12
ČÍSLO 5 – KVĚTEN 2021
DISKUZE
Doprava na dvojce
Dvojka jako centrální městská část musí opakovaně řešit vliv dopravy na životní prostředí
jejích obyvatel. Magistrát navrhuje uzavřít Smetanovo nábřeží. Zeptali jsme se proto zástupců
politických klubů:
?
Jak hodnotíte
návrh Magistrátu
hl. m. Prahy na uzavření
Smetanova nábřeží
s ohledem na dopad tohoto
opatření na MČ Praha 2?
UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Příspěvky na této straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, za obsah odpovídají jejich autoři.
N Á Z O R Y KO A L I C E
NÁZORY OPOZICE
PETR NOVOTNÝ / ANO
TOMÁŠ RICHTA / DVOJKA SOBĚ
Nebezpečné „sociální inženýrství“
Ípák pro lidi!
Situace v dopravě v Praze neurčuje jen to, jak rychle se dostaneme z bodu A do bodu B, ale
ovlivňuje nepřímo i naše zdraví a kvalitu života. Já osobně se pohybuji po městě jak pěšky,
autem, tak i MHD. Vždy podle potřeby a situace. Beru to jako právo své volby a svobody. Je
jasné, že zejména automobilů ve městě přibývá a útulné a historické město, jakým Praha je,
má své kapacitní limity. Jenže neuváženými kroky se situace nezmění, a bohužel ani
nezlepší. Doprava a její hustota je jako živý organismus a ve městě se chová jako voda.
Na jednom místě ji zatarasíte a ona se rozlije do okolí. Je to řetězová reakce s mnohdy
fatálními důsledky. Uzavření Smetanova nábřeží a navazující Křižovnické ul. na jednom
břehu a Malostranského nám. na břehu druhém je přesně takovým významným krokem,
u kterého by člověk doufal, že byl řešen minimálně s odborníky na dopravu. Sám jsem se
účastnil za působení ANO v minulém volebním období na pražském magistrátu komisí,
na které byli zváni dopravní odborníci např. z ČVUT. Myslíte si, že tímhle se primátor Hřib
(Piráti) a jeho náměstek pro dopravu Scheinherr (Praha sobě) obtěžují? Nebuďte bláhoví.
Aktivistická koalice něco takového nepotřebuje. Pan primátor se jen na popud jednoho ze
svých 12 placených mediálních poradců vyfotí s kávičkou na zahrádce jedné z kaváren,
a bude mu úplně jedno, že neuváženým a neodborným zásahem do pražské dopravy došlo
k dalšímu navýšení aut o tisíce na Praze 2 (zejména ul. Ječná, Wilsonova, Benátská,
Vyšehradská, I. P. Pavlova).
Jakékoli změny často přinášejí obavy, především z dopadů na náš život. Někdy je ale změna
nutná a pak přichází otázka, co je možné pro odstranění dopadů, nebo jejich minimalizaci
udělat? Někdo reaguje splašeně a hned začne vykřikovat, že změny jsou špatné, a tím se
chce vlastní práci na řešení vyhnout. A někdo zase přemýšlí, jak změny vhodně využít.
V případě plánovaného uzavření centra pro tranzitní dopravu a otázky zvládání dopadů
tohoto řešení dopravy v Praze na občany Prahy 2 je tedy otázkou – jaká řešení má radnice
pro tuto situaci připravena? Kolik studií bylo provedeno a nyní jen stačí je oprášit a říct:
„Nebude to lehké, ale jsme připraveni!“ Praha 2 dlouhodobě tranzitní dopravou trpí – občané MČ musí obětovat nejeden veřejný prostor na úkor projíždějících, musejí dýchat
toxické látky, které produkují auta jiných! Proto by radnice měla již dávno mít zpracované
studie a varianty řešení. Dala by tím najevo, že jí na kvalitě života občanů Prahy 2 záleží! Už
od stavby tunelu Blanka město jeho občanům zklidnění tranzitní dopravy dluží. Dostavba
okruhu je v nedohlednu. Je potřeba ulevit především rezidentům – lidem, kteří v Praze žijí!
Je potřeba se k problému postavit čelem! Proto navrhujeme v reakci na záměr MHMP vrátit
náměstí I. P. Pavlova pěším, utlumit provoz v ulici Sokolská a zvýšit tak plynulost výjezdu
z ulice Ječné. Umožnit tedy lidem žít a řidičům nestrávit v zácpách celé hodiny. Za Dvojku
sobě na tuto změnu říkáme – Ípák pro lidi! (ipakprolidi.cz)
JAN KORSESKA / ODS
Nechceme nosit plynové masky
JAROSLAV NĚMEC / PIRÁTI
Humanizujme magistrálu
Na první pohled by se dalo říci, že dopravní úpravy na území Prahy 1 se dvojky netýkají, ale!
Doprava je jako voda, která si cestu vždy najde. A stavění hrází se musí umět, aby se nezničilo
více, než se získá. Jakákoliv úprava dopravního režimu má směřovat ke zlepšení kvality života
a dopravních služeb. Ne, ke „zlepšení“ pouze jednoho místa, a tím zhoršení dopravní situace
a životního prostředí ve 4 městských částech. Co udělá uzavření Malé Strany a Smetanova
nábřeží, máme vyzkoušeno z podzimu roku 2019. Magistrátní návrh zasáhne MČ Praha 2
navýšením počtu vozidel, a to v rezidenčních částech i v blízkosti škol a úřadů. Z ulic Resslova
a Ječná bude „parkoviště“, značně se zvýší doprava v ulicích Vyšehradská, Benátská, Lípová
a místo humanizace ulic Legerova a Sokolská, kterou MČ Praha 2 dlouhodobě prosazuje, dojde
k dalšímu zvýšení dopravy. Křižovatka ulic Ječná, Sokolská a náměstí I. P. Pavlova byla vyhodnocena jako nejhorší křižovatka v Praze vzhledem k množství spalin. To, že lidé chodí dnes
v respirátorech, neznamená, že si budou nasazovat plynové masky v případě chůze po komunikacích Prahy 2. Argument, že držitelé povolení k parkování v ZPS v Praze 2 budou mít možnost
uzavřeným Smetanovým nábřežím projet, je výsměch. Co občané Prahy 2, kteří parkují
v garážích, vnitroblocích a nemají potřebu registrace? Ty bude magistrát obtěžovat vyřizováním
výjimky? Proto nemůže MČ Praha 2 se změnou souhlasit. Obávám se však, že vedení Prahy sice
deklaruje otevřenost připomínkám, ale nebere je vážně.
Smetanovo nábřeží vzniklo v 19. století jako promenáda, z níž lze obdivovat protilehlou
Malou Stranu a Hradčany. Dopravní role byla spíše druhořadá. Problém nábřeží se řešil
po celé 20. století a současný stav je zakonzervované provizorium. Současná podoba s myší
dírou u Karlova mostu rovněž není zrovna to, nač by mohla být Praha a její obyvatelé hrdí.
Tranzitní automobilová doprava do této části památkové rezervace nepatří. Ve druhé
polovině 20. století se konceptem „města pro lidi“ výrazně změnil způsob, jak se o urbanismu a dopravě přemýšlí. O uzavření Smetanova nábřeží se vede nekonečná diskuze,
v roce 2007 alespoň částečné uzavření sliboval tehdejší primátor P. Bém (ODS). V lednu
2012 podepsali starostové Prahy 2, 4 a 7 Iniciativu za humanizaci severojižní magistrály, kde
deklarují, že „realizace celkového zklidnění by měla být provedena nejpozději v okamžiku
zprovoznění tunelu Blanka“. „Chceme, aby ze Smetanova nábřeží zmizela auta definitivně.
Hned po dokončení a spuštění tunelu Blanka,“ řekl Deníku v témže roce tehdejší primátor
B. Svoboda (ODS) a A. Udženija (ODS) ho doplnila, že je „důležité, aby byly zpracovány
dlouhodobé odborné studie, které se nebudou měnit v závislosti na politickém uspořádání
města.“ Tunel Blanka je v provozu přes 5 let. Řešením není kritizovat dopravní omezení
v Praze 1, ale realizovat regulace tranzitní dopravy také v Praze 2. Už nelze čekat, musíme
humanizovat magistrálu a celkově zklidnit automobilovou dopravu v centru.
MICHAL ZUNA / TOP 09
KAREL KOŽELUH / STAN
Praha 2 bude trpět
Více racionality, méně radikalismu...
Myšlenka na omezení individuální dopravy v centru města je snad stejně stará jako samotné
automobily. A myšlenka je to logická. Dopravní cesty v historickém centru mají sloužit
místním a místní dopravní obsluze. Ale také potřebám ostatních. Při cestě do Nemocnice
Na Františku. Při cestě na koncert do Rudolfina. Při cestě za rodiči nebo dětmi z druhého
konce Prahy. A i z těchto důvodů Praha buduje klíčovou dopravní infrastrukturu. Vnitřní
okruh. Vnější okruh. Radiály, které je spojují. Právě proto, aby tranzit přes centrum nejezdil.
Znáte však dnes někoho, kdo jede z Tábora do Teplic přes Smetanovo nábřeží? Nikoliv.
Protože využije městský okruh. Otevřením tunelu Blanka výrazně klesla doprava právě v dnes
regulovaných oblastech. To si však progresivní politici nepamatují. V té době v Praze ještě
nežili. Dobudujme nejprve i zbývající části okruhu a pak zvažme regulaci dopravy jinde. Je
však možné, že v té době by žádná již nebyla třeba. Dojde totiž opět k dalšímu poklesu jako
při otevření Blanky. Bez objízdných cest bude Praha 2 nejvíce dotčenou oblastí. Uzavírka
pravého břehu Vltavy přivede o 6000 automobilů více do ulice Wilsonova. A ještě více tak
zhorší situaci ve Vyšehradské a Ječné ulici a náměstí I. P. Pavlova. Je to hazard se zdravím
občanů Prahy 2. Je to hazard s bezpečností v objízdných ulicích. Objízdné trasy vedou
rezidentní oblastí Prahy 2. Oblastí, ve které je několikanásobně více bytových domů než
v místě uzavírky. Emise a prašnost tak budou mít dopad na tisíce občanů navíc.
Naše dějiny jsou až příliš často svědkem krátkého nadšeného až revolučního vzepětí
a následné dlouhé neproduktivní letargie. Dnes jsme naneštěstí svědky pokusu o radikální
řešení levobřežní i pravobřežní dopravy, který je mnohem více veden ideologickým
pohledem než odborně dopravním. V žádném případě neobhajuji přístup minulého vedení
města a centrální městské části, které si rády pletly stagnaci s konzervativním přístupem.
Avšak přesvědčení současných odpovědných osob, že jedním kombinovaným radikálním
opatřením vyřeší dopravu v centru, je naivní, ale bohužel i nebezpečné. Prosazovaná úprava,
která na jedné straně spočívá ve vytlačení nerezidentní tranzitní dopravy z obou hlavních
pobřežních komunikací (spočívající ve zneprůjezdnění Malé Strany a Starého Města pro
nerezidenty) a v přemístění či rušení tramvajových zastávek (nová Novotného lávka,
Masarykovo nábř., zrušená Smetanovo nábř.), která je doplněná architektonickými řešeními
(např. mola u Novotného lávky nebo provizorní úpravy zastávek a komunikací) určenými
spíše pro návštěvníky města než rezidenty, a která svou kvalitou i provedením představují
velmi diskutabilní příspěvek k urbanistické tváři města. Navrhovatelé tohoto značně
rizikového řešení by měli veřejnosti předložit analýzu dopadů na dopravu (magistrála,
tunely, rekonstrukce Barrandovského mostu apod.) a životní prostředí v ostatních městských částech a tuto obhájit. V opačném případě sklidí nevoli značné části veřejnosti.