Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 3

3

ČÍSLO 2 – ÚNOR 2019

Diskuse

Jan Palach útočí na naše svědomí i dnes

Ani po padesáti letech nevíme o Janu Palachovi a jeho činu úplně všechno. Praha 2 se pro něj stala osudovým místem, z něhož není návratu. Hlavní motiv jeho

činu je zřejmý, byla to touha po svobodě. V tomto smyslu byl nadčasový a i dnes aktuální. Zeptali jsme se politiků, kteří reprezentují strany a hnutí, z nichž je

složeno Zastupitelstvo městské části Praha 2: Jak vnímáte odkaz Jana Palacha pro naši současnost a budoucnost?

UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Příspěvky natéto straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, zaobsah odpovídají jejich autoři.

NÁZORY KOALICE

NÁZORY OPOZICE

ANO Jan Kolář

Jan Palach. Jméno, které zná

každý Čech. Jméno, které je se

jménem naší země často spo-

jované ivzahraničí. Všichni ví-

me, co se 16. 1. 1969 naVáclav-

ském náměstí vPra-

ze odehrálo.

Palachův čin je dů-

kazem, že sílu jednotlivce nelze pod-

ceňovat. Že je důležité nebát se vyslovit názor

a upozornit na bezpráví. Že má smysl bojovat

zaspolečnost, začlověka ajeho svobodu. Jana

Palacha velmi trápila rychlá rezignace obyvatel-

stva posrpnové okupaci Československa asna-

žil se burcovat své okolí k aktivitě. Poukazoval

na to, jak snadno se smiřujeme s postupnou

ztrátou svobod, které jsme získali během roku

1968. Nakonec dospěl krozhodnutí, že proti po-

stupující letargii národa pouhé slovo nestačí.

Odhodlal se kčinu, který jediný snad společnost

znovu, jako vsrpnu 1968, mohl probudit asem-

knout v odporu proti okupantům a domácím

kolaborantům. Odhodlal se koběti absolutní.

Sformou jeho protestu můžeme vnitřně nesou-

hlasit, musíme se však ptát, jaká jiná forma by

dokázala vytvořit tak silný impulz.

Zprávy oobrovském ohlasu přichá-

zely kPalachovi vposledních hodi-

nách jeho života jako potvrzení, že

to mělo smysl. Mravní velikost tohoto aktu zapů-

sobila i na tehdejší bezpečnostní složky tak

mocně, že se nezmohly navětší akci. Další poli-

tický vývoj sice změnit nedokázal, odvahu asílu

však dodal mnohým.

Relativizovat Palachovu smrt je nesmyslné, vy-

zdvihovat ji však, zúcty kživotu, nelehké. Vkaž-

dém případě jeho oběť nebyla zbytečná, pokud

nezapomeneme naskutečné důvody, které mla-

dého muže ktakovému kroku vedly. Azapome-

nout nesmíme.

Za svobodu má

smysl bojovat

ODS

Jan Korseska

Jan Palach – to je jméno,

které v sobě nese symbol

protestu proti utlačování

lidských práv a svobod.

Jméno, které by každému

znás mělo vprvní řadě při-

pomenout odkaz naší mi-

nulosti, vzpomínku na do-

bu, kdy svoboda nebyla sa-

mozřejmostí. Jméno, které

v sobě nese odkaz absolutní

oběti pro udržení svobody

národa. Dnešní společnost by

si ztohoto odkazu měla vzít příklad – nene-

chat se omezovat amanipulovat, umět vyjá-

dřit svůj názor apředevším nebát se vyjádřit

svůj nesouhlas. Uvědomit si, že bychom si

měli vážit svobody, demokracie a že tyto

hodnoty jsou to, co bychom měli hájit zaka-

ždou cenu. Dobudoucna být pro nastupující

generaci příkladem, příkladem toho, že po-

kud nevyjádříme jako společnost svůj názor,

může být naše svoboda omezována autlačo-

vána. Aktivně se podílet a vystupovat proti

omezením, která zasahují do naší svobody.

To vše by měla vdnešní, ale inásledující spo-

lečnosti vzbuzovat vzpomínka naJana Pala-

cha. Poselství jeho činu i činů ostatních,

o kterých se již tolik neho-

voří, je stále živé, ato zvlášť

v dnešní době. Třicet let

po „sametové revoluci“ je

nejvlivnější stranou opět

KSČM. Představitelé našeho státu nejsou ani

náznakem příkladem pro mladé a lidé jsou

apatičtí. Urna spopelem Jana Palacha se mu-

sí vhrobě otáčet. Je nanás, abychom se za-

mysleli aposelství Jana Palacha konečně po

tolika letech opravdu naplnili. Historie toho-

to národa by si to jistě zasloužila.

Poselství Jana

Palacha je stále živé

OSB Daniel Kůta

Uplynulo již vzdálených 50 let

odsebeupálení Jana Palacha.

Od zoufalého, ale nesmírně

odvážného a velkého činu,

který vyburcoval tehdejší spo-

lečnost a který generace, jež

nezažila lidskou porobu ko-

munistickou

zlovůlí, asi těžko chápe.

Dnešní svět relativně déle trva-

jící svobody ademokracie nás

poněkud zbavil pocitu skuteč-

ného ohrožení. Posledních pár

let však zažíváme zvyšující se rozdělování naší

společnosti, kdy mezi občany viditelně mizí re-

spekt aúcta kodlišným společenským či politic-

kým názorům. Naštěstí ještě nenastalo, že by se

kvůli tomu jedna strana občanů dostala doreál-

ného nebezpečí, ohrožení svých základních

práv asvobod. Ovšem ktomu, aby se tomu tak

stalo, nemusí být až tak daleko. Neustálé vyost-

řování rozporů, politická nesnášenlivost, ne-

schopnost či neochota dohodnout se může

opět vést ktomu, že jedna strana se nakonec

uchýlí ktotalitnímu jednání. Samozřejmě nejví-

ce sledované aprobírané jsou „boje“ vnejvyš-

ších patrech našeho společenského apolitické-

ho života. Je však třeba si uvědo-

mit, že mozaiku těchto svárů vy-

plňují i patra nižší, na obecní

úrovni.

Totalita není jen komunistické

břímě. Totalita je mimo jiné bez-

precedentní potírání atrestání jiného názoru. To

už si snad nikdo znás nepřeje. Nebo už tolik za-

pomínáme? Sáhněme si, prosím, alespoň občas

do svědomí. Dávejme více šancí vzájemnému

respektu, dohodám, kompromisům! Ctěme de-

mokracii! Dokud ji máme, nebudou zapotřebí

činy vyžadující nejvyšší odvahu aoběti.

Dnes těžko uvěřitelné

hrdinství, jehož návrat

bychom však neměli

přivolávat!

TOP 09 Albert Kubišta

Čin Jana Palacha je zcela

mimořádným úkazem v na-

šich moderních dějinách.

Nešlo o sebevraždu, ale

o oběť, která měla vy-

burcovat společnost. Tu

společnost, která velmi

rychle zapomněla na své

ideály a která nejpozdě-

ji v srpnu 1969 zjistila,

že i její obdivovaní poli-

tičtí vůdci nechají s ne-

bývalou brutalitou roze-

hnat protestní demon-

straci.

Jan Palach nebyl melancholický snílek,

ale tvrdá a neústupná povaha, a byl si

dobře vědom následku svého činu. V čem

by měl tedy spočívat odkaz Jana Palacha?

V jeho v podstatě prostém a naléhavém

poselství – neuhýbat zlu a nebýt k němu

lhostejný. Je třeba si uvědomit, jak krátká

doba může uplynout mezi nadšením spo-

lečnosti pro změnu a ideály a jejich opuš-

těním či alespoň rezignací na ně. Letos si

budeme připomínat i události 21. srpna

1969 a já doufám, že neméně intenzivně,

jako události srpna 1968.

Stejně tak je součástí

odkazu Jana Palacha

fakt, že pouze připomí-

nání Palachova činu

problémy současné spo-

lečnosti nevyřeší. Před

50 lety chtěl Jan Palach vyburcovat spo-

lečnost obětováním svého života, minulý

rok, muž ve věku, ve kterém by byl Palach

dnes, chtěl vyburcovat společnost terori-

stickým útokem na železnici a obětová-

ním životů jiných.

Pouhé připomínání

Palachova činu

problémy současné

společnosti nevyřeší

DVOJKA SOBĚ Monika Turnovská PIRÁTI Jaroslav Němec STAN Jan Ruml

Mnoho člán-

ků a názorů

jsme si nyní

přečetli avy-

slechli oJanu

Palachovi.

Vrátila jsem

se přitom

o 50 let zpět. Studovala jsem

navysoké škole areformy roku

´68 vnás probudily zájem anga-

žovat se pro společ-

nost avěřit, že jsme se

dočkali možnosti volně cesto-

vat aříkat své názory svobodně.

Řada znás vstoupila doobrozu-

jících se politických stran, jako

já do ČSL. Shodou okolností

jsem v červenci projela Sovět-

ský svaz, kde jsme se dozvídali,

že se chystá vojenský zásah

do naší republiky. Nikdo z nás

tomu nevěřil! Opak se stal prav-

dou. Bylo neuvěřitelné, jak

po srpnovém šoku se většina

společnosti opět uzavřela ane-

dávala své názory najevo.

Veškole jsme diskutovali ane-

věřili, že to může být napořád.

Když jsme se dozvěděli oupále-

ní Jana Palacha, dodnes neza-

pomenu, jak jsme se sešli den

po jeho smrti na Václavském

náměstí ašli k lozo cké fakultě

zaúplného ticha. To ticho vyjad-

řovalo naši beznaděj, protože

nikdo znás netušil, jak vše bude

pokračovat. Záleželo na kaž-

dém jednotlivci, jak se rozhod-

ne, zda bude mlčet, emigrovat

nebo zůstane av da-

ných chvílích řekne

svůj názor. Ano, jeho smrt po-

znamenala moji generaci, větši-

na se stáhla doulity mlčení. Če-

kali jsme 20 let, než vyroste ge-

nerace nová, nezatížená minu-

lostí mlčení, ajejí hlas bude im-

pulsem kezměně režimu. Vmi-

nulých dnech jsem se byla podí-

vat na Karlově univerzitě, kde

jsou vystaveny vzkazy Janu Pa-

lachovi do nemocnice. Jeden

jsem si opsala, je to výzva

do budoucnosti i jeho odkaz:

„Tuto pochodeň už nikdo neuha-

sí! Akdyby jen doutnala, vzplane

vždy znovu – vpravý čas.“

Popadesáti le-

tech by se

možná mohlo

zdát, že odkaz

činu Jana Pa-

lacha je už věc

především

do učebnic

dějepisu a v současnosti jde už

hlavně opříležitost kezviditelnění

se politiků, kteří mechanicky de-

klamují vy-

prázdněné

fráze, kladou

květiny, věnce

azamačkávají

přitom „myslím to upřímně“ slzu.

Pokud věcně čteme obsah Pala-

chova vzkazu společnosti, jeho

podstatou byla jasná výzva k za-

stavení cenzury, potlačování opo-

zičních názorů ašíření dezinforma-

cí, které předznamenaly normali-

zaci. Tedy obecněji to byl nadčaso-

vý protest proti jakékoliv moci, kte-

rá se snaží omezovat pluralitní spo-

lečnost nějakou formou cenzury,

nebo naopak zaplňovat veřejný

prostor manipulativními zprávami,

které tuto moc obhajují. Ivsoučas-

nosti, přestože žijeme v zásadě

vesvobodné společnosti, můžeme

takové pokusy pozorovat, ať už jde

o vlastnictví celostátních i lokál-

ních médií zájmovými skupinami,

nebo ozákulisní tlaky naokleštění

médií veřejnoprávních. Nemusíme

chodit příliš daleko, ani unás vPra-

ze 2 nejsou noviny, které právě čte-

te, vzorem nestranného obecního

listu avěstníku

o dění v naší

městské části.

Kritické posto-

je kvedení rad-

nice nebo zprávy o komunitním,

napolitice nezávislém životě lidí tu

prakticky nenaleznete, zato se

vkaždém čísle můžete potěšit no-

vými krásnými úspěchy radnice.

Naším úkolem jako Pirátů je snažit

se o vyvážené informování veřej-

nosti aotevírání ikritických diskusí

o věcech, které nejsou příjemné.

Jedině zkritické diskuse, nikoliv ze

servility k momentální moci, lze

udržovat demokratickou povahu

společnosti.

Když se Jan

Palach upá-

lil, bylo mně

necelých

šestnáct let.

Společnost

se krátkodo-

bě semkla,

pak se ovšem projevila apatie.

Byla vlečena vyprázdněnou

dobou. Právě kvůli tomu Pa-

lach obětoval

svůj život. Při-

padalo mně, jako by každé říh-

nutí ponedělním obědě pách-

lo benzínem. Po dvaceti le-

tech, jako předzvěst 17. listo-

padu 1989, byli lidé naVáclav-

ském náměstí po celý týden

vzájmu země brutálně mláce-

ni policií. Pamatuji si, jak jsme

společně s Olbramem Zoub-

kem a Sašou Vondrou jeli

do Všetat, abychom umístili

narodný dům Jana Palacha je-

ho posmrtnou masku. Byli

jsme za předsedou místního

národního výboru, který

na nás zavolal Veřejnou bez-

pečnost. Dnes máme masivní

mediální vlnu, oPalachovi se

může psát a točit všechno

inaúkor aktuálního dění, kte-

ré je opět nevlídné. Vždyť jde

ohistorii. Pietních akcí je tolik,

až získávám pocit, jestli není

cílem nám tento padesát let

starý čin zprotivit. Společnos-

ti je však třeba připomenout,

že tady existuje trvalý záva-

zek. Tajemství

svobody tkví

vochotě k oběti. Jak si oběť

představovat? Nebýt lhostej-

ný kdění kolem sebe, denně

hájit veřejný prostor, jenž je

předpokladem k tomu, aby-

chom věděli, že jsou věci, pro

které stojí zato žít. Bez ohle-

du nato, jak se momentálně

máme. Každý musíme volit

dnes a denně. Ne jedenkrát

za čtyři roky. Aby až se naše

děti jednou zeptají, co jsme

udělali pro svobodu ademo-

kracii v této zemi, jsme jim

mohli říci: dělali jsme, co jsme

mohli.

Nemlčet

Jedině z kritické diskuse lze

udržovat demokratickou

povahu společnosti

Naše odpovědnost