Strana 5
5
ČÍSLO 2 – ÚNOR 2022
ŽIJÍ MEZI NÁMI
J
e to nejslavnější dům vPraze 2. Tančící
dům, který stojí vjeho sousedství, nechť
promine, ale dům UDvou tisíc je dům
shistorií. Ane ledajakou. Sem chodily špičky
intelektuálů adisidentů, zahraniční hosté,
tady vartovali estébáci apřipravovaly se
samizdaty. Zde se konaly bujaré večírky
iproslulé bytové semináře Ivana Havla
olozoi, matematice, fyzice. Těmito nefor-
málními přednáškami vbytech disidenti
reagovali naznemožnění studia jejich dětem
anavýrazné omezení svobodné výuky
navysokých školách.
Dnes je secesní dům nanábřeží tichý,
srecepcí uvchodu. Dagmar Havlová obývá
rozlehlý byt ve4. poschodí, který prošel
několika úpravami. Ta poslední je podle její
představy. Je to nádherný prvorepublikový
byt sarkýřem, spanoramatickým výhledem
naVltavu aPražský hrad, bílými dvoukřídlými
dveřmi, terasou, vstupní halou azimní
zahradou. Má teplou, hřejivou atmosféru,
takže host se tu cítí uvolněně. Spousta knih,
obrazů, nastarožitném nábytku trůní
kamínky, vyplaveniny zmoře, minerály,
lišejníky – vzpomínky nacesty poStřední
aJižní Americe, Kanárských ostrovech,
Japonsku, Etiopii. Jen vAntarktidě byla
Dagmar Havlová sedmkrát.
Je to znát, že je světoběžnice. Činorodá,
nebojácná, urputná azcestovalá. Vystudovaná
matematička akandidátka věd se nebojí
zůstat zavšech okolností svá, třeba inavzdory
společenským konvencím. Návštěvník to zjistí
hned při vstupu: „Unás se nezouvá,“ popírá
poněkud hloupý český zvyk vyzout hosty
hned při vstupu doponožek.
Každý si ji spojuje spalácem Lucerna ajejím patnáctiletým soudním sporem onavrácení rodinného majetku tam, kam patří. Ne každý ví, že
podnikatelka Dagmar Havlová je už desítky let obyvatelkou Prahy 2. Žije vdomě UDvou tisíc naRašínově nábřeží, který postavil Vácslav Havel,
dědeček jejího manžela Ivana Havla ajeho bratra Václava, posledního československého aprvního českého prezidenta.
Říká unás, přestože Ivan Havel náhle zemřel
už téměř před rokem. Najmenovce zvonku
dosud stojí: Ivan aDagmar Havlovi. Byt zůstal
tak, jak ho Ivan Havel vdubnu 2021 opustil,
ise sadou dýmek. „Asi ho tak nechám
napořád. Jen jsem několik knih zařadila zpátky
doknihovny. Byly všude – pozemi, navšech
stolech… Ivan velmi rád četl,“ vysvětluje apři
té vzpomínce se usměje.
Usmívá se pokaždé, když mluví omanže-
lovi, snímž se před 44 lety seznámila navě-
decké konferenci. Aukazuje drobnůstky, které
pro ni skrytě nechával vrůzných částech
bytu. Jaký byl Ivan Havel vsoukromí? Rychlá
odpověď, bez přemýšlení: „Hravý. Zvídavý
ahravý. Poodborné stránce se zajímal omálo
probádané oblasti vědy. Vposlední době to
bylo vědomí apodvědomí člověka. Napsal
knížku Zápisky introspektora ometodě
introspekce, kde zkoumal vnitřní život člověka
asnažil se mu dát teoretický základ. Jeho
úvodníky pro časopis Vesmír, které podával
srozumitelně, byly fenomén. Měl široký
přehled omoderní vědě, zejména opřírod-
ních vědách,“ říká ointelektuálovi, kvůli
němuž před lety opustila rodnou Bratislavu,
kde vyrůstala vrodině známého akademika,
slovenského fyzika afyzikálního chemika
apedagoga Dionýza Ilkoviče.
ZaIvanem Havlem se přestěhovala sem,
dodomu naRašínově nábřeží. Vypadalo to tu
jinak. „Když se Ivan rozvedl, žili jsme tu
vevelmi zvláštní sestavě – Ivanova první žena
snovým manželem, rodiči adětmi, Prokopem
aVojtěchem, Ivan ajá.“ Situace, že srodinou
Havlových vyvdala ipolitické problémy
sociálním režimem, ji příliš nerozhodila, byla
nato zvyklá zBratislavy, stejně jako nainte-
lektuálské avědecké kruhy. „Můj otec nebyl
disident, ale nesouhlasil se vstupem vojsk
Varšavské smlouvy doČeskoslovenska vsrpnu
1968, občas si ho pozvali kpodání vysvětlení
naÚV KSS. Začátkem 80. let jsem vKyjevě
obhájila kandidaturu, ale nevzali mě dožád-
ného zaměstnání, ani nadělnickou pozici.
Když jsem odešla doPrahy, manžel mi našel
místo vČKD Polovodiče. Nakonec jsem
iodtamtud nanátlak musela odejít, tak mi
přes známého lékaře zařídil alespoň invalidní
důchod.“
V80. azačátkem 90. let fungovalo 4. patro
jako dvojbyt – pro Václava Havla sOlgou,
budoucí první dámou, aIvana sDagmar. „Olgu
jsem brala jako starší sestru, svelkou úctou.
Ona mě měla ráda. Nicméně vevztazích byla
černobílá, buď měla někoho ráda, nebo sním
absolutně nevycházela anebavila se sním.
Když se Václav stal prezidentem, Olga se
stáhla aobklopila se úzkou skupinou lidí.
Chvíli mě to mrzelo, že to soužití je takové
FOTO: RODINNÝ ARCHIV HAVLOVÝCH, ALAN PAJER
Dagmar Havlová bydlí vnejslavnějším domě nanábřeží
formálnější, ale teď zpětně to vidím jako plus,
protože jsme si vytvořili svůj život anebyli
jsme vtaženi dopolitických dějů.“
Prezidentský pár se záhy odstěhoval
azačala rekonstrukce celého domu včetně
bytu ve4. patře. Srdcem bytu je rozlehlá
knihovna, která je současně obývacím
pokojem. „Mám ten byt ráda,“ přiznává
Dagmar Havlová. Tady odpočívá, kancelář má
vLucerně. Tak to prý uHavlů chodilo odjak-
živa.
Jeden rozdíl tu ale je: Dagmar Havlová tráví
půlku týdne vPraze atu další nasvé biofarmě
Košík naNymbursku. Chová tam ovce, kozy,
krávy, prasátka, slepice… pěstuje plodiny,
vyrábí sýry, marmelády… má tam osm
zaměstnanců, vyhlášenou restauraci adva
penziony, rozvíjí tam zážitkovou turistiku.
Azásobuje odtamtud restaurace vLucerně,
které jsou ale vdobě covidové stejně jako
kino Lucerna téměř prázdné. „Je to smutné, co
se stalo se společností. Dost má natom podíl
minulá vláda, která vzbudila vlidech strach.
Lidé se teď chovají nepřirozeně, nikam
nechodí, ikdyž mohou, je to úplně paralyzo-
vané,“ povzdychne si.
Ibiofarma částečně souvisí shavlovskou
rodinnou tradicí. Dříve se palác Lucerna
zásoboval zHavlova, letního sídla rodiny
naVysočině, kde byly lesy ahonitba. OHavlov
denitivně přišli, vrestituci jim ho nevrátili.
Nahradila ho biofarma Košík, původně
chalupa, kterou Dagmar aIvan Havlovi
koupili.
Ivan Havel je in memoriam novým čestným
občanem Prahy 2. „Manžel by asi měl radost.
Velmi mu záleželo natom, aby se rodičovský
dům udržel.“ Ten dům jako by byl chráněn
nějakou neviditelnou silou. Při náletu
naPrahu vúnoru 1945 ho bomba částečně
poničila, naplno zasáhla vedlejší dům. Když
komunisté Dům Udvou tisíc znárodnili,
rodině Havlových hrozilo, že je vystěhují
dopohraničí, nakonec jim zůstaly alespoň dva
pokoje.
Památkově chráněný dům je nyní opravený,
stále stojí apřináší lidem radost. Dagmar
Havlová se vněm kromě jiného věnuje
japonským technikám ikebany aošibany
adělá obrázky ze sušených květů. Adrží palce
současné vládě.
KLA
FOTO: JE