Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13

ČÍSLO 5 – KVĚTEN 2021

VÝLETY DOHISTORIE

VÝROČÍ MĚSÍCE

KVĚTNA

14. 5. 1316

Před 705 lety se narodil Karel IV.

(1316–1378), český král, římský císař,

zakladatel Nového Města pražského,

univerzity ivinic.

16. 5. 1931

Před 90 lety se narodila Ája Vrzáňová

(1931–2015), slavná krasobruslařka,

která se zemigrace vrátila narodné

Vinohrady.

18. 5. 1951

Před 70 lety byla dr.Jaroslavem

Skálou založena uApolináře první

záchytná stanice nasvětě.

22. 5. 1921

Před 100 lety byla založena

Československá obec legionářská,

spolek sdružující válečné veterány

ačleny odboje.

24. 5. 2011

Před 10 lety zemřel Jaroslav Sůra

(1929–2011), oceňovaný grak

ailustrátor.

29. 5. 1916

Před 105 lety zemřel Jan Otto

(1841–1916), nakladatel aknihkupec,

který zásadně přispěl kevzdělávání

českého národa.

kdysi nacházela: „NaKozačce“, „NaPrkence“,

„NaKuchynce“, „VKravíně“, „VePštrosce“ apod.

Další pojmenování cílila napostavy z historie

arovněž navlasteneckou notu návštěvníků:

„URiegra“, „UHavlíčka“, „UMánesa“, „USokola“,

„UBlaníka“ atd. Císař akrál český Karel IV. měl

naVinohradech rovnou tři výčepy. Jiné pod-

niky lákaly nadalekou exotiku. Žíznivý ná-

vštěvník tak mohl během večera zakotvit napří-

klad v„Port Arturu“ nebo chvilku posedět

dokonce až „Naseverní točně“. Oněco blíž to

bylo do„Nizzy“, tedy jihofrancouzského města

Nice. Další hostince tradičně odkazovaly napří-

jmení svých majitelů: „UHomannů“, „UVíšků“

nebo „UTrunečků“. Ochranu před hněvem

manželek mohli hosté hledat „UKrakonoše“,

„UOlympu“ nebo dokonce orodovat přímo

„UMatky Boží.“ Příště se již společně podíváme

nato, jaké problémy místní podniky ajejich

hosté obci před sto lety způsobovali. Vsou-

časné době však můžeme našim předkům oro-

senou sklenici jenom závidět. Nazdraví!

MICHAL FRANKL

ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ

ZENCYKLOPEDIE PRAHY 2

ÁJA VRZÁŇOVÁ (1931–2015)

Průmysl aobchod naKrál. Vinohradech (XIX.) - Vinohradské hospody – 1. část

Stará vinohradská zahradní restaurace UMožných naTylově náměstí bude zrušena amísto zastavěno skladištěm

agarážemi. Vinohrady tímto ztrácejí jeden znejtypičtějších svých podniků hostinských, který měl vskutku letitou

tradici. Námitky proti stavbě garáží, které podalo městské radě obyvatelstvo domů sousedních, byly zamítnuty.

H

ospody, restaurace akavárny byly od-

jakživa přirozenou součástí města

Královské Vinohrady. Jako důležité cen-

trum místního společenského života po-

skytovaly svoje prostory pro pravidelné

setkávání zdejším spolkům, živnostníkům,

uměleckým kruhům asamozřejmě široké

veřejnosti. Během doby se měnil počet

podniků a také jejich struktura. Například

většina vinohradských zahradních restau-

rací azdejších lidových divadelních arén,

které byly v19. století oblíbeným výletním

cílem Pražanů, postupně zanikala abyla

nahrazena novými bloky činžovních domů.

Vrozrůstajícím se městě už pro tyto pod-

niky nebylo místo. Vúvodu zmíněnou re-

stauraci „UMožných“ naTylově náměstí 24

tento osud dostihl vroce 1920. Hostince

představovaly pro obec také vítaný zdroj

příjmů, jakým byl v19. století tzv. pivní

krejcar. Byla to obecní přirážka, poplatek,

který platili hostinští zkaždého litru piva:

„Pivní krejcar, 1 krejcar z1 litru piva, vybírá

obec vevlastní správě. Přirážka tato stihne

každého konsumenta. Dle toho připadá

na1 obyvatele města 2 hektolitry piva

ročně. Ježto pak dle posledního sčítání lidu

jest dětí školou povinných amladších

6 roků 25,5 % obyvatel, lze čítati na1 do-

spělou osobu průměrem 2,7 hektolitru piva

ročně.“ Vskutku chrabrý výkon našich

předků! Pro úplnost dodejme, že výše zmí-

něný údaj je vztažen kroku 1890, kdy

naKrálovských Vinohradech dle sčítání lidu

žilo 34531 obyvatel.

Základní představu ocelkovém počtu vi-

nohradských hostinců ajejich rozmístění

vulicích města nám dávají dobové adre-

sáře. Například vroce 1912 bylo možné

naúzemí obce napočítat celkem 108 hos-

tinců. Nejvíce, jedenáct hospod arestau-

rací, se shodně nacházelo vKorunní aJung-

mannově třídě (dnes Vinohradská).

NaPalackého třídě (dnes ulice Francouzská

aAnglická) bylo těsně před první světovou

válkou vprovozu osm hostinců, stejně tak jako

nadnešní Bělehradské, tehdy Havlíčkově třídě.

Rozvoj vinohradského pohostinství následně

pokračoval véře první republiky. Vroce 1935

můžeme vrámci obvodu Praha XII (Královské

Vinohrady) napočítat 168 hostinců arestaurací.

Zajímavý může být také bližší pohled napo-

jmenování místních hostinců. Názvy vinohrad-

ských hospod můžeme rozdělit doněkolika zá-

kladních skupin. Mnoho podniků neslo název

popůvodní vinici, usedlosti, která se vmístě

Vyšehradská bazilika připomíná sv. Jana Nepomuckého

P

řed 300 lety, 31. května

1721, prohlásil papež

Inocenc XIII. vyšehradského

kanovníka agenerálního vi-

káře Arcidiecése pražské Jana

zPomuku (Jana Nepomuc-

kého) zablahoslaveného.

Presbytář vyšehradské bazi-

liky sv. Petra aPavla naVyše-

hradě ukrývá polevé straně

vchodu dosakristie monu-

mentální bronzový reliéf při-

pomínající národního světce.

Umístění vkněžišti baziliky

nedovoluje jeho úplné zpří-

stupnění veřejnosti, atak se

návštěvník musí spokojit po-

hledem zvětší vzdálenosti.

Myšlenka umístit zde reliéf

připomínající kanovníka Vy-

šehradské kapituly Jana zPo-

muku vznikla vroce 1993

během výstavy pořádané Vy-

šehradskou kapitulou vespo-

lupráci spražskýmNárodním

muzeem aNárodním ar-

chivem, upříležitosti svět-

cova 600. výročí umučení.

Reliéf vetvaru kříže kore-

sponduje svýmalbou stěn

presbytáře. Zpodobňuje

Jana zPomuku, jak oslaven

stoupá nanebesa, symboli-

zovaná nad jeho hlavou

Božím okem, rukou Stvořitele

aBeránkem. Znebes vychá-

zejí dva paprsky dopadající

zjedné strany naMadonu vy-

šehradskou azdruhé strany

nareliéf Krista Trpitele. ZaJa-

novými rameny je zpodob-

něna současná vyšehradská

bazilika, zatímco ujeho

nohou je rekonstruována po-

doba, jak pravděpodobně vy-

padala vdobě Janova kano-

nikátu. Postranách vznášející

se světcovy postavy vidíme

kříž poukazující naJanovo

mučednictví, naproti je

palma vítězství. Zkřížené

klíče jsou připomínkou znaku

kapituly, jejíž exempce

vdobě Janova kanonikátu je

zdůrazněna zobrazením in-

fule – mitry aberly. Úplně

dole je vidět reliéf Karlova

mostu spadajícím tělem.

Vpatě křížového památníku

je zmučená světcova hlava,

kterou autor výtvarného ná-

vrhu, akad. malíř amedailér

Lumír Šindelář, zpodobnil

podle výsledků antropologic-

kého průzkumu světcových

ostatků provedeného profe-

sorem Emanuelem Vlčkem

zNárodního muzea. Čtyři

oválné reliéfy, kolem znaku

kapituly, připomínají arcibis-

kupa Jana zJenštejna akrále

Václava IV. Postranách reliéfu

je nápis „Kvýročí umučení

1393 Janu zNepomuku sva-

tému spolubratru 1993 kapi-

tula“. Medailon zčeského křiš-

ťálu naJanových prsou

ukrývá světcovu relikvii,

kterou zatím účelem daroval

kanovník senior P.Svatopluk

Láb. Reliéf byl odlit vbronzu

aosazen dopresbytáře bazi-

liky vroce 1994. Je prvním

azatím posledním monu-

mentálním dílem oslavujícím

sv. Jana Nepomuckého

povzniku České republiky.

JAN KOTOUS

Slavná krasobruslařka ačestná

občanka Prahy 2 by 16. května

oslavila 90 let!

D

vojnásobná, současně jediná česko-

slovenská mistryně světa vkraso-

bruslení (Paříž 1949, Londýn 1950) ačtyř-

násobná mistryně Československa

aEvropy (1950) se narodila 16. května

1931. Kvůli tlaku komunistického režimu

vroce 1950 emigrovala. Vroce 2009 byla

vLos Angeles uvedena jako první česká

krasobruslařka doSíně slávy arovněž vy-

hlášena českou Sportovní legendou.

Alena (Ája) Vrzáňová se narodila

vPraze naVinohradech doumělecké ro-

diny. Matka Anna byla operní zpěvačka,

otec Miroslav violoncellista, přesto ji oba

podporovali vjejí lásce kzimním

sportům. Kromě lyžování akrasobruslení

byl další Ájinou zálibou také skauting.

Tvrdé tréninky, kdy byla iosm hodin

denně naledě, brzy přinesly úspěch. Už

vpatnácti se Ája stala poprvé mistryní

Československa atitul obhájila idalší

3 roky (1947–1950). Následovalo třetí

místo naMistrovství Evropy avroce 1949

poprvé vyhrála zlato naMistrovství světa

vPaříži. Orok později obhájila zlato

ivLondýně. Stala se tak světovou krá-

lovnou ledu. Ohromovala vysokými

skoky, svou pověstnou roznožkou,

ahlavně dvojitým lutzem, který skočila

jako první šampionka nasvětě. Protože

se odmítla podvolit tlaku, který vyvíjela

komunistická strana nareprezentanty

ČSR, spožehnáním rodičů zažádala vAn-

glii roku 1950 opolitický azyl ajen

ovlásek unikla pokusu oúnos ze strany

StB. Matce se podařilo později zaÁjou

ilegálně vycestovat, otec však svobodu

své dcery odpykal vuranových dolech.

Úspěšná krasobruslařka hned vroce

1950 podepsala veSpojených státech

smlouvu slední revuí Ice Follies, později

sIce Capades. Vystupovala pod umě-

leckým jménem Aja Zanova.

Poukončení sportovní kariéry včervnu

1967 se pustila dopodnikání vgastro-

nomii arestauračních službách. Stala se

provozovatelkou proslulého podniku

The Duck Point vNew Yorku, přezdívaný

„Kačárna“, který navštěvovala řada slav-

ných osobností včetně Čechoameričanů

(např. Martiny Navrátilové, Miloše For-

mana či Ivana Passera). Podnikala spolu

se svým manželem, newyorským Če-

chem arestauratérem Pavlem Stein-

dlerem, zaněhož se provdala vroce

1969. Působila ijako konzultantka či roz-

hodčí závodů profesionálů.

Vroce 1990 se po40 letech vrátila

doPrahy, naVáclavském náměstí ji tehdy

vítaly desetitisíce lidí. Odté doby stří-

davě pobývala vNew Yorku anaVinohra-

dech. Dožila se čtyřiaosmdesáti let, kdy ji

nalezli vjejím bytě vNew Yorku pomoz-

kové mrtvici. Dne 3. května 2006 jí bylo

uděleno čestné občanství MČ Praha 2.

Více nawww.encyklopedie.praha2.cz