Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13

ČÍSLO 3 – BŘEZEN 2021

VÝLETY DOHISTORIE

VÝROČÍ MĚSÍCE

BŘEZNA

3. 3. 1941

Před 80 lety se narodil Vlado Milunić,

architekt apedagog. Spoluautor Tan-

čícího domu sF. Gehrym.

5. 3. 1891

Před 130 lety zemřel Moritz Gröbe,

podnikatel. NaVinohradech postavil

vilu svelkým parkem (Grébovka, Ha-

vlíčkovy sady).

6. 3. 1951

Před 70 lety se narodil Milan „Mejla“

Hlavsa, hudebník, zpěvák, skladatel.

Člen skupiny The Plastic People of the

Universe.

17. 3. 1931

Před 90 lety se narodil Karel Velebný,

jazzový hudebník, skladatel, pedagog.

Stál uzrodu Divadla Járy Cimrmana.

18. 3. 1856

Před 165 lety se narodil František Tho-

mayer, zahradní architekt. Navrhl par-

kovou úpravu Karlova náměstí.

18. 3. 2016

Před 5 lety zemřel Jan Němec, lmový

režisér, scenárista, fotograf, producent.

V60. letech představitel nové vlny.

20. 3. 2016

Před 5 lety zemřel Otto Pick, jeden

z„Wintonových dětí“, válečný veterán,

ředitel čs. vysílání Svobodné Evropy,

pedagog.

25. 3. 1861

Před 160 lety se narodil Vácslav Havel,

stavitel, mj. Paláce Lucerna advou se-

cesních domů naRašínově nábřeží.

Děd Václava Havla.

Fascinován novými technologiemi avyná-

lezy překotné doby konce 19. století se vpro-

sinci 1896 vhostinci USaského dvora vHy-

bernské ulici seznámil skinematografem

zdílny bratří Lumièrů. Vytušil možnosti tohoto

nového přístroje abrzy se stal nejen prvním

českýmkameramanem, ale pravděpodobně

iprvním lmařem vrámci Rakousko-Uherska.

Se svým spolužákem zreálky Josefem Fran-

tiškem Pokorným zakoupil najaře roku 1898

odLumièrů kameru ilmovou surovinu.

Včervnu téhož roku při příležitosti Výstavy ar-

chitektury ainženýrství postavil napražském

Výstavišti první české kino nazvané Český ki-

nematograf. Byla to provizorní dřevěná bouda

pobitá lepenkou, uvnitř židle aplátno velikosti

5 x 6 m. První Kříženeckého lmy byly statické,

asi minutu trvající jednozáběrové snímky, do-

provázené jen slovním výkladem děje, např.

„Purkyňovo náměstí naKrálovských Vinohra-

dech“ (dnes náměstí Míru), „Alarm staroměst-

ských hasičů“, „Cvičení skuželi Sokolů malo-

stranských“, „Žofínská plovárna“, „Svatojánská

pouť včeskoslovenské vesnici“ adalší. Sklidil

snimi obrovský úspěch, pro diváky to bylo na-

prosté novum. Dokumentární snímek „Voltý-

žování jízdního odboru Sokola pražského“

(1898) dokonce zařadila dosvého distribuč-

ního katalogu ispolečnost bratří Lumièrů, což

může být považováno zaprvní zahraniční

úspěch českého lmu. Kříženecký natočil také

ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ

Vinohradská pošta

„Nejvýstavnější, nejpokrokovější

velkoměsto české má jediný erární úřad

poštovní, který je vnové budově, prý

vestředu města, vulici tak zastrčené, že

nejen cizinci, ale idomácímu člověku dá to

řádného hledání, by ji šťastně našel.“

F

ungující poštovní síť byla

přirozeně pro Královské Vi-

nohrady velmi důležitá,

ovšem městská rada mohla

poštovní záležitosti ovlivnit

jen minimálně, atak se

vmístním tisku pravidelně

objevovaly stesky naúroveň

zdejších poštovních služeb,

jako následující: „Poštovnictví

naKrálovských Vinohradech

nevyhovuje naprosto zájmům

obyvatelstva, hlavně kruhům

průmyslovým aobchodním.“

Novostavba budovy hlavní vi-

nohradské pošty vMoravské

ulici vzbuzovala emoce ině-

kolik let posvém otevření,

ato nejen svým umístěním.

Zroku 1912 pochází popis

dalších nedostatků tohoto

poštovního úřadu: „Počet

úřednických izřízeneckých sil,

jakož ibudova sama, nevyho-

vuje naprosto ajest pro svou

vzdálenost pro rychlé dodá-

vání nazávadu. Divíme se

opravdu, že technický úřad

městský dovolil eráru posta-

viti budovu tak ubohou.“

Pošta vMoravské ulici byla

naKrál. Vinohradech jako je-

diná určena kvyzvedávání zá-

silek. Zbývající čtyři poštovní

úřady, které naVinohradech

během let vznikly, sloužily

pouze jako pošty podací:

„Všechny tyto úřady zřízeny

jsou vnevýhodných místech

amístnostech, které hodí se

pro všechno jiné, jen ne pro

poštu. Vzhled těchto úředních

místností jest přímo hrozný

avýprava jich tak ubohá, že

musí se zaně státní správa

poštovní stydět.“ První c. k.

poštovní atelegrafní úřad byl

naVinohradech otevřen již

vroce 1876 nanároží dneš-

ních ulic Anglická aItalská.

Koncem 19. století zde bylo

zaměstnáno 21 úředníků,

10 praktikantů anapříklad

také 3 telegrastky. Službu

poštovních doručovatelů vté

době vykonávalo 44 listonošů

apomocných sluhů. Roku

1892 byla nažádost vino-

hradské obce otevřena poš-

tovní liálka vŠafaříkově ulici.

Vdůsledku bouřlivého roz-

voje města došlo poroce

1900 kotevření třetí vino-

hradské pošty, tentokrát vKo-

runní třídě, vnárožním domě

naproti vodárně. Čtvrtou

poštou vpořadí se stala po-

bočka vdomě nadnešní Vi-

nohradské třídě kousek nad

křižovatkou sBlanickou ulicí.

Budování poštovní sítě

naKrálovských Vinohradech

vyvrcholilo roku 1909, kdy byl

dne 1. listopadu otevřen

vúvodu zmíněný poštovní

úřad vMoravské ulici. Veřej-

nost byla kromě úrovně

služeb zklamána také archi-

tekturou nové budovy, jejíž

strohé přísné linie bez výraz-

ných ozdobných detailů byly

pravým opakemokolních vý-

stavných vinohradských čin-

žáků: „Ze slohu, vjakém tato

budova jest vystavena, není

jasné, zda jest to stará, novou

fasádou opatřená solnice, neb

nějaké předměstské skladiště

pro zboží. Každý znás oče-

kával, že tato budova bude

chloubou poštovní správy

aozdobou Královských Vino-

hradů. Rovněž počet úřednic-

kých izřízeneckých sil na-

prosto nevyhovuje potřebám

našeho města.“ Malé oblíbe-

nosti této pošty uvino-

hradské veřejnosti nepřispělo

ani to, že dalších několik let tr-

valo, než byla Moravská ulice

řádně vydlážděna. Vtomto

případě však byl navině po-

malý postup obecní správy.

Plány navybudování dalšího

poštovního úřadu vdolní

části Královských Vinohradů

přerušilo vypuknutí první svě-

tové války. Ovšem fungování

některých poštovních služeb,

nakteré si lidé před sto lety

stěžovali, bychom vdnešní

době spíše ocenili. Například

četnost vybírání poštovních

schránek anásledná rychlost

doručování listovních zásilek:

„Dáte-li vkteroukoliv hodinu

odpolední doschránky poš-

tovní psaní doNuslí, města

čtvrt hodiny odKrál. Vino-

hradů vzdáleného, psaní do-

ručeno jest vNuslích až dru-

hého dne ráno.“

MICHAL FRANKL

OPŮVODU NÁZVŮ

NAŠICH ULIC

ULICE WENZIGOVA

V

jihozápadní části Vinohrad odKar-

lova kBělehradské ulici prochází

Wenzigova ulice, dvakrát velmi rázně

přerušená třídami Legerovou aSokol-

skou. Odsvého vzniku vroce 1893

nese jméno spisovatele apedagoga

Josefa Wenziga (18. 1. 1807 vPraze –

28. 8. 1876 vTurnově). Velký německo-

-český humanista se narodil dodůstoj-

nické rodiny ajeho mateřským

jazykem se stala němčina. Jako jediné

přeživší dítě zpěti sourozenců dostal

vynikající vzdělání, během něhož sílil

jeho zájem oliteraturu, pedagogiku

aodstraňování znevýhodnění češtiny

veškolách. Odroku 1849 se podílel

napřípravě První české reálky vPraze

aposléze ji jako ředitel vedl. Roku 1853

se stal ředitelem českých škol reálných.

Při obhajování pozice českého jazyka

veškolství včeských zemích se dostal

před disciplinární komisi veVídni, ale

své názory uhájil. Stál uzrodu zákona

orovnoprávnosti Čechů aNěmců

veškolství, uvedeného vplatnost

vroce 1866. Zasedal vČeském zem-

ském sněmu, náležel také dopraž-

ského zastupitelstva, řídil Uměleckou

besedu, Matici lidu aKrálovskou

českou společnost nauk. Kromě neutu-

chající práce pro národní školství se vě-

noval také dráze spisovatele; zWenzi-

gova pera vyšlo několik divadelních

her aoperních libret (proslul zejména

jako libretista Smetanových oper Da-

libor aLibuše), básní (některé zhu-

debnil Johannes Brahms), věnoval se

národopisu apřekládal doněmčiny

(například díla Čelakovského aNěm-

cové). Německým čtenářům je také ur-

čeno několik teoretických spisů očeské

literatuře.

JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK

PRŮMYSL AOBCHOD NAKRÁL. VINOHRADECH XVIII.

první tři proslulé české hrané snímky ska-

baretiérem ahumoristou Josefem

Švábem-Malostranským, což byly krátké

žertovné skeče: „Dostaveníčko vemlýnici“

(1898), „Výstavní párkař alepič pla-

kátů“(1898) a„Smích apláč“ (1898). Kříže-

necký nejprve posílal své lmy vyvolávat

dofrancouzského Lyonu kLumièrům,

později si je však začal vyvolávat sám,

ato vkoupelně svého bytu vSokolské

ulici č. 34! Zde vlastně vznikla první česká

lmová laboratoř!

Kříženecký nebyl jediným lmovým

průkopníkem, který žil nadnešním území

Dvojky. Bydleli zde také zakladatelé po-

věstné České kameramanské školy, jako

byli: Jaroslav Blažek, Josef Brabec, či nej-

úspěšnější znich Otto Heller (žil NaBojišti

18), který natočil první snímky sVlastou

Burianem apoemigraci vroce 1938 spo-

lupracoval spředními britskými režiséry,

jako byl Laurence Olivier („Richard III.“,

1955). Svou působivou kamerou se zapsal

dodějin světové kinematograe.

ZENCYKLOPEDIE PRAHY 2

JAN KŘÍŽENECKÝ

Průkopník české

kinematograe anáš první

„báječný muž sklikou“ Jan

Kříženecký se narodil 20.

března 1868, minulý měsíc

odjeho úmrtí uplynulo přesně

100 let (9. února 1921). Díky

němu byli Češi mezi prvními

šesti zeměmi nasvětě, jejichž

dějiny kinematograe započaly

už roku 1898.

N

arodil se vPraze naNovém Městě

dorodiny vysoce postaveného poš-

tovního úředníka Norberta Kříženeckého.

Byl pokřtěn vkostele sv. Štěpána, matu-

roval načeském reálném gymnáziu

vJečné. Následná studia stavitelství aar-

chitektury nedokončil, narozdíl odsvého

bratra Rudolfa, který se později stal vý-

znamným architektem, profesorem arek-

torem ČVUT.

Jan byl poněkolikaletém působení

vbratrově kanceláři přijat naměstský sta-

vební úřad. Již odstudií se úspěšně vě-

noval fotografování architektury aumělec-

kých předmětů. Stal se členem Českého

klubu fotografů amatérů vPraze azvýstav

si pravidelně odnášel čestná ocenění

amedaile. Vzdělání stavebníka avášeň

pro fotograi se propojily isjeho prací,

kdy pro stavební úřad pořídil přes čtyři ti-

síce fotograí mizející Prahy, včetně asano-

vaného Podskalí.