava projekto-

vé dokumentace na rekonstrukci školy

Na Smetance, kde nás také čeká výstavba

dětského hřiště vulici NaSmetance. Pak je to

příprava výstavby domova pro seniory se

specializací napéči onemocné Alzheimero-

vou chorobou, projektování parkovacího

domu vBělehradské ulici, kde chceme zpři-

lehlých ulic udělat zónu bez parkování. Počí-

táme také s úpravou Riegrových sadů, kde

zeleň stárne aodumírá azadaných klimatic-

kých podmínek už to mnohdy začíná být ne-

bezpečné. Investice do Riegrových sadů

představuje 30 milionů korun.

Co revitalizace Karlova náměstí?

To je především věc magistrátu, ale samo-

zřejmě se celého toho procesu aktivně

účastníme. Průběh přípravy narekonstrukci

náměstí není znašeho pohledu takový, jaký

bychom chtěli. Od samého začátku jsme

upozorňovali, že vracet se k projektu pana

Thomayera je z pohledu památkové péče

pěkné, ale musíme si uvědomit, že jsme v21.

století. Apak je potřeba si říci, má-li to být

park nebo náměstí. Zmého pohledu je důle-

žitá výstavba podzemních garáží, které jsou

v územním plánu Prahy zaneseny přímo

před Jezuitskou kolej. Nicméně současné ve-

dení hlavního města Prahy garáže za příliš

důležité nepovažuje. Já ale ano, protože by

měly pojmout zhruba 330 aut, poblíž je ne-

mocnice, kam jezdí hodně lidí, anení možné

rušit parkovací státní. A jestli má někdo

představu, že nemocný člověk přijede nako-

le nebo nakoloběžce…?

Podzemní parkovací stání jsou jedna věc,

a pak tu máme zóny placeného stání

napovrchu. Jste spokojen se současným

stavem?

To rozhodně nejsem. Anetajím se stím, když

říkám, že současný systém je pouze systém

navýběr peněz. Nepřináší nic dobrého pro

občana, pro nikoho. Když jsme vroce 2007

jako jedna zprvních Prah zaváděli zóny pla-

ceného stání, chápali jsme to jako ochranu

centra města před parkovištěm. Historicky

tady byly už před revolucí zóny AB C, které

chránily vlastní centrum. Když se pak rozšiřo-

valy a hledal se nějaký systém, považovali

jsme to zadobrou myšlenku. Pak ale přišla

garnitura pana Dolínka ařekla si, že to změ-

ní. Jakmile jsme získali první informace, po-

slali jsme namagistrát čtyři stránky připomí-

nek, které ale nebyly vyslyšeny. Postupem

času se ukázalo, že byly oprávněné. Udělá-

me všechno pro to, aby se celý systém par-

kování vPraze změnil. Už jsme se otom bavi-

li snáměstkem primátora Adamem Schein-

herrem, který ve změně systému vidí bu-

doucnost. Bohužel si ale udělal komisi je-

nom zodborníků, kteří, při vší úctě, nemají

politické myšlení anevidí spojení sobčany.

Občan nadává nám, protože to má nejblíž,

což je srozumitelné… Na druhou stranu

jsme vtom poměrně nevinně, zřizovatelem

parkovacích zón iMěstské policie je magist-

rát. Takže my vtom plaveme, necháme si na-

dávat azdůvodňujeme, proč je to tak nebo

proč to tak není.

Praha 2 se léta snaží posunout dál tzv.

„humanizaci magistrály“ a vede o tom

jednání. Současná situace zdaleka není

ideální. Mohlo by se v brzké době něco

zlepšit?

My si to přejeme, ataky nám nezbývá, než si

to přát. Jsem si ale vědom, že dopravních

staveb je poPraze potřeba celá řada, priori-

tou jsou pražské okruhy. Nicméně celé cent-

rum se nedá řešit, aniž by se vyřešila magist-

rála. Je to iotázka okolí muzea – plánované-

ho propojení tramvajové trati, nacož napja-

tě čekáme afandíme tomu, aby vznikla pro-

pojka sPrahou 1, protože zatím jedinou pro-

pojkou je Ječná ulice. Akdyž tam dojde kha-

várii, nastane problém, náhradní trasa

neexistuje. Celé předpolí Muzea by se krásně

dalo řešit. Už vroce 2008 byla vypracována

studie, která počítá se zahloubením magist-

rály vmístech Wilsonovy ulice, napovrch by

vycházela v předpolí Nuselského mostu.

Směrem z města by tunel kopíroval Sokol-

skou asměrem doměsta by byl ražen pod

Lublaňskou ulicí. Myslím, že kdyby se to po-

vedlo, centru by to obrovsky prospělo.

Nám se podařilo zúžit Legerovu ulici ojeden

pruh a zjistilo se, že to velký dopad nemá.

Povedlo se nám zřídit světelnou křižovatku

naúrovni Wenzigovy ulice, takže dílčí kroky

se daří. Ale my bychom stáli okomplexní ře-

šení. Ono všechno souvisí se vším. Jestliže

chce magistrát stavět Dvorský most a ne-

chce tam pustit automobily, ale jen tramvaje

apěší, anemá chuť dělat něco smagistrálou,

tak pak nevím, proč se bavíme oKarlově ná-

městí. Hlavní dopravní tepna spropojením

Prahy 4 aPrahy 2 sPrahou 5 vede přesně Žit-

nou ulicí, Karlovým náměstím, Resslovou uli-

cí anamost.

Při rekonstrukci ulic se pokaždé snažíte,

aby byly práce dobře koordinovány, atlačí-

te namagistrát, TSK apod. Jak se vám zto-

hoto pohledu jeví projekt rekonstrukce Vi-

nohradské třídy? Máte kněmu výhrady?

Výhrad mám spoustu. Myslím, že jediná věc,

která se povedla zhlediska dobré koordina-

ce, byla Bělehradská ulice. Tam se zkoordino-

valy všechny profese – síťaři, tramvaje, povr-

chy, udělalo se to zjedné vody načisto. Tím

to ale skončilo, protože příkladem takové

nepodařené stavby je rekonstrukce Jaromí-

rovy ulice. Tam pražská vodohospodářská

společnost dělala přeražbu stoky, což místní

obyvatelé nepříjemně pociťovali téměř dva

roky, pak se tam udělalo tramvajové těleso

a nějaká další opatření, nevypadá to tam

moc dobře avůbec neznáme termín, kdy se

Jaromírova dodělá.

Totéž je Vinohradská, kde je to ještě oto slo-

žitější, že vroce 2013 IPR dotoho zapojil ob-

čany. Zorganizoval akce, kde se lidé sešli, dá-

vali připomínky ke studii, stovky připomí-

nek, desítky hodin sezení, kdy se připomínky

vyhodnocovaly a zapracovávaly do projek-

tu. Ati lidé měli docela dobrý pocit, že se to-

ho mohou zúčastnit. My jsme si vážně mys-

leli, že se řekne TEĎ! aVinohradská se zavře

avše se udělá naetapy… tramvajové těleso,

inženýrské sítě, de nitivní podoba této třídy.

Nebylo tomu tak. Nejprve se tři roky přeráže-

la páteřní kanalizační stoka – ano, potud

dobře, ale pak se nic nedělo. Pak se vloni mě-

la spustit rekonstrukce tramvajového tělesa.

S tehdejším panem náměstkem Dolínkem

jsme se domluvili, že by to byla sebevražda,

když je zároveň zavřená Husitská, tak jsme

rekonstrukci oddálili orok. Všichni věděli, že

se to bude dělat letos… Takže teď tu máme

rekonstrukci tramvajové trati, už vloni plyna-

ři opravovali potrubí, které teď mohou pro-

pojit. Je tam ale ještě veřejné osvětlení, silno-

proud, optické kabely apod., ato se vlastně

dělat nebude. Budeme čekat, až se dokončí

rekonstrukce tramvajové trati. Teprve pak se

vydá stavební povolení a dojde ksamotné

rekonstrukci celé Vinohradské tak, aby z ní

byla reprezentativní třída, protože je to jed-

na zhlavních os Vinohrad. Podle posledních

informací se současný pan náměstek vyjád-

řil, že by tato rekonstrukce mohla nastat vro-

ce 2021. Ajá jsem jen ten, který bude čekat,

jestli se to naplní ajestli se toho dožijeme.

Kdybyste měl kouzelnou hůlku, co byste

nadopravním uspořádání Prahy 2 změnil

vpořadí 1–5?

Tak zaprvé dopravu vklidu, to znamená pře-

dělat zóny placeného stání tak, aby rezidenti

měli jistotu, že zaparkují. Druhá věc, aby si ně-

kdo konečně uvědomil, že je potřeba velmi

důsledně koordinovat dopravní stavby aaby-

chom to nemuseli suplovat my. Vpůlce břez-

na jsem měl na radnici velkou koordinační

schůzku se všemi  rmami, které se narekon-

strukci budou podílet, což vlastně nahrazuje

jednání magistrátu. Není to naší povinností,

ale děláme to, abychom získali přehled. Jinak

se knám ty informace nedostanou. Pak je to

celá řada křižovatek, které jsou zastaralé ane-

odpovídají dnešnímu provozu abyli bychom

rádi, kdyby se zmodernizovaly. Čtvrtá věc…

Mojí noční můrou je bikesharing akoloběžky.

Praha 2 je kopcovitá, taky je nejmenší amá

největší hustotu obyvatel, atomu odpovídá

množství vozového parku. Naši předkové ji

nějak postavili amy ty silnice nijak nerozšíří-

me ani nepřestavíme. Takže není nacyklotu-

ristiku uzpůsobena. Nadruhou stranu si uvě-

domuji, že musíme lidem umožnit dostat se

zmísta Adomísta B, proto Praha 2 před lety

přijala svůj vlastní Cyklogenerel, odpovídající

Cyklogenerelu celoměstskému. Už léta má-

me požadavek na přemostění Bělehradské

ulice mezi Záhřebskou aWenzigovou ataké

studii, vzešlou zarchitektonické soutěže stu-

dentů VŠ… V tuto chvíli celá věc havaruje

navyjádření památkářů.

Aco se týče koloběžek, které považuji zavel-

ký nešvar, zatím s nimi bojujeme úspěšně.

Výsledkem je, že je Praha 2 snad jako jediná

městská část v aplikaci označena červeně

aneměly by tu jezdit. Nedostal jsem jediný

podnět odobčanů, abychom koloběžky po-

volili, zato desítky stížností, když tu nějakou

dobu fungovaly. Bylo to opravdu nebezpeč-

né jak pro chodce, tak především pro nevi-

domé. Ti lidé jezdí pochodnících, což by ne-

měli, ale nadruhou stranu, koloběžky nespl-

ňují podmínky provozu nasilnicích pro mo-

torová vozidla, takže je městští policisté ne-

mohou odkazovat nasilnici, protože by na-

bádali kporušování zákona. Je to zkrátka za-

čarovaný kruh. Městská část poprovozova-

teli požaduje vyjádření Policie ČR, že kolo-

běžky splňují podmínky provozu na silnici,

ataké potvrzení odSvazu nevidomých, že se

domluvili na způsobu provozování těchto

přístrojů asvaz stím souhlasí. Dokud to ne-

bude, koloběžky unás nepovolíme.

Anakonec ještě zahloubení magistrály. To by

určitě mělo být naprvním místě, ale bohužel

je to věc, kterou my jako městská část sami

nemůžeme rozhodnout.

Akdyž se navás lidé obrátí právě stako-

vými záležitostmi, které nejsou vkompe-

tenci městské části?

Běžného občana nezajímá politika, ale sa-

mozřejmě vyžaduje nějaké podmínky pro ži-

vot vesvé městské části. Jde kvolbám azvo-

lí si tam své lidi. Já vítám, když lidi osvých

problémech mluví. Ajsem si vědom, že prá-

vě radnice je nejbližší místo, kam se obrátí.

U nás navíc nemáme úřední hodiny adny,

ale každý sem může odpondělka dopátku

zajít amůže si nás tady chytnout. Někdy je to

stížnost opodstatněná, jindy ne. Jediné, co

bych si přál, když si člověk přijde stěžovat

a my mu vše dopodrobna vysvětlíme, tak

aby pochopil, oco jde, anetrval si nasvém:

„Vy tam jste avy to zanás musíte vyřešit“. Není

tomu tak. Ale znovu opakuji: Jsme tady pro

občany aoni to musí cítit. Amyslím, že ať se

kdokoliv obrátí na paní starostku nebo

namne, vždycky odpověď dostane, adosta-

ne ji poměrně svižně.

Já mám tu nevýhodu – nebo výhodu – že

moje oblast  nancí se prolíná úplně vším,

protože tak jak se bez větříčku ani lísteček

na stromě nepohne, tak se bez  nancí

vměstské části nic neudělá. Musím tedy řešit

věci, které přesahují moji oblast. Když někdo

něco chce, tak nato musí dostat peníze. Mojí

povinností je nějakým způsobem  nanční

prostředky zajistit, nebo říct, proč to nejde.

Aprávě to se mi natom líbí. Každý máme ně-

jakého koníčka, a mým koníčkem je komu-

nální politika. Já zahranici komunální politi-

ky nevidím, vůbec se necítím být vyšší politik.

Komunál mě baví, protože když se něco po-

vede, tak je to vidět, amě to hřeje.

len

Milí čtenáři, v podzimních komunálních volbách jste dali hlasy „svým“ politikům, které byste rádi viděli v čele radnice v příštích čtyřech letech. Nyní tu máme koalici čtyř stran, jejichž zástupci

zasedají v radě. V našem seriálu vám postupně chceme představit všech devět „konšelů“. Mnozí z nich jsou známé tváře, ale třeba byste se o nich rádi dozvěděli něco víc. Například to, jak vnímají

svoji práci na radnici a co jim přináší, nebo jaké mají plány do budoucna. Dnes vám nabízíme něco z kuchyně místostarosty Jana Korsesky, který má na svých bedrech  nance městské části a krom

toho také vše související s dopravou.

Jan Korseska,

místostarosta

kompetence: oblast  nancí a investic

a oblast dopravy

narozen v r. 1961

člen ODS od r. 2009

diplom v managementu na vysoké škole

The Open University – Business Studies

komunální politice se věnuje od r. 1998,

v letech 2000–2006 byl zastupitelem Prahy 2

místostarostou Prahy 2 je od r. 2014 dodnes

Tisková konference na Vinohradské třídě těsně před zahájením její rekonstrukce

Náš rozhovor

Noviny Prahy 2