Velká politická debata

Poprvé v historii svojí existence pozvaly Noviny Prahy 2 ke společnému stolu zástupce všech politických stran a hnutí v Zastupitelstvu Prahy 2, aby společně prodebatovali témata jako je aktuální stav Prahy 2, doprava a bydlení. Pozvání přijali za vládnoucí koalici starosta Jan Korseska (ODS), radní pro dopravu a podnikání Tomáš Halva (TOP 09), předseda zastupitelského klubu ANO Petr Novotný, opozici zastoupili Jana Bašusová (Praha 2 sobě), Magdalena Valdmanová (Piráti), Jaroslav Němec (Jsme Praha 2), předseda zastupitelského klubu SPD Vladislav Kučík a zastupitel za STAN Karel Koželuh. Debata je redakčně krácena. Vzhledem k tomu, že diskuze byla skutečně živá, na další témata, jako je bezpečnost, školství a investice, dojde v druhém pokračování debaty, které přineseme v jednom z dalších čísel.

První otázka zní: V jaké kondici je podle vás dnes Praha 2? Prosím všechny, aby se stručně vyjádřili.

Jan Korseska: Říkám to neustále: Praha 2 je ve velmi dobrém stavu. Hospodářsky stabilní, je finančně zajištěná i pro případ nenadálých skutečností, jako je výpadek příjmů a podobně. Vím, jak to vypadá v jiných městských částech a Praha 2 je v hlavním městě na čelní pozici. Mnoho městských částí dnes čeká, jak se k něčemu postaví Praha 2 a teprve potom zaujme svůj postoj. 

Jaroslav Němec: Záleží, s čím se srovnáváme. Ve srovnání s ČR jsme na špičce. Důležité ale je srovnávat se se západní Evropou, a tady máme co dohánět, a to především v oblasti dopravy. Vím, že je to gesce magistrátu, ale když se bavím s občany, se sousedy, tak vnímám, že nejtíživější situace je bezpečnost a doprava. Lidé se bojí o své děti, nejvíc je ohrožuje doprava. 

Jana Bašusová: Praha 2 žije z historické podstaty, kterou vybudovaly předchozí generace. Současné vedení radnice, které je tady už desítky let, ten stav spíš jen udržuje. Myslím si, že je potřeba, aby se Praha 2 začala více vyvíjet. 

Vladislav Kučík: Praha 2 je jedna z nejbohatších městských částí, což samo o sobě by mělo stačit. Patří ke špičce městských částí, tedy musí být v dobré ekonomické kondici. 

Petr Novotný: Kondici je potřeba hodnotit v celku. Celek je dobrý, ale vždycky může být lepší. Praha 2 má bezpochyby své rezervy. Ostatně řada neduhů, jako je například nedostupné a drahé bydlení, vychází z toho, že se u nás dobře žije. 

Tomáš Halva: Praha 2 funguje svým způsobem trošičku jako Švýcarsko – jsme hegemonem v rámci celé Prahy. A zároveň je krásně vidět, kde ta Praha 2 začíná a kde končí, protože na těch hranicích je vždycky nejvíc vidět ten rozdíl. Mám takovou malou ukázku: kamarádka se stěhovala na Prahu 3 a říkala mi: „Já jsem tam vlastně spokojená, ale tak spokojená, jako jsem byla u vás, to nejsem. Je tam špína, jsou tam neuklizené chodníky a vypadá to tam prostě hrozně. S láskou vzpomínám na Dvojku.“ 

Karel Koželuh: Nacházíme se v kruciální době změny hlavního města jako takového. Pravděpodobně do 20 let bude mít Praha o 400 000 víc obyvatel, než má v současné chvíli. Praha 2 není izolovaná. Jsme daleko spádovější, než jsme kdy byli. Ať už se bavíme o školách, dopravě, zdravotnických zařízeních, tak všechno, na co narazíme, se dnes dostává pod tlak, a ten bude jen sílit. Velmi kvituji, co řekl pan starosta, že městská část je finančně saturovaná a zabezpečená, především kvůli prodeji nemovitého majetku. Ale dává nám to jakýsi polštář k tomu, abychom se na tuto zásadní změnu ve fungování města připravili. 

Magdalena Valdmanová: Se mnou nejvíc rezonuje, že začínáme mít opravdu velký problém s nájmy. Plno lidí si u nás už nemůže dovolit žít, je tu extrémní rozmach Airbnb a já mám strach, aby se lidi od nás nezačali stěhovat, protože to pro ně bude úplně neúnosné. Ano, máme tu řadu dobrých věcí, ale ve spoustě dalších věcí jsme se zasekli někde v devadesátkách. Například ve školství. U nás se pořád opakuje, jak máme skvělé školy, ale já mám pocit, že se to u nás mění hodně pomalu. 

Daří se Praze 2 vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými městskými částmi, kdy na jedné straně máme Vinohrady a na druhé Nusle?

Jana Bašusová: Myslím, že se to úplně nedaří. Jako obyvatelka Nuslí musím říct, že mezi lidmi dlouhodobě rezonuje pocit, že Vinohrady jsou opečovávaná čtvrť a na lidi „dole pod kopcem“ se nemyslí. Možná se to v poslední době začíná zlepšovat, máme krásné Ostrčilovo náměstí a začínají se tam dít i komunitní akce, které pořádá i radnice, což je určitě dobře. Ale určitě k tomu nepřispívají sáhodlouhé rekonstrukce, rozkopané ulice, hluk, špína a prach, který na ulicích usedá. Stejně tak v Podskalí, kde lidi tíží hluk z náplavky, zejména v letních měsících. 

Tomáš Halva: Já bych si na to dovolil zareagovat tím, že se to snažím nevnímat svojí optikou nebo optikou své sociální bubliny. Pohybuji se mezi lidmi a bavím se s kýmkoliv, koho na ulici potkám. A mám pak obrovskou radost, že pohled, který tu sdělila paní Bašusová, tedy že lidé z Nuslí mají pocit, že na ně radnice neklade takový důraz, už mezi občany neexistuje. Jen když kouknu na mapu, co se tam radnici Prahy 2 podařilo všechno udělat? Vydláždit celou Oldřichovu ulici, Nezamyslovou ulici, udělat tam úplně nové chodníky. Rekonstrukce Jaromírovy ulice bohužel trvala dlouho, ale je to díky tomu, že ji dělá magistrát hlavního města Prahy a několikrát se to muselo předělávat, ovšem díky nasazení radnice Prahy 2 se to nakonec podaří co nejdříve dokončit. A například z Ostrčilova náměstí jsou lidé nadšení. Kolikrát spíš poslouchám od Vinohraďáků, abychom tam začali cpát víc peněz, stejně jako do Nuslí. 

Petr Novotný: Já budu názorově asi někde mezi kolegy. Deficit vůči některým částem Prahy 2 bezpochyby existuje. Nusle jsou typickým příkladem: to, co je daleko pod kopcem, bylo dlouhodobě zanedbáváno. Ale teď se to tam zlepšuje, paradoxně na Nusle je upřená velká pozornost. To ale neznamená, že už jsou na úrovni Vinohrad. Můžeme se bavit o tom, že jsou zde další části, na které radnice „nekouká z okna“, typicky Nové Město pod Karlovým náměstím, nebo Podskalí. 

Karel Koželuh: Problém Nuslí je také nedostatečné dopravní propojení. Proto my jako STAN navrhujeme, aby vznikla nová linka minibusů, která by propojila Nusle a Vinohrady, případně okružně přes Karlovo náměstí zpátky, s tím, že by došlo k lepšímu propojení veřejnou dopravou. Druhá záležitost je, že se nám otevírá úžasná šance a úžasná příležitost tím, že se bude rekonstruovat nebo stavět nový železniční most, tak přijde rekonstrukce celé trati jako takové. V Nuslích existují tři podchody pod tratí, které jsou z mého pohledu ve velmi špatném až dezolátním stavu. Máme příležitost podchody vylepšit a nabídnout je veřejnosti. Lépe tím propojíme Vyšehrad. 

Jaroslav Němec: Já jsem z Vyšehradu, tedy shlížím z kopce na Vinohrady. Myslím, že vnímání rozdílů mezi jednotlivými částmi Prahy 2 tu je, například dost lidí neví, že Folimanka jsou Vinohrady a ne Nusle. My si musíme přiznat, že všeobecně tu nějaké dluhy máme. Je to hlavně doprava. Magistrála, Žitná, Ječná, to jsou novodobé hradby mezi Vinohrady a zbytkem Prahy 2. To bychom měli začít řešit a tyto hranice smazat.

Jan Korseska: Přátelé, paní Bašusová tady velmi správně řekla, že vděčíme historii a našim předkům za to, jaká Praha 2 je a jak je postavena. Nikdo z nás neovlivnil, že se Praha 2 nebo Praha v šedesátých letech rozporcovala tak, jak se rozporcovala, a kromě Vyšehradu nám nezůstalo jediné ucelené katastrální území. Nikdy, a na to dám svoji hlavu, nikdy z Nuslí neuděláte Vinohrady. Nikdy. Protože ani za našich předků to nebylo. Když chcete měnit Nusle k lepšímu, nevyhnete se kopání, nevyhnete se prachu a kraválu. My tu opravdu striktně nahrazujeme koordinační činnost TSK a všeho. Stromy se dosazují tam, kde je to technologicky možné. Jestliže máme Podskalskou, která je poměrně úzká a kde jsou chodníky prošpikované sítěmi, tam nevymyslíte, kam stromy vysadit. Jen malá odpověď Karlovi Koželuhovi: podchodů je tam víc, a ani jeden nepatří TSK, ani městské části, ani městu, ale je to majetek Českých drah. A my, když se teď projektuje renovace trati, tak v tom velmi intenzivně fungujeme a nutíme do toho projektu za prvé dát hlukové bariéry, a zároveň jednáme o tom, aby se zrekonstruovaly ty podchody, které tam jsou, aby jejich podoba odpovídala 21. století a aby se tam lidi nebáli chodit. 

Pojďme k tématu dopravy, už zde k tomu hodně zaznělo, například k bezpečnosti dopravy. Velké téma je ale i omezování dopravy na některých komunikacích, či rezidenční parkování.

Tomáš Halva: Městská část iniciovala studii o bezpečnosti před jednotlivými školami, a řešili jsme to napříč politickým spektrem. Je to zrovna jedno z velkých témat, na kterém je obrovská shoda. Ať u ZŠ Vratislavova nebo ZŠ Na Smetance, ale například i světelný semafor u Folimanky a přiměli jsme magistrát, aby ho tam postavil. Pro mě je ale zajímavější téma uzavření centra města, respektive uzavření jedné ulice v Praze 1, které představil pirátský náměstek pro dopravu hl. m. Prahy pan Beránek. To by reálně omezilo desetitisíce lidí na Praze 2. Doprava by se primárně přesunula do Ječné ulice, která je v tuto chvíli už dostatečně zahlcená, a zahltilo by ji to ještě víc. Zároveň nám z dat vyplynulo, že by se doprava přesunula i do relativně klidné Benátské ulice, a ještě hůř na tom budou Nusle, zejména Jaromírova ulice. Ta by byla zatížená dalšími tisícovkami aut, která se tam kvůli tomuto neuváženému a nesystémovému opatření naženou. Primárním nástrojem zklidnění dopravy je pro mě ochrana rezidenčního parkování. Jinak řečeno – obyvatel Dvojky je v rámci parkování číslo jedna, nikoliv ten, který tam bude hledat parkovací místo. 

Karel Koželuh: Já s panem kolegou souhlasím. Pro STAN se jedná o nesystémový a nahodilý návrh s cílem upoutat pozornost, bez ohledu na to, jaké, jaké dopady to bude mít na okolní městské čtvrti a části, což bez skutečně proveditelné studie nelze vůbec navrhovat. Předkladatel ignoruje průjezdy přes Prahu 2. To znamená, jestli máme dneska v Resslově ulici nějakých 38 000 průjezdů denně a na Palackého mostě 30 tisíc denně, tak způsobíme naprostou kongesci dopravy, která se nedá ustát. To je pro nás prostě nepřijatelné. 

Jan Korseska: Praha 2 tahá v otázce dopravy za velmi krátký koneček provázku, protože my tady máme veškeré komunikace ve správě TSK. Doprava jako taková je celopražský systém, takže my tady opravdu spíš hlídáme, aby nám tady nevymysleli nějaký nesmysl, který by nás poškodil. Co se týče uzavření části centra, tak to je taková pohádka, která tady jede od Pavla Béma a jede dodnes. Vždy se to ale shodilo ze stolu. Teď to pan bývalý náměstek a současný náměstek zvedli, protože je to asi baví, nicméně vědí dopředu, že je to naprosto neprůchodné. Nám by to skutečně maximálně zatížilo Resslovou, ale i Benátskou, Lipovou, Ječnou a tu nejhorší křižovatku, kterou my máme, to je ulice na I.P. Pavlova. Nemůžeme to dopustit, vetovali jsme to a na tom trváme. Co se týče regulací: jediná regulace, která bude účinná, jsou finance. To znamená modré zóny jenom pro rezidenty, bez možnosti se na ně přihlásit přes aplikaci. Prostě modrá zóna rovná se rezidenční parkování. U nás má domácnost často víc aut a všichni mají nárok parkovat za 1200. Kdyby se to stáhlo na 1200 za bytovou jednotku a pak třeba 7000 na druhé auto, tak už si to lidi rozmyslí a budou parkovat někde jinde.

Magdalena Valdmanová: Vy tady mluvíte o uzavření centra, to není přesné, je to prostě omezení tranzitního průjezdu. S tím já souhlasím. Já si prostě nemyslím, že Praha 2 má být průjezd mezi jednou částí Středočeského kraje na druhý. Jedno auto na domácnost mi přijde jako dobrý nápad. Přijde mi absurdní, že někdo má nárok na parkování pěti aut za dvanáct set. A zároveň dál souhlasím, že je to potřeba řešit jako celek a ne prostě, že si každá městská část bude hájit to svoje, protože tak nic nevyřešíme. Takže já jsem vlastně ráda, že tu nemáme rozpor. Jenom nesouhlasím s tím, že jsme někdy jako Piráti navrhovali uzavření centra. 

Petr Novotný: Celé je to o nalezení jakoby vyváženosti a kompromisu. Ať už aut, tak lidí ve městě. Já jsem zažil dvě situace, kdy jsem slyšel od politiků na Praze 2 a na magistrátu takové věci, že mi opravdu běhal mráz po zádech. Jedna věc je rekonstrukce infrastruktury, kdy máme dočasné omezení, ale pak máme dlouhodobé systémové změny, většinou konané pod hezkým závojem, které mají katastrofální dopad na celopražskou dopravu. Já jsem cyklista, jsem chodec a jsem i řidič auta. Když jedu autem, přemýšlím i za chodce i cyklisty. Co se týče ANO, máme nápady. Jsou tu například výjimečné případy soukromníků, kteří se rozhodnou, že obětují například sklep nebo jiný prostor, domluví to s památkáři a vybudují tam parkovací stání. Osobně bych přišel i s pobídkami soukromníků za to, že takové stání zbudují. Oni ho vybudují pro své byty, ale pro mě to znamená, že auto zmizí z ulice do soukromého prostoru.

Jaroslav Němec: Souhlasím, že uzavřít ulici na Praze 1 je problém i Prahy 2. Je to ale spíš věc magistrátu. Co se týče rezidenčního stání nebo parkování, je to jednoznačné. Aktuálně se nedaří ani současná kontrola toho, kdo na těch modrých zónách stojí nebo nestojí. Všechno se nechá na nějaká automatická autíčka, to ale vůbec nerozlišuje jednotlivé podvody, kterých je čím dál víc. Pak máme tady pevnost Vyšehrad, to je úplně mimo. Tam parkují Středočeši za nějaké stokoruny ročně, protože dostávají povolení od NKP Vyšehrad. Souhlasím s tím, že jediná věc, kterou můžeme v rámci toho dělat, je, jak říkal pan starosta, cena za parkování. Je to pro komunální politiky nebezpečná debata, ale musíme ji vést.

Jana Bašusová: Souhlasím s tím, že rezident má mít přednost před jakýmikoliv jinými návštěvníky na území Prahy 2. Ale taky si myslím, že ty ulice mají být pro všechny. Je potřeba brát ohled na to, že někdo se chce přepravovat autem, někdo se chce přepravovat MHD, někdo na kole, někdo chodí pěšky, někdo využívá všechny styly dopravy. Jsem ráda, že si STAN vzal náš nápad k srdci a že se jim líbí nápad na bezbariérový autobus, který by propojoval právě Nové Město, Vyšehrad, Nusle a Vinohrady. Zrovna tenhle nápad nedostal podporu radního pro finance za ODS. V souvislosti s podchody pod železnicí, které jsou v zoufalém stavu, ale řeší se: vnímám jako důležitou bezbariérovost v ulicích, a právě ty podchody v tuto chvíli bezbariérové nejsou, nebo jsou řešeny tak, že jsou velmi špatně obslužitelné s kočárky, natož na vozíčku. 

Karel Koželuh: Velmi stručně a prokazatelně, tento minibus jsme měli v programu v období 2018 do roku 2022, a teď ho máme znovu v programu. To jen k tomu, kdo si co vypůjčil, nebo kdo se nechal inspirovat. Hlavní město má jediný funkční systém pro regulaci dopravy, a to je systém zón placeného stání. Já jsem na posledním jednání zastupitelstva měl poznámku ke zprávě Městské policie Praha 2, kde se uvádí číslo, kolik se realizovalo realizovaných odtahů za minulý kalendářní rok, které oscilovalo zhruba kolem 1820. V přepočtu to dělá pět odtahů na jeden den. Já jsem hluboce přesvědčen, že takto se respektovanost zóny placeného stání nevymáhá. Jde o to, že když jsou ta pravidla jasně nastavená a člověk ví, že ta pravidla jsou vynucována, pak ten systém je udržitelný, protože bude mít i nadále podporu občanů. Protože jak dobře víme, a v Čechách to platí dvojnásob, jakýkoliv systém, který nemá veřejnou podporu, postupně deklinuje a nakonec zanikne. 

Magdalena Valdmanová: Mě mrzí, že se pořád bavíme jenom o automobilové dopravě, protože já jako neřidič si spíš všímám pěší dopravy. My nedokážeme, jak říkala Jana, všechny druhy dopravy skloubit, pokud nějakou neomezíme. Z toho vychází, že ta automobilová se zkrátka musí omezit, aby ostatní měli stejnou šanci se někam dopravit. Já si třeba myslím, že třicítka v obytných zónách je fajn pro lidi. Školní ulice, na tom se shodneme. A taky bych ráda vypíchla, že MHD máme dobrou, v celé Praze, i na Dvojce. Tady debata občas sklouzne k tomu, že bez čtyř aut na domácnost se nedá žít. Já neumím řídit, nikdy jsem nepotřebovala umět řídit, tím, že bydlím v centru. Praha 2 je nejpohodlnější městská část na to, žít bez auta. 

Jan Korseska: S dovolením rozštípnu váš spor o to, kdo byl dřív. Ten okružní autobus jsem projednával s Dopravním podnikem a ostatními městskými částmi už v roce 2014. Ale minibusy se už rozšiřovat nebudou, dopravní podnik je nebude dále kupovat. Je to spíš odpověď paní Bašusové, že velký autobus neprojede starodávnou branou na Vyšehrad, takže MHD na Vyšehrad nepřipadá v úvahu. Další věc je, že už léta letoucí chceme, aby byl vybourán ten betonový nesmysl v Sokolské ulici, aby se dalo sjíždět k Muzeu policie. Zjednosměrnila by se ulice Ke Karlovu, udělala by se cykloobousměrka mezi ulicí U Apolináře a Wenzigovou. Kdysi dávno jsme navrhovali lávku přes Bělehradskou, aby tam mohli jezdit invalidé a maminky s kočárky, propojilo by se Nové Město s Vinohrady, a na magistrátu to pohřbili. Co se týče parkovacího stání: přátelé, nám se povedlo za minulá léta vydupat, že na Praze 2 jezdila dvě odtahová auta. Pak jsme se dozvěděli, že to bude jen jedno, z důvodu nedostatku záchytných parkovišť pro odtažená auta. A nejsou pozemky, kde by se daly postavit. 

Pojďme k tématu bydlení. Zaznělo tu, že je v Praze krize bydlení, že se tu rozmáhá Airbnb…

Magdalena Valdmanová: Máme u nás nejdražší nájmy vůbec, podle mě je u nás bydlení dražší než na Praze 1. Ty nájmy prostě už normálně pracující lidi, třeba učitelé, nedokážou zaplatit. Přestože děláme plno věcí vlastně správně, jako je podpora mladých rodin, preferovaných profesí a podobně, tak podle mě nazrál čas na to už opravdu začít nějak pomáhat našim občanům, i kteří nejsou v těch obecních bytech. A zároveň bojujeme s Airbnb. 2000 bytů se nyní pronajímá přes Airbnb. Už to jsou celé domy, nejen jednotlivé bytové jednotky. Byla bych ráda, kdybychom se tu napříč stranami dohodli, jak do budoucna ochránit Prahu 2 před tímhle.

Jan Korseska: Praha 2 má zhruba kolem 50 000 obyvatel a vlastní a pronajímá víc než tři tisíce bytů. Tolik bytů na počet obyvatel nemá žádná městská část. Pan Koželuh tu řekl, že máme peníze z prodeje bytů, ale my jsme prodali daleko méně bytů, než jiné městské části, které dnes nemají peníze a čekají na dotace. Jsme si vědomi, že musíme mít takové penzum bytů, abychom mohli pokrýt potřeby od novomanželů až po seniory. Nemáme nikoho, kdo splňuje naše kritéria a na byt nedosáhl. Byty, které pronajímáme formou elektronických aukcí, to je naprosto čistá záležitost a je to věc trhu. Lidi ty peníze prostě dají, a to nám zvedá průměrnou výši nájmu. Ano, je to drahá věc. Když chci bydlet na Praze 2, holt na to musím mít. I historicky, Vinohrady byly vždycky rezidenční část, kde bydleli lidi, kteří na to měli. Ano, nájmy v aukcích jdou do neuvěřitelných částek, taky na to někdy koukám a nevěřím vlastním očím. To je trh, ale lidé to jsou ochotni dát, tak přece nezastropujeme horní hranici. Když chci bydlet za 50 korun ročně na metr čtvereční, tak nemůžu bydlet na Praze 2.

Petr Novotný: Já bych rád, aby zde zaznělo, že bytovou politiku považuju za největší úspěch hnutí ANO za posledních osm let tady v koalici, protože bylo naší koaliční podmínkou, že jsme zastavili aukce, které tu probíhaly v rámci rozprodeje za bizarních cen. Došlo k úpravě pravidel bytové politiky. Transparentními elektronickými aukcemi se inspirovalo i hlavní město Praha. Je to velmi oblíbená forma a přesně, ukazuje se na ní trh. Jestli jsme se dotkli tématu jako Airbnb, to je bohužel celostátní záležitost. Za mě je to totálně šedá zóna, která spolu s dalšími těmi jakoby sdílenými ekonomikami typu Uber totálně ohnula to, co sdílená ekonomika je. 

Má vůbec městská část vůbec nástroje na regulaci tady toho fenoménu? 

Petr Novotný: Je potřeba tlačit na Sněmovnu. Bohužel to naráží na to, že když si každý chytne svého pražského poslance a požádá ho o legislativní návrh, tak se v rámci poslaneckého klubu často setká s tím, že to automaticky letí pod stůl, protože „Pražáci zase něco chtějí“.

Jan Korseska: Taková iniciativa byla, a bylo to shozeno ze stolu, protože Praha je vnímána jako obtížný hmyz, přestože živíme republiku. 

Karel Koželuh: Problémy Prahy jsou ale natolik specifické, že nejsou problémem pro zbytek republiky. Náš návrh je právě posílení pravomoci SVJ vůči Airbnb, že by to mohlo nějakým způsobem regulovat. Není moc příjemné vlastnit byt za poměrně značné finanční prostředky a mít padesátkrát v roce někoho jiného jako souseda, to člověka úplně nenadchne. Další věc, kterou my navrhujeme, je časové omezení podle vzoru některých měst v Evropě. Založit penzum toho, jak dlouho je možné tímto způsobem svůj byt pronajímat, aby vlastníci nebyli úplně omezováni. 

Jaroslav Němec: Souhlasím, že ty kvazi hotely, to znamená Airbnb, Booking a podobně, je třeba řešit. Jak říká Petr, Praha 2 by měla tlačit na magistrát a dál, my všichni bychom měli tlačit na své poslance. Pojďme to tlačit, aby se nájemní domy vrátily zpátky k lidem, soukromým pronájmům a prodejům. Pravidla, která v tuto chvíli platí, jsou nastavená perfektně, můžeme sloužit jako příklad pro všechny ostatní městské části, obce a města. Když jsem to srovnával s jinými bytovými politikami, tak jsme opravdu na špičce, co se týče pravidel.

Jana Bašusová: Já bych chtěla reagovat na to rezidenční bydlení tady na Praze 2. Myslím, že není technicky možné zařídit, aby tu bydleli jen bohatí. Máme tu školy, učitelé mají platy, jaké mají, a my bychom je tu měli chtít. Měli by možnost získat byt za rozumné nájemné. Stejně tak potřebujeme policisty, hasiče, máme tu seniory, stejně jako mladé studentky, které se chtějí osamostatnit. Stejně jako rodiny, které se rozvádí, potřebují směnný byt a nemůžou bydlet jeden na Praze 2 a druhý v Ostravě, to dětem nesvědčí. V tuto chvíli máme asi 300 volných bytů. Praha 2 by ve své bytové politice měla myslet i na tyhle potřeby. 

Jan Korseska: Prosím, slovo rezident není sprosté slovo, rezident je člověk, který má trvalé bydliště na Praze 2. Ať už je to student, důchodce, nebo učitel, a já je tu chci udržet. Chci vás ujistit, a to říkám zodpovědně, že všichni, kdo zažádají o byt a splní podmínky naší bytové politiky, tak jsou uspokojení. Když někdo bydlí v soukromém nájmu a je tam nedejbože vlastník, který ty lidi poškozuje a podobně, i takové lidi dokážeme ubytovat. Také znám takové případy. 

Magdalena Valdmanová: Pravidla jsou nastavená tak, že zvenčí to může vypadat, že bytový fond je dostatečný, ale v některých ohledech jsou dost přísná. Když senior chce dostat byt, musí na Praze 2 bydlet 20 let. Nemáme žádný pořadník, a není to kvůli tomu, že bychom měli dostatečné kapacity, ale kvůli tomu, že je plno skupin, které se nám do pravidel nevejdou. Naprosto nesouhlasím s tím, že by si na Praze 2 měli dovolit bydlet jen bohatí, zvlášť potom, co tržní nájmy už nejsou normální, to si nemůže dovolit ani vyšší střední třída. Já chci reagovat na pana starostu. Já jsem v bytové komisi a často se stane, že i když lidé splní pravidla, tak jim byt nedáme.

Jaroslav Němec: Z bytové komise to jsou ojedinělé případy, vybavuju si možná dva, tři. Pamatuju si na jeden případ z minulého volebního období, to byl člověk, který hrál ve filharmonii v Teplicích a chtěl se přestěhovat zpátky, ale proto, že v tu dobu bydlel v Teplicích, tak byt nedostal, ačkoliv by na něj měl nárok.

Tomáš Halva: Já si jen dovolím reagovat na poznámku, že máme 300 volných bytů. Vypracovával jsem analýzu bytového fondu a ono to sice vypadá, že máme 300 volných bytů, ale ty nejsou právně volné už z podstaty. Máme tam 150 bytů, které jsou v danou chvíli v rekonstrukci, už to je polovina z celkového počtu. Dále tam jsou byty řešené v rámci dědictví, se kterými není možné nakládat, a pak tam jsou byty, které třeba původní nájemce opustí nebo je to neplatič, ale my s ním dál nemůžeme nakládat, protože se třeba čeká na výsledek soudního sporu. Možná se bavíme o deseti, patnácti volných bytech, které ale stejně v rámci cirkulace následně přicházejí automaticky pro zařazení do rekonstrukce. 

Debatu vedl: Jan Martinek, foto: Adam Slavkovský