Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

5
ČÍSLO 2 – ÚNOR 2022
ŽIJÍ MEZI NÁMI
J
e to nejslavnější dům vPraze 2. Tančící
dům, který stojí vjeho sousedství, nechť
promine, ale dům UDvou tisíc je dům
shistorií. Ane ledajakou. Sem chodily špičky
intelektuálů adisidentů, zahraniční hosté,
tady vartovali estébáci apřipravovaly se
samizdaty. Zde se konaly bujaré večírky
iproslulé bytové semináře Ivana Havla
olozoi, matematice, fyzice. Těmito nefor-
málními přednáškami vbytech disidenti
reagovali naznemožnění studia jejich dětem
anavýrazné omezení svobodné výuky
navysokých školách.
Dnes je secesní dům nanábřeží tichý,
srecepcí uvchodu. Dagmar Havlová obývá
rozlehlý byt ve4. poschodí, který prošel
několika úpravami. Ta poslední je podle její
představy. Je to nádherný prvorepublikový
byt sarkýřem, spanoramatickým výhledem
naVltavu aPražský hrad, bílými dvoukřídlými
dveřmi, terasou, vstupní halou azimní
zahradou. Má teplou, hřejivou atmosféru,
takže host se tu cítí uvolněně. Spousta knih,
obrazů, nastarožitném nábytku trůní
kamínky, vyplaveniny zmoře, minerály,
lišejníky – vzpomínky nacesty poStřední
aJižní Americe, Kanárských ostrovech,
Japonsku, Etiopii. Jen vAntarktidě byla
Dagmar Havlová sedmkrát.
Je to znát, že je světoběžnice. Činorodá,
nebojácná, urputná azcestovalá. Vystudovaná
matematička akandidátka věd se nebojí
zůstat zavšech okolností svá, třeba inavzdory
společenským konvencím. Návštěvník to zjistí
hned při vstupu: „Unás se nezouvá,“ popírá
poněkud hloupý český zvyk vyzout hosty
hned při vstupu doponožek.
Každý si ji spojuje spalácem Lucerna ajejím patnáctiletým soudním sporem onavrácení rodinného majetku tam, kam patří. Ne každý ví, že
podnikatelka Dagmar Havlová je už desítky let obyvatelkou Prahy 2. Žije vdomě UDvou tisíc naRašínově nábřeží, který postavil Vácslav Havel,
dědeček jejího manžela Ivana Havla ajeho bratra Václava, posledního československého aprvního českého prezidenta.
Říká unás, přestože Ivan Havel náhle zemřel
už téměř před rokem. Najmenovce zvonku
dosud stojí: Ivan aDagmar Havlovi. Byt zůstal
tak, jak ho Ivan Havel vdubnu 2021 opustil,
ise sadou dýmek. „Asi ho tak nechám
napořád. Jen jsem několik knih zařadila zpátky
doknihovny. Byly všude – pozemi, navšech
stolech… Ivan velmi rád četl,“ vysvětluje apři
té vzpomínce se usměje.
Usmívá se pokaždé, když mluví omanže-
lovi, snímž se před 44 lety seznámila navě-
decké konferenci. Aukazuje drobnůstky, které
pro ni skrytě nechával vrůzných částech
bytu. Jaký byl Ivan Havel vsoukromí? Rychlá
odpověď, bez přemýšlení: „Hravý. Zvídavý
ahravý. Poodborné stránce se zajímal omálo
probádané oblasti vědy. Vposlední době to
bylo vědomí apodvědomí člověka. Napsal
knížku Zápisky introspektora ometodě
introspekce, kde zkoumal vnitřní život člověka
asnažil se mu dát teoretický základ. Jeho
úvodníky pro časopis Vesmír, které podával
srozumitelně, byly fenomén. Měl široký
přehled omoderní vědě, zejména opřírod-
ních vědách,“ říká ointelektuálovi, kvůli
němuž před lety opustila rodnou Bratislavu,
kde vyrůstala vrodině známého akademika,
slovenského fyzika afyzikálního chemika
apedagoga Dionýza Ilkoviče.
ZaIvanem Havlem se přestěhovala sem,
dodomu naRašínově nábřeží. Vypadalo to tu
jinak. „Když se Ivan rozvedl, žili jsme tu
vevelmi zvláštní sestavě – Ivanova první žena
snovým manželem, rodiči adětmi, Prokopem
aVojtěchem, Ivan ajá.“ Situace, že srodinou
Havlových vyvdala ipolitické problémy
sociálním režimem, ji příliš nerozhodila, byla
nato zvyklá zBratislavy, stejně jako nainte-
lektuálské avědecké kruhy. „Můj otec nebyl
disident, ale nesouhlasil se vstupem vojsk
Varšavské smlouvy doČeskoslovenska vsrpnu
1968, občas si ho pozvali kpodání vysvětlení
naÚV KSS. Začátkem 80. let jsem vKyjevě
obhájila kandidaturu, ale nevzali mě dožád-
ného zaměstnání, ani nadělnickou pozici.
Když jsem odešla doPrahy, manžel mi našel
místo vČKD Polovodiče. Nakonec jsem
iodtamtud nanátlak musela odejít, tak mi
přes známého lékaře zařídil alespoň invalidní
důchod.
V80. azačátkem 90. let fungovalo 4. patro
jako dvojbyt – pro Václava Havla sOlgou,
budoucí první dámou, aIvana sDagmar. „Olgu
jsem brala jako starší sestru, svelkou úctou.
Ona mě měla ráda. Nicméně vevztazích byla
černobílá, buď měla někoho ráda, nebo sním
absolutně nevycházela anebavila se sním.
Když se Václav stal prezidentem, Olga se
stáhla aobklopila se úzkou skupinou lidí.
Chvíli mě to mrzelo, že to soužití je takové
FOTO: RODINNÝ ARCHIV HAVLOVÝCH, ALAN PAJER
Dagmar Havlová bydlí vnejslavnějším domě nanábřeží
formálnější, ale teď zpětně to vidím jako plus,
protože jsme si vytvořili svůj život anebyli
jsme vtaženi dopolitických dějů.
Prezidentský pár se záhy odstěhoval
azačala rekonstrukce celého domu včetně
bytu ve4. patře. Srdcem bytu je rozlehlá
knihovna, která je současně obývacím
pokojem. „Mám ten byt ráda,“ přiznává
Dagmar Havlová. Tady odpočívá, kancelář má
vLucerně. Tak to prý uHavlů chodilo odjak-
živa.
Jeden rozdíl tu ale je: Dagmar Havlová tráví
půlku týdne vPraze atu další nasvé biofarmě
Košík naNymbursku. Chová tam ovce, kozy,
krávy, prasátka, slepice… pěstuje plodiny,
vyrábí sýry, marmelády… má tam osm
zaměstnanců, vyhlášenou restauraci adva
penziony, rozvíjí tam zážitkovou turistiku.
Azásobuje odtamtud restaurace vLucerně,
které jsou ale vdobě covidové stejně jako
kino Lucerna téměř prázdné. „Je to smutné, co
se stalo se společností. Dost má natom podíl
minulá vláda, která vzbudila vlidech strach.
Lidé se teď chovají nepřirozeně, nikam
nechodí, ikdyž mohou, je to úplně paralyzo-
vané,“ povzdychne si.
Ibiofarma částečně souvisí shavlovskou
rodinnou tradicí. Dříve se palác Lucerna
zásoboval zHavlova, letního sídla rodiny
naVysočině, kde byly lesy ahonitba. OHavlov
denitivně přišli, vrestituci jim ho nevrátili.
Nahradila ho biofarma Košík, původně
chalupa, kterou Dagmar aIvan Havlovi
koupili.
Ivan Havel je in memoriam novým čestným
občanem Prahy 2. „Manžel by asi měl radost.
Velmi mu záleželo natom, aby se rodičovský
dům udržel.Ten dům jako by byl chráněn
nějakou neviditelnou silou. Při náletu
naPrahu vúnoru 1945 ho bomba částečně
poničila, naplno zasáhla vedlejší dům. Když
komunisté Dům Udvou tisíc znárodnili,
rodině Havlových hrozilo, že je vystěhují
dopohraničí, nakonec jim zůstaly alespoň dva
pokoje.
Památkově chráněný dům je nyní opravený,
stále stojí apřináší lidem radost. Dagmar
Havlová se vněm kromě jiného věnuje
japonským technikám ikebany aošibany
adělá obrázky ze sušených květů. Adrží palce
současné vládě.
KLA
FOTO: JE
Noviny Prahy 2