Strana 9
Jak se vzácné ostatky světce dostaly
doČech, zůstává záhadou. Možná je
získal z Itálie vestředověku Karel IV.,
známý svým zájmem osvaté ostatky,
ale existuje i hypotéza, že se k nám
dostaly až v19. století. Dlouhá deseti-
letí je veřejnost neměla možnost spa-
třit. Do50. let 20. století byly součástí
interiérové výzdoby vyšehradské ba-
ziliky sv. Petra a Pavla, uchovávané
v barokním relikviáři. Za ko-
munistického režimu ale bylo
jejich vystavování zakázáno.
Aodté doby se onich dlouho
nevědělo a byly považovány
zaztracené.
Možná by časem upadly vza-
pomnění, ale nečekaně se ja-
koby zázrakem vynořily vro-
ce 2002 při prohlídce starého
depozitáře Vyšehradské kapi-
tuly. V barokním relikviáři,
s nápisem na papírku, že se
jedná o kost sv. Valentýna.
Současně byly nalezeny další
tři barokní monstrancové relikviáře,
pocházející patrně způvodní barokní
výzdoby kostela aodstraněné při re-
gotizaci chrámu, prováděné v letech
1885–1903.
„Relikviáře nebyly poškozené, avšak by-
lo naprvní pohled patrné, že byly vmi-
nulosti neodborně opravovány. Byla
na nich nanesena v několika vrstvách
zlatá astříbrná barva, středový ráme-
ček byl přetřen zelenou barvou,“ přibli-
žuje nález Erika Tučková z Královské
kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla
naVyšehradě. Bylo třeba odstranit ne-
odborné přemalby, opravit výzdobu
zumělých květů kolem relikvie acel-
kově vzácné předměty restaurovat.
A právě restaurování prováděné Jit-
kou Jirkovskou přineslo nečekané
překvapení. „Bylo zjištěno, že jeden
zrelikviářů obsahuje ostatek, ato prak-
ticky celou lopatku sv. Valentina zTer-
ni,“ dodává Erika Tučková. Restaurova-
né relikvie byly předány počátkem ro-
ku 2002 Vyšehradské kapitule. Od té
doby jsou ostatky sv. Valentýna, pat-
rona šťastného sňatku, zamilovaných,
lásky, ale ituristů, včelařů ablahopřá-
ní, pravidelně vystavovány na Vyše-
hradě, který se i během roku stává
místem, kam soblibou chodí zamilo-
vané páry.
Oživotě sv. Valentýna máme jen kusé
zprávy. Jisté je, že už vestředověku se
rozšířil jeho kult jako patrona věrné,
čisté aoddané lásky. Vžil se zvyk, že
muži 14. února svým dívkám dávají
kytice květů nebo posílají pohlednici
či nějakou jinou pozornost, o čemž
ovšem není v žádné valentinské le-
gendě zmínka.
Podle legendy žil Valentin zTerni van-
tickém Římě, kde zastával kněžský
úřad zavlády císaře Claudia II. (Gothi-
ca). Vladař si ho prý nechal předvolat
a řekl mu: „Doslechl jsem se o tvé
moudrosti, že jsi rozvážný, rozumný
astatečný muž. Řekni, proč nezachová-
váš zákony této země avěříš vty nové
pověry?“ A Valentin odpověděl:
„Já jsem Kristův
kněz aklaním se
skutečnému
a pravému Bo-
hu, jen jemu při-
náším dary.“ Je-
ho mučednic-
kou smrt vyvo-
lalo setkání se
slepou dívkou, které jeho křesťanské
modlitby navrátily zrak. Celá
její rodina poté uvěřila vBoha
azvěst ozázračném uzdrave-
ní se rychle šířila Římem. Ří-
mané, znichž mnozí vté do-
bě nebyli křesťané, ale věřili
v tradiční římské bohy, jako
byl Mars nebo Jupiter, se se-
skupili kolem domu, kde se
zdržoval Valentýn, anasilnici
jej sťali mečem. Poté zahubili
icelou rodinu vyléčené dívky.
Postupem doby legenda za-
čala košatět asv. Valentýn byl
líčen, jak rozdává kytice kvě-
tin mladým párům nebo jak radí mu-
žům, aby místo do boje šli domů
zasvou ženou.
Knejstarším místům svatovalentinské
úcty vČechách patřil středověký kos-
tel sv. Valentina ve Valentinské ulici
na Starém Městě pražském, zbořený
při asanaci staré zástavby Prahy
nakonci 19. století.
Text: kla, foto: len
Tip redakce: SPražskou informační
službou se můžete vydat navlasti-
vědnou vycházku Jak to bylo se sva-
tým Valentýnem? Sraz je 14. února
v 15:00 před vyšehradskou bazili-
kou sv. Petra aPavla, počet účastní-
ků je omezen na35 osob. Dozvíte se
něco opostavě tohoto světce, pro-
hlédnete si Vyšehrad isbazilikou sv.
Petra aPavla arelikviářem sostatky.
9
ČÍSLO 2 – ÚNOR 2019
Výlety dohistorie
Vzácné chvíle se neprožívají každý den. Jen jednou do roka bývá vystavena kost z lopatky
sv. Valentýna, ostatek světce, považovaného za patrona zamilovaných. Ta chvíle už se blíží, le-
tos bude vystavena na Vyšehradě tradičně 14. února. A poté ještě jednou 16. února v bazilice
sv. Petra a Pavla v rámci Poutě ke sv. Valentinu na Vyšehrad.
O původu názvů ulic HORSKÁ A ČERMÁKOVA
Zajímá vás kultura ahistorie míst veva-
šem okolí? Čtete často Výlety dohistorie
vNovinách Prahy 2 nebo knihy oPraze?
Máte přístup k internetu? Pokud ano,
máme co nabídnout. Možná jste již za-
znamenali, že městská část vloni spusti-
la nové webové stránky Encyklopedie
Prahy 2 spodtitulem Kulturně historické
dědictví. Jsou dostupné na adrese
www.encyklopedie-praha2.cz nebo
z odkazu u příslušné ikony na hlavní
stránce webu. O encyklopedii, resp.
o doprovodné výstavě ve Sklepě Gré-
bovka, jste se mohli dočíst například
včlánku uveřejněném vminulém čísle
našich novin. Chtěli bychom vás však
informovat lépe, proto vám encyklope-
dii postupně představíme vsérii dalších
článků. Tak začínáme!
Co nás knápadu přivedlo? Byl to právě
zájem spoluobčanů o přednášky a ko-
mentované prohlídky s odborným vý-
kladem. Rádi jsme se stávali „turisty“
ivokolí míst, kde roky žijeme akudy čas-
to procházíme. Načerpávali jsme zajíma-
vé informace o významných stavbách,
osobnostech, událostech, pamětních
deskách isochách apamátnících. Právě
takovými okruhy informací jsme začali
plnit encyklopedii poté, co jsme našli
kvali kované spolutvůrce zřad renomo-
vaných odborníků a nakladatelství za-
měřených mj. na pragensie. Na rozdíl
odjiných turisticky orientovaných webů
nebo Wikipedie se soustředíme jen
na území Prahy 2, zato komplexněji
adovětší hloubky co domnožství hesel
zpracovaných včeštině. Vsoučasné do-
bě obsahuje encyklopedie zhruba 800
hesel o zajímavých „Místech“ na území
městské části (ulice ajejich historie, slav-
né stavby, pamětní místa, sochy aplasti-
ky), dále informace o jejích „Osobnos-
tech“ (historických, pamětnících, čestných
občanech) i o „Událostech“ z různých
epoch. Nabízí i„Aktuality“ avsekci „Jiné“
lze nalézt informace oautorech encyklo-
pedie nebo odkazy natematické publi-
kace obsahující detailní informace (včet-
ně elektronických publikací Prahy 2).
Základní funkcí je samozřejmě vyhledá-
vání. Jednotlivá hesla obsahují vazby
nasouvisející informace (jiná hesla), od-
kazy nazdroje informací adoporučené
externí weby, obrazové přílohy i tema-
tickou klasi kaci pomocí tzv. štítků
za účelem pohodlného vyhledávání
souvisejících informací. Tematicky i po-
lohově blízké objekty nabízí aplikace
rovněž automaticky. Lokalizované infor-
mace jsou uživatelům nabízeny také
vprostředí mapy, což umožňuje dobrou
orientaci vterénu apřehlednou nabídku
informací vzájmovém území. Památko-
vě chráněné objekty jsou navázány
na katalog nemovitých kulturních pa-
mátek Prahy 2. Encyklopedii lze pohodl-
ně prohlížet napočítači itabletu či chyt-
rém telefonu, tedy i v terénu. Obsah
i ovládání encyklopedie vám budeme
postupně představovat. Musíme však
zdůraznit, že encyklopedie je abude stá-
le živé dílo. Neustále ji vylepšujeme
adoplňujeme onová témata, hesla iuži-
vatelské funkce. Vyzkoušejte ji!
Jaroslav Šolc
Horská
Souběžně s bývalou
novoměstskou hra-
dební zdí se od ulice
Na Slupi až na Karlov
táhne Horská ulice.
Opevnění vyrostlo pří-
kazem Karla IV. a vý-
razně modernizováno
bylo v17. století. Ulice
končí vmístě, kde stá-
vala jedna zforti kač-
ních věží – Malířská.
Dnešní jméno ulice pochází z roku
1869. Nejprve se kvůli svému směrová-
ní ven změsta nazývala NaZtracence
(případně Ztracená či NaZtracené vartě)
apozději se ustálilo pojmenování Pod
Karlovem. Název Ztracenka nese zdejší
park, který městská část Praha 2 ná-
kladně zrekonstruovala.
Horská ulice se stala již před staletími
symbolem nebezpečí okrajových praž-
ských zákoutí. Scházeli se tu lidé zkri-
minálního podsvětí a také se o ulici
ajejím okolí vyprávělo mnoho hrůzo-
strašných pověstí. Podle jedné tu ně-
které příchozí trhal na kusy obrovský
černý pes.
Čermákova
Autoři tohoto seriálu vyhodnotili mi-
nianketu, kterou opůvodu názvu Čer-
mákovy ulice provedli ve svém okolí.
Téměř všichni dotazovaní nesprávně
odhadovali, že oním slavným Čermá-
kem je v případě Čermákovy ulice
na Vinohradech podnikatel Antonín
Čermák (1873–1933), který proslul pře-
devším jako velmi oblíbený aúspěšný
starosta amerického Chicaga.
Ale vinohradští zastupitelé se v roce
1896 rozhodli zcela novou ulici pojme-
novat po malíři Jaroslavu Čermákovi
(1831–1878), vrcholném představiteli
realismu. Tento pražský rodák, přísluš-
ník významné lékařské rodiny, studoval
zprvu na Akademii v Praze, ale poté
sbíral zkušenosti v Německu, v letech
1849–50 vAntverpách apoté doroku
1850 vBruselu avPaříži. Toulavé boty
přivedly Čermáka v60. letech kjižním
Slovanům, které poté velmi úspěšně
ztvárňoval sice realisticky, ale spřimě-
řenou mírou romantizujícího patosu.
Následovaly další evropské cesty (často
se vracel zejména doBretaně) aČermá-
kův věhlas stoupal.
Ikdyž zemřel násled-
kem kombinace sr-
deční choroby a zá-
palu plic v pouhých
47 letech, zanechal
posobě rozsáhlé dílo,
které zahrnuje množ-
ství hrdinských té-
mat, romantických
krajin, portrétů izáti-
ší. Jeho obrazy obyva-
tel Černé Hory velmi
zvýšily povědomí otéto rázovité zemi.
Text: Jan Gross,
foto: Jaroslav Kocourek
Vyšehrad je místem zamilovaných, může za to sv. Valentýn
Psalo se před sto lety
Dnes zvinohradských ulic a domácností
Nová doba si žádá nové pořádky. Na řadu přišly také symboly padlého mocnářství:
„Rakouský orel s habsburskou korunou a celou symbolikou zaniklé monarchie vznáší se
dosud na nejvyšší římse České státní reálky v Ječné ulici. Nelze-li nyní kamenný znak odstra-
niti, měl být aspoň zakryt!“
m
s
ostatk
y.
Většinu běžných lidí ovšem v zimě
roku 1919 trápily zcela jiné každo-
denní problémy, jako například neu-
držované chodníky astále váznoucí
zásobování potravinami: „Nečištění
aneposýpání chodníků zasněhových
vánic a náledí jest hrubý prohřešek.
Vysýpal-li se dříve popel z domů
nahromady doulic, proč se nevysýpá
nyní nachodníky? Vlastníci domů jsou
za zanedbání této samozřejmé péče
osobně zodpovědni.“ Když roztál sníh,
topily se vinohradské chodníky pro
změnu vbahně: „Bláto vnašich ulicích
mělo by se řádně odstraňovati. Není-li
dosud sil, které by obsáhly celé město,
nechť se zatím uklízí alespoň vmístech
nejfrekventovanějších. Nynější stav tříd
Palackého, Karlovy, Havlíčkovy a Ko-
runní jest velkoměsta nedůstojný.“ Ně-
které komunikace v okrajových čás-
tech města byly prakticky neschůd-
né: „Cesty, kterými pocelý den proudí
zástupy obecenstva, dlužno udržovati
aspoň vtakové stavu, aby bylo možno
přebrodit kal, který místy tvoří hotová
jezera.“
Krutá rána také postihla vinohradské
děti astudenty: „Klouzání asáňková-
ní vevšech sadech vinohradských jest
zdůvodů bezpečnostních úředně přís-
ně zapovězeno.“ Je ovšem otázkou,
nakolik bylo toto nařízení vpováleč-
ných poměrech reálně vymáháno.
Dopadenému provinilci hrozil násle-
dující trest: „Neuposlechnutí trestá se
odejmutím sáněk apřípadně potrestá-
ním dle zákona.“ Vinohradští strážci
zákona ovšem zcela jistě měli úplně
jiné priority. Potýkali se s nedosta-
tečným stavem mužstva apřibývají-
cími krádežemi všeho druhu: „Hlavně
zanoci jest třeba lépe stříci naše měs-
to! Vinohrady jsou plné zlodějů alupi-
čů. Vlastníci domů, vyzvěte prosím
svoje nájemníky knáležitému prohlíže-
ní poschodí, půd, sklepů advorků před
nočním uzavíráním domů.“ Dobovým
poměrům odpovídá ipopis následu-
jícího vloupání: „Neznámí ničemové
vyloupili vestředu vnoci místnosti bý-
valého anglického konzulátu v Jung-
mannově třídě, který byl od začátku
války na rozkaz rakouských úřadů
úředně zapečetěn.“ Ajaké byly upro-
střed zimy zásobovací poměry vevět-
šině vinohradských domácností?
Diplomaticky řečeno, neradostné:
„Nedostatek masa citelně dolehl
na obyvatelstvo Vinohradska, právě
tak jako naobyvatelstvo ostatní Velké
Prahy. Sotvaže vláda snížila cenu ma-
sa, zmizelo maso rázem ze všech řez-
nických auzenářských krámů, ba vět-
šina těchto závodů docela se uzavřela.
Takže nastala iunás nebývalá nouze
o maso, která asi déle potrvá, než se
podaří vládě, jak slibuje, uvésti dovoz
a prodej masa do normálních kolejí.“
V domácnostech probíhaly úřední
prohlídky zásob potravin: „Kdo máš
více než 7 kg mouky, uposlechni opět-
né výzvy Ministerstva zásobování
a zřekni se lístků na chleba a mouku
ve prospěch celkové výživy národní.
Vnejbližších dnech provedeny budou
vevšech domácnostech přísné úřední
prohlídky.“ A co bylo možné v této
době za lístky obdržet v obecních
prodejnách potravin? „Vinohradská
aprovizace poskytla místnímu obyva-
telstvu tento týden sýr, sádlo, mouku,
krupici, sušenou zeleninu amarmelá-
du zrajských jablíček.“ Nakonec ales-
poň jedna dobrá zpráva: „Cena dříví
v obecních prodejnách byla snížena.
Otop prodává se vjakémkoli množství,
inapovozy.“ Michal Frankl
Pozn. autora: Citace z dobového tisku po-
cházejí z periodika „Vinohradské noviny“,
které je součástí fondů Národní knihovny
České republiky.