Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13

ČÍSLO 2 – ÚNOR 2022

VÝLETY DOHISTORIE

VÝROČÍ MĚSÍCE ÚNORA

4. 2. 1892

Před 130 lety se narodil Josef Jiříkovský,

sochař amedailér

7. 2. 1917

Před 105 lety se narodil Alexander Beer,

veterán druhé světové války, čestný

občan Prahy 2

9. 2. 1927

Před 95 lety se narodil Eduard

Landisch. Kameraman, stál uzrodu ČT

9. 2. 2002

Před 20 lety zemřel Dobroslav Líbal,

historik umění aarchitektury

13. 2. 1942

Před 80 lety zemřel Otakar Batlička,

spisovatel, světoběžník, bojovník

proti nacismu

16. 2. 1862

Před 160 lety byla založena Tělocvičná

jednota pražský Sokol

17. 2. 1937

Před 85 lety se narodil Jan Přeučil,

herec

24. 2. 1872

Před 150 lety se narodil Alois Dryák,

architekt

27. 2. 1887

Před 135 lety byl založen Sokol

naKrálovských Vinohradech

27. 2. 1947

Před 75 lety zemřel Václav Štech,

spisovatel, dramatik anovinář, druhý

ředitel Divadla naVinohradech

ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ/VYROCI

„Královské Vinohrady pozbývají své správní samostatnosti, ale nezmizí se světa! Byly, jsou abudou, ony snámi amy vnich!

Ajako žily vždy vlastním, svérázným, sebevědomým životem, tak žíti budou ivlůně Velké Prahy!“

Dnes oVelké Praze

P

rávě těmito slovy zakončil 31. pro-

since 1921 svůj proslov navino-

hradské radnici starosta města Jiří Pichl.

Oněkolik hodin později se staly Královské

Vinohrady stejně jako další dosud

samostatné obce součástí Velké Prahy,

nového správního aadministrativního

celku, který pomnoha těžkostech

aodkladech vstoupil doživota spří

-

chodem Nového roku 1922.

Právě Královské Vinohrady patřily vletech

před první světovou válkou knejhlasitějším

odpůrcům slučování. Stalo se tak nakonec

rozhodnutím shora, nazákladě zákona

114/1920 Sb. Ovšem ještě vpředvečer této

události panovaly kolem vytvoření Velké

Prahy mnohé nejasnosti: „Jedinou jistotou

jest, že první chvíle Velké Prahy nebudou

nejživotnější, rozumí se při dnešním

zbědovaném stavu nancí všech spojova-

ných obcí samo sebou.“

Původně mělo kevzniku Velké Prahy

dojít již vroce 1921: „Zákon oVelké Praze

ocitl se napracovním programu Národ

-

ního shromáždění. Tím ovšem není

řečeno, že 1. ledna 1921 nabude účin

-

nosti. Naopak proslýchá se, že kutvoření

Velké Prahy ani napřesrok ještě nedojde.“

Noviny měly tentokrát pravdu. Ale orok

později, 1. ledna 1922, se již Velká Praha

stala realitou: „Namísto zastupitelských

sborů všech sloučených obcí nastoupí

Ústřední správní komise anamísto všech

starostů primátor, hlava sjednocené

veleobce pražské. Místní výbory,

dosavadní městská zastupitelstva, zvolí si

pouze místního starostu.“

P

okud byste se nazačátku

19. století ptali Pražanů, jak

se dostanete naVáclavské ná

-

městí, poslali by vás právě

dodnešní Resslovy ulice. Vjejí

střední části stojí kostel sv. Vác

-

lava, atak se tomuto prostranství

říkalo Václavské či Svatovác

-

lavské náměstí. Ze středu Karlova

náměstí se v19. století západním

směrem neprocházelo až kVl

-

tavě (nadnešní Jiráskovo ná-

městí), ale jen krozsáhlému ob-

jektu Svatováclavské věznice,

kněmuž náležel isvatováclavský

kostel. Úsek mezi Karlovým ná

-

městím aulicí NaZderaze nesl

vletech 1870–1894 pojmeno

-

vání Hurtova ulice. Názvy Nad

Hurtem či UHurta se objevují

v17. století avztahují se kHur

-

tovu domu čp. 284 narohu ulic

Spálené aMyslíkovy. Vroce 1894,

pár měsíců pozboření Svatovác

-

lavské věznice aprotažení komu-

nikace až kVltavě, získala ulice

své současné jméno.

Josef Ludvík František Ressel

(29. 6. 1793 vChrudimi – 9. 10.

1857 vLublani) se věnoval přede

-

vším lesnictví, ale projevil se také

jako spisovatel adohistorie

vstoupil zejména jako vynálezce.

Pocházel zčesko-německé rodiny

apogymnáziu se vydal dělat ka

-

riéru varmádě. Jelikož však nebyl

dost fyzicky silný, musel zdůstoj

-

nické školy odejít. VeVídni za-

počal studium medicíny, ale školu

nedokončil znančních důvodů.

Jeho prostředky však stačily

navystudování lesnictví atéto

profesi se věnoval zejména

naúzemí dnešního Chorvatska

aSlovinska. Byl dvakrát ženatý

aměl celkem 10 dětí. Vdobě pů

-

sobení vTerstu vymyslel avy-

zkoušel lodní šroub. Ressel se

často dával dořeči slidmi kolem

sebe. Ajelikož měl nastarosti dis

-

tribuci dřeva pro námořnictvo, za-

mýšlel se nad problémem, který

mořeplavce trápil odnepaměti –

bezvětřím. Vymyslel dovody po

-

nořený silný šroub, přičemž vy-

cházel znákresu tzv.

Archimédova šroubu odLeo

-

narda da Vinci ze 16. století.

Musel ale před spuštěním proto

-

typu navodu čelit velkým pro-

blémům. Dlouho sháněl peníze

naloď aparní stroj, potřebný pro

pohánění zařízení, akvůli tech

-

nickým problémům se pokus

sprvním prototypem zcela nevy

-

dařil. Jako tvůrce lodního šroubu

byl Ressel ociálně uznán až po

-

smrtně vroce 1866 americkou

vědeckou akademií. Potlačen tak

byl obecně přijímaný názor, že

snápadem přišel jako první roku

1839 Angličan Francis Pettit

Smith. Tehdy již šroubem pohá-

něné lodě namořích aoceánech

téměř zcela vytlačily plachetnice

ikolesové parníky. Vestínu to

-

hoto přelomového patentu zů-

stávají trochu upozaděny další

Resslovy vynálezy: šroubový lis

pro výrobu oleje avína, buzola,

kuličkové ložisko bez mazání

apneumatická potrubní pošta.

Přes tyto úspěchy Josef Ressel

zemřel naslužební cestě

vLublani namalárii, aniž by se

oněm tehdy hovořilo jako ový

-

znamné osobnosti technického

pokroku. Resslovo jméno dnes

nese mj. park před Technickou

univerzitou veVídni.

JAN GROSS

FOTO: JAROSLAV KOCOUREK

Dospolečného svazku vstupovaly obce

různé velikosti acharakteru, srozdílnou

strukturou obyvatelstva avodlišné ekono

-

mické kondici. Rozdíly mezi nimi měly být

smazávány postupně, vprůběhu následují

-

cích let: „Rozdíly daňové vjednotlivých

obcích potrvají, neboť zákon nařizuje, že

rozdíly ty mají býti dodeseti let vyrovnány, to

znamená, že teprve poté lze počítati stím, že

přirážky adávky budou stejné pro všechno

obyvatelstvo Velké Prahy.“ Sobavami

dobudoucnosti hleděli mnozí obecní

úředníci azaměstnanci: „Všecko úřednictvo

azaměstnanstvo bude podřízeno Ústřední

správní komisi. Prvý čas zůstanou samo

-

zřejmě úředníci jednotlivých obcí nasvých

Resslova ulice

Resslova ulice je dnes vpovědomí Pražanů nejen

vsouvislosti shustým automobilovým provozem

(směřuje navelmi vytížený Jiráskův most), ale také

se statečným bojem sedmi československých

parašutistů se stonásobnou přesilounacistických

oddílů poatentátu naR. Heydricha vkryptě pod

pravoslavným kostelem.

místech, ale později budou dle potřeby

překládáni. Rovněž jednotlivé referáty se

časem přemístí, ba nejedna radnice stane se

dokonce speciálním sídlem určitého referátu.“

Noviny opakovaně upozorňovaly, že

sloučení tolika obcí vjeden celek budou

zajisté vprvních letech provázet mnohé

těžkosti: „Jest přirozeno, že soustředění

autužení všech složek Velké Prahy nestane se

opravdu skutkem zaměsíc, ba ani zapět let.

Sloučeným obcím nepovede se veVelké

Praze, jako se jim vedlo zablahých dnů

vlastního hospodaření, jest ještě přirozenější.“

Nad všemi těžkostmi aodlišnými názory měl

nakonec převážit zájem celku avýhody

plynoucí ze spolupráce všech dotčených obcí.

Noviny tak svůj referát oVelké Praze

končily vcelku optimisticky: „DoVelké Prahy

vstupujeme přes veškerou šedost obzorů

aobav zbudoucnosti sradostí, neboť

Velkou Prahou dostává se našemu státu

mohutné, důstojné, imposantní hlavy, která

by nám všem měla býti nejjasnějším

symbolem sjednocenosti, ukázněnosti

asíly. Vstupme tedy donových časů

sodvahou aspřesvědčením, že spojenými

silami veliké dílo se podaří!“

MICHAL FRANKL

Pozn. autora: Citace zdobového tisku pochází

zperiodika „Vinohradské listy“, které je součástí

fondů Národní knihovny České republiky.

OPŮVODU NÁZVŮ ULIC

PSALO SE PŘED 100 LETY